Hrůzný čas: Strach ve světě science fiction!

16.04.2024

Četl jsem vlastně jen kvůli té předloze Věci. A ta je úžasná... Na to, že byla napsána roku 1938 (!) úplně neuvěřitelná.
Zbytek už pak spíš průměr. Ani Heinlein, Bradbury a Asimov tu nijak neexcelují. Přidáni asi byli jako "záruka kvality", ale výběr z jejich prací se moc nepovedl.
Co stálo za přečtení, byli spíš jiní autoři.

07.02.2024

Sbírka hororových povídek z let 1927 až 1989, z nichž některé obsahují sci-fi prvky. Záměrně takto, protože toho sci-fi je tam spíš méně než více, to ovšem ani náhodou neznamená, že sbírka neobsahuje některé naprosto exkluzivní kousky. Kvalita jednotlivých příspěvků je, jak to u podobných sbírek bývá obvyklé, kolísavá. Některé texty jsou pak vyloženě zastaralé, vědecky překonané, absolutně nedosahující šokových kvalit moderního hororu, přesto tam vidím kouzlo a mnohdy víc než to. Čtenář zde nalezne několik naprosto fenomenálních kousků, např. bez diskuze nejlepší text sbírky „Oranžová je bolest, modrá šílenství“, též nezapomenutelná „Kdo je tam? (Věc)“ nebo za mě taktéž hrůzostrašná „Sklepení v Yoh-Vombis“. Je zde ještě několik dalších nějakým způsobem nadprůměrných textů např. „Metastáze“ nebo „Otec, ta věc“, zbytek je pak spíše průměr nebo dokonce zapomenutelný průměr. Zcela nakonec bych zařadil „Oheň pekelný“, což snad ani není povídka. Je sice od jednoho z nejzásadnějších a nejvlivnějších autorů sci-fi, ale za sebe jsem v podstatě nepochopil, proč je vůbec součástí sbírky. Více jsem se pokusil rozepsat u jednotlivých vybraných povídek.

21.03.2023

Na to, že jsem koupila téměř náhodně, jsem velice spokojená. Slabší mi přišly asi jen dvě povídky, zbytek je buď nadprůměr a nebo jsem nadšená, ale myslím, že jde hlavně o osobní preference každého. Když máte načteno a nakoukáno, tak už vás povídky ničím nepřekvapí. Je tu předchůdce Vetřelce, Streanger Things, najdete tu podobnost se seriálem Archiv 81 a nebo knihou Druhá šance. Já se ovšem bavila. Nejvíc se mi líbili Sklepení v Yoh-Vombis, Otec, ta věc, Lístek do nebe a Oranžová je bolest, modrá šílenství (ta je za mě úplný top).

07.09.2022

Tak tady jsem si, přátelé, mimořádně šmákla. Hororové antologie mají v mém srdci speciální místo, a to i když je v posledních letech spíše zanedbávám. Nicméně mohu s klidem říci, že tohle je jedna z nejlepších antologií strašidelných příběhů, které jsem kdy četla. Skvělé, vyvážené, originální náměty, tak akorát děsivé. Navnadily mě už první dvě povídky v parádně lovecraftovském duchu (Muž s tisícem nohou; Sklepení v Yoh-Vombis), perfektně mě zaháčkovala Věc aka Kdo je tam?, a na vlně dalších velmi kvalitních povídek jsem se dořítila až k naprosto fenomenální Oranžová je bolest, modrá šílenství, která mě odpálila až někam do Van Dornova nebe. Fakt neskutečný zážitek.

13.03.2021

Hlavním důvodem, proč mít tuhle antologii ve sbírce, je povídka Oranžová je bolest, modrá šílenství. David Morrell za ni dostal v roce 1988 Cenu Brama Stokera. Po přečtení si budete jisti, že plným právem. Alespoň pro mě je to jedna z dvaceti nejlepších horrorových povídek, jaké jsem kdy četl.
K téhle pecce si připočtěte ještě minimálně předlohu k filmu Věc (Kdo je tam? od Johna W. Campbella) a jednu z mála možností potkat se v češtině s něčím od u nás téměř nevydávaného mistra hrůzy, Richarda Mathesona (Zrozen z muže a ženy) a máte tu hned tři pádné důvody, proč by vám tahle kniha neměla uniknout.
Za jedno přečtení pak určitě stojí i některé ze zbývajících povídek, např. Oni nebo Otec, ta věc.
Z česky vydaných horrorových antologií se Hrůzný čas určitě řadí k těm nejlepším. A musím zmínit i práci překladatelů, která je na naše poměry místy až překvapivě kvalitní.

23.01.2021

Svého času jsem tuhle sbírku hororových povídek považoval za silnější průměr, ale postupně se vyšplhala téměř na absolutní vrchol. Není dokonalá, to ne. Ale je vyvážená a neuvěřitelně děsivá. Čas od času si tu knížku se znepokojivou obálkou vezmu, otevřu ji na libovolné stránce a začtu se. Málokdy ji nepřečtu úplně celou.

21.05.2020

Kromě ukecané cyberpunkovky Lístek do nebe spokojenost, i když nadprůměr tvoří "jen" Kdo je tam?, Otec, ta věc, Metastáze a naprosto geniální Oranžová je bolest, modrá šílenství (i s odstupem času patří do mé TOP 3!).

Ale jako počin mapující vývoj scifi horrorů to funguje dobře.

20.05.2020

Knihu jsem pořídil kvůli povídce Kdo je tam? Dle mého názoru vynikající kniha s vynikajícími povídkami, která stojí za přečtení.

17.07.2019

Tak tohle je opravdu moc dobrá sbírka, a nic na tom nemění ani to, že některé povídky už jste mohli číst jinde. Najdete tu opravdové legendy (Kdo je tam? nebo třeba Otec - ta věc!) a i ty ostatní mají každá něco do sebe. Od úvodního "Muže s tisícem nohou" z dvacátých let, kde si užijete šílených vědců, záhadných paprsků a chapadel navíc až po závěrečnou "Oranžová je bolest, modrá šílenství" Davida Morrella, na kterou by si měli dát pozor milovníci impresionistických malířů.

A to mohla být ta sbírka ještě lepší, kdyby Mustang proti původnímu vydání nevypustil hned čtyři povídky, mezi nimi dokonce legendární "Barvu z vesmíru" H. P. Lovecrafta.
Hanba jim!

07.11.2018

Dlouho jsem sháněl, ale nakonec kniha nenaplnila mé očekávání. Vynikající povídky: Kdo je tam? - čteno už jinde, Sklepení v Yoh-Vombis - clarkashtovina jak vyšitá, Měknutí - děsivý nápad, Oranžová je bolest, modrá šílenství - opět čteno již jinde, s přivřenýma očima šel číst i Lístek do nebe. Zbytek byl bohužel průměrný, až podprůměrný. Povídky zmíněné výše, ovšem za přečtení stály.

22.05.2018

Kdo je tam? - byla povídka kterou jsem si chtěl hlavně přečíst. Ale ani ostatní povídky nezůstaly nic dlužny.
Lístek do nebe, Metastáze či od Ray Bradburyho - Usnout při Armagedonu stálo za přečtení.

08.02.2018

Jedna z nejlepších SF-horrorových antologií, jaká mi kdy přišla před oči. Jakožto velká nadšenkyně pro H.P.Lovecrafta jsem obzvlášť ocenila dílka jeho následovníků F.Belknapa Longa a Clarka Ashtona Smithe. Předloha legendární Věci - Kdo je tam? je rovněž skvělá, děs a antarkticky mrazivé napětí z ní přímo čiší. Vůbec asi marně hledám nějaký slabší kousek.
A přiznávám se, že Metastáze je pro mě tak realisticky děsivá, že ji při občasném znovuotevření knížky radši vynechávám!!
Jak říká jedna moje kamarádka: KVA-KVA-KVALITA!!!

17.01.2016

Z tohoto souboru mne nejvíce zaujala povídka Metastáze, kterou jsem znal už ze sbírky Temné vize a povídka Kdo je tam?, která do tohoto souboru zapadá nejvíce a má z celé sbírky nejlepší atmosféru.

24.06.2013

Tématický výběr povídek na pomezí horroru a sci-fi se docela povedl. Natolik, že každá (tuším až na jednu povídku, která je podle mě čistá sci-fi, ale to je subjektivní detail) z uvedených povídek může být stejně tak čistým horrorem, jako lehce temnou sci-fi. Ukazují, že ona pomyslná hranice oddělující tyto dva fantastické žánry umí být velmi tenká až neznatelná, a že horror má se sci-fi stejně tolik společného, jako oba žánry dokáží být odlišné a samostatné. A pestré, protože se podíváme do kosmu, něco z kosmu se podívá k nám, nahlédnéme do zákulisí různých věděckých pokusů, lidské psychiky i nerovného boje s podivnými viry a nákazami. Za pozornost jistě stojí povídková předloha nejen Carpenterova hitu The Thing nazvaná KDO JE TAM?, broučí invaze zlodějů těl OTEC, TA VĚC, radioaktivně komická, ale velmi hnusná povídka ZROZEN Z MUŽE A ŽENY nebo jeden z největších klenotů světové horrorové povídky vůbec ORANŽOVÁ JE BOLEST, MODRÁ ŠÍLENSTVÍ. 13 různorodých (kvalitativně i obsahově) povídek od takových autorů jako Robert A. Heinlein, Ray Bradbury, Philip K. Dick, Isaac Asimov, Dean Koontz (vůbec první povídka, co jsem od něj kdy četl), Dan Simmons nebo rambotvůrce David Morrell. To prostě nemůže zklamat.