Hrůzná chvíle
Edgar Wallace
Při pátrání po vrahovi, který zanechává na místě činu pouze hlavu oběti, se dostává mladý detektiv do atraktivního prostředí filmových ateliérů, musí překonat řadu nebezpečí, utkat se i s vycvičenou opicí a čelit lidem s neobvyklými koníčky… Typický román svého autora, s tajemnými protagonisty a záhadnými úkazy. (www.pitaval.cz)... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1928 , Rudolf ŠimekOriginální název:
The Avenger, 1926
více info...
Přidat komentář
Wallace jsem měla ráda, ale poslední dobou zjišťuji, že to stojí tak akorát za jendo přečtení a konec. Znovu bych po knize nesáhla.
Autor uměl ve své době napsat napínavé knihy. Tenkrát se nevyřešilo, zda je to thriller nebo detektivka, hlavne,že to je sečtení.Tenkrát to byl hodně čtení autor.
Svižná detektivka bez zbytečné omáčky. Pasáže s opičákem Bhagem patří k tomu nejlepšímu z celé knihy.
Jedna z těch lepších knih, kterou pan Wallace napsal. Děj a zápletka byla dobrá natolik, aby čtenáře pohltila. Čtení knih od Edgara Wallace si užívám.
Kniha mě vtáhla na dva temné zimní večery. Nebudu nic spoilovat, ale ke konci sem se nechala pěkně nachytat a rozuzlení jsem opravdu nečekala. Příběh, který mi určitě zůstane v paměti, doporučuju!
Tak tuhle detektivku jsem četla od Wallaceho jako první. Bylo mi asi devět nebo deset, když jsem ji vyštrachala z knihovny. A jelikož byly prázdniny a doma nikdo jiný, uvelebila jsem se v posteli a četla a četla, až jsem ji přečetla. Je možná trochu naivní a přehledná, ale už za tu vzpomínku...
Příběh mě zaujal hned od samého počátku, ale s přibývajícími stránkami se mi zdála zápletka lehce průhledná. Nicméně se kniha četla dobře a zabavila mě. Dávám tři hvězdy.
Autorovy další knížky
| 1992 |  Mrtvé oči Londýna |
| 1930 | Černý opat |
| 1932 | Zelený Lučištník |
| 1970 | Žabí bratrstvo |
| 1992 |  Smečka děsu |
Kouzelná brakovka s klasickými ingrediencemi.
Dívka v nesnázích, hrdina co se ji snaží chránit, záporáci krásně protivní, klaďáci přehnaně kladní, tajné chodby a tajné místnosti atd.
Tady nic důležitého neprozradím, když napíšu, že mě bavilo vykreslení ženy, filmové hvězdičky, která si o sobě myslela, jaká je mega Star a jak krásně odporná tím byla. Dnes máme takových českých rádoby hvězd plné televize.
Zpět ke knize.
Kdo nemá rád starý klasický brak, nemá tyto knihy vůbec brát do ruky.
Kdo ho může, jako já, ten ať po knize sáhne, protože v ní dostane přesně to, co na braku má rád. Dobro vítězí nad zlem, romantiku, krásně naivní hrdiny, lásku, které kladou hrozné překážky do cesty, nějaký ten zločin, tajemného zločince a napětí. S napětím čtete a čekáte, jak to všechno dopadne. Přitom to tak nějak podvědomě víte a při četbě takové brakové romanťárny se vám udělá tak nějak příjemno a o tom to vlastně celé je.
Chtěl jsem dát čtyři, ale už jsem četl lepší kousky, tak si vyšší hodnocení musím šetřit.
A rozhodně si nějakou další brakovku dám.
Kdo tyto knihy čte s porozuměním, nadhledem a láskou, ten mi rozumí.