Hrana
Jeffery Deaver
Keď sa policajný detektív z Washingtonu, D. C. Ryan Kessler stane terčom Henryho Lovinga, okamžite sa aj s rodinou dostane pod vládnu ochranu. Loving je nemilosrdný nájomný zločinec, ktorého cieľom je na objednávku vytiahnuť informácie od obetí. Urobí čokoľvek, aby to dosiahol, neštíti sa únosu, mučenia ani zabíjania ich rodinných príslušníkov. Úlohou chrániť Kesslerovcov poveria agenta Corta. Je nekompromisný, absolútne oddaný tým, ktorí mu boli zverení, brilantný strategický hráč. Sám dobre vie, aký krutý vie byť tento páchateľ – pred šiestimi rokmi totiž zabil niekoho, kto mu bol veľmi blízky. V rodine narastá napätie a situácia vyvrcholí do smrteľného súboja medzi ochrancom a zločincom, v ktorom sa jeden snaží oklamať toho druhého. A keď sa Loving napriek všetkému úsiliu nebezpečne priblíži k svojej koristi, Corte sa musí rozhodnúť: ochráni svojich zverencov, alebo ich v mene osobnej pomsty nechá napospas vrahovi? ... celý text
Přidat komentář
Výborná kniha, zase jiné téma, propracovaný děj, plný nečekaných zvratů, výtečná hlavní postava i hlavní padouch. Je Cort osamělá postava, nebo se ještě někde opakuje?
Je to moje první kniha od autora a příliš mě nezaujala tématem. Vyzkouším jinou sérii.
Lovec me dostal..:) i pres to, ze J.D. pise sablonovite a jeho zvraty na posledni chvili uz kazdy ocekava, vzdy bude moji srdcovkou :)
Přátelé thrilleru, mezi které se počítám, zde mají opět vánoce. Jak známo, autor dokáže napsat i pěkně neuvěřitelná a překombinovaná díla - viz např. Hořící drát, ale toto je naprosto jiný případ. Napětí je stále na vysoké úrovni a místy ještě vystupňováno k maximu. Tajemství nelze snadno odhalit, autor nám představuje záplavu falešných stop, takže nakonec jsem byl konečným řešením docela mile překvapen. Po delší době opět kniha, kterou jsem četl na jeden zátah i při jídle.
Tato autorova kniha se mi velmi líbila. Bod dolů za občas hlušší místy v knize. Možná by ji slušelo o něco méně stránek.
Začátek knihy nebyl moc čtivý a poutavý, ale pak se děj rozeběhl a až do konce měl děj spád a kniha se četla velmi dobře a rychle. Žádné výpadky děje nebo nudné pasáže.
Moje první setkání s autorem, nebudu tedy porovnávat s předchozími díly a vezmu knihu, jak na mě zapůsobila sama o sobě.
Na první pohled ničím nevybočující akční krimithriller, ve kterém posléze začnou změny, zvraty a „šokující“ odhalení nabývat takových obrátek, že má člověk pocit, jestli to nemá být spíše komedie dell'arte nebo prostě „fantomas z říše pohádek pro dospělé“. Méně by asi bylo více...
Jinak řemeslně docela dobré, poutavé, čtivé. Velmi mě zaujala hlavní postava, která je stejně jako já vášnivým hráčem a sběratelem společenských her - z tohoto pohledu měla pro mě kniha jisté kouzlo. Jinak mám pocit, že bez této „idiosynkrazie“ hlavního hrdiny by kniha asi příliš nezaujala jinak než jako akční počtení na chatu, na které však není ve stálé knihotéce místo.
Milovníci společenských her nechť si k mému hodnocení přimyslí jednu hvězdičku navíc :-)
Jako tomu bylo i u jiných knih, které jsem v poslední době přečetl, také zde mi chybí hodnocení 3,5*. Kniha není tak dobrá, aby dosáhla na čisté 4*, ale zase je lepší než ty 3*. Problém je ten, že ač je kniha psaná z pohledu první osoby, což knize rozhodně prospělo, jde stále o tu stejnou Deaverovku se všemi jejími klady a hlavně v poslední době pro mě stále patrnějšími zápory.
Posledních pár novel má Deaver problém nechat umřít kladné hrdiny a tak je pro čtenáře považuje za mrtvé, aby se následně někde objevili živí. To se mi hrozně nelíbí. Stalo se mu to minimálně jednou i u hlavního záporáka a to byla fraška jak z amerického béčkového filmu. Problém s Deaverem je ten, že pokud ho máte jen trošku načteného a věřte, že já ho mám načteného víc než dost, je vám okamžitě jasné kdy přijde zvrat. Čím více jich v knize je, tím horší je ta pachuť, že to už tu bylo a že se to dalo čekat. Když mají v půlce knihy na mušce hlavního podezřelého a je prakticky jasné, že teď už se z toho nemá jak vykroutit, věřte tomu, že se vykroutí, pokud to vůbec je hlavní podezřelý. I padesát stránek do konce si můžete být jistí, že zvratům není konec. Popravdě ani dvacet stran do konce tohoto nebudete neušetřeni. A jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. A u Deavera toho poslední dobou příliš opravdu je. Některé zvraty mi přijdou krapet za vlasy přitažené, myšlenkové pochody hlavních hrdinů, kteří přijdou na celou teorii, která se jim nakonec potvrdí, bych opravdu rád viděl, ale možná je jen má mysl příliš omezená.
Proč tomu dávám čtyři hvězdy, poté co jsem to takto poplival? Protože Deavera znám a vím přesně co od něj očekávat, a proto mě jeho zvraty nudí, nebaví, přijdou mi trapné a vůbec tak nějak už ho nechci číst. Jenže jiným novelám jsem dal také 4*, a ty mě v době čtení bavily, a byla jich většina, pokud ne všechny kromě Kamenné opice, jejíž přečtení mě stálo spoustu sil. A tato kniha je dobrá, opravdu si myslím, že to je jedno z jeho lepší tvorby a bylo by škoda, kdybych knihu potopil jen proto, že se mi přejedl Deaverův styl psaní.
Proto verdikt: V knížce jsem se dostal do míst, kdy jsem se do čtení vyloženě nutil, ale druhou půlku jsem naopak přímo zhltl, i když mi v mnoha případech bylo jasné, že ji zde, za ty stále stejné předvídatelné zvraty, vyčiním. Popis z pohledu první osoby knížce velmi prospěl a nakonec to bylo dobré čtení. Další Deaverovu knihu si ale nechám až tak na rok 2013, abych mu krapet odvyknul...
Tato kniha v čr vyšla pod názvem "Lovec", myslela jsem si že " Hrana" je zase nová kniha, ale díky za anotaci knih, kde lze tento omyl vyloučit :-)
Tentokrát docela zklamání, čekala jsem od této novinky více :( stále dokola opakující se věty, no nic moc
Výborná kniha, ako sa na Deavera patrí, prešpikovaná viacerými nečakanými zvratmi.
Čo mi však chýbalo oproti ostatným jeho dielam, je dej z pohľadu viacerých postáv - totiž, v tomto diele je celý dej rorzprávaný z pohľadu jednej postavy - aj keď čisatočne je to kompenzované práve úvahami tejto postavy.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Sběratel kůží |
| 1999 | Tanečník |
| 2016 | Sběratel kostí |
| 2019 | Hra na nikdy |
| 2000 | Prázdné křeslo |
Nevím...nechápu...všemi doporučovaná knížka od Deavera a podle mě patří k těm horším, co Deaver vytvořil. Nemohla jsem agentovi Cortemu přijít na chuť. A ten "fikaný a nedostihnutelný" zloduch Loving si také zasloužil lepší a pomalejší konec...:) Dávám za tři, byl to průměr.