• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Zuzana Holčíková

Dvě prázdná místa

„Tuhle knihu prožijete s hlavní hrdinkou Nelou. Je napsána tak autenticky, až se mi nechce věřit, že není přímo o autorce a jejím životě. Druhý díl se točí primárně okolo Nely, což mě trochu mrzelo vůči Benovi - toho bych chtěla mnohem víc, i Romanu. Nela je ale sympatická, pohodová, obyčejná, takže jsem s ní ten čas strávila moc ráda. Také mě mile překvapily vedlejší postavy a jejich dobrota, upřímnost, srdečnost, jejich podpora, ze řešily věci na rovinu. A opět velmi autentické chování synů - pecka jako v 1. dílu. Vývoj postav nejen v knize, ale i oproti prvnímu dílu moc chválím. A je velmi znát i posun autorky. Kniha je milá, odpočinková, jen tak si plyne. Zpočátku jsem měla sice problém se začíst, protože rozjezd byl pomalejší, ale brzy si na styl zvyknete. Jazyk je jednoduchý, jasný, tentokrát je i jednání postav mnohem lépe pochopitelný. Kapitoly jsou krátké, v ich-formě, písmo je suprový. Příběh je hodně o myšlenkách, popisech pocitů, metaforách, až bych řekla, že děj je spíše "upozaděn". Drobnou výtku zde mám a to jsou přímé řeči - tam mě trochu rušilo, že povídání jedné postavy bylo rozsekaný na více řádků s novými uvozovkami, takže to evokovalo řeč druhé postavy a musíte lovit, kdože to mluví. Určitě doporučuji číst s čistou hlavou, abyste si knihu vychutnali. Zaslouží si, abyste si pečlivě přečetli a prožili každou větu. Zuzka je prostě královna metafor, přirovnání a celkově popisů všeho druhu. Emoce mnou solidně mávaly, kniha mě často nutila se zamýšlet. Těším se, až si knihu přečtu tak za 10 let. A mezitím - třetí díl, prosímpěkně!“... celý text
— ctu_a_pisu

---

Dvě prázdná místa

„Na pokračování příběhu Nely a Bena jsem se velmi těšila a jsem ráda, že jsem se k němu konečně dostala. Stejně jako v případě první knihy to byla jednohubka, kterou jsem zhltla téměř na jeden zátah. Ráda jsem se znovu setkala se známými postavami a i některými novými. Nicméně kniha Hra na druhou pro mě byla o něco čtivější, v tomto díle se mi docela vlekl začátek a pořád jsem čekala, kdy se něco stane. Ale po té pro mě hlušší části se to rozjelo a zbytek knihy jsem slupla jak malinu a ani jsem nevěděla jak se to stalo a najednou jsem byla na konci příběhu. Ben mi občas připadal rozumnější než Nela, každopádně Ben byl opravdu skvělý a na svůj věk měl vše perfektně srovnané. Pokud jde o Nelu, tak těžko hodnotit, jak by se člověk choval v jejím postavení, ona to měla rozhodně složitější než Ben. A úplně nejlepší postava byl za mě Nelin starší syn Matěj, ten byl prostě skvělý. Přestože se mi osobně líbila o něco více Hra na druhou, tak i toto volné pokračování se mi hodně líbilo. Velmi se mi líbily citáty na začátku každé kapitoly. Jsem moc ráda, že jsem si přečetla pokračování příběhu Nely a Bena a vím, jak to s nimi bylo dál, i když vůbec by mi nevadilo ještě nějaké další pokračování a velmi zvědavě, bych si ho přečetla. Hodnocení 3,5*/5*“... celý text
— Lovana

---

Zůstávám tu pro tebe

„Tereza je sestřičkou na dětské onkologii. Její práce je tak dosti náročná a kvůli nedostatku sester nemá ani příliš volného času. Jednoho dne ale potká Američana Paula... Autorka si pro nás připravila romantický příběh jako z filmu. Láska, obavy a romantika jsou hlavním kořením. Je zde také ukázáno, jak emotivní a náročná je práce s dětskými pacienty. Autorka toto zachycuje velmi dojemně. Chvíli je vaše nálada téměř na bodu mrazu a pak se zase culíte od ucha k uchu. Konec, který je opravdu silný, mě překvapil a chytil za srdce. Toto vyústění jsem očekávala cca v polovině knihy a jelikož jsem se ho nedočkala, nebyla jsem na něj připravena. Jedná se o příjemnou jednohubkou. Určitě si od autorky ráda přečtu její další knihy a věřím, že mě zaujmou o něco více, než její prvotina.“... celý text
— TinaBookBlog

---

---

Hra na druhou

„Moje první kniha s tématem vztahu starší ženy s mladinkým chlapcem vyprávěným tak nějak neobyčejně obyčejně. V knize se odehraje rok, děj je chronologický, ale na mě velice rychlý. Nestihla jsem si udělat k postavám vztah, nevěřila jsem jim tak rychlý vývoj jejich vztahů, jak zamilovanost, tak nově vzniklá přátelství.  Celá kniha je v ich-formě z pohledu hlavní hrdinky Nely, písmo je hezky čitelné, kapitoly krátké. Odlehčený, jednoduchý jazyk, Nela je obyčejná žena, což mě na ní hodně bavilo. Co mi ale nesedělo bylo celkové chování Nely, občas jsem nechápala jak počínání, tak dialogy postav, taky Romana se chovala občas zvláštně. Co se týkalo vztahu jejího syna, než abych protočila oči, spíše mě to přivedlo k myšlence "a co když to takhle fakt někdo má?" Když pominu těch pár věcí, co mi nesedlo, nesmím autorce upřít, ze sakra umí psát! Nad většinou pasáží jsem se rozplývala, moc se mi líbily použité slovní obraty, popisy pocitů, celkově popis prostředí... Druhá věc - postavy - excelentně popsaný charaktery, každou z nich jsem měla ráda nebo nesnášela jinak, každý byl individuální, chovali se stejně po celou knihu, adekvátně ke svému věku, puberťáci skvěle vykreslený - věřila jsem jim všechno. Taky chováni Nely vůči Benovi, stačilo pouhý slovíčko a já tam zacejtila to "maminkovství" v Nele, naopak u Bena občas trochu puberťácké rebélie... Je znát, že autorka (s) postavami žije. Knize určitě uškodila délka, např. vznik jejich vztahu by zasloužil mnohem, mnohem více do hloubky... Nesmím zapomenout na skvělou korekci. Jo a taky příště míň vykřičníků, přišlo mi, že na sebe lidi celou knihu jen křičí.. Příběh doporučuju, je to rychlá, svižná oddechovka, a ač jsem se občas zasekla na (pro mě) nesmyslných situacích, četla se hezky. A taky mě poslední stránky hodně navnadily na druhý díl.“... celý text
— ctu_a_pisu

---

Hra na druhou

„Příběh plný emocí a vztahových dilemat nám vypráví o Nele, sedmatřicetileté matce dvou chlapců, a devatenáctiletém Benovi, synovi její bývalé spolužačky ze střední školy. Setkání těchto dvou postav nejenže ovlivní jejich životy, ale otevře i otázky týkající se věkových rozdílů, předsudků a milostných vztahů, které nejsou vždy jednoduše přijímány společností. Když se Nela znovu setká s Romanou, svou starou známou, objeví se v jejím životě náhle i Ben. Ten se do Nely okamžitě zamiluje, což vede k řadě konfliktů a morálních dilemat. Jaký postoj k tomu má Nela? A Romana? Když se autobus s mladými fotbalisty, včetně Bena a Neliných synů, stane účastníkem nehody a Benovi hrozí, že přijde o nohu, Nela se rozhodne udělat maximum, aby mu pomohla. Kniha má svižné tempo, kapitoly jsou krátké a oceňuji citáty na jejich začátku. Postavy nejsou černobílé a autorka jim propůjčuje hloubku, kterou postupně objevujeme. Styl psaní je velmi přístupný, s důrazem na citlivé vyobrazení emocí a vnitřních bojů. Jakmile se příběh rozjede, stává se velmi poutavým a neustále vyvolává otázku, jak se bude vztah mezi Nelou a Benem vyvíjet. Vztah působí autenticky, byť je občas trochu problematické sledovat, jak se hlavní hrdinka vyrovnává s rozdílným vnímáním věku a společenským tlakem. Nela je silná žena, která pro své syny udělá vše, ale zároveň je také ženou toužící po lásce a blízkosti, kterou jí její manžel nedokáže poskytnout. Ben je oproti tomu mladý, ambiciózní a vášnivý – vlastnosti, které působí sympaticky, i když jeho mládí může být v některých momentech překážkou v pochopení “světa dospělých. Dějová linie se točí nejen kolem lásky, ale také mateřství, přátelství a otázek, jak zvládnout nenadálé životní zkoušky. Setkáme se díky tomu s širokou škálou emocí, od romantických momentů po chvíle plné napětí a strachu o budoucnost hlavních hrdinů. Krátká, ale emotivně nabitá kniha, která se zaměřuje na problematiku vztahů a různé podoby lásky, kterou stojí za to si přečíst.“... celý text
— lucie.svobodova