Hrdí žebráci
Albert Cossery
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286773/bmid_hrdi-zebraci-jjO-286773.jpg
4
39
39
Děj Cosseryho nejvýznačnějšího románu Hrdí žebráci (1955) je zasazen do chudinských čtvrtí Káhiry, jeho ladění je však vzdáleno jakémukoli sociálnímu patosu – postavy namísto revolty aplikují Cosseryho přístup k životu a za cenu minimální námahy dosahují nerušené radosti ze života. Autor je často přivádí do komických a absurdních situací – beznohý a bezruký žebrák se stává obětí chorobné žárlivosti své mladé, urostlé ženy; bývalý univerzitní profesor zastává úlohu účetního v nevěstinci, kde dojde k vraždě mladé prostitutky. Nad vším se vznáší všudypřítomný opar hašiše a despekt vůči těm, kteří dosud berou okolní svět vážně. Přestože Cosseryho texty zaujaly mj. i spisovatele Henryho Millera, Alberta Camuse či básnířku Patti Smith, širšímu publiku zůstávají stále utajeny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , RubatoOriginální název:
Mendiants et orgueilleux, 1955
více info...
Přidat komentář
Hodnotím audioknihu načtenou Norbertem Lichým. Skvělé. Typický Cossery s postavami, které jsou často velmi apatické, ale přitom neskutečně sympatické, a to i přesto, že některá z nich občas někoho bezdůvodně zavraždí. Ale ani to je jako by nevyvede z klidu a pohody hrdých žebráků. Možná je to místy trochu moc idealizované, to s těmi hrdými žebráky, ale to už je Cossery, a vlastně i pro tenhle idealismus ho mám rád. - Holt jednou žebrák, navždy žebrák. Doporučuji.
PS - Ani nevím proč, ale často jsem při poslechu Žebráků myslel na filmy Jima Jarmusche z 80. let.
Náladou typický Cossery. Káhira. Žebrák spící na novinách, nevěstinec, mrzák, vražda prostituky, vše zahalené kouřem hašiše. Je něco sympatického na tom číst o "hrdinech", co jsou ospalí a pomalí, líní, bez ambicí. Taková ta sympatická špína. 7/10
Nemám slov. První setkání s Cosserym a naprosto mi to vyrazilo dech. Skvělá kniha, která vás přinutí pohlédnout na svět trochu z jiné perspektivy a možná i přehodnotit své dosavadní počínání a hodnoty.
Cossery zde mluví o prostotě bytí, o hledání míru a o spoustě dalších aspektů života. To vše je sepsáno v tak útlé knížce a vyzobrazeno jen na pár postavách. Směšné situace a směšné figury, které je prožívají mají i směšné uvažování. Jedním slovem DOKONALÉ.
Určitě se s Cosserym neloučím.
Zajímavý příběh z Egypta, který je vykreslen na několika málo postavách, nechybí hašiš, prostitutky, zločin, ale hlavně moudrost, nadhled a filozofický pohled na svět "žebráků" anebo spíše nejsvobodnějších lidí ...
Poslouchala jsem v audio verzi ...
Přitažlivé téma, takže zhlédnutí profilu autora bylo prvořadé. Hm, no koukala jsem.
Audioverze super, takové odhalení mě dostalo.
Představa žebráka v Egyptěse zde mění na mudrce, který v teplém klimatu, stravou obdařen milosrdenstvím a s trochou drogy si v nezávislosti může snít, "přiživovat zázraky" a volnomyšlenkářstvím se sytit.
Autor do příběhu vložil aktérům svou mentalitu, lenivou, dumající, na slastech života závislou.
Citace :"Veškeré bohatství světa mi nenahradí tvou přítomnost"
"Tenhle svět byl tak absurdní, že i bakterie přestávaly být nakažlivé."
"Nejmalichernější lidská vlastnost je posedlost vlastní důstojností."
Drogy, zločin, ani moudro nesmyje tíhu viny.
Jako východisko z deprese životního stylu je přijmout chudobu - žebrotu odbřemeňující svododu, počinem obohacujícím mysl a duši, pro některé lákavě následováníhodným.
Prostě Cossery - nepředvídatelné úvahy a obraty, skvělý jazyk a záviděníhodný nadhled a klid!
O orient sem se nikdy nezajímal, skoro nic o něm nevím, ale knihu Hrdí žebráci sem si užil a vzbudila ve mě zájem. To je myslím důkaz kvalitního vypravěče, jakým Cossery je. Velmi vytříbený jazyk, zajímavá nadhozená filosofie, výborně vypointovaný příběh a ještě to celý smrdí hašišem. Taky sem si po dlouhé době řekl, že nejsem spokojen s délkou knihy. Hrdé žebráky bych zvládl jednou tak dlouhé.
Psychologický drama z Egypta z roku 1955 - Cossery byl kámoš Camuse a Viana, knihu vydalo Rubato, takže bylo předem jasný, že to bude dobrý. A bylo - dva bezďáci, spousta kurev, jedna fetka a detektiv se motaj bez cíle rozpadlejma uličkama starý Káhiry, všude smrdí hašiš a nejlepší kratochvíle je někde se povalovat.
Do toho jeden z nich zamorduje mladičkou prostitutku a detektiv to musí vyšetřit. Což se mu celkem daří, akorát jsou vůči tomu všichni protagonisté včetně vraha celkem apatičtí, což vede detektiva k zamyšlení o smyslu života. Leitmotivem je, že když nemáš co ztratit, tak si spokojenej a žiješ se sebou v míru.
To můžu potvrdit. Když jsem jako malej ještě neměl klíče, tak sem je nemoh ztratit a byl sem děsně šťastnej. Párkrát sem je později totiž ztratil a dostal sem pěkně na prdel. Naštěstí sem je pak jednou našel v křoví a pak sem je pro jistotu začal nosit okolo krku. Na to sice moc nešly buchtičky, ale to protože tehdá ještě nevěděly, co je dobrý. True story.
Život je jednoduchý, když máte pár známých, co vás zásobují hašišem. Proč chtít víc? Ztráta zábran a úcty na okraji společnosti je zde krásně popsána.
Zaujímavá knižka. Úplne iná, ako som čakal. Dostane vás do sveta obsadeného hrdinami - nehrdinami s úplne iným rebríčkom hodnôt a prístupom k životu, než na aké sme zvyknutí. Chvíľu som si musel zvykať na to, že nejde o nejakú pitorsknú absurditku, ale o príbehy z reálneho života v chudobných štvrtiach Káhiry. Ale bolo to veľmi dobré.
Shrnuto: Když člověk nic nemá, nemůže o nic přijít, a proto žije bezstarostný zahálčivý život beze strachu a bez respektu k autoritám. Lákavá filozofie lenosti...
"Jejich nedotknutelná ubohost a nechuť jakkoli se podílet na osudu civilizovaného světa v sobě skrývaly takovou sílu, která triumfovala nad všemi pozemskými mocnostmi."
"Tyranská moc nemá sebemenší kontrolu nad jedinci, kteří nečtou noviny. Na tyhle lidi úzkost nemůže."
"Žít jako žebrák znamená následovat cestu moudrosti. Je to život v prvotní podobě, bez dalších omezení a pravidel. Znamená být svobodný a hrdý a nemít co ztratit."
Egypt se rýmuje s hašišpt a Cossery se rýmuje s posery - náhoda? Těžko. A tak se i druhá v češtině vydaná kniha Alberta Cosseryho nese na vlně hašiše a životních poserů, kteří žijí v toaletě jménem Káhira a tam se bezmezně oddávají chození po ulicích, žebrání a pití čaje. Kromě průjmu ono toho ostatně ani moc jiného v Egyptě dělat nejde. Maximálně tak zabít manželku a dceru a pak se nagelovat.
Hrdí žebráci začínají vraždou prostitutky. Místo detektivky to hned z kraje vypadá na egyptskej Zločin a trest, protože vrah je filozof a všichni jeho kámoši shodou okolností taky. Jenže pak si dají všichni hašiš, zjistí, že se mají dobře, protože jsou zhulení a nemají televizi a nemusí platit nájem a je po problému. Kdyby takhle uvažoval i Dostojevskej, mohli jsme tu jeho cihlu mít přečtenou za tři minuty.
Raskolnikov: Jdu zabít bábu a budu mít peníze!
Bába: Nedáte si čaj? Au, bouchl jste mě sekerou po hlavě, umírám, to už nestihnu dopít čaj!
Raskolnikov: Zabil sem bábu a mám peníze. Peníze jsou k ničemu. Du si dát čaj.
Razumuchin: Zabili bábu. A vzali ji peníze. Dejme si čaj.
Raskolnikov: Teď jsem jeden měl, ale dám si ještě jeden.
Razumuchin: A pak si dáme ještě jeden!
Konec příběhu.
Cossery má neuvěřitelnou schopnost ladně protáhnout těžkými myšlenkovými pochody i hloupého čtenáře a tak jsem si knihu dost užil. Mix arabského světa a evropského stylu psaní je poté třešničkou na správně upečeném dortíku.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Hrdí žebráci |
| 2014 | Bohem zapomenutí lidé |
| 2018 | Ambice v poušti |
| 1949 | Dům jisté smrti |
Kdo by to řek, že budou ti Egypťani jako zhulení Švejkové. Stejně jako u četby Švejka pociťuji spíš smutek, než že bych se nějak bavila. A ten závěr byla čirá beznaděj, kdo by se staral u chudáka zabitou děvku. Hrome, mám z toho chandru jak trám.
Mistrně načteno N. Lichým, který tomu přidal (nejmíň) jednu hvězdu.