Hra na druhou
Zuzana Holčíková
Sedmatřicetiletá Nela, matka dvou kluků, se po letech potkává se svou spolužačkou ze střední školy Romanou. Romanin devatenáctiletý syn Ben se do Nely zamiluje. Hraje fotbal, stejně jako Nelini synové. Cestou ze soustředění havaruje s mladými fotbalisty autobus a hrozí, že Ben přijde o nohu. Nela zabojuje a žádá svého spolužáka lékaře, aby se pokusil Benovi nohu zachránit. Nela se nerovnému vztahu brání, je si vědoma věkového rozdílu a přes veškerou snahu Benovi nakonec podlehne. Naivně tak učiní v domnění, že tím přispěje k jeho rehabilitaci. Ben se po čase postaví znovu na nohy a díky své ctižádosti se vrací zpátky na hřiště. Příběh je vystavěný na vývojové křivce jednotlivých charakterů postav a dramatickém sledu událostí během jednoho roku. Nechybí emotivní pasáže. Konfrontace matky a milenky. Konec v podobě jednoho dlouhého monologu – Monologu pro Nelu.... celý text
Přidat komentář
Je to příběh o lásce, která má jako překážku věkový rozdíl hlavních hrdinů. Zatímco Ben s tím nemá problém, tak Nela nedokáže překonat tuto propast, ale dokáže se s tím nakonec vyrovnat a dá přednost lásce před morálními předsudky?
Je těžké tady psát recenzi, abych Vám něco náhodou nevyzradila. Kniha má pouhých 175 stránek, které přečtete rychleji, než budete čekat.
Musím říct, že autorka si za mě vzala originální téma, protože já jsem zatím nic takového nečetla. Příběh celkem rychle plynul a byla jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.
Co mě mrzí je to, že nebyl větší prostor pro dialogy mezi hlavními hrdiny, abych jim tu lásku mohla zkrátka věřit, na můj vkus to bylo všechno moc rychlé. Ben byl zpočátku na ránu a jak popisovala Nela, choval se jako spratek. Ale zhruba v půlce knihy bylo hezky vidět, jak mezi hlavními hrdiny vzniká hezké pouto.
Nicméně autorka krásně vylíčila emoce hlavních postav, a ten konec byl skvělý. Dala Benovi něco, co jsme potřebovali, a tím to i krásně završila.
Dvě knížky, jeden příběh.
Dva hlavní hrdinové, jedna kontroverzní láska.
Dnes vám představím první.
Anotace prozradí, že Nele je 37 let, je matka dvou kluků a náhodou se potká se spolužačkou ze střední školy. Netuší však, že se současně seznámí i s jejím 19letým synem Benem, který se do ní zamiluje.
Na první pohled to vypadá jako červená knihovna, ale nenechte se oklamat, v příběhu jde o mnohem víc. Autorka Nelu dostala pod ohromný tlak. Bojuje sama se sebou, s neočekávanou „zakázanou“ láskou, staví syny na první místo ve formě loajality ke své rodině a dělá tak mrtvého brouka. Obává se ztráty dobrého vztahu s nejlepší přítelkyní a děsí ji, co by tomu řekli lidi. Na každé stránce však cítíte její vnitřní boj se všemi předsudky, stereotypy ve společnosti, hranicemi normálnosti.
Více nebudu prozrazovat, snad jen, že v knize nechybí emoce a Bena si zamilujete stoprocentně taky.
Knížka má 160 stran, jde tedy o jednohubku na jedno odpoledne nebo čtení na víkend. Příběh je čtivý, má spád. Specialitkou autorky, je citát na začátku každé kapitoly. Ten umí vybrat tak citlivě, že po přečtení každé kapitoly zjistíte, že je doslova „na míru“.
(SPOILER)
Po menší pauze chci představit novelu od Zuzany Holčíkové. Hra na druhou.
Jemný příběh pro ženy s tématem, který dříve či později vedou k zamyšlení.
VĚK
Každý z nás máme na světě spřízněnou duši. Jen otázkou je-kdy ji potkáme.
Hlavní hrdinka Nela, matka dvou chlapců, potkává na zastávce kamarádku z mládí. Upovídaná Romana ji stáhne do jejího světa, kde se potkává s jejím synem, devatenáctiletým Benem.
Jsou zákony, které neovlivní nikdo. A když jste čímsi přitahováni, jen stěží má rozum šanci. Avšak Nela se brání osudu. Shodou náhod je Ben i kamarád kluků Nely a přes ně může existovat cestička, jak v této hře uspět.
Jenže osud je mnohem nevyzpytatelnější a přichází hořká srážka, které však nebylo vyhnutí. Cosi se v Nele zlomí a chce Benovi pomoci stůj co stůj. Sblížení je tedy nevyhnutelné...
Jenže... už z názvu knihy, nejde jen o hru. Nebo ano? Fotbal přece hrou je, a chcete-li umocnit tento příběh, pak si ho prostě musíte přečíst :-)
Kniha je útlá, přesto je v ní hodně myšlenek i citátů k zamyšlení a podtext celé knihy je citlivým způsobem jasný. Co chtěla autorka říct, zaznělo výstižně. Ano, mohly by některé části být více rozepsané, ale pro námět, který byl vskutku zajímavý, dostatečný. Těším se na další knihu, protože z této knihy si odnáším i hodně otázek, na které si hledám odpovědi :-)
Děkuji, Zuzy, za krásnou knihu s věnováním. Moc si toho vážím.
Tato kniha je prostě pro nás, ŽENY...
Příběh Nely a syna její kamarádky Bena, kteří se do sebe zamilují(roli v tomto případě hraje věkový rozdíl, kdy Nela je mnohem starsi( ale jak se říká Lásce neporucis). Ben je velmi talentovaný fotbalista, ovšem stane se mu dopravní nehoda a on malém přijde o nohu a také o možnost hrát milovaný fotbal, Nela mu se vším ochotně pomáhá a Ben je velký bojovník Jak to s nimi cele dopadne a zda bude znovu hrát fotbal si už musíte precist sami Mě se knížka velmi líbila a oceňuji také spoustu citátů v knize (mám je moc rada).
"Byla jsem hříšnice hříšná. Chovala se jako pomatenec. Vzrušená a nenasytná. Kdybych se na své poslední cestě úplnou náhodou ocitla před branami nebe, budu se opravdu stydět. Ne za to, co jsem provedla v této místnosti a s kým, ale za to, že jsem to udělat chtěla. Nebudu se omlouvat, nebudu se kát, nebudu se zpovídat ve jménu svých hříchů. To si raději stoupnu rovnou před brány pekla."
Mezi skoro čtyřicetiletou matkou dvou dospívajících chlapců Nelou a devatenáctiletým Benem přeskočí jiskra. Nela se snaží bránit tomuto vzplanutí, vždyť by Ben mohl být jejím synem! Jenže větru a lásce holt neporučíš...
Autorka postavila Nelu před nelehké rozhodnutí - rozum, nebo láska? Námět skvělý, ale knize příliš ublížila její strohost a krátkost. Má 176 stran a tak je spousta věcí nevyřčených, není zde žádné povědomí o čase či místě probíhajícího příběhu. Až příliš často jsem měla pocit, že mi něco uniká. Jakoby postavy měly nějakou tajnou komunikaci, které já nerozumím a tím pádem mi přišlo jejich chování nelogické, často až absurdní.
Předpokládám, že se příběh odehrává dle jmen v ČR, ale projevy postav mi přišly poněkud zvláštní - považovat za přítele někoho, koho jsem znala na ZŠ a neviděla ho přes 20 let. Objímat se a líbat na tváře s někým, koho jsem viděla párkrát se mi také nezdálo... Stejně jako fakt, že Nela dokáže doktorovi navrhnout nový lékařský postup, to mi přišlo obzvláště nereálné.
Moc děkuji Zuzana Holčíková za poskytnutí knihy. Bohužel jsem v knize postrádala chemii mezi Nelou a Benem, setkali se vlastně jen párkrát a mluvili spolu minimálně. Dost možná se Nela vícekrát viděla s Benovou matkou, která na jejich vztah reagovala opravdu netypicky. Reálně tak knize opravdu uškodila její krátkost, protože na rozvinutí postav a jejich vzájemných vztahů nebyl zkrátka prostor.
Hodnotila bych 2/5, ale určitě bych ji nezavrhovala a dala jí šanci, kniha je milá a čtivá jednohubka, čtení mě bavilo a jsem zvědavá na druhý díl, který má skvělé ohlasy
Co vy víte, možná právě pod vaší střechou nebo v domě naproti vám se dva lidi vášnivě milují. Nejen fyzicky, ale i emocionálně. Mají skvělej, vyváženej, harmonickej vztah, který je bezezbytku naplněn. Dost možná je tomu chlápkovi třeba padesát a tý holce možná třicet.
Nebo naopak.
Jí je něco ke čtyřiceti jemu slabejch dvacet. Nebo jim je oběma přes třicet a mají hromadu psů. Ať tak či onak, může nám to být jedno. Jejich život jejich vztah.
Kdo má právo jim/nám nebo zkrátka komukoli kafrat do toho, co je ve vztahu správný a co ne? Co je košér a co už je přes čáru? Co je morálně správný a co ne?
Takovéhle otázky si autorka klade ve své novele Hra na druhou. A nejen ty. Otvírá otázku morálky, zodpovědnosti, společenských norem a konzervatismu, posouvá hranice a ukazuje všem, že na tom, co si o nás kdo myslí by mělo záležet až jako na tom posledním.
Tohle bylo hrozně fajn čtení, který bych sice zařadila do toho oddechovějšího šuplíku, ale přesto měl celý příběh nápad, myšlenku, přesah a jasné sdělení.
Rozhodně můžu doporučit a jako bonus přikládám rozhovor s autorkou, který jsem teď vydala na svém blogu.
ROZHOVOR: https://vysvlecena.blogspot.com/2023/09/rada-bych-aby-me-knihy-do-budoucna-neco.html?m=1
Nebylo to špatné, ale místy mi přišlo, že knihu psal někdo velmi mladý. Asi bych ji doporučila mladší věkové kategorii. Citáty v knížce jsou hezké a milostná linka se mi taky líbila, ale občas bylo malinko neuvěřitelné, jak hluboký vztah Nela s Benem měli. Některé dramatické části bych klidně trochu okleštila na jednodušší věty, abych jim lépe uvěřila, ale to je čistě můj názor. Knížka je celkem hubená, tak jsem ji přečetla za jeden večer a za mě jí i přes pár nedostatků doporučím.
Čtení této knihy ve mně vyvolalo pocit, jako by mi snad celý příběh vyprávěla blízká kamarádka. Četlo se to naprosto samo a čtenář tomuto příběhu ze života velmi snadno propadne. Autorka příběh vyplnila nejen sympatickým vyprávěním, ale také zajímavými citáty ze života a aktuálními myšlenkami, se kterými se dnes a denně ve svém životě potkáte. Troufám si říct, že právě to jsou důvody toho, proč si vás příběh okamžitě získá.
Ačkoliv jsem se do příběhu okamžitě ponořil a přečetla jej jedním dechem, chybělo mi tam hned několik věcí. Často jsem měla pocit, že nám někdo mimo utíkají důležité části děje v okamžicích, které tam nejsou popsány. Přesuny v čase jsou pouze v rámci dnů či týdnů, ale já bych ráda věděla, alespoň ve stručnosti, jako měla ty dny Nela myšlenky a co dělala. S ohledem na to, jaký vztah autorka popisuje si myslím, že se neobejde jediný den bez myšlenky, která se k tomu stáčí. A já bych tam ty myšlenky ráda viděla, ráda bych tam viděla to trápení a úzkost, která k tomu patří.
Také jsem postrádala více rozhovorů mezi Nelou a Benem. Na to jak hluboký je údajně jejich vzájemný cit, je tam až směšně málo rozhovorů, které by vedli právě oni dva. Proč o situaci více mluví? Veškerá komunikace probíhá spíše skrze oči a výrazy ve tváři. Opravdu reálné rozhovory o vzniklé situace vede Nela spíše s Romanou. Tyto rozhovory jsou ale věčné chození kolem horké kaše. Vím, že to tak někteří lidé mají ale dříve či později se dostanou k jádru věci. To se tady ale nestalo. Ocenila bych trochu přímosti.
Příběh je čtivý, ze reálné života i prostředí. Přečtete jej za jedno odpoledne u skleničky vína. Rozhodně mu dejte šanci a napište mi, co na něj říkáte.
Hodnocení: 3/5
Za knihu k recenzi děkuji Autorce Z.H.
Knihu jsem dostala přímo autorky za co moc děkuji. Sledujeme zde rozvedenou Nelu, která má dva syny. Nela potká dávnou spolužačku Romanu a jejího syna Bena.
Benovi se do Nely zamiluje, ale Nela si nechce přiznat, že se taky do něj zamilovala. Jenže do osudů hlavních hrdinu zasáhne vážná autonehoda. Jak se dál bude vyvíjet příběh si musíte už přečíst.
Za mě osobně to byla kniha, která by se dále více rozepsat. Četla se rychle, pěkně to ubíhalo.
Líbili se mi citáty u každého názvu kapitoly. Upřímně račí bych byla ráda kdyby Ben hrál hokej než fotbal ale to jen můj názor.
4/5
Jediné mínus tohoto příběhu je to, že je tak krátký. Naprosto chápu Nelino dilema. Na to, jak dlouho je sama je opravdu velmi statečná a nepodvolí se tomu, co cítí a co chce dělat. Ano, synové, koníčky, práce, otázky morálky a přátelství se tu objevují na každé stránce. O to více rychleji čtete, aby už už zase byla těsně před tou rozkoší, kterou si odpírá, a zase nic.
Myslím, že Ben je velmi sexy, nějak si ho tak prostě představuju.
Jen to přátelství mezi ženami se mi zdá takové trošku vařené z vody. Nějak se tam ale ti dva musí setkat, takže mi to vlastně nevadí a tak nebo tak je alespoň závanem minulosti, kterou si tak nechce připomínat.
Její synové mě hrozně baví a jak je tam další linka právě toho přátelství Bena a kluků. A zkrátka člověk se tomu může bránit jak chce, ale chemie je chemie a člověk je prakticky takový chemický koktejl a když potká nškoho s kým může reagovat, je to pak výbuch jako blázen.
U této knížky, která klame tloušťkou nebudete věřit tomu, jaký příběh se vejde na těch pár stránek. Hrozně doufám v další díl. Hrozně mě postavy bavily.
Ke knize jsem se dostala v rámci štafety a jsem za to moc ráda.
Tak zase přicházím s další recenzí na autorskou knihu ve štafete od Lucie Svobodová.
HRA NA DRUHOU
175 stran
autorka #ZUZANA #HOLČÍKOVÁ
Je to kniha plná emocí a lásky jako takové a lásky mateřské.
Může se někdo opravdu zamilovat, i když je mezi těmi dvěma propastny věkový rozdíl??
Snad proto přišel, snad proto, aby se rozloučil..
"Bene, proč jsi tak smutný?" donutila jsem ho podívat se mi do očí. Chtěl mne znovu políbit, ale já se od něho odtahla. Nechápala jsem.
Jen cítila tu věčnou propast mezi námi.
On jistě také.....
Je to příběh kamarádek a do jedné z nich se syn té druhé. I přesto ta druhá nechává jejich vztahu volný průběh. A proč? V sázce je lidský život...
Nela, matka dvou synů Michala a mladšího Filipa se po letech setkává s bývalou kamarádkou Romano že střední školy. Ta má také 2 děti, staršího syna Bena a dceru.ZŽije už velmi dlouho se svým přítelem Robertem a děti ho berou jako svého otce.
Naopak Nela, ta už je hodně dlouho rozvedená a bydlí s kluky sama na paneláku.
Oba hoši miluji fotbal a tak trénují s Benem, který je má na starost s dalším trenérem oddílu.
Romana pořádá se svým přítelem večírek, na který je pozvána i Nela se svými syny.
Nela odchází z večírku v pozdních hodinách v doprovodu Bena. Vzniká mezi nimi zvláštní pouto, které se u Bena rozvíjí v lásku k Nele, ale ta neustále s city bojuje. Hlavně s předsudky, je to přece syn její kamarádky a jen o něco málo starší než její syn Michal.
Nela se od Bena dozvídá velmi hezkou zprávu, chce vzít i toho mladšího syna na soustředění.
Během jejich soustředění se setkávají obě mamky a vypráví jedna druhé o svém životě.
Vzniká mezi nimi zase přátelství.
Na zpáteční cestě ze soustředění má autobus vážnou nehodu. Všichni končí se zraněními v nemocnici na ošetření. Kluci od Nely jsou a tom celkem dobře a za pár dní jsou pro propuštění z nemocnice domů. Hůř je na tom Ben, kterému hrozí amputace nohya je ohrožen na životě.
Podaří se doktorům Benovi nohu zachránit a i Bena samotného?
Jaké jsou hranice mezi přátelstvím a láskou?
Ustoji tuto situaci Benova matka a zůstanou s Romano nadále kamarádky?
Zvítězí láska nad předsudky????
Kniha se mi moc líbila a dávám
5 z 5
Je to takové oddechové čtení.
.
Moje první knížka od této české autorky a určitě ne poslední. Začala jsem knihu poslouchat jako audio, konec jsem poté dočítala. Hodně mě bavila audiokniha v podání herečky Jany Strykové, ale i kniha se četla velmi dobře, to, co jsem nestihla doposlouchat jsem měla přečtené raz dva.
Oba hlavní hrdiny jsem si oblíbila, i když samozřejmě každého jinak, už jen kvůli téměř dvacetiletému rozdílu věku, ale i kvůli jejich postavení (kluk na začátku dospělosti X máma dvou dospívajících kluků). Občas se oba chovali zvláštně, ale je těžké si představit, jak by se v jejich situaci člověk zachoval, třeba by se choval úplně stejně). Jejich příběh mě bavil a byla jsem zvědavá, jak vše dopadne. A vzhledem ke konci, který pro mě byl opravdu silný až slzička ukápla jsem velmi ráda, že autorka chystá pokračování příběhu Bena a Nely a já se do něj určitě pustím, jsem totiž opravdu zvědavá, jak to bude dál.
Hodnocení 4*/5*
Hraju, abych žil, a žiju, abych hral!
Na věku nezaleží a nebo ano? Každopadně Nela chvilkama nevěděla co chce a když se zamilovala nedokazala to přiznat, za to Ben to dokázal a díky ní bojoval až dokonce! Nejlepší byl jeho proslov nakonci, to musíte souhlasit...a řekla bych otevřený konec...takže?!
Četlo se to dobře, stránky se otáčeli samy.
Postavy méně neuvěřitelné. 20 kluk se takhle nechová a pochybuji, že matka by to podporovala. Dobrá práce s emocemi.
(SPOILER)
Nela je máma dvou kluků. Náhodou potká svou dávnou kamarádku ze školy, která ji ihned vtáhne do víru dění, pozve ji na svou oslavu narozenin. Romana má 19tiletého syna Bena, který se do ní okamžitě zamiluje a začne ji uhánět. Nela se brání. Ben hraje fotbal, stejně jako oba dva její synové. Osud však zasáhne a najednou je všechno vzhůru nohama. Najdou si ti dva k sobě cestu i přes velký věkový rozdíl? A jak to nakonec dopadne s Benem?
Moc pěkně vyprávěný příběh. Nevadil mi ani velký věkový rozdíl. Já pořád tvrdím, že srdci prostě neporučíš. Buď to tam je nebo ne.
Ben - kluk, který si jde tvrdě za svým ať už za Nelou nebo za tím stát opět a hřišti.
Nela - já teda nevím, ale může být člověk v 37 tak nerozhodný? Chápu, že nechtěla ublížit kamarádce, ale prostě uf. Chvílemi jsem ji chtěla sama popostrčit, protože pořád utíkala a to já přímo nesnáším. Útěk není řešení.
Některé scény byly na mě moc zrychlené, asi jsem teď prostě zvyklá spíš na slow-burn.
Celkově se mi ten příběh moc líbil, ačkoliv jsem měla pár menších výtek viz výše. Určitě stojí za přečtení a doufám, že se snad dočkáme od autorky nějakého pokračování? Hodnotím 4*, protože to mělo fakt příběh, který mě ne jednou rozbrečel.
“Měnily se v kapky. Prosakovaly skrze bílou látku, která díky nim tmavla. Jako by se propíjely do čistého, nepopsaného papíru. Podobně, jako se do mě vpíjely všechny ty chvíle s Benem. Od začátku až do dnešního rána.”
Tohle bylo jednoduše wow. Celkově styl psaní i příběh se mi šíleně líbil. Jen mě trochu mrzí, že je to tak krátké.
Máme zde dvě hlavní postavy. Nelu(37 let), matku dvou kluků, kteří chodí na fotbal a Bena(19 let), taktéž fotbalistu, ale staršího než jsou Nelini synové.
Nela momentálně žije se syny sama.
Benova matka Romana a Nela spolu chodily do školy. Léta se sice neviděli, ale když se setkají, začnou se opět více bavit.
Ben mi přišel opravdu dost vyspělý. Hned jsem si ho zamilovala.
Ben se do Nely zamiluje na první pohled a je očividné, že ani on Nele není lhostejný, ovšem potýká se s problémem velkého věkového rozdílu. Do toho je tu Romana, která zná jak svého syna, tak svou spolužačku a vnímá, že se něco děje.
Nemohu říct, že by mi Romana vadila, ale čekala bych od ní, že svého syna bude více podporovat, kor, když už byl dospělý.
Konec byl opravdu dojemný a já bych si přála více Nely a Bena. Tak moc jsem si je zamilovala.
Samotný příběh měl určitě velký potenciál, jenže bohužel ho knížka nevyužívala... Přišlo mi, že autorka klouzala pouze povrchu a všechno vzala tak nějak hopem. Celé to pak působilo povrchně a bez emocí. Konec mi přišel vůbec hodně uspěchaný, až jsem si říkala, jestli tam něco nechybí. Bylo to celé takové zvláštní.
Knížku jsem poslouchala jako audioknihu a ta je příjemně namluvená.
Kniha se mi četla dobře. Věkový rozdíl mezi hlavními hrdiny zaručeně musí přinést pochyby, emoce i trochu stud. Hlavní hrdinka Nela se tomu brání, vždyť je to syn její spolužačky a trenér jejích synů. Jenže hrdinovi jako je Ben se těžko vzdoruje.
Další postava Romana, Benova matka mi tedy trochu lezla na nervy. Měnila svůj názor chvíli tam pak zase tam.
Fotbalové prostředí se mi zamlouvalo, i když o něm moc nevím, ale líbí se mi o tom číst. Krásné citace u každé kapitoly. Líbil se mi styl psaní, mnohem víc než u autorčiny první knihy. Já jsem zastáncem trochu tlustčích knih, lépe se tam rozvine vztah mezi hlavními hrdiny. Ale jinak nemám co vytknout.
Ale co ten konec? Jako jo nebo ne? Myslím, že kdo knihu četl se shodneme, že chceme druhý díl. :-)
Autorovy další knížky
2020 | Hra na druhou |
2023 | Dvě prázdná místa |
2019 | Zůstávám tu pro tebe |
2021 | Za sklem |
Nechci říct, že je toto romantický příběh, jistým způsobem je a zároveň není. Je to o vztazích, o lásce, o přátelství o spoustě dalších věcí.
Hra na druhou je příběh, který by se mohl stát komukoliv z nás, nehraje si na něco co není. Je to ze života a Zuzka Holčíková to krásně zachytila. Kdo ví, jak bychom se zachovali my, kdybychom byli na místě Nely nebo Bena.
Nela je máma dvou kluků, je rozvedená, je jí 37 let a potkává po letech svou spolužačku a seznamuje se tak s jejím devatenácti letým synem Benem. Od první chvíle cítíte, že mezi Nelou a Benem cosi probíhá a čekáte, kdy to vypluje na povrch začne si to žít po svém.
Nela je rozumná ženská a ze začátku celé situaci nepřikládá příliš velkou váhu, ale jednoho dne si musí připustit, že Ben k ní něco cítí a ani on jí není tak docela lhostejný.
Velký věkový rozdíl je zajímavé téma, se kterým se v romantických knihách běžně nesetkáváme. Jak se k tomu postaví Ben s Nelou vám neprozradím. Ale hodně jsem to prožívala, obzvláště některé části, jako celek to skvěle fungovalo, protože v knize je mnoho emocí. Nela mi sice nebyla vždy úplně sympatická, ale zároveň jsem jí rozuměla a dokázala ji pochopit.
Překvapilo mě pár zajímavých zvratů, kniha má od začátku skvělý spád, ale tyto události tomu přidali na čtivosti a já už se od knihy nedokázala odtrhnout.
Jednoduchý příběh o komplikované situaci, někdo mu vytýká, že je příliš krátký a chaotický, že postavy neměly prostor. Pro mě ho měly, u mě chemie fungovala skvěle a nebudu lhát i slza ukápla. Jsem ráda, že jsem s knihou počkala a četla ji ve správném rozpoložení.
Vyhraje rozum nebo cit? Je velký věkový rozdíl v dnešní době tabu nebo něco, ne úplně běžné, ale zkousnutelné?
Na začátku každé kapitoly jsou citáty, krásné a výstižné vzhledem k příběhu. Původně jsem sem chtěla jeden dát, ale pak jsem si uvědomila, že by možná prozradil příliš.