Hra na lháře
Ruth Ware (p)
HRA NA LHÁŘE MÁ JEDNODUCHÁ PRAVIDLA: 1. VYSLOV LEŽ! 2. NA SVÉM VÝMYSLU TRVEJ! 3. NENECH SE NAČAPAT! V chladném červnovém ránu se na anglickém pobřeží prochází kdosi z místních lidí se psem. Zvíře vyhrabe věc, kterou jeho paní zpočátku považuje za trouchnivou větev, po chvíli ale zjistí, že se jedná o cosi podstatně zlověstnějšího. Hned nazítří dostanou tři mladé ženy žijící v Londýně – Fatima, Thea a Isa – textovku, kde stojí pouze dvě slova: „Potřebuju tě!“ Isa a její kamarádky kdysi v internátní škole hrávaly takzvanou hru na lháře: vykládaly smyšlené historky spolužačkám, učitelkám a vlastně kdekomu. Jenomže jejich poťouchlá zábava se neobešla bez následků, a tak dívky vyloučili ze školy. Po téměř dvou desetiletích je volá zpět Kate, poslední ze čtveřice nerozlučných přítelkyň. Nebude to ale sentimentální setkání po letech. Roky bájného lhaní si vyžádaly svou daň a teď je třeba uvést věci na pravou míru – hra na lháře má totiž ještě tahle dvě pravidla: 4. NIKDY SI NELŽEME NAVZÁJEM! 5. POZNEJ, KDY S LHANÍM PŘESTAT! „V umění napsat strašidelný příběh bez nadpřirozených prvků dnes Ruth Ware nikdo nepředčí.“ - NEW YORK JOURNAL OF BOOKS „Spousta zvratů a překvapení v detektivním románu klasického střihu!“ - R. L. STINE, THRILLIST „Fanoušci Agathy Christie se od téhle napínavé detektivky neodtrhnou!“ - BUSTLE „Strašidelné, neodolatelné a chytré!“ - DAILY EXPRESS... celý text
Literatura světová Thrillery Záhady
Vydáno: 2018 , LedaOriginální název:
The Lying Game, 2017
více info...
Přidat komentář
Poprvé za život jsem odložila knížku, kterou jsem dočetla do půlky. Opravdu mě nebavilo číst skoro dvou stránkové litanie o tom, kterak hlavní hrdinka kojí svou malou dceru, bere ji na vyjížďky kočárem a další.
Do knížky jsem se nedokázala vůbec začíst už od samého začátku. Hlavní hrdinky mi přišly nesympatické.
Knížka poputuje jako dar do knihovny.
Prvních 60 stran bylo trochu nekonečných, ale když si člověk zvykne a pochopí, že takhle pomalu plyne celý děj knihy, není to problém. Po dlouhé době kniha, kde jsem se nebyla schopná ztotožnit ani s jednou postavou, vlastně mě celou dobu jejich chování a rozhodování přímo iritovalo. Přesto mě mrazilo v kostech.
Jedná se o mé druhé setkání s touto autorkou a opět mohu říct, že se jí kniha vydařila. Líbila se mi dokonce o chloupek víc než Žena z kajuty č. 10. Autorka buduje napětí velice zvolna, karty odkrývá postupně a velice dlouho nechává čtenáře na pochybách. Kdo lže a kdo mluví pravdu? Nic totiž není takové, jaké se na první pohled zdá. Velkým plusem je tíživá a mnohdy až strašidelná atmosféra, kterou má na svědomí místo, kde se příběh odehrává. Autorka mě touto knihou přesvědčila, že psát umí a já se rozhodně řadím mezi její příznivce.
Hra na lháře je postavena na velice pozvolném budování napětí, proto může ve srovnání s předchozí knihou působit opravdu vlekle. Nicméně i tak se jedná o skvělý kousek, který si najde nejednoho čtenáře.
Hodnotím průměrně, je to takové "nepotěší - neurazí". Čtivý příběh odehrávající se v přitažlivém prostředí přímořského městečka, ale jako by tomu něco scházelo a naopak stránek místy přebývalo. Konec byl už tak překombinovaný, že se alespoň pro mne vytratila nějaká zásadnější pointa. Dala bych plus za zajímavý plastický přebal knihy, popis přírodních krás a vztahu "matka-dítě" a mínusem bych hodnotila především opakování již několikrát řečeného, nereálnost některých situací a neslavné zakončení, které mne opět zklamalo, stejně jako v případě předchozí knížky "Všude kolem černý les".
Tak na tuhle knihu jsem se těšila od chvíle, co jsem se dozvěděla, že má vyjít. S autorkou jsem měla (a stále mám) jen dobré zkušenosti. A i když „Hra na lháře“ nedosáhla těch kvalit, co měla třeba kniha „Všude kolem černý les“, tak i toto jsem si neskutečně užila. Skvělá atmosféra, napínavý děj, rozmanité charaktery, zajímavá zápletka a hodně čtivě napsané.
Tak tentokrát jsem byla autorkou zklamaná. Četla jsem její dvě předchozí knihy a moc jsem se těšila i na tuto, ale nadšení se nedostavilo. Většinu knihy jsem se nudila, příběh mě nebavil, hlavní hrdinka mi vysloveně vadila a překvapení na závěr se tak nějak ani nekonalo. Tak doufám, že další knihy už budou zase lepší.
A mám dotaz, když jsem knihu četla, jako bych ten příběh už viděla v nějakém starším filmu - je to možné? Nepřipomínalo vám to něco? Dejte vědět, ráda bych tomu přišla na kloub :-)
Kniha má v sobě tajemno, které je malinkato předvídatelné, ale přesto nakonec trošku jiné :-)
Nejlepší kamarádky od školy. Na škole hrály hru na lháře, měly k tomu svá pravidla. Hra a tajemství ze školy je doprovází i v dospělosti kde vyjde pravda najevo.
Kniha je čtivá, určitě ji přečtete, nějaký moc velký požitek, či silný příběh, který by vám nějak moc utkvěl v paměti, nehledejte. Hodnotím jako ve škole za tři - dobrá kniha.
Potřetí jsem dala Ruth šanci přesvědčit mě, že umí psát. A potřetí mě to nenadchlo. Absolutně mě nezajímá, že si hlavní hrdinka nevzala vložku do podprsenky, kdyby jí náhodou teklo mléko, nebo její stupidní myšlenkový pochody. Přejmenovala bych to spíš na Deník hloupé matky.
Hra na lháře je thriller, kde po letech vyplouvá na povrch staré temné tajemství čtyř kamarádek. Knížka mě chytla hned od prvních stránek, líbilo se mi prostředí starého mlýna, kde se z větší části děj odehrává. Děj byl místy trošku strašidelný, napínavý, prostě jsem si čtení užila. Nejsem nadšená, ale spokojená !
Příběh vcelku zajímavý, ale zhruba první polovina knihy mi přišla jako spousta řečí o ničem.. Opakování nepodstatných faktů, stejné situace.. Velké nadšení se bohužel nekonalo :-(
Velmi dobrý námět zasazený do skvělého prostředí. Rozhodně dobré čtení. A nemyslím si, že by předchozí knihy byly slabší, myslím, že jsou na stejné úrovni. Tato autorka je něco jako Paula Howkins, buď vám sedne nebo ne!
Predchozi Ware me navnadila, tak
jsem pro tuhle bezela hned po vydani. Vtahla me jako vichrice... Mam proste tuhle novou Agatu Christie rada!!
Štítky knihy
internát pátrání v minulosti kamarádky spolužáci soukromé školy thrillery pro ženy internátní školaAutorovy další knížky
2016 | Všude kolem černý les |
2017 | Žena z kajuty č. 10 |
2018 | Hra na lháře |
2019 | Smrt paní Westawayové |
2022 | Chata v horách |
Jsem poněkud zklamaná - kniha byla spíše popisná, děj se táhnul a neustále se vše točilo kolem malého dítěte, které pro hlavní zápletku nebylo příliš podstatné. Téma lží se dá krásně využít a taky se krásně využívá, ale ne v případě této knihy - lži jsou tu podstatné (jinak by ani nebylo dodrženo jméno), ale dle mého ne v thrillerové míře. Na druhou stranu, když jsem se smířila s tím, že to není typický dynamický thriller a že mi hrdinky nejspíš sympatické nikdy nebudou, čtení svižně ubíhalo a já brzy byla na konci (kde se konečně něco událo!). Žena z kajuty číslo 10 se mi líbila více, ale na autorku nejspíše nezanevřu - byť jsou mnou dané tři hvězdičky možná nadhodnocené.