Hřbitov nevěst
Tomáš Boukal
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378930/bmid_hrbitov-nevest-yNx-378930.jpg
3
137
137
Přízračná sibiřská tajga, nekonečné bažiny, zapomenuté trestanecké osady. Prostředí, ve kterém se osamělý český etnograf cítí méně sám. Hledá poslední příslušníky místních domorodých skupin, kteří zde živoří na hranici jejich zanikajícího světa. Celý kraj ale zahaluje závoj strachu. Mizí v něm mladé dívky. A není nikdo, kdo by je hledal. Etnograf se seznámí se sestrou jedné z pohřešovaných a nechá se postupně pohltit pátráním po osudu ztraceného děvčete. Většina cest, po kterých se vydává, však končí hluboko v lese…... celý text
Přidat komentář
Perfektní barvitý popis sibiřské přírody a lidí,žijících v zapadlých osadách.Tamní realita = bezútěšnost,beznaděj,ponurost.
Jednoduchá zápletka, jednoduché dialogy, naopak skvěle popsané prostředí a pocity ... S první půlkou jsem bojovala, druhá mnohem lepší.
Musím přiznat, že mě mrazilo. Sice nemám dceru, ale ta představa, že vám někoho unesou a nemůžete s tím absolutně nic dělat kvůli tíživé finanční situaci, neochotě milice a tlaku místní mafie, to je vážně koncentrovaná bezútěšnost. Na toto období mrazů je to čtení výborné. Navíc je to napsáno "svojským způsobem", což je mi sympatické narozdíl od "tradičních" severských románů. Jen mě straší v myšlenkách fakt, že je to inspirováno skutečnou událostí. Tak strašně moc jsem chtěla, aby tu holku zachránil. Konec knihy byl jako kopanec do břicha.
Jednu hvězdičku ovšem autorovi ubírám za příšerné skloňování mužského jména Míša.
V úvodu knihy se píše: "V Nižním Tagilu bylo jen během dvou let 2004-2005 pohřešováno 1409 lidí. 947 z nich bylo nalezeno, avšak 462 zmizelo beze stopy." Více nebylo potřeba psát, natož číst. Nic zajímavého, nic objevného... Je to můj názor, ale doporučuji si přečíst pro srovnání dvoudílné Cesty na Sibiř od Martina Ryšavého.
Prostředí sibiřské tajgy, zapomenutý, izolovaný kus země, kde mezi zbylými přežívajícími domorodci platí jiná pravidla. Stylem psaní mi spíš připomínalo reportáž než beletrii. A konec je takový jako celý kraj - ponurý, marný, bezútěšný.
Zajímavě a poutavě popsaná sibiřská příroda a život... Skoro všichni chlastají. Kromě hlavního hrdiny, teda. Konec je useknutý, na to, jakej to má na předchozích stranách epickej rozmach, stačí autorovi na konci pár vět... Ale četlo se to dobře, příjemná jednohubka na nedělní odpoledne.
Cizinec snažící se odhalit, kdo stojí za mizením místních dívek a žen. Příběh se pozvolna rozvíjí, ale závěr knihy byl rychlý a konec mi přišel useknutý. Něco mi na konci chybělo.
Pocit bezmoci musí být strašný, když Vám zmizí dcera, sestra, maminka, kamarádka a nikdo Vám nepomůže a nikoho to vlastně ani nezajímá.
Štítky knihy
místopisy česká literatura prostituce lesy Sibiř řeky, říčky, potoky tajga zmizení lidí obchod s lidmi pátráníAutorovy další knížky
| 2018 |  Hřbitov nevěst |
| 2021 | Cesta mrtvých: Život a smrt Alexandra Nikolajeviče, lovce národa Mansů |
| 2003 |  Torava – Lovci severozápadní Sibiře, příroda a lidé |
| 2020 | Duch tajgy |
| 2012 | Ekologická antropologie |
Na této sibiřské detektivce mrazí z pocitu, že vychází ze skutečných událostí.