Hry I

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47010/hry-i-47010.jpg 5 17 17

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

První svazek výboru vrcholných děl slavného norského dramatika obsahuje texty her Peer Gynt (1867), Domeček pro panenky (1879), Přízraky (1881), Nepřítel lidu (1882) a Divoká kachna (1884).

Literatura světová Divadelní hry

Vydáno: 2006 , Institut umění - Divadelní ústav
Originální název:

Peer Gynt / Et dukkehjem / Gengangere / En folkefiende / Vildanden

více info...

Zavírám oči před Peer Gyntem a dávám 5z5. Níže přikládám poznámky k hrám po bezprostředním přečtení. Tedy až na kachnu, protože můj názor na ni je vlastně shrnutím většiny pocitů, které mě provázely celou touto sbírkou.

Jakýkoliv autor: Takže jsme šli na večeři
Já: Meh
Ibsen: Sešli jsme se na večeři
Já: Ojojojoj!

Především se mi líbí, že se Henrik nebojí kontroverzí. Příjemným bonusem je, že nejde o nějakou prvoplánovitou potřebu šokovat (minimálně to tak na mě nepůsobilo).
Ibsenovy postavy jsou realistické. Nejsou černobílé a zároveň nejsou ani stereotypní. Jsou tak nějak všedně neobyčejné. Zkrátka - s touto sbírkou jsem si docela porozuměla a snad se brzy vrhnu i na tu další.

1. hra: Peer Gynt. Peer nemám číst jako Pír, ale jako Pér. Ok. Dávám tomu 1z5 a chci si popovídat s někým, kdo tomu dává pět hvězdiček a tvrdí, že to je nejvíc epická hra na světě, protože to asi nechápu. Dokonce jsem si hledala rozbory a nenašla nic epického. Hru tedy asi chápu (i přes její totální nahodilost a podivné skoky z dějství do dějství), nechápu pouze lásku k hře. Navíc se to rýmuje - ZLO

2. hra: Domeček pro panenky ♥ Jediná Ibsenova hra, kterou jsem viděla a kterou znám/jsem znala. O upraveném konci jsem pouze slyšela a jsem ráda, že zde byl také zahrnut. 5z5. Přestože jsou postavy nesympatické a nemohla jsem se přidat na žádnou stranu, tak celý příběh mám ráda moc.

3. hra: Přízraky. 5z5! Ibsen psal před více než sto lety o tématech, která jsou dodnes kontroverzní. Alespoň v našich končinách. Líbí se mi, že jsem většinu příběhu nevěděla, koho mám brát jako ústřední postavu, i když se to někomu může zdát možná jasné. Mi ne. Taky - co má pořád Ibsen s přenesením viny a hříchu z otce na syna? Tuším dětské křivdy a traumicka, musím mu brzy mrknout na bio.

4. hra- Nepřítel lidu 4.5z5 // Tato hra na mě působí dost depresivně. Od dočtení přemýšlím, zda se vůbec někdy domluvíme. Je to celé jako nějaká vyhrocená diskuze na novinkách. Tím, že to je divadelní hra, tak se vše děje nepřirozeně rychle - od naivity k frustraci, díky čemuž snad ani nejde k někomu chovat sympatie.

5. hra: Divoká kachna 4z5. Musím říci, že tady bych vyžádané přepsání konce pochopila více než u Nory.

PS: jsem jediná, komu se zdá upravený Nořin konec depresivnější než ten původní?

06.03.2017 5 z 5

Zelený_Drak

Nepřítel lidu
Nadčasová hra, které nejspíš ublížilo, že ji Ibsen napsal nadvakrát. Tedy odložil ji nedopsanou a dokončil ji až po dvou letech. Poslední dvě dějství se ubírají dosti neočekávaným směrem. To by ani tak nevadilo, ale přišlo mi, že s prodloužením replik postav se vytratila brilantnost formulací. Závěr je typicky Ibsenovský. Takový do ztracena a člověk musí přemýšlet, co autor vlastně myslel tím, "že ten nejsilnější člověk na světě je ten, co stojí nejvíc sám.". Vzhledem k tomu, že páté dějství je naplněno tím, jak si "nikdo netroufá" mít jiný názor než "svobodomyslná drtivá většina lidu", aby nebyl vyobcován ze společnosti a nepoškodil tak svoji rodinu a ekonomické zájmy, domnívám se, že "ten, co stojí nejvíc sám" je "nejsilnější člověk na světě", protože nikomu není nijak zavázán a nejvíc si troufne (zachovat se mravně). Je to zatím nejlepší Ibsenova hra, kterou jsem četla a domnívám se, že v ní těžil z vlastní životní zkušenosti.
--- SPOILER ---
(výňatky ze hry)
Dr. Tomáš Stockmann: Mám já snad ve zvyku chodit postranními nebo zadními cestičkami?
Petr Stockmann: Rozhodně máš aspoň vrozený sklon chodit vlastní cestou. A to je ve spořádané společnosti skoro stejně tak nepřípustné. Jednotlivec se, nic naplat, musí smířit s tím, že se podřídí celku, nebo lépe řečeno orgánům, jejichž úkolem je nad prospěchem celku bdít.
*
Petra Stockmannová: To je všude takové nepravdy, doma i ve škole. Doma aby člověk mlčel, a ve škole musíme dětem lhát.
kapitán Horster: Lhát? Musíte?
Petra Stockmannová: No, co myslíte, nemusíme jim snad vykládat spoustu věcí, kterým sami nevěříme?
Billing: No, tak to je bohužel smutná pravda.
Petra Stockmannová: Kdybych na to tak měla, založila bych si svou vlastní soukromou školu. Tam by to vypadalo jinak.
*
Dr. Tomáš Stockmann: Copak není povinností každého občana vyjevovat veřejnosti nové myšlenky?
Petr Stockmann: Prosím tebe, veřejnost žádné nové myšlenky nepotřebuje. Veřejnosti nejlíp prospějou ty staré dobré uznávané myšlenky, co už jednou má.
*
Petr Stockmann: Očekává se od tebe, že na základě dalších analýz dospěješ k závěru, že věc není zdaleka tak nebezpečná nebo závažná, jak sis v první chvíli namlouval.
*
Petr Stockmann: Jako zaměstnanec nemáš právo mít nějaké zvláštní přesvědčení.
Dr. Tomáš Stockmann: Nemám právo?
Petr Stockmann: Jako zaměstnanec, říkám. Jako soukromá osoba - prosím, to je něco jiného. Ale jako podřízená síla v lázních nemáš právo vyjadřovat jakékoli přesvědčení, které je v rozporu s názory tvých nadřízených.
Dr. Tomáš Stockmann: Tak to už je trochu moc! Já jako lékař a vědec, že nemám právo -!
Petr Stockmann: Záležitost, o kterou tady jde, není něco čistě vědeckého, je to záležitost kombinovaná, je to věc technická i ekonomická.
*
Dr. Tomáš Stockmann: Dobrá, ale pak budu psát proti vám. Budu trvat na svém. Dokážu, že pravdu mám já, a vy že pravdu nemáte. A co uděláte pak?
Petr Stockmann: Pak nebudu moci zabránit, abys dostal výpověď.
Dr. Tomáš Stockmann: Cože?
Petra Stockmannová: Táta - výpověď!
Kateřina Stockmannová: Výpověď!
Petr Stockmann: Výpověď z místa lázeňského lékaře. Budu považovat za nutné požádat ředitelství o okamžitou výpověď na hodinu a o zákaz jakékoli činnosti spojené s provozem lázní.
*
Dr. Tomáš Stockmann: Ten zdroj je otrávený, člověče! Zešílel jsi? Žijeme z toho, že kšeftujeme se svinstvem a hnilobou! Veškerý náš vzkvétající společenský život čerpá živiny ze lži!
Petr Stockmann: Fantazírování - nebo ještě něco horšího. Člověk, který svůj vlastní domov špiní tak drzými insinuacemi, musí být nepřítel společnosti.
*
šéfredaktor Hovstad: Neotisknu. Nemůžu, nechci a neodvážím se ho otisknout.
Dr. Tomáš Stockmann: Tak vy se neodvážíte? Co je to za řeči? Jste snad šéfredaktor, a kdo jiný už by měl o novinách rozhodovat než vy?
tiskař Aslaksen: Předplatitelé, pane doktore, předplatitelé.
*
Dr. Tomáš Stockmann: ... Sama jsi snad včera večer viděla, že polovina obyvatelstva jsou totální cvoci - a jestli ta druhá polovina nepřišla o rozum, tak je to proto, že jsou idioti a nemají o co přijít.