Všichni krásní koně
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29697/bmid_vsichni-krasni-kone-Mug-29697.jpg
4
374
374
Hraniční trilogie série
1. díl >
Za tento román (první díl tzv. Hraniční trilogie) získal autor v roce 1993 Národní knižní cenu i Národní cenu literární kritiky a rázem se zařadil mezi špičku nejlepších amerických prozaiků. Kniha představuje ten druh prózy, který má v americké literatuře dlouhou a pevnou tradici – román zasvěcení. Je protipólem akčních velkoměstských zalidněných a upovídaných příběhů. Román je zasazen do roku 1949 – zdánlivě neaktuální doby. Šestnáctiletý John Grady Cole a jeho kamarád Lacy Rawlins utečou na koních ze svého domova v Texasu a vydají se do Mexika. Po cestě se k nim přidá ještě jeden o něco mladší kluk a všichni tři jedou přes poušť, vstříc svému dospělému věku, každý po svém. Hlavní morální i romantický hrdina John Grady Cole si na cestě k dospělosti vyzkouší hned několik rolí najednou: kamaráda, „otce“ i milence.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1995 , ArgoOriginální název:
All the Pretty Horses, 1992
více info...
Přidat komentář
V tomto románu poprvé cítím od McCarthyho snahu proniknout k širšímu okruhu čtenářů a to nejen výběrem žánru, ale i stylem, který je zde trochu odlehčen od většího množství všemožných metafor a odkazů, při kterých v dřívějších autorových románech na čtenáře nebyl tolik brán ohled a ten si musel, často obtížně vše spojovat v nějaký těžko uchopitelný celek. Přesto se starý dobrý, zvolna plynoucí, úsporný a pro mne stále zábavný Cormac McCarthy nezapře.
Knihu bych tedy doporučil číst hned po Cestě (s kterou nejspíš většina čtenářů začne), jako takový druhý pomyslný schodek pro všechny, jež podlehli McCarthyho kouzlu a chtějí přečíst víc.
Po výborné Cestě bylo nevyhnutelné dostat se k dalšímu Cormacovu dílku a sáhnul jsem tedy po tomto svazku. Bohužel pro mě se nadšení neopakovalo, spíš naopak bylo to hodně kostrbaté čtení bez uchopitelného směru příběhu, konání postav a jejich "trampoty" mi byly jaksi u zádele, přípomínalo mi to jednodušší šestákové oslazené westernové romány Zane Greye. Filozoficky mě to minulo, emocionálně ani nelízlo, bohužel za mě zklamání, španělské nepřeložené dialogy velký mínus - 40 %
Snad nikdy se mi nestalo, abych něco četla půl roku. I čítanky pro další třídu na ZŠ jsem přečetla o prázdninách hned první týden v červenci. Ale tohle bylo mých nejdelších 260 stran v životě.
Nevím, co jsem měla za výtisk, ale španělský slovníček na konci knihy se neshodoval po stránkách s tím, jak postavy hovořily. Takže jsem opravdu třetině knihy nerozuměla, naopak jsem furt listovala jako debil a odhadovala, který překlad se shoduje zrovna s rozhovorem u tortill nebo u honění koní. Knihu bych rozhodně doporučila všem, co milují esperanto, tady se vyřádíte! Ne vážně, stylisticky je to fakt těžký. Absence přímé řeči, do toho slovníček až na konci, španělština obsahuje 1/3 textu. Nejsem žádná čtenářská novicka proboha, vážně umim číst, avšak zde jsem dostala solidně nakopáno.
Přitom McCarthy je jedním z mých srdcových autorů, jenže tady jsme se trochu minuli. Pointa knihy je krásná, celkově příběh je tak strašně pěknej a smutnej a naléhavej, až vlastně na konci zbyde jen pachuť toho nevyřčenýho. Hrozně mě mrzí, že jsem se s knihou tak lopotila a už teď je mi zle, že budu číst i další ze série. Jenže je to McCarthy, no.
Je to naozaj príjemný pocit, keď v dnešnej rýchlej dobe nájdem knihu, ktorá sa nikam neponáhľa a svojim príbehom si pomaly vykračuje až k vytúženému cieľu.
Štýl, ktorým sú "Všichni krásní koně" napísaní, na mňa zapôsobil už na prvých stranách, už dlho som sa pri čítaní nejakej knihy necítil takto slobodne (kto čítal, pochopí).
Celé je to veľmi príjemne priamočiare (čo je v tomto prípade veľká výhoda), dialógy sú poväčšine stručné a skoro vždycky úderné a príbeh ma aj napriek svojmu pokojnému tempu takmer vôbec nenudil.
Naozaj dlho som rozmýšľal nad tým, či dám plnú palbu alebo "iba" 4 hviezdy a stále si nie som istý tým, či som si vybral správne...
Každopádne, "Všichni krásní koně" odo mňa dostávajú 85 %, a "Cesta" aj napriek tomu zostáva stále neprekonaná...
Asi příliš mnoho umění pro mě. Sice jsem to dočetla, ale nějak nepochopila, proč ten člověk odešel a znovu se vrátil a kdo to na konci umřel. Text bez uvozovek se mi četl špatně a španělské překlady až na konci knihy? Ztrácela jsem přehled.
Co takhle prásknout do bot ?
Utěk z rodný hroudy.Osedlat svého věrného oře.
Vydat se na cestu.Poznat svět a lidi v něm.Dobro a zlo.
Minulost za zády.Z konskýho sedla a z vodstupem,budoucnost před námi.
Všude kolem lhostejná,zdánlivě neměnná krajina.Příroda bere a zase dává.
Co se to s náma stalo ? Očekávání.Ideály.Starý věk nahrazuje nový.
Nějaké to pohlazení.Vobčas dostat na prdel.A není právě todle ten život ?
Jaký ten západ byl,ale spíše o tom jaký nebyl a nebo snad mohl být.
Prostý.Ostrouhaný.Zvířecí instinkt přežití.
Na vlně nostalgie.Romantika ano,ale nepřikrášlená,bez kudrlinek.
Láska bude.Zamilovanost taky.Cumlání přes klíčkovou dírku.Zapovězeno.Není čas.Adios.
Klišé s koltama proklatě nízko a klobouky tu nemají místo.
Antiwestern z pera autora,který se tímto románem dostal do širšího povědomí.
Pochybující hlavní postava.Prvoplánový kauboj,to zase ne.
Na prahu dospělosti.Správnák se smyslem pro spravedlnost.Na druhou stranu žádný houžvička.Neváhá se prosadit.Jauvaj ta sedla.Drsný sympaták.Přítel do nepohody.Proč ne ? Osud samozřejmě přichystal jinší příběh.
McCarthy svůj typický rukopis tu spíše obohacuje.Méně strohý než ve svém předešlém syrovějším období.Celkově pro někoho může být tento styl více přístupnější.Minimalismus je v převaze i tady a to je fajn.
Pokud do časů těch vzdálených a jen těžko zapamatovatelných se vodvážíte vejít,ale hlavně chcete-li ho hlavně tedy prožít.Pro milovníky koníků,tak ti si mohou přičíst u každé hvězdičky jistě o jeden osten navíc :)
Prostředí hor.Prašných stezek.Rančů.Vězenská depka.Spousty uvěřitelných postaviček.
Za hranice původní,dolů na jih.Za Mexickou čáru.Tam,kde nedávají dobrou noc lišky,ale kdejakej prašivej kojot.
Muchacho čeká nás obzor.
Co zbývá nakonec ? Přeci žít dál.
Jeremiah Johnson
Téma super, ale čekala jsem od toho mnohem víc. Třeba Muž se srdcem kovboje je pro mne mnohem hodnotnější. Tady jsem na konci měla pocit ztraceného času. Vůbec nic mi to nedalo. Děj docela ušel, ale na chybějící uvozovky přímé řeči jsem si tedy nezvykla a španělština bez překladu tomu zrovna nepřidala. V tomhle vydání není překlad ani vzadu.
Pre mňa asi posledná kniha tohto roka, a myslím, že ide o najsilnejšie dielo, ktoré som tento rok čítal. Osobne neviem,co by som knihe vytkol. Ostáva po nej istý priestor v hlave, ktorý núti premýšľať, a to premýšľať o mnohom. Číta sa dobre, len pre španielsky nehovoriacich čitateľov je niekedy nepríjemné listovať na koniec knihy (prečo to nedávajú oveľa rozumnejšie do poznámky pod čiarou, na to som nikdy neprišiel.) Ja mám osobne rád modernistickú priamu reč bez úvodzoviek, mám vtedy viacej pocit, že knihu mi číta niekto v mojej hlave, a pre toto dané dielo to bolo veľmi vhodné.
"Existenciální western, v němž kovbojové nehledají nic menšího než smysl života." Mladí jezdci prostřednictvím Cormaca hledají tenhle smysl dost surovou, nespravedlivou, přímou a násilnou formou, a přesto z nich srší jakási naivnost a romantičnost mládí a nevyřčeného osudu. Dialogy jsou strohý, přesto s výpovědní hodnotou lvl milion a kolikrát jsem měla z pár slov slzy na krajíčku. Cormacovo údernej, a přesto svým způsobem bohatej styl mě nadchnul už v Cestě a věděla jsem, že to nebude poslední kniha z jeho pera. Hranice, here we go.
Autorovy knihy se vždy zpočátku čtou hůř, než si člověk zvykne. Nakonec je však příběh natolik silný, že čtenáře vtáhne do děje a odmění ho krásným zážitkem. U Všech krásných koní tomu není jinak. Oproti Cestě a Téhle zemi trochu slabší, pořád ale kvalitní.
Nejprve jsem četl Hranici (nevěděl jsem o „trilogii"), ale myslím, že to nemění nic na skutečnosti, že jsou to obě moc dobré, ne! výborné knihy, ať je člověk čte v jakémkoli pořadí. Jedna lepší než druhá. Dlouho jsem od McCarthyho nic nečetl a teď toho lituji, že jsem se patlal ve všelijakých (nebudu jmenovat) knihách. A mrzí mě, že tuto trilogii nevlastním.
Kniha o cestě dvou přátel, kteří „přiberou" nedobrovolně ještě jednoho... Vše se trochu komplikuje, až k nesnesení a opět v Mexiku, kde začali pracovat u koní se příběh otáčí o 180°. Zkrátka, výborná kniha, kterou jen tak nejde odložit.
A konec u soudce, kde hlavní hrdina dojde k rozhřešení, pohledy indiánů na odjíždějícího, jsou opět skvělým zakončením...
Už se těším na Města na Planině.
Souhlas s JP
Cormac ve své ryzí podobě. Jasná, čistá, pomalá próza, na kost a k věci. Jeho psaní je jisté a bez zbytečného tuku, věřím, že v jeho podání by i obsah na kelímku od jogurtu zněl potměšile a vážně, jak to umí jen on. ____ V první části hraniční trilogie, jejíž koupi jsem v letech 2008 společně s druhým dílem projel, protože se mi nechtělo "věnovat celé trilogii a ještě k tomu o kovbojích (obrázek Johna Waynea)" - a to i s přihlédnutím k tomu, že jsem od McCarthyho do té doby načetl téměř vše ostatní (ale třetí díl jsem si koupil, protože se mi líbila obálka) - se šestnáctiletý John Grady Cole rozhodne opustit rodný Texas se svým přítelem Lacy Rawlinsem, aby získali práci v Mexiku. Cestou přiberou ještě "kida" Blevinse a dál vlastně nechci spoilovat. Existenciální, ale bez zbytečného patosu, poučování a filozofování, protože na to není čas, protože člověk musí řešit triviálnější věci, jako třeba přežít (ha, taky umím polysyndetony). V žádném případě nejde o nějakou romantickou ódu o divokosti koní a kovbojích nebo všech těch obrázcích, co si v hlavě možná malujete. Kniha je typicky prodchnutá násilím a nespravedlností a i když je John Grady hrdina skrz na skrz téměř romantický, vzbuzující sympatie, na jeho cestě vidíme jen záblesky tohohle letního plážovýho porna. Ta McCarthyho nekompromisní syrovost těžce nese jak náladu, tak i formu, jak je tomu ostatně vždycky. Taky se mi líbí, že Cormac nemá potřebu pro užití nějakých složitých slovních obratů - to nejtěžší, s čím někteří čtenáři můžou zápasit je, jak je ostatně zvykem, časté užití španělštiny, protože drtivá většina jeho příběhů je zasazena právě do prostředí hranic Spojených států a Mexika. Pro mě fajn koření, protože sám cizí jazyky rád hojně užívám. Ale i tenhle prvek není u McCarthyho samoúčelný.
Ještě silnější než Vnější tma, se kterou jsem měl ze začátku problém..tohle se četlo samo, skvělý, smutný příběh, který uplynul jako voda..z McCarthyho hnih ve mně vždycky něco zůstane, co mě tíží u srdce..a nutí přemýšlet
Knížka musí vzbudit sympatii ke koním i u těch, kteří nikdy žádného neviděli... Ale koně tu nejsou to hlavní. Jde o první životní zkušenosti dospívajícího kluka, které jsou tak drsné, jak jen mohou být. Ale zároveň je tu spousta romantiky, nějaká ta láska, nekažené mezilidské vztahy ze starých dobrých časů... Poslední třetina mi přišla trochu slabšíprvní, i když je nejvíc nabitá dějem, ale pořád je to skvělé čtení.
Dobrý Cormac, nejsilnější jsou paradoxně ty scény, kde nejsou žádní koně. To byly často ty nejnudnější momenty. Chápu Coramcův obdiv ke koním, ale někdy je tam toho koňáctví až moc. Jinak ale výborný rozjezd, hned od začátku mě to vtáhlo, výborné rozhovory Gradyho s Rawlinsem, ale i s mexickou "tetou". Výborná a hutná atmosféra mexického vězení, to je za mě asi nejsilnější část knihy. Škoda jen zmatečného závěru, tam jsem se moc nechytal a byla to až moc velká kovbojka. Ale jinak dobrá kniha. Doporučuji.
Číst x-tou McCarthyho má tu nevýhodu, že vás už neohromí (jako se mi stalo u Cesty nebo Krvavého poledníku), na druhou stranu vás ani nezaskočí a namísto soustředění se na neuvozenou řeč a další specifika můžete veškerou pozornost věnovat textu samotnému. Někdy mi to přišlo až moc pozvolné, navzdory všem zvratům a hrozným událostem, které chlapci zažijí. McCarthy ale nakonec nezklamal a projevil se v plné síle. Strhující dialogy "o všem", okořeněné bizarní krajinou, podivnými existencemi a strohou španělštinou. Rozhovor se soudcem, loučení s kamarádem a pak zběsilá jízda planinou vstříc zapadajícímu slunci. Posledních třicet stran jsem do toho byl zažraný a dočítal knihu skoro se slzou na krajíčku s dojmem, že chci víc!
Vlastně bych napálil pět hvězd (z texaský vlajky), pak si vzpomenu na Krvavý poledník, a najednou se mi nechce. Zatím. V něčem je to civilnější méně vyšinuté podání ale hrozně sympatické. Ano, chci víc, ale nebudu spěchat. Schovám si McCarthyho na horší časy.
"Od slunce vál krvavě rudý prach. Pobídl koně patami a jel dál. Slunce dodávalo jeho tváři měděný odstín, rudý vítr se nesl od západu přes sešeřelou zemi, malí pouštní ptáci čiřikali mezi uschlým kapradím a kůň s jezdcem i kůň bez jezdce jeli dál a jejich dlouhé stíny se za nimi táhly jako stín jediné bytosti. Projeli kolem a zmizeli v šeru nad plání, v dosud nezrozeném světě."
Výborná knížka, jedna z mých nejoblíbenějších, ostatně jako celá tahle trilogie.
Štítky knihy
koně zfilmováno útěk americká literatura westerny dospívání cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Druhá kniha, kterou jsem od autora přečetl. Podobně, jako v první knize Tahle země není pro starý se děj odehrává v obdobných kulisách vyprahlého světa a hlavním hrdinům bylo nutno se taky přesouvat. I navzdory trochu nepřehlednému úvodu knihy a trochu překombinovaně popsaných akčních scén se jedná o velmi působivou knihu.