Čas jako dar
Steph Swainston
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2959/bmid_cas-jako-dar-y8L-2959.jpg
4
34
34
Hradební mýty série
< 2. díl >
Druhý díl trilogie Hradební mýty. Gio Mženec, Šermíř Kruhu nesmrtelných, je neočekávaně poražen v rituálním souboji mladým vyzyvatelem. Ten se hned po svém vítězství vydává spolu s poslem Jantem a dalšími nesmrtelnými na výpravu k ostrovu Tris, nedávno objevenému idylickému útočišti, které by se mohlo stát spojencem v dlouhotrvající válce proti Hmyzu. Výprava se samozřejmě neobjede bez četných komplikací, nemluvě o problémech, které mezitím propuknou v domovině nesmrtelných. Steph Swainstonová, autorka pokládaná ze jeden z nejnadějnějších talentů fantastiky posledních několika let, dokazuje, že nebývalý úspěch románu Rok naší války nebyl náhodný a v druhé částí brilantní trilogie doplňuje do světa Kruhu nesmrtelných řadu obdivuhodných detailů. Trilogie Hradební mýty se tak již ve svém druhém svazku stává jednoduše jednou z nejpozoruhodnějších sérií na trhu s moderní fantastikou.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Laser-books (Laser)Originální název:
No Present Like Time, 2005
více info...
Přidat komentář
Sníženou známku v porovnání s prvním dílem, jsem se rozhodl udělit ne pro kvalitu knihy, ale pro to, jak pracuje se zavedeným světem.
Kniha je napsaná velmi zdařile, a podává další důkaz o schopnostech autorky, děj je však tentokrát přímočařejší a postrádá ono zmatené napětí prvního dílů.
Prvky podivna jsou mnohem vzácnější, až do míry, kdy působí jako náhodná výplň stran, a závěrečná Deus ex machina. Bez nich čtenáři zůstává kvalitně napsané námořní dobrodružství, s lehkými prvky fantasy, kterému nejvíce škodí skutečnost, že má pouze jednu stěžejní dějovou linku, v rámci které jsou mezi hlavními událostmi nemalé proluky.
Pokud jsem o první knize „Hradebních mýtů“ napsala, že se jedná o fantasy s prvky new weird, pak o jejím volném pokračování to platí dvojnásob. Tentokrát se začteme bez jakýchkoliv počátečních nejasností – už známe zákonitosti světa i hlavní postavy, nekoná se nic, čemu by čtenář prvního dílu nerozuměl, autorka nezdržuje vysvětlováním.
Děj se odehrává 5 let po „Roce naší války“, Hmyzem zpustošené Čtyřzemí se pomalu dává do pořádku a kdesi daleko v oceánu je objeven dosud neznámý ostrov. Císař na první důkladnou poznávací výpravu a k navázání kontaktu vybírá čtveřici Eszajů: starého známého feťáka Posla Janta, jehož očima vše v první osobě sledujeme, nevyzpytatelnou Námořnici Mlhu Atu, Lučištníka Bleska a nového Šermíře Střízlíka. Ovšem poražený ex-Šermíř Gio Ami se nehodlá smířit se ztrátou postavení a nesmrtelnosti nijak snadno… Jak dopadnou nepokoje ve Čtyřzemí, co vyslaná výprava nalezne na ostrově Tris a co sebou přinesou Eszajové za změny, to si již přečtěte sami, pokud máte zájem.
Opět musím pochválit autorčinu schopnost vytvořit neidealizované, živoucí postavy se všemi jejich chybami, poklesky a ambicemi. Příběh je vcelku zajímavý, byť nijak složitý, ale poněkud zamrzí řešení deus ex machina v závěru (nikoliv samotný nápad, jen jeho zkratkovitě snadné provedení). Do světů Přesunu se podíváme třikrát; v prvních dvou případech to působí samoúčelně, přibylo surrealistických popisů a snahy šokovat morbidními obrazy. Nicméně právě tam potkáme žraločici Estragon, kterou jsem si oblíbila zvláště v její přirozené podobě a doufám, že se tato postava v budoucnu aktivněji zapojí do děje.
Malé mínus dávám za občasnou zbytečnou popisnost věcí nepodstatných a relativně všedních – chodů jídla na hostině (přeskočila jsem celou stránku), oblečení a podobně. Musím také přiznat, že předchozí téma války s Hmyzem mi přišlo o něco atraktivnější než vzájemné třenice nesmrtelných Eszajů a smrtelných Zaskajů. Přesto byl „Čas jako dar“ plynulejším čtením, autorka se zlepšila po řemeslné stránce, oba díly jsou tedy z mého hlediska na stejné čtyřhvězdičkové úrovni.
Pokud se vám líbil Rok naší války, neváhejte a pokračujte dalším dílem. Je tam totiž všechno to, co trošku chybělo v díle prvním. Dozvíte se daleko víc o jak historii Čtyřzemí (nebo Pětizemí?), tak i o dalších světech. A taky o samotných nesmrtelných Eszajích, o jejich (zdaleka ne idylických) vzájemných vztazích a jejich pohledu na smrtelné Zaskaje. Trochu světla dopadne dokonce i na tajemného císaře Sana a jeho plány. No a pak je tu Kometa Jant, jeho závislost na drogách a putování do cizích světů Přesunu. Tam se samozřejmě podíváte taky a setkáte se s řadou zajímavých typů, vyzdvihl bych hlavně ostrou žraločí sexbombu Estragon v krev sajícím sporťáku. Nebo třeba Vermiformii, i když ta je pro změnu poněkud eklhaft.
Oproti prvnímu dílu sice méně Hmyzu, o to je tu ale více hradní politiky a vzbouřenců, takže o bitvy a šarvátky nepřijdete. Konec je možná trošku moc ukvapený, ale nezklamal. Je to pořád dobrá, originální fantasy, kterou by mělo číst daleko víc lidí.