Hrad mistra kloboučníka
Archibald Joseph Cronin
Cronin položil děj své knihy do starobylého městečka. V tomto provinciálním prostředí, kde vládne ještě duch cechovního kastovnictví, vyniká svou silou fyzickou a v jistém smyslu i morální ústřední postava románu Jakub Brodie, kterého autor vykreslil jako svérázného, samolibého měšťáka, člověka despotu a bezohledného sobce, zacházejícího bezcitně a surově se svou rodinou i spoluobčany stojícími společensky níž než on. Jeho nekritickou, chorobnou domýšlivost ukazuje autor jako vlastnosti, které pramení ze stavovských a národnostních předsudků, z omezeného snobství. Cronin tu nepranýřuje jen Brodieho, ale charakterizuje mistrně maloměstskou společnost konce 19. století jako celek. Dramatickým vylíčením osudu Brodieovy rodiny, jejího vzestupu i pádu dává autor čtenáři do rukou novodobou ságu o tragickém egoismu a kruté pýše. Tato autorova prvotina byla vydána v roce 1931 (česky v roce 1948 pod názvem „Tyran“).... celý text
Přidat komentář
Původně jsem si myslela, že se kniha ponese v duchu díla Jarmily Glazarové - jejího fenomenálního příběhu Vlčí jáma, ale Hrad mistra kloboučníka mě dokázal strhnout, uhranout ještě o něco více.
Tohle bylo naprosto excelentní! Do detailu propracované myšlení a i chování hlavní postavy... Krutost, sebestřednost, šosácké pokrytectví, které vytváří pro všechny zúčastněné jakousi imaginární, temnou klec, ve které si hlavní protagonista pohrává se svou obětí..., jak kocour s myší...
A ač to může znít divně - nepatřičně..., tak díky Tobě Jakube Brodie, díky Tvému přičinění..., vznikl opravdu velice silný, čtenářský zážitek..., který neupadne u mě v zapomnění...
To je taaak nádherná knížka.Četla jsem ji už dříve.A vůbec všechna knihy od pana Cronina,jsou naprostá pecka.Moc doporučuji a zaručuji, že se ke knihám budete vracet.Knihu mám už ve velmi použitém stavu, ale nevzdám se jí.
Neuvěřitelně přesvědčivý příběh, vtahující do děje. Četla jsem už dávno,ale uvažuju, že se k této knize ještě někdy vrátím.
Tato kniha je rozdělena na tři jednotlivé části. A hned ta první je z celé knihy vůbec ta nejlepší. Uvádí nás do dramatického příběhu, ve kterém sledujeme jak hlava rodiny Jakub Brodie, díky své despotické povaze, psychicky týrá celou svou rodinu. Román si po celou dobu udržuje patřičné napětí a dramatičnost příběhu, ale tato úvodní část je o poznání napínavější a dramatičtější a nenacházím v ní vůbec žádná hluchá místa. V prostřední části a také v části závěrečné, děj místy poklidnou atmosférou připomíná filmy pro pamětníky. Ale je to jenom pověstné ticho před bouří. Největší předností tohoto románu je velice dobře vykreslená psychologie jednotlivých postav. Základní kostra má sice dosti předvídatelný děj, ale stále v něm zůstává značný prostor pro nečekané až šokující události, které mě udržovaly v neustálém napětí. Audiokniha je také velice vydařená a načetl ji pan Jiří Škoda.
Veľmi komplexná, veľmi hlboká kniha, hoci rozpráva o každodenných trápeniach a o nekaždodenných ťažkých udalostiach. Námet sa až desivo vydaril - napriek tomu, že kniha pomaly bude oslavovať storočie od svojho vzniku (a príbeh je dosadený do ešte vzdialenejšej minulosti), tak je koncept knihy nadčasový. Veľmi čtivé a zároveň sa mnoho pasáží čítalo len veľmi ťažko... Dlho budem nad touto knihou rozmýšľať a analyzovať ju vo svojom vnútri.
V priebehu roka sa mi do rúk dostanú všelijaké knižné chuťovky - niektoré náučné či povznášajúce, iné ťaživé, depresívne. Či už sa však na pomyselnej miske váh nakláňajú skôr k hrejivej úsmevnosti, alebo naopak k poriadnej depke, na tom veľmi nezáleží, dôležitejší je samotný príbeh a spôsob, akým ho autor dokáže podať. A Croninov Klobučníkov hrad? Neľahký, miestami traumatizujúci, plný protichodných emócií, depresívny až strach a predsa absolútne geniálny, priam bolestne dokonalý.
Prostredníctvom príbehu rodiny Brodieovcov sa ocitáme v Škótsku druhej polovice 19. storočia, tešíme sa spoločenskému postaveniu, možnostiam i úcte prameniacej z rodinného mena, no ako sa hovorí, nie je všetko zlato, čo sa blyští. Za zavretými dverami sa naoko usporiadaný život mení na dusné peklo. Arogancia kráča ruka v ruke s chorobne veľkým egom a dezilúzivnými predstavami o vlastnej dôležitosti, nevinné osočovanie sa mení na krik a vyhrážky. Dieťa či matka, svojsky trpia všetci a keď si myslíte, že horšie to už ani nemôže byť, že svetielko nádeje predsa len zažiari, presvedčíte sa o opaku.
Psychické i fyzické týranie, neochvejná istota a presvedčenie o vlastnej pravde, bolesť a strata priam fyzicky vytryskujúca z jednotlivých stránok príbehu. Strata rodinných istôt, domova, zdravia i nevinnosti, strata postavenia a vlastne všetkého, na čom záleží. Cronin majstrovsky, s neskutočným citom pre emóciu a psychologický detail, vystaval príbeh dysfunkčnej rodiny zžieranej despotom - príbeh neodvratného pádu a sebadeštrukcie.
Hoci sa však Klobučníkov hrad primárne točí okolo vzťahových pomerov obyčajnej rodiny, Cronin nepoukazuje len na dysfunkčné (ne)fungovanie rodinných väzieb či na spôsob, ako pretrvávajúci stres a psychická trauma ovplyvňujú život jednotlivcov, ale zároveň odzrkadľuje i tvár samotnej doby na čele s mizogýniou a "dôležitosťou" spoločenského postavenia.
Je až paradoxné, že kniha s takou neskutočne nesympatickou až toxickou "hlavnou" postavou či depresívnou dejovou linkou, by mohla byť považovaná za výbornú, no ona taká skutočne je. Cronin si vás napriek všetkému tomu hnusu získa a verte či nie, tú pozornosť si skutočne zaslúži. Vynikajúce!
Tahle knížka mě teda opravdu překvapila a autora považuju za vynikajícího vypravěče. Velkou roli zde hraje jistě i překladatelka. Dlouho jsem nečetla tak napínavý a perfektně vystavěný román, kde jsou postavy jako živé, jako by opravdu existovaly. Kolikrát, jako kdyby byly vyjádřeny mé myšlenky, pocity (především Marie). To psychologické vykreslení je excelentní. Přitom děj ubíhá skvěle, slov je tak akorát, vše je na svém místě. Vývoj nebyl většinou předvídatelný, naopak mě překvapil. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Mám problém s koncentrací, okolí a myšlenky mě často rozptylují, ale tahle kniha mě dokázala natolik pohltit, že jsem okolí leckdy vůbec nevnímala. Někdo tady zmiňuje, že původní překlad byl pod názvem Tyran. Mně se víc líbí současný název, protože není tak napovídající. Román jsem našla v knihobudce, ostatně jako už spoustu jiných zajímavých knih. Jinak bych se k této knize asi nedostala. Autora jsem vůbec neznala. Je to ohromná škoda, že není více v povědomí veřejnosti. Je hodně autorů a knih, o kterých se mluví, a přitom někteří absolutně nedosahují takové kvality - myslím především současné. Bohužel mají lepší "píárko". Od Cronina si určitě přečtu i jiné knížky.
Ad julika - kdy knihu číst? pokud člena rodiny rozvrací duševní choroba. Pak si řeknete, že mít doma Brodieho by bylo asi horší :)
Trefnější je překlad názvu Tyran, případně hodilo by se třeba Bláznův hrad. Kdo dnes ví, že kloboučník bylo dřív synonymum blázna? (Pracovali se rtutí, která jim chronicky ničila mozek.)
nehodnotím překlad, četla jsem orig.
Opravdu skvěle napsaná knížka. I když děj dost předvídatelný, nemohla jsem se odtrhnout. Takže jdu do další knihy od Cronina.
Kniha byla úžasně napsaná,pohltila mě do děje a hrůzy,pracetla jsem si poté i další knihy tohoto slavneho autora,a určitě ji nedám pryč a přečtu znovu.
Ku knižke som sa dostala vďaka tejto stránke.
Napriek všetkej tej depresií, marazmu, veľmi čitateľná kniha. Psychológia postáv dobre vykreslená. Odporúčam.
Skotsko, přenádhérné Skotsko, jarem se velebí tráva a louky povstávají do květu. Pouť je na spadnutí. A než se člověk stačí obrátit a upamatovat se dostává palicí do hlavy, aby se přestal tak naivně a hlavně pozitivně čepýřit nad tou boží krásou. Cronin tentokrát rozestavěl role ( a to hned v první scéně nad čajem a nedoneseným sýrem) že vás obejde zimničný chlad a deprese a už se toho nezbavíte. Možná tak se do všeho naroubuje pocit a chuť spáchat sebevraždu či vraždu, protože Jakub Brodie to je případ..
I přesto je to krásná, emočně vypjatá a vysilující kniha, která ve vás zůstane, jejíž pasáže budete hltat a i když rozpláče, budete si rádi na ten pláč vzpomínat.
Súhlasím s komentárom od Renavy. Ide o čítanie s riadnou dávkou depresie a smútku. Ide však o knihu, na ktorú sa len tak nezabúda. Z príbehu počas celého čítania idú silné emócie, cit, ale aj beznádej. Pre mňa osobne však v pozadí stále blikotal malý plamienok nádeje, že sa to na konci zmení k lepšiemu a koniec bude pozitívny /asi preto, že verím na šťastné konce..../
Knihu odporúčam prečítať. A k spisovateľovi sa určite časom vrátim a prečítam si od neho aj ďalšie diela. Týmto príbehom si ma jednoznačne získal.
Přečíst tuto knihu je povinnost, o tom asi žádná. Je tu ale háček. Vůbec nevím, v jaký den nebo při jaké příležitosti ji číst. Určitě ne, když je člověk šťastný, protože na něj padne smutek a beznaděj. Rozhodně ne, když nemáte dobrou náladu, to je najednou všechno horší a smutnější...
Kniha se ke mně dostala, když mi zrovna lehko nebylo a v příštích dnech jsem se stala závislou. Četla jsem každou volnou chvilku a vrčela na každého, kdo mě rušil. Večer to bylo nejhorší, kniha má černý přebal a v pokoji na mě zle svítila. Pokaždé jsem ji musela něčím přikrýt. Myšlenka, že se tu najednou objeví Jakub Brodie, to už na mě bylo moc...
Poutavé čtení hned od začátku. Být profesorem češtiny a literatury, rozhodně bych Cronina zařadila do výuky.
Ke knize jsem se dostala jen díky dopooručení. Věděla jsem o ní, často jsem kolem ní chodil v naší domácí knihovně, ale nikdy jsem se na ni nedostala. Až do teď. Po pravdě jsem měla docela strach, ale nakonec jsme byla mile překvapená. Kniha mě velice bavila. Úplně z ní dýchala ponurá, nepříjemná atmosféra, skoro jsem se bála Jakuba Brodieho a soucítila jsem s celou jeho rodinou. Každopádně jsem si knihu moc užila a můžu ji každému doporučit. Jen ta obálka....to je děs.
V průběhu času čtená několikrát, Cronina mám celkově ráda a Hrad mistra kloboučníka patří k nejčtivějším. Navíc ta atmosféra domu a vztahy skvěle popsané, až sugestivní. Prostě pan spisovatel.
Štítky knihy
19. století Skotsko anglická literatura ságy
Autorovy další knížky
1974 | Hrad mistra kloboučníka |
1993 | Příhody z černého kufříku |
1972 | Citadela |
1972 | Tři lásky |
1947 | Zelená léta |
Priznám sa, že som mala zo začiatku strach zo strán a pocit, že mi bude dlho trvať, kym ju prečítam. A viete, čo? Kniha sa čítala doslova sama príbeh krásne plynul a stránky ubiehali.
Príbeh je o klobučníkovi Jamesovi Brodiem a jeho rodine : starej mame, manželke Margaret, synovi Mattovi, dcére Mary a najmladšej dcére Nessie.
Kniha sa skladá z troch častí :
1.časť - rozpráva príbeh o dcére Mary(nechcem prezrádzať viac ) a o synovi Mattovi, ktorý odchádza do Indie
2.časť - rozpráva príbeh o klobučníkovi Jamesovi, ktorý sa musí vysporiadať s viacerými problémami, ktoré sa mu postupne sypú na hlavu.
3.časť - o návrate Mary domov a Lattovom štipendium o ktoré sa usiluje Nessie.
Príbeh sa mi veľmi páčil aj keď by som miestami ich otca zaškrtila ako sa k nim choval :(
Kniha bude vo mne ešte veľmi dlho rezonovat , pridávam na zoznam obľúbených kníh...
5*/5*
#klobucnikovhrad