Hra na druhou
Zuzana Holčíková
Sedmatřicetiletá Nela, matka dvou kluků, se po letech potkává se svou spolužačkou ze střední školy Romanou. Romanin devatenáctiletý syn Ben se do Nely zamiluje. Hraje fotbal, stejně jako Nelini synové. Cestou ze soustředění havaruje s mladými fotbalisty autobus a hrozí, že Ben přijde o nohu. Nela zabojuje a žádá svého spolužáka lékaře, aby se pokusil Benovi nohu zachránit. Nela se nerovnému vztahu brání, je si vědoma věkového rozdílu a přes veškerou snahu Benovi nakonec podlehne. Naivně tak učiní v domnění, že tím přispěje k jeho rehabilitaci. Ben se po čase postaví znovu na nohy a díky své ctižádosti se vrací zpátky na hřiště. Příběh je vystavěný na vývojové křivce jednotlivých charakterů postav a dramatickém sledu událostí během jednoho roku. Nechybí emotivní pasáže. Konfrontace matky a milenky. Konec v podobě jednoho dlouhého monologu – Monologu pro Nelu.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2020 |  Hra na druhou |
| 2023 |  Dvě prázdná místa |
| 2019 | Zůstávám tu pro tebe |
| 2021 | Za sklem |
Na čtení Hry na druhou jsem se těšila, protože od autorky jsem již přečetla sbírku povídek Za sklem, ve které se často dotkla velmi ožahavých témat. A nejinak je tomu i v této knize. Věnuje se totiž tématu, které je v knihách poměrně opomíjené, a i v dnešní společnosti do jisté míry tabuizované.
Tato nenápadná knížečka pro mě byla velkým překvapením. Díky ich-formě mě rychle vtáhla do děje a vzhledem k tomu, že je dost útlá, se k hlavní zápletce se čtenář dostává poměrně záhy. A nebudu vám lhát, je to něco, co vás donutí k zamyšlení. Jak bych se na takový vztah tvářila já? Co bych dělala na místě Nely?
Velkým plusem je realističnost celého příběhu. Vývoj vztahu našich hrdinů, obavy Nely i jistá naivita Bena. Absolutně jsem rozuměla tomu, proč se Nela vztahu s Benem brání. Zároveň jsem si ale nemohla pomoct a oběma jim ve skrytu duše fandila. A to bylo i něco, co mě pohánělo ve čtení.
Vůbec by mi nevadilo, kdyby se autorka trochu více rozepsala. Některé pasáže by si zasloužily trochu více detailů a moc ráda bych si hrdiny nechala trochu více přirůst k srdci. Měla jsem však pocit, že jsem na to neměla moc času. Tyto nedostatky však vyvažuje síla příběhu, a i samotný konec. Ach, jak ráda bych k tomu řekla více, ale nemohu!
Hra na druhou v sobě ukrývá i spoustu krásných myšlenek a na své si přijdou i milovníci citátů. Dokonce jsem si i pár těchto myšlenek musela olepíkovat, což normálně nedělám. Za sebe tedy doporučuji a myslím, že kniha by si zasloužila větší pozornost.
Hodnocení: 80%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji autorce Zuzaně Holčíkové.