Hra na fanty
Dick Francis (p)
James Tyron, dostihový zpravodaj skandálního týdeníku Sunday Blaze, se vždy objevuje tam, kde se něco zajímavého děje. Tentokrát se snaží odhalit podvody s odhlašováním koní z dostihů a je vtažen do nebezpečného boje s podvodníky, kteří své zájmy prosazují tím nejtvrdším způsobem. Ocitá se v nebezpečném soukolí zločinu a navíc se musí vypořádat se složitými problémy svého manželství i riskantní známostí s krásnou a chladnou oděvní návrhářkou Gail.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1995 , OlympiaOriginální název:
Forfeit, 1968
více info...
Přidat komentář
Tak tohle je skutečně mistrovský kousek a perla mezi Francisovkami. Rozhodně ne nadarmo je právě tato kniha oceněna cenou E. A. Poea.
Velmi přesvědčivě popsané prostředí redakce bulvárního periodika, kde ústřední hrdina pracuje coby dostihový zpravodaj a právě připravuje reportáž o nadcházejícím významném dostihu Lamplighter Gold Cup. Objíždí vytipované majitele, trenéry a jezdce, kteří chystají své čtyřnohé svěřence na tento dostih a sbírá podklady pro svůj článek. Nebude dlouho trvat a přijde na stopu rafinovaného podvodu a utká se s nebezpečnými protivníky, kteří se nezastaví před ničím. Jako vždy brilantně napsáno, kniha chytne a nepustí až do konce.
Je zde na místě také vyzdvihnout poutavou a bohužel velmi smutnou dějovou linku ze soukromého života hlavního hrdiny, jež se zmítá mezi vážně nemocnou manželkou a atraktivní milenkou.
Tentokrát nejde o detektivku (policie se v příběhu mihne pouze v roli udělování pokut řidičům), spíše je to thriller, v jistých pasážích docela drsný a akční.
Tak trochu D. F. podezírám, že si tentokrát vzal příklad z některých amerických autorů drsné školy, kteří vyšetřovatelům zločinů přisoudili, že kromě padouchů jim bude život a postupy vyšetřování znesnadňovat i těžce nemocné příbuzenstvo.
Práce redakcí seriozních i bulvárních periodik je zde vykreslena tak živě a současně nevábně, až si říkám, že být v Británii novinářem je snad ještě riskantnější, než být princeznou.
Dvorní překladatelka knih pana Francise, paní Moserová, odvedla výbornou práci, díky čemuž jsem se seznámila se zajímavou koňáckou hantýrkou.
Snad žádný Dick Francis nemůže zklamat. Novinář bojuje proti bandě padouchů, kteří se neštítí ničeho. Napsané slovo je mocná zbraň a někteří lidé mají strach, protože nemají čisté svědomí.
Není snad kniha, která by se Dickouškovi nepovedla. Tady se navíc čtenář dozví i něco o problémech lidí, kteří se musí o někoho starat. Rozhodně ty palce, které hrdinovi držíte, celou knihu nepustíte!
Sevřená forma, uvěřitelnost postav i dějů, mistrný vypravěčský styl, jednoduchá zápletka s jasným rozlišením dobra a zla, to vše jistě přispívá k čtivosti nejen tohoto dílka. Nicméně mám pocit, že jiné jeho romány jsou mnohem propracovanější a lepší. Za mě jedna dolů, nicméně fandům tohoto žánru doporučuju.
Tahle kniha mi z mnoha "Francisovek" utkvěla v paměti, spolu s málo dalšími... jo, je to pecka :-)
Pecka. Francis ve své nejlepší klasické formě. I když je to neuvěřitelné, jsou příběh i motivy hlavního hrdiny zcela uvěřitelné. Detektivka formátu učebnicové literatury - se všemi výhodami neučebnicové literatury (skvěle se to čte atd.) a žádnou nevýhodou učebnicové literatury (psát diktáty z toho nemusíte, ale košaté vyjadřování vám to snad i obohatí).
Autorovy další knížky
| 1991 |  Smrt favorita |
| 2003 | Chladná zrada |
| 2008 | Oheň a bič |
| 1998 | Až za hrob |
| 2008 | Drahý čas |
Kdo má rád autorovy knihy, tomu určitě sedne i tato. Jediné, co by se mu (snad) dalo vytknout, je stálá přítomnost sexuálních scén, až by mohl vzniknout dojem, že bez nich nedá ani ránu ;-). Příběh jako takový je však zase dost dobrý, čtivě napsaný a zápletka zajímavá. Ale autor (aspoň v mém případě) nepatří k těm, jejichž knihy bych mohla číst jednu za druhou. Takže sice doporučím, ale zase si od něj dám na nějakou chvíli pauzu...