Hrůza padá na seržanty
Mac Hyman
Humoristický román z amerického vojenského prostředí z pera amerického spisovatele. Bezelstný chlapec, který vyrostl na zapadlé farmě uprostřed přírody a neměl příležitost vybrousit si svůj společenský styk, dostává se na cestě za kariérou v letectvu Spojených států pro tyto skutečnosti do řady komických situací a malérů. Román je vyprávěn v prvé osobě plynulým tokem hovorové mluvy a americká kritika snaží se jej srovnávat, ať už právem nebo neprávem, s naším Dobrým vojákem Švejkem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 1967 , Naše vojskoOriginální název:
No Time for Sergeants
více info...
Přidat komentář
Dostat se mi tato kniha do ruky v době jejího 1. vydání u nás, asi by ve mně zanechala mnohonásobně hlubší dojem. Bohužel se tehdy nenašla ani v žádném antikvariátu, které jsem prolézal. Dnes s odstupem doby a po přečtení mnoha podobných knih, které mezitím mohly u nás vyjít, už to je jen takové příjemné zpestření pro deštivé dny. Trochu Hašek, trochu i Heller. Ryana v tom nevidím.
Tuto knihu jsem si koupil někdy v šedesátých letech a dodnes má pro mě svůj půvab. Hodnotím ji trochu lépe, než Jak jsem vyhrál válku. Připadá mi slušnější a má jemnější humor. Pokud bych měl hodnotit kategorii knih s vojenským humorem, tak tuto knihu řadím na první místo.
Vtipné, zejména druhá polovina knihy... Slabší než Jak jsem vyhrál válku (což je sranda od začátku do konce), ale lepší než Spolčení hlupců (a to mnohem) něco jako Byl jsem při tom :-)
já vidím spíše podobnost s poručíkem Ernstem Goodbodym, ale u Willa Stockdala nevíme s určitostí, zda je nadšený neschopa, který bere vše doslova, jako Goodbody, nebo rafinovaný inteligentní šprýmař - filosf jakým je Josef Švejk.
ať tak či tak, jedna z mimořádných knih a to nejen humoristických
Jen z lehka jsem věděl, do čeho jdu, když jsem tuto knihu otevřel. Neskutečnej nářez. V jejím medailonku píšou o podobnosti se Švejkovskou tematikou - já bych to ještě doplnil o podobnost s literárním Forrestem Gumpem. Hlavní postavy jsou charakterem v podstatě stejné - až na to, že Hymanův hlavní hrdina není úřední blb, spíš dobrosrdečný maximální naivka. Velice podobný je i překlad těchto knih.
Což mě přivádí k zamyšlení, proč je český překlad Seržantů (a nakonec i toho Forresta) mnoha lidmi tolik opovrhován? Podle mého neprávem! Vždyť tu knihu posouvá ještě o příčku výše.
Takže závěrem - takhle od srdce jsem se nezasmál už od doby ... no od doby, když jsem přečetl samotného zmíněného Gumpa. Jen škoda, že pan Hyman knihu neudělal delší, zasloužila by si to. No ale jak se říká, v nejlepším se má přestat. Doporučuju!
Pro mě osobně je to jedna z nejlepších humoristických vojenských knížek, co jsem kdy četl. Snad nebyla kapitola, kde bych se minimálně 2x nezasmál.
jedním slovem hrůza.
Knihu mi zapůjčil kolega z práce a netuším, jestli se mi chtěl za něco pomstít, nebo si prostě mymslel, že se mi to bude líbit.
Humor založen na primitivnosti jednotlivce, kterýžto svojí blbostí všem dělá problémy je mi naprosto odporný.
Navíc jazyk, jakým je kniha psána je děsivý. Zasmál sem se jenom dvakrát a to mi na knihu o 262 stránkách, která má bavit, přijde žalostně málo.....
Místy úsměvný příběh, ne však k populární smíchy. Taková jednohubka, která mě sice pobavila, ale nenadchla.