Houpačky
Lucie Konečná
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458792/bmid_houpacky-A17-458792.jpg
4
357
357
Nejen mladí a krásní vedou tajné životy Zdena a Jiřina jsou nerozlučné kamarádky, které nežehrají na svůj pokročilý věk a chtějí si zbytek života pořádně užít. Ulítávají na erotické seznamce, vychutnávají si víno, hledají vášeň v mužské náruči – a klidně kvůli tomu všemu ujedou na kole sto dvacet osm kilometrů. Cestu jim komplikuje jen zdravotní stav Zdeny, která trpí počáteční fází Alzheimerovy choroby. Tu však, aspoň na chvíli, zažene omamná vůně trávy. Kdy jindy se odvázat než teď?... celý text
Přidat komentář
Kniha, kde vzestupy a pády střídají humor s dojetím, a kde dvě odvážné dámy jedou naplno, bez ohledu na věk.
Lucie Konečná nám v „Houpačkách“ představuje dvě hlavní hrdinky – Zdenu a Jiřinu. Tyto dvě nejlepší kamarádky rozhodně nepovažují svůj věk za překážku v užívání života. Přátelství těchto dam je kouzelně popsané, jejich rozhovory jsou plné vtipu a odvahy, a je vidět, že Lucie Konečná umí mistrně vykreslit charaktery, které vám jednoduše přirostou k srdci. Obě se rozhodnou, že život si nenechají utéct ani v těch chvílích, kdy se zdá, že je všechno proti nim. Navštěvují erotické seznamky, dávají si sklenku vína, a když je třeba, nasednou na kolo a klidně ujedou sto dvacet osm kilometrů za jediným cílem – užít si každou vteřinu.
Kniha ale není jen o dobrodružstvích a zábavě. Lucie Konečná přináší i vážná témata, jako je Alzheimerova choroba, která se začíná projevovat u Zdeny. S nadhledem i citlivostí však ukazuje, jak se Zdena i její kamarádka s těmito problémy vyrovnávají. A přesně tohle je jedna z velkých předností „Houpaček“ – ta lehkost, s jakou se těžká témata mísí s humorem a dávkou nadhledu. Lucie Konečná bravurně kráčí na tenké linii mezi humorem a dramatem, a díky tomu kniha nepůsobí ani přehnaně dramaticky, ani prvoplánově komicky.
Styl, kterým Lucie Konečná píše, vás vtáhne hned od první stránky. Každá věta má svůj účel, každá scéna vás něčím překvapí. Je to svižné, chytré, vtipné čtení, u kterého si odpočinete, ale zároveň si odnesete i pár hlubších myšlenek. „Houpačky“ nejsou jen povrchní zábava – jsou o skutečném přátelství, o touze nevzdat se i ve chvílích, kdy vás život trochu nakopne.
„Houpačky“ jsou knihou, která vás rozesměje i dojme. Je to příběh o tom, že odvaha žít naplno může přijít v jakémkoliv věku a že opravdové přátelství vás udrží nad vodou i v těch nejtěžších chvílích. Lucie Konečná prokázala, že je mistrem nejen ve vytváření vtipných a dojemných scén, ale i ve schopnosti vyprávět příběh tak, že máte pocit, jako by byl o vás samotných.
Pokud tedy hledáte knihu, která vás pohladí po duši, rozesměje a dodá odvahu vzít život tak, jak je, s jeho všemi výškami i pády – „Houpačky“ jsou pro vás ideální volbou. Tahle kniha totiž není jen o tom, jak život zvládnout, ale především o tom, jak si ho skutečně užít.
Taková jednohubka na jeden den. Odpočinkové počteníčko na zasmání. Za mě dobrý, doporučuji.80%.
Za mě příjemná knižní jednohubka. Splnila vše, co člověk od jednohubky očekává - bavila od prvni stránky, rychlý děj i spád, humor, nadhled, zamyšlení.. Hvězdu dolu za vulgarity - naprosto nadbytečné. Kdyby tam nebyly, knize by to ( pro mě) přidalo na půvabu.
Přečetla jsem jako oddechovku po těžké knížce a dobře jsem udělala. Ze začátku jsem sice trochu kulila oči, ale suma sumárum nakonec lepší průměr.
Milé povídání o tom, že důchodem život nekončí. Dvě kamarádky Jiřina a Zdena nás o tom přesvědčují na každé stránce. I když život je i o smutných chvílích, já mám z knihy pocity pozitivní.
Úžasná, vtipná knížka. Dozvěděla jsem se o ní náhodou, sama bych po takovém tématu asi nesáhla. Přesto jsem ji přečetla za tři večery a bavila jsem se jako už dlouho ne. Tedy ne že by příhody Jiřiny a Zdeny, dvou věrných kamarádek v seniorském věku, byly jenom bžunda k popukání. Leckdy situace, ve kterých se ocitnou, zabolí jako nečekané dloubnutí nožem, ale i tyto chvíle jsou autorkou podávány s něhou a vírou v dobré konce.
Houpačky můžu vřele doporučit čtenářům jakéhokoliv věku. Určitě ve vás po jejich přečtení zůstane pocit, že stáří nemusí být jenom smutné čekání na konec života. Pro mě měla knížka milý a nečekaný bonus ještě v tom, že se odehrává na místech, kde jsem strávila dětství.
Lidské, milé, vtipné, místy dost vtipné. Některé pasáže mi stylem připomínaly jinou autorku/-y. Rušila mě vulgární slova, ale to je můj osobní problém, do pojetí knihy se asi hodila.
Velmi netradiční kniha, alespoň na české poměry, a já tleskám, protože takhle přesně bych ráda prožila podzim svého života. Nekonvenčně, volně, s radostí a prožitím každého okamžiku, ideálně po boku s někým, kdo je mému srdci blízký. Pravda, občas byl děj přestřelený už trochu víc, občas celkem bizár, ale celkově to bylo příjemné počtení. Vířivka se mi tedy líbila o něco více, ale to je jako srovnávat jablka s hruškami. 75%
Nenáročné,lehké,optimistické čtení.Vtipná,ale zároveň smutná kniha.Oddychovka na jedno odpoledne.
Tak na tuhle knihu nezapomenu. Nádherný humor, úžasná relaxace. Situace těchto dvou důchodkyň jsou v mnohém přehnané, ale chápu záměr paní spisovatelky. Žijte si po svém až do úplného konce, nikdy to nevzdávejte a v žádném případě si nenechte vzít svobodu! Tahle kniha v mnohém dává na frak mládí. Doporučuji všem věkovým kategoriím.
Ty jo, to byla fakt sranďalka.Já jsem teda taky éro a zdaleka mi není 70 let,ale tuto bych teda chtěla zažít. Asi to taky zkusím až k tomu věku dojdu. Být svobodná a užít si krásně stáří.Pokud mi to zdraví dovolí. Bylo to moc prima čtení doporučuji a budete se smát a to je moc dobře. Protože,když se blížíme do finiše, mělo by to být s úsměvem na rtech.
Knížka se mi líbila. Sice jsem se trochu sekla kolem strany sto, ale pak se děj opět rozběhl a druhou část jsem si užívala, i když to byla chvílemi ta méně radostná část. Celkově je to takové smutnoradostné vyprávění o boji, který sice nelze vyhrát, ale dá se hrát alespoň s hlavou vztyčenou - dokud síly stačí. A Jiřka se Zdenou to rozhodně vzdát nemíní. Nejde jinak než jim fandit, i když jsou to babky ztřeštěné... Hlavně, když na to člověk není sám. 90%
"A že spolu něco vyvedou? Že se opijou nebo zhulej? I kdyby je to mělo stát život, je to jejich život."
(12/23)
Teda toto by som naozaj chcela vidieť ako film! Lebo Jiřina je jednoznačne Eva Holubová a Zdena je Zlata Adamovská. To by bola taká vtipná a tiež smutná komédia, ach jaj.
6 hvězd z 5. Moc pěkný příběh, který nutí k zamyšlení. Čtení mi přineslo celý arzenál pocitů, a i když, nebo možná právě proto, že se nekoná žádný přeslazený happy end, je ten příběh uvěřitelný, dojemný i krásný zároveň.
Jedna z nejhezčích knih, které jsem v poslední době četla. Naprosto krásný, bláznivý i dojemný příběh, u kterého jsem se neskutečně nasmála, ale v závěru přidala i pár slz.
"Když na sobě dvěma lidem opravdu záleží, budou vždycky hledat způsob,jak to může fungovat, bez ohledu na to, jak těžké to je ... a nezávisle na tom, kolik jim je! "
... Opravdové přátelství je nenahraditelné!
Chvílemi trochu bláznivé, ale velmi čtivé. Příjemná oddechovka na jedno odpoledne
Krásné oddechové čtení ,moc pěkně se četla ,dvě důchodkyně kamarádky si uměly spolu pěkně užít .I když chvíli šlo i o zdraví .Úsměvné i smutné ,jak život .