Hrozny hněvu
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30589/bmid_hrozny-hnevu-isJ-30589.jpg
5
1200
1200
Rozsáhlý sociální román zobrazuje život amerických zbídačelých farmářů z Oklahomy, putujících v době hospodářské krize 30. let za výdělkem. Farmáři, kterým banky vyvlastnily půdu a vyhnaly je z jejich domovů, se vydávají na tragickou pouť za prací do Kalifornie. Dílo je označováno za jeden z největších sociálních románů 20. století.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1947 , Sfinx – Bohumil JandaOriginální název:
The Grapes of Wrath, 1939
více info...
Přidat komentář
Daleko víc se mi líbilo Na východ od ráje. Což sice neznamená, že by se mi Hrozny hněvu jako celek nelíbily, jenom mi na nich vadilo pár "drobností". Proč nezačít třeba překladem - zvolené nářečí mi znělo neskutečně archaicky a zbytečně příliš "vidlácky", takže jsem zpočátku měla pocit, že se děj odehrává tak na sklonku 19. století, nikoliv v předvečer druhé světové války. Posléze mi dost hodně vadila "štvavá agitka" proti traktorům apod. Jasně, ten systém byl špatný, ale bohužel nemůže každá rodina žít ze svého políčka... ne když je nás na planetě už nějaká ta miliarda. To by měl uznat i soucitný pan autor. A ten otevřený konec to pak moc nezlepšil... Co se jako stalo s Tomem? Se zbytkem rodiny?
Ale jinak skvělé. Steinbeck prostě uměl psát. A tohle je další velký příběh, který vás chytne a nepustí, přestože se třeba občas rozčílíte a ne všechno se vám bude líbit...
První román, který jsem od skvělého Steinbecka četl a podle mého názoru i ten nejpovedenější, který nejlépe vystihuje jeho dílo a smýšlení. Bitva je krásná, Toulavý autobus také krásný, ale jiný. Hrozny hněvu jsou ale skutečně veledílo ad A do Z.
"Lidé přicházejí k řece se sítěmi, aby lovili brambory, a stráže jim v tom zabraňují. Lidé přijíždějí ve starých rachotách, aby si vzali něco z pohozených pomerančů, ale pomeranče jsou již polity petrolejem. A lidé stojí na břehu a dívají se, jak plavou brambory po vodě; poslouchají, jak kvičí vepři, které muži zapichují v příkopu a pak polévají vápnem; dívají se, jak se hory pomerančů rozbředají v hnilobný sliz - a v očích hladovějících roste hněv. Hrozny hněvu se nalévají v duších lidu - a těžknou, těžknou k vinobraní...
...."vinobranie" Steinbeckovho hrozna bolo trpké. Trpkejšie každou otočenou stránkou, trpkejšie každou prečítanou vetou. Rodina Toma Joada a jej cesta za vidinou lepšieho sveta. Čitateľ vidí naivitu zo strany hľadajúcich a predsa s nimi súcití a praje si aby došli k vytúženému, ale zdravý rozum velí a vidí pravdu. Pravdu zdrvujúcu tak, že koniec je vykúpením. Aj keď....nádej je...Steinbeck ju máličko nechá tlieť v nás...obyčajných čitateľoch. Klobúk dole a rozhodne 5/5
První Steinbeckova kniha, kterou jsme četl. Díky vám Paní učitelko na dějepis. Díky.
Sice klasik,ale prostě jsem to nedala.Ukázková povinná četba,učit se z ní sloh určitě vynikající.Dostalo mě tří stránkové vyprávění o přechodu želvy přes silnici.Styl psaní mě neoslovil,tak nemůžu ani hodnotit.
Tak to bylo ještě hořčejší než Egypťan Sinuhet. Fakt jsem byla překvapená, ale je to dobrá kniha, zajímavá, smutná, hořká… Trochu zvláštní konec, prostě najednou ve vyprávění šup a ende a prostě nic jak nakonec dopadli, podle mě si má člověk domyslet, že blbě :P. Bylo mi jich líto, všech.
100% Prokousat se tím, chce hodně trpělivosti, ale stojí to za to. Konec je strhující.
Bezútěšné, zoufalé a neskutečně lidské. Takové jsou Hrozny hněvu.
Rodiny vyhnané z půdy, kde žily po staletí, vytržené ze svých kořenů na cestě za novým životem, o kterém jim někdo slíbil, že bude lepší.
Čtenářsky to není jednoduchá kniha, nicméně trpělivost se u ní vyplácí. Velice se mi líbila její struktura, kdy každá první kapitola je obecným popisem situace/přírody a každá druhá kapitola vypráví příběh. Je to velmi originální a v případě Steinbecka to dává knize celou další dimenzi. Čtenář najednou nevidí situaci pouze z pohledu hlavních osob, ale globálně.
Četla jsem ji v anglickém originále a musím přiznat, že to vyžaduje dobrou angličtinu a hromadu trpělivosti, protože autor často používá nespisovaný jazyk nebo dialekt, jakým se tehdy mluvilo, takže zápis dialogů mnohdy odporuje dnešním gramatickým pravidlům.
Jeden z mých nejsilnějších literárních zážitků. Samotný příběh je naprosto šokující, depresivní a smutný tak, že jsem poslední kapitolu probrečela. Steinbeck je fenomenální vypravěč - najednou jste součástí krajiny a všechny postavy vidíte před sebou. Za zmínku stojí i úžasný překlad do češtiny. Dokonale vystavěné dílo, s hlubokým morálním přesahem a nadčasovými myšlenkami. Jasných 5 hvězdiček a kdyby to šlo, dám i šest.
Tato kniha mě zanechala naprosto v šoku. Od té doby panikařím, když slyším slovo "krize".
Po hroznech hněvu jsem sáhla, aniž bych předem věděla, o čem vlastně kniha je. Prostě jsem si řekla, že Steinbeckem nemůžu nic zkazit. A ejhle, nejenom, že jsem tím nic nezkazila, ale byla jsem opravdu mile překvapená. Tenhle příběh mě jednoduše dostal. Vlastně jsem ani neměla ponětí, jak to v Americe v té době vypadalo a díky Steinbeckovým velmi autentickým popisům nebohých stěhovavých Okiů, vyhnaných z půdy, jsem si udělala velmi živý obrázek. A že mi z jejich beznadějných osudů bylo mnohdy úzko, to přiznávám bez mučení okamžitě. Autor si rozhodně nebral příliš velké servítky a na jedné rodině dokázal popsat drsnost tehdejší situace, sílu a nezdolnost lidského ducha i bezcitnost systému, který sráží mzdy na nepřijatelné minimum a nechává lidi trpět hlady. Že hospodářská krize nebyla žádná procházka růžovým sadem, to je jasné zřejmě každému, ale teprve díky Steinbeckovi a jeho hlavním hrdinům jsem se k tomu dokázala více přiblížit.
Steinbecka jsem si zamilovala, když jsem četla Na východ od ráje, ale tohle jsem nemohla skousnout. Zvládla jsem 170 stran a dál to nešlo. Postavy jsou pěkné, ale číst přípravu králíka na 20 stranách a zabíjačku na dalších dvaceti, pak dálnice... Vím, že je to především o životě chudých lidí v Americe ve 30. letech, ale mě to zkrátka nechytlo.
Již druhá kniha, kterou jsem si od Steinbecka přečetla, a nemohu se ubránit srovnání... Ubírám jednu hvězdičku, jelikož se mi dějově i dynamicky zdála dokonalejší kniha Na východ od ráje. Faktem ale zůstává, že místy až kruté zachycení reality se vám dostane pod kůži. Steinbeckova dokonalost opět vytvořila velice kvalitní dílo s velice rozpačitým koncem (a to proto, že jsem nechápala, kde se poděl zbytek knihy - no, to byl vlastně konec... Škoda.) Původně jsem chtěl ubrat ještě jednu, protože i přese všechno byla kniha velice dlouhá. Rozmyslela jsem si to, protože nakonec jsem měla nutkání dozvědět se, jak to všechno dopadne, a ani jednou mě nenapadlo knihu odložit. Za přečtení určitě stojí. Je to nádherná knížka...
Na konci jsem si uvědomil, že je to docela podobný Cestě od C. McCarthy . Nic se nevyřeší, konec je otevřený. Ale o tom to asi neni, je to o tom zjistit, jaký časy byly a co to znamená krize. A to vám tahle kniha ukáže.
"Ty čubčí synové!"
Bruce Springsteen - The Ghost Of Tom Joad - "No home no job no peace no rest"
http://www.youtube.com/watch?v=ywd8HRiIDCQ
Ze začátku jsem si musela zvykat na nářečí Joadových, ale velice brzo jsem se do příběhu ponořila a vůbec mi to nevadilo.
Kniha je silným odrazem společnosti, která nemá jinou možnost než se spolehnout sama na sebe a od nikoho nečekat žádnou pomoc. I ženy měly v tomto příběhu silné postavení jako nepochybně důležitý "tmel" rodiny.
Štítky knihy
Kalifornie zfilmováno 20. století americká literatura putování Pulitzerova cena hospodářská krize hladovění sociální romány OklahomaAutorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2002 | Na plechárně |
| 2003 | Toulavý autobus |
Nechci příliš srovnávat s jinými autorovými díly, ale skrátka Na východ od ráje je poutavější. Hrozny hněvu mě k sobě dokázaly připoutat až po přečtených sto stránkách. Osobně se mi autorův styl moc líbí, ale tady mi opravdu trvalo než jsem si zvykl na způsob mluvy postav ( nevím jestli to nebylo překladem). Občasné názory autora mi přicházely dosti socialistické (osobní názor vyrůstal jsem v ČSSR). Ale jinak fajn. Konec zajímavý dosti nevšední jakoby otevřený, ale opravdový tragický konec je v jiné linii příběhu.
Moc mě přitahují příběhy týkající se každodeního boje o holý život o kousek jídla o postupné změně životních hodnot o tom jak majetek přestává mít jakoukoli cenu když je hlad a rodina trpí.Srovnání s dnešním blahobytem. A o tom tato kniha je. Takže doporučuji .Skvělý zážitek který čtenáři může lecos pozitivního dát.