Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
2971
2971
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
Nechtelo se mi opoustet Sumavu, lesy, houbareni, ale na druhe strane jsem byla rada,ze mam ten smutek, ktery se mne drzel pri zjisteni neceho, co by se nemelo dit, ale bohuzel stalo,konecne za sebou.Nejdrive jsem zacala cist pribeh, ktery mi tak pripominal detstvi, letni prazdniny u babicky na vesnici, a chozeni s tatou a braskou na houby, brzy rano, do hlubokych lesu v Jesenikach.Pripomela jsem si ta jeste chladna rana, orosenou travu podel cesty do lesa, ten cerstvy vzduch a klid.A pak to prislo, kapitola, ktera mne rozsekala na kousky, a ja byla tolik rada, ze ten muj pribeh o houbareni s tatou se tomu od Sary uz nepodobal vubec v nicem.Mrazive tema.Autorka mne svym stylem psani urcite zaujala natolik, ze si prectu i neco dalsiho z jeji tvorby.
Moje první knížka, příjemně překvapila, určitě sáhnu i po těch dalších. Hub bylo na můj vkus až moc, ale jinak se mi to moc líbilo, samotný příběh, i když smutný, i styl psaní, bohatá čeština, souvětí, žádná slohovka.
Nechápu, co všichni vidí na knihách této autorky. Četla jsem všechny, co zatím vyšly a tohle byla nejhorší z nich. Hrůza. Do dalších se už rozhodně pouštět nebudu.
Vynikajuca, mozno menej “ctiva” nez dej u Mornstajnovej knih, ale o to lepsie na zamyslenie sa.
Přečetla jsem první knihu od Viktorie Hanišové. Byla jsem velmi mile překvapena. Téma sice depresivní, ale překvapil mě autorčin způsob psaní. Příběh chytí člověka od samého začátku. Byla jednou jedna vážená rodina Tichých. Otec, matka, 2 synové Evžen a Milan a dcera Sára, která v 18 letech opouští rodinu, město Plzeň, v níž dosud s rodinou žila a bez ukončeného vzdělání se vydává na Šumavu do polorozpadlé chaty patřící její rodině a přivydělává si na své živobytí sběrem hub. Proč tomu tak je? Co za tím vším asi vězí? Viktorie Hanišová pomalu a postupně čtenářům dávkuje důvody, které Sáru přivedly k poustevnickému způsobu života a odkrývá tak postupně, že na pohled vážená rodina Tichých je vlastně skrz naskrz prohnilá. Román Houbařka přitahuje pozornost čtenářů skvěle napsaným příběhem, neexistují tu žádná hluchá místa. Každá z kapitol přináší střípky pravd, z nichž vám na konci románu vznikne ucelená mozaika života Sáry Tiché. Moc se mi to líbilo. Doporučuji k přečtení.
Kniha se mi moc líbila a opravdu na ní člověk jen tak nezapomene. Od této autorky se mi líbí všechny její knihy.
Opravdu skvělá kniha, Anežka se mi líbila, ale tahle byla fakt parádní, téma těžké, ale výborně zpracované!!! Už se těším na další autorčinu knihu
Já jsem se do knihy pustila, aniž bych o ní cokoliv věděla předem. Dokonce jsem si ani nepřečetla obsah na přebalu.. a od první strany už jsem se nemohla odtrhnout. Často mi u čtení bylo do pláče. Obvykle po přečtení knihy přemýšlím, která postava byla nejvíce symatická, ale tady se člověk pozastaví nad tím, kdo byl vlastně ten nejhorší. Moc mě bavila forma textu a střídání časových os i zajímavé informace k houbaření.
Hodně dobrá knížka. Byla jsem z příběhu úplně hotová. Ta matka byla hrozná, že nic neudělala. Chudák holka.
Za me opet skvele cteni, i kdyz tema desive a chovani matky je pro me nepochopitelne, vzhledem k tomu ze jsem mam dvou deti...
Ke knížce jsem přistupovala s trochou kritiky předem, protože se o ní všude čte, píše.
Zajímavý příběh, měla jsem chuť popadnout košík a pádit do lesa.
Celou dobu mě to nenechávalo chladnou a těšila jsem se, co bude ...ale pak najednou jako, když si autorka uvědomí, že už je to dlouhé a začalo to mít pro mě až moc rychlý konec.
Některých postavám jsem jejich chování nevěřila. Chyběl mi konec, pokračování, to bych u takové knihy docela ráda měla.
Každopádně mě autorka hodně oslovila a ráda si přečtu další její knihy :-)
Kdybych věděla o čem tato kniha bude, nekoupila bych si ji.
Napsaná je dobře, je čtivá, paní Hanišová píše velmi dobře, ale toto téma, pro matku dvou malých dcer, mi nesedlo.
Po první polovině jsem si říkala, že už jí nedočtu, ale chtěla jsem se dozvědět, jak to se Sisi dopadne. Konec se mi nelíbil, čekala jsem nějaký závěr, vysvětlení, pokračování, abych mohla dobře spát, tak jak to znám u knih paní Mornštajnové. Chyběl mi pohled Evžena, chybělo mi vyřčení pravdy bratrům..
Ale paní Hanišovou nezatracuji, určitě zkusím jinou její knihu.
Nevím, proč je tahle kniha zařazována jako "román pro ženy" - neřeší typicky ženské téma, do romantického příběhu má daleko.....přemýšlím, jaké speciální kritéria vlastně román pro ženy musí podle těch, kteří kategorie knih vymýšlejí splňovat. Kniha je to rozhodně čtivá, příběh je to silný. Moc silný. Nicméně, poněkud mně vadilo, že poměrně brzy jsem věděl, co stojí za zvláštností Sáry, i když jsem očekával poněkud jiné řešení ve vztahu k otci. Na druhou stranu jsem byl rád, že kniha nekončí formou "ženského románu" tedy sladkým, pozitivním závěrem.
Po Anežce jsem měla (jen ke své škodě) příliš vysoké očekávání, takže mi kniha nepřišla tolik strhující...Ovšem opět těžké téma, zpracováno autenticky, až mrazilo.
Neskutečně skvěle napsaná, silně emoční kniha. Není to moje první přečtená kniha od paní Hanišové. Tento rok jsem četla Anežku, a už po druhé mě styl psaní autorky uchvátil. V anotaci je vše popsáno, netřeba asi dalšího spojleru a rozpovídávání se o ději. Já jsem si anotaci nečetla a první co mě zarazilo, bylo to, že se jednalo o 25 ti letou dívku nevím, proč jsem si podle názvu myslela, že to bude příběh staré opuštěné paní, která chodí na houby, aby přežila… Nebylo tomu tak, a knížka je opravdu dokonalá, skvěle čtivě napsána a budu si ji hodně dlouho pamatovat, stejně tak to mám i s Anežkou. A o to tady jde…zážitek z knihy je nejvíc…a autorce se to velmi povedlo. Moc se těším na její další počin a to Rekonstrukci.
Strhující příběh, který se postupně klube na pozadí vyprávění o sběru hub. Houbařka mě od začátku zaujala svou nevšedností a jak kniha utíkala, pohlcovala mě stále víc. Sára (hlavní postava) mě úplně vtáhla do svého života, cítila jsem její zoufalství a utrpení a potřebovala jsem se pořád dozvídat víc a víc. I díky čtivému stylu autorky jsem závěr hltala rychlostí blesku a po poslední stránce jsem smutně (a trochu i naštvaně) hledala další kapitolu.
Plusové body přidávám za popis lesa a průběhu houbaření.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Musím říci, že se mi zpočátku do knihy vůbec nechtělo. Knihy od českých autorů moc nečtu, ale nakonec jsem se nechal zlákat a knihu, která mi ležela v knihovně, vytáhl. Nelitoval jsem. Temný příběh s jakýmsi malým světýlkem na konci. Atmosféra hledání. Nejen hub, ale i smyslu života a vyrovnávání se s minulostí. Kniha je komorním příběhem mladé ženy. Vřele doporučuji.