Hračkář
Liam Pieper
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347630/bmid_hrackar-5zo-347630.jpg
4
232
232
Adam Kulakov je spokojený člověk. Střední věk na něj zatím nedolehl plnou silou, hračky z jeho továrny dělají radost dětem na celém světě, má více peněz, než kdy může utratit, miluje svou ženu a syna a vydržuje si tolik milenek, kolik jen před nimi dokáže utajit. Adam však není jediný, kdo v rodině Kulakovových pečlivě střeží osobní tajemství. Jeho dědeček Arkadij se roku 1944 ocitl v Osvětimi, a tam se mu naskytla velmi neobvyklá příležitost. Nyní, když se jeho život chýlí ke konci, vynakládá nesmírné úsilí, aby pravda zůstala navždy ukrytá. Není to pro něj snadné, protože drtivé vzpomínky na setkání s jedním z největších monster lidské historie dotírají stále intenzivněji. Právě tehdy dojde k události, která může rozmetat Adamův pohodový život jako domeček z karet; následně Arkadije dostihne hrůzná minulost v plné síle. Vše, co oba muži celý život budovali, je nyní v ohrožení. A společně zjišťují, že svým nejbližším můžeme paradoxně nejvíce ublížit tehdy, když se je snažíme před něčím uchránit.... celý text
Literatura světová Válečné Thrillery
Vydáno: 2017 , DominoOriginální název:
The Toymaker, 2016
více info...
Přidat komentář
Ze začátku šok z mluvy :-) příběh s těžším tématem se postupně rozkryl a ke konci další šok, že jsem si nevšiml toho kdo byl vlastně Arkajedije, víc neřeknu ať nenapovídám :-)
Tohle se moc nepovedlo. Námět samotný s překvapivým rozuzlením by si zasloužil mnohem víc.
dotklo se mě amatérské parazitování na holokaustu, které nemůže omluvit ani fikce (zhlédnout Schindlerův seznam nenahradí rešerše), a čtenářsky otrávily logické lapsy (naprosté hovadiny) a psychologická nevěrohodnost úplně všech postav v obou dějových liniích
neodvažuju se hádat, je-li to hloupost autora, nebo překladatelky, ale patrně si dotyčný vůbec neuvědomuje význam slov, přirovnání a metafor, která používá, např. v Osvětimi, že "židovský vězeň je pro doktora Mengeleho dar od boha"
SPOILER: scéna, během níž se Dieter "proměňuje" v Arkadije a pak uniká s kufrem zlata z koncentráku, je tak hollywoodsky efektní a přitažená za vlasy, že by ji nevymyslel ani MacGyver
Námět knihy není špatný. Lichotí mi i fakt, že australský autor je profesně propojen s Českou republikou.
Ke knize samotné. Na prvních dvou stranách mě zarazila vulgarita, které je podle mě všude zbytečně moc. Ale nevzdala jsem to. A ano, Adam byl nepředstavitelně nudný nadutec, který vidí jen sebe. O to zajímavější byl příběh jeho dědečka. Věřím, že se takové příběhy v reálu klidně odehrály. A je zajímavé sledovat, jak padouch může být ve výsledku uznávaným a milovaným člověkem.
Zajímavé čtení. Zaujal mě název, obálka i anotace. Adam Kulakov, vnuk slavného výrobce hraček Arkadije Kulakova, který přežil Osvětim. Děj se odehrává v Austrálii, ale retrospektivní dějová linka nás zavede právě do Osvětimi roku 1944.
Adam je samolibý floutek ve středním věku, který si užívá života, nehledíc napravo, nalevo. Zatímco jeho dědeček Arkadij bojuje s nemocí a démony své minulosti, jeho snacha pomalu odkrývá tajemství, jejich odhalení může zničit vše, co Kulakovova rodina celý život budovala.
Většinou nemívám od knih žádná očekávání, proto mě zvrat v knize docela šokoval! Ale víc nemohu prozradit, jen doporučím - přečtěte si knihu sami, je to taková víkendová oddechovka a možná budete taky tak překvapení zvratem, jako já
I já místy přemýšlela, zda knihu neodložit, některé pasáže byly velmi slabé, až na tu pointu, strhující závěr nutí čtenáře zpětně zhodnotit všechny protagonisty, ne zcela běžným dětstvím a životem v dospělosti tak pokroucené, jako sám závěr knihy, cynické, osamělé, zlé lidi.
Dvě časové linie rodiny pokračující ve výrobě hraček.Arkadij se svým osudem před Osvětimí a v Osvětimi,kde mu do života vstoupí nacista Dieter.Arkadij,Adam,Tess a jejich život v současnosti,kdy Arkadij předal společnost vnukovi Adamovi.Tu však řídí spíše jeho žena Tess.Adamovo tajemství je pro čtenáře jasné,kdežto Arkadijovo...Kniha se mi četla dobře,ale takové "překvapení" na závěr jsem nečekala :-)
"Povím vám příběh o svém dědečkovi "
Jak má tahle věta po do čtení knihy úplně jiný význam.
Knih o Osvětimi jsem přečetla spoustu. Tahle je tak jiná.
Rozdělenaa na dvě části. Část z Osvětimi dechberoucí, současnost až nezáživná.
Postavy Tess a Adama líčeny tak chladně, že mě jejich život vůbec nezajímal.
Arkadije jsem si zamilovala hned.
Akadije v Osvětimi i toho současného.
A pak takový šok, který ve mě bude dlouho rezonovat.
Popravdě, čekala jsem jen to, že mezi Arkadijem a Dietrem vznikne něco víc, než přátelství. Tedy "přátelství", jaké jen může být mezi vězněm a nacistou . A ač to celou dobu vypadalo jinak, byl to nacista jak se patří....
Ale zase ten protiklad, jaký byl děda /praděda.
Je mi z toho smutno.
Knihu rozhodně doporučuji i přes pro mě nudnější pasáže že života Tess a Adama. jsou krátké a není jich mnoho
Určitě zajímavé téma, ale podobně jako Adam, mi knížka připadala buď kapku povrchní nebo uspěchaná. Četla jsem pasáže z Osvětimi a Mengeleho pokusy a nic to se mnou nedělalo, měla jsem spíš dojem určitého kalkulu. Závěr překvapil, ale nešokoval, příběh byl plný zkratek k rychlejšímu posunu vpřed, což byla někdy škoda.
" Spousta věcí, víceméně většina, které Adam prováděl, jí doháněla k šílenství. Způsob, jakým jedl: jako toulavé kotě s pusou dokořán, skřípal stoličkami a vrzal čelistmi; firmu a potažmo i její život řídil jako ukradené auto, hnané divoce, kamkoliv se mu zamanulo, a za sebou zanechával stopu z nesplněných slibů, nápadů a zaměstnanců, aby je po něm uklízela. Byl natolik nesmírně, niterně sobecký, že nedokázala rozpoznat, zda jsou pro něj ostatní lidé osobnostmi s vlastními životy a obavami, nebo pouhými hračkami, které mohl použít a vyhodit. "
V knize se prolínají dvě linky, jedna slabší a druhá perfektní s šokujícím závěrem. Navíc mi připadá, že ty dvě linky a všechny osoby mohly být o trochu lépe propojeny. Tomu odpovídá celkové hodnocení - tři hvězdičky.
Kniha byla zajímavě napsaná. Prolínají se v ní jakoby dva příběhy. Jeden je o dědečkovi, který byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře a po skončení války odjel do Austrálie a začínal od úplné nuly až nakonec vybudoval továrny na hračky, které dobře prosperovaly (ten mě bavil o hodně víc). Druhý příběh je o jeho vnukovi, který se má díky dědečkovi dobře, je pověřený vedením jedné z továren (nejde mu to, nemá o hračky zájem a jen si bere peníze). Má syna a manželku, která mu v továrně dělá účetnictví a vlastně za něj celou továrnu v podstatě řídí. On manželku akorát podvádí a dělá v obchodování jednu chybu za druhou. To mě vyloženě vytáčelo (měla sem pomyslné chuť ho proplesknout, aby se probral). Na konci knihy se ukáže, že dědeček i vnuk mají svá tajemství, která se nakonec odhalí. Závěr byl pro mě překvapení, to jsem nečekala :)
Od knihy jsem neměla vůbec žádná očekávání, a o to více mě příjemně překvapila. V knize se prolínají dvě časové linky, v jedné sledujeme Adamova dědečka Arkadija, který se snaží přežít hrůzy konané v Osvětimi a v druhé se dostáváme do současnosti v Austrálii, kde žije Arkadij s Adamem a jeho rodinou. Málomluvný Arkadij i narcistický amorální zmetek Adam mají svá tajemství. Postavy v knize jsou napsány věrohodně nedokonale, sice mi byly nesympatické, ale přesto mě zajímalo jak dopadnou. Autor se nebojí nepříjemných témat, v knize je několik znepokojujících scén. Děj odsýpá, kniha není zbytečně roztahaná do kapitol, kde se nic neděje. Pokud bych měla něco vytknout, bylo by to poměrně rychlé ukončení. Za mě 4,5⭐️ Doporučuji.
Většinu knihy jsem si říkala, že je to pěkný příběh, dobře napsaný, ale nic převratného. Pak přišla bomba. Možná se dala čekat, ale mě to překvapilo. Celkově je to hodně dobrá kniha, určitě stojí za přečtení.
Kniha, kterou jsem možná měla číst v jiný čas...
Autor sleduje dvě dějové linie, které se nakonec prolnou do jedné. Příběh muže přežívající v Osvětimi je zajímavější a rozhodně poutavější než ten, který se s ním střídá. Současná dějová linie mě nudila především světem byznysu. Jeho hrdina byl tak strašně nesympatický, vypočítavý, perverzní a zlý, že jsem s ním nedokázala v ničem soucítit. Absolutně jsem se na něj ani na jeho ženu nenapojila.
Příběh z druhé světové války nabízí naopak nečekaný zvrat, který čtenář těžko předvídá, pokud vůbec. Pieper utrousil na stránkách drobečky - malé nápovědy, podle kterých mi teď dochází, že jsem na to vše mohla přijít dřív. Ale on největší záhadu svého románu ukryl tak dokonale, že když nakonec vypluje na světlo, překroutí celý příběh v něco mnohem většího.
Kniha má nádhernou obálku a vytříbený jazyk. Také ale opovrženíhodné hrdiny a stránky, které byly snad napsány, aby nudily.
Knihu považuji za dosti nevyváženou, nicméně určitě ne zbytečnou nebo snad špatnou.
Vychází mi na tři hvězdy. Se vším, co jsem s ní neprožila. Se vším, co jsem z ní dostala.
Hračkář - příběh krutosti a lži.
Neměla jsem od Hračkáře kdo ví jaké očekávání, ale nakonec mě mile překvapil. Mísí se v ní dvě dějové linky, ta o holokaustu je bezpodmínečně zajímavější, ale ani ta současná nebyla zcela k zahození. Avšak i přesto jsem se několikrát přistihla, jak odpočítávám stránky k lince o holocaustu, ta ve mně budovala napětí a já měla neustálou potřebu zjišťovat, co bude následovat. Současná linka měla občas lepší, občas horší stránky, asi tak jako už to i v běžném životě bývá.
Nicméně oceňuji čtivost celé knihy. Jednoduchý jazyk, který však v sobě skrývá obrovské téma. Občas z knihy až mrazilo, čeho všeho je schopný člověk zaslepený nenávistí vůči jiné lidské bytosti udělat. Velkolepé odhalení a rozuzlení jsem já osobně nečekala a knihu i celý příběh krásně okořenili. Avšak konec byl takový nijaký. Trochu mě zklamalo, že mě na následující straně nečekala další kapitola, ale poděkování.
Podtrženo, sečteno: Lepší průměr s nečekaným závěrem.
Adam je opravdu nesympatický slaboch. I díky tomu mne jeho dějová linka moc nebavila. Rozuzlení příběhu Arkadie jsem neodhadla a proto 3*
Kupodivu mě kniha zaujala více, než jsem čekala. Souhlasím s tím, že druhá dějová linka (Arkadij, koncentrační tábor) byla zajímavější, ale ta první (Tess, Adam) taky nebyla zrovna špatná. Ze začátku mě to trochu nudilo a až příliš často jsem zažívala pocit, kdy mi ,,oči sklouzávaly z řádků'', ale pak se to naštěstí rozjelo a bylo to mnohem zajímavější. Byť jsem to nečekala, tak jsem při čtení této knihy zažila pár momentů, kdy jsem knihu musela na chvíli odložit a vstřebat, co se právě stalo. Ohledně toho zvratu na konci - Nějak nevím, jak popsat svůj pocit. Rozhodně mně to změnilo pohled na Arkadije, ale ne nijak negativně. Autor mě lehce překvapil a jsem za to ráda. Kniha mě bavila + má zásoba ruských slovíček je rozšířena, takže takový menší bonus.
Kniha má dvě dějové linky , jak už níže bylo napsáno .Souhlasím s názorem, že dějová linka o holocaustu byla zajímavá ,ale současná linka ,jako by psal někdo jiný opravdu hrozná a nelíbila se mi .Škoda mohla to být celkem fajn kniha a má nevyužitý potenciál.
Chvílemi zábavná a čtivá, chvílemi nudná. Bohužel to druhé bylo častější. Konec mě ovšem překvapil . Oceňuji téma knihy a obdivuji spisovatele za to, že po takových životních zkušenostech byl schopen napsat knihu.
Hračkář
Vcelku dobře vymyšlený příběh, ale nedokáže zaujmout. Asi je to tím, že všechny hlavní postavy jsou nesympatické a čtenář se pak nemá s kým ztotožnit.
Opakovaně jsem přemýšlel, zda nemám knihu odložit, protože mě nedokázala vtáhnout do děje. Asi by mě víc bavilo, kdybych si přečetl životopisný příběh např. Tomáše Bati.