Hrozny hněvu
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30594/bmid_hrozny-hnevu-7zg-30594.png
5
1193
1193
Rozsáhlý sociální román zobrazuje život amerických zbídačelých farmářů z Oklahomy, putujících v době hospodářské krize 30. let za výdělkem. Farmáři, kterým banky vyvlastnily půdu a vyhnaly je z jejich domovů, se vydávají na tragickou pouť za prací do Kalifornie. Dílo je označováno za jeden z největších sociálních románů 20. století. Doslov Miroslav Jindra. Typografie Vladimír Hübl.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1987 , MelantrichOriginální název:
The Grapes of Wrath, 1939
více info...
Přidat komentář
Kdybych měl napsat jedno slovo, které pro mě charakterizuje Hrozny hněvu, tak by to byla "beznaděj". Celou dobu, po kterou jsem četl knihu, jsem doufal, že se rodině Joadových podaří dojet do své vysněné Kalifornie, kde si najdou práci a budou žít spokojený život. Ale od začátku jsem věděl, že to tak neskončí a budou se přesouvat dál a dál v mizerných podmínkách a s rostoucí frustrací...
Rozhodně doporučuji k přečtení, na začátku mi sice chvíli trvalo se do čtení zabrat, ale později člověk hltá jednu stránku za druhou.
Těžká kniha, nemyslím tím po literární stránce, ale po životní stránce. Osudy lidí uvnitř jsou dávno zpečetěny, i když chtějí pracovat, to je na tom to smutné v porovnání s dnešní dobou.
Jsem velmi ráda, že jsem dala Steinbeckovi druhou šanci (řekněme, že O Myších a lidech mě nadchlo méně než jsem čekala...). Tohle bylo totiž opravdu mistrovské dílo. Popisné, syrové, místy i drsné, ale skvělé čtení. Kdyby mi někdo řekl, když jsem byla tak na straně 150 a trápila se, že děj vůbec neutíká, že mi rodina Joadových (jo, nakonec i ta notně otravná Růže Sáronská...) nakonec přiroste k srdci a po těch 530 stranách si postesknu, jaká je škoda, že už to končí, nevěřila bych. Jakmile se ale rodina vydala na cestu, draplo mě to a až do konce už nepustilo. Byla to zároveň zajímavá lekce amerického dějepisu, protože o exodu "Okies" jsem neměla ani ponětí. Takže vřele doporučuji, jen to na začátku chce trošku zatnout zuby.
(střídání českého překladu ze čtyřicátých let s angl. vydáním bylo relativně zábavné - číst slang v originále nebo v padesát let starém překladu už vyšlo skoro nastejno nebo mimálně úsměvné to bylo stejně :)
Poměrně jednoduchý děj obalený velkou spoustou popisů krajiny, lidí a vůbec života. Navíc dlouhé sociálně politické úvahy. Konečné rozuzlení prakticky žádné. To jsou důvody, proč nehodnotím výš. Steinbeck naprosto přesně popsal podstatu problému a nastínil i řešení, dle mého správné, ke kterému však nikdy nedošlo. Navíc byl výborný vypravěč, takže chápu vysoká hodnocení. Já bych však uvítal knihu o poloviční délce. Navíc mi bohužel žádná z postav nebyla sympatická.
Když jsem po mnoha letech vzal do ruky tento román J. Steinbecka, říkal jsem si, zda na mě zapůsobí stejně silně, jak když jsem ho četl poprvé. Dostala mě hned první kapitola, kde autor popisuje nádherným způsobem vysychající a vyhladovělou farmářskou půdu Oklahomy. Další děj, příběhem rodiny stěhující se za obživou, jejich otřesné cestě za novým životem, je pak už strhující. Opět jsem ji přečetl jedním dechem a s dojetím je doprovázel na jejich strastiplném putování a přemýšlel o nezlomné touze a síle člověka.
Kdysi jsem knihu zakoupila na nějakém dobročinném bazaru. K jejímu přečtení jsem se dostala až letos, po několika letech. Dala mi mnoho a odnesla mě daleko. Děkuji za tu náhodu, která mi ji přinesla do cesty. Steinbeck je vynikající spisovatel.
Rodina je nade vše, ale copak mohu odmítnout pomoc člověku? Nemám skoro nic a i o to se rozdělím. Putování do ráje je lemováno malými vzestupy a vzápětí pády zas o něco níž. Muži ztrácejí svou sílu, rozhodnost, zato matka drží své blízké pohromadě (jak to jen jde) a snaží se vždy najít řešení. Pozvolný děj v závěru graduje několika dechberoucími scénami, naděje střídá beznaděj. A Tom - koho mi jen připomíná...
Jedna z najsilnejších kníh, aké som kedy čítala. Celý čas mi chodil po rozume výrok M. Twaina - Dejiny sa nikdy neopakujú, ale niekedy sa rýmujú. Čo k tomu dodať... Snáď toľko, že dnes už ťažko niekde nájdeme také krásne, čisté medziľudské vzťahy, aké panovali v rodine Joadovych. Vzťahy založené na hodnotách, o ktorých sa nepochybovalo, hoc ako bol život tvrdý. Obdivovala som matku Joadovu, ktorá v kritických chvíľach vzala pevne vedenie rodiny do ruky, pretože "rodina sa nesmie pretrhnúť." Jej obetavosť a schopnosť vždy presne vycítiť, čo treba urobiť alebo povedať, aby rodina prežila. Slová, ktoré nikdy predtým nemusela vysloviť, pretože kým mali strechu nad hlavou a muži prácu, nebol na to dôvod... Lebo "Žena má celý život v náručí. Muž ho má celý v hlave." Úžasná žena, čistý archetyp Matky. A ako sa na konci ukázalo, Ruža Sáronská sa stala jej dôstojnou pokračovateľkou.
Úžasná psychologie. Rozhodně to není oddechová četba. Kniha je svým zpracováním a popisem tvrdého života realistická a těžká. Krásná zároveň.
Životní boj a touha žít na pozadí hospodářské krize. Velmi silný příběh, který ve vás zanechá stopu srovnání s dnešní zpovykanou dobou.
Co tu ještě napsat ?
Velmi silný příběh o cestě za smyslem života, za štěstím .... Cesta Oklahoma - Kalifornie ....
Pospolitost rodiny Joadových a moudrost a rozvážnost jejich matky ....
Téma, které je nám již poněkud vzdálené - a přesto ukrývá kus historie....
Než jsem se ke knize vrátila, čekala jsem na chvíli, kdy se na to budu cítit.
Moje druhá kniha od Steinbecka, poté, co jsem si oblíbila hlavní hrdiny, jsem měla obavu o jejich osud , protože jejci život byl těžký a cesta za prací nejistá. Přes celkově depresívní atmosféru pořád hleděli do budoucna s nadějí a také neurčitý konec dával naději v lepší budoucnost. Četla jsem hodnocení knihy, že se jedná o sociální román, souhlasím, myslím, že v době prvního vydání(1939) to muselo být hodně přelomové dílo
Kapky lidskosti, vzájemnosti, rodinné lásky bojují s přívaly zoufalství a beznaděje. Krásná kniha, u které vám bude strašně těžko.
Matka v ovoci hnevu je jedna z najsilnejsich zenskych postav, o ktorych som kde citala. Najsilnejsi a najrozumnejsi clovek v celej knihe. Prekvapive. Rodinne vztahy a hodnoty Joadovcov ma neustale dojimali a posuvali v knihe dalej. Zboznujem klasiky, sice si to asi len tak niekto neprecitala, ked mu poviem, ze je to o zberacoch bavlny, ale taketo knihy sa mam pocit uz moc nepisu. :) Je to skoda.
Před 18cti lety jsem chtěla přečíst a nepodařilo se... až teď. Začátky těžké, můžu říct, že jsem ji přečetla hned 2x, protože jsem se neustále vracela a četla znovu i celé stránky. Hlavně na začátku. Dneska rána jsem ji dočetla a knížka se stala mojí součástí, jak už to u knih bývá... bolí mě srdíčko, fakt že jo... Ukápla slza a následovalo dlouhé "civění do blba" a na obálku knihy.... Krásný román, doporučuji jako ostatně všechny knížky autora.
Krásný román. Doslova nezapomenutelný. Četla jsem ho, to už je dávno, ale vzpomínám si, že jsem se zaboha nemohla prokousat za 40tou stránku. Začínala jsem číst znovu a znovu, snad na popáté jsem se donutila číst dál a už jsem nelitovala. Dnes už si nepamatuji přesný děj, ale pro mě mají velkou hodnotu pocity ze čtené knihy. A tohle byla opravdu jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, protože husí kůži mám ještě teď...
Silné sociální téma. Z každé stránky čiší zoufalství a bezmoc chudých, ovšem také nezlomná síla jejich ducha. Kniha je tvrdou obžalobou bezohledného kapitalismu, který hledí jen na okamžitý zisk, ale nevidí, že je to zároveň jeho zkázou. Ideologický podtext knihy mi však občas trochu vadil, ovšem je třeba si uvědomit, v jaké době John Steinbeck žil a že o tom, jaký je komunismus ve skutečnosti, nemohl mít tušení. Téma mi připomíná některá díla či povídky Jacka Londona.
Skvělá záležitost v pomalém tempu, ale žádný Jirásek. Ohledně formy bych vypíchl třeba ten "monolog" obchodníka s ojetejma auťákama, tam prostě zvoní každé slovo a každá cihla nakonec najde své místo ve zdi:-) Skvost.
A takhle, milí čtenáři, začíná socialismus, komunismus. Na začátku je hněv hladových, nespravedlnost, dolar jako alfa i omega života....na konci v České republice komunisté, kteří drží u moci velkopodnikatele a oligarchu /psáno na podzim 2019/ a o obětech okupace roku 1968 mluví jejich představitel jako o obětech "dopravních nehod", předtím byly pracovní tábory, uran, popravy a ostnaté dráty na státní hranici. Ale to už je jiný příběh.
Docela silný čtení. Autor skvěle popsal bezmoc lidí,když je vyhodili z jejich domovů, naději na lepší život,když se vydali na západ. Ti farmáři sice byli nemajetní, ale zase byli stateční, lidští, pracovití a jen tak se nevzdali. I když se jim rodina postupně rozpadala, očekávané práce (a mzdy) se nedočkali, často hladověli a propadali zoufalství, nevzdali se a bojovali. A celou knihu provází silné přátelství a vzájemná pomoc utečenců.
Štítky knihy
Kalifornie zfilmováno 20. století americká literatura putování Pulitzerova cena hospodářská krize hladovění sociální romány Oklahoma
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Při čtení se cítíte jako další člen rodiny a prožíváte všechnu tu mizérii s nimi. Neskutečně napsané.