Hry I

06.03.2017

Nepřítel lidu
Nadčasová hra, které nejspíš ublížilo, že ji Ibsen napsal nadvakrát. Tedy odložil ji nedopsanou a dokončil ji až po dvou letech. Poslední dvě dějství se ubírají dosti neočekávaným směrem. To by ani tak nevadilo, ale přišlo mi, že s prodloužením replik postav se vytratila brilantnost formulací. Závěr je typicky Ibsenovský. Takový do ztracena a člověk musí přemýšlet, co autor vlastně myslel tím, "že ten nejsilnější člověk na světě je ten, co stojí nejvíc sám.". Vzhledem k tomu, že páté dějství je naplněno tím, jak si "nikdo netroufá" mít jiný názor než "svobodomyslná drtivá většina lidu", aby nebyl vyobcován ze společnosti a nepoškodil tak svoji rodinu a ekonomické zájmy, domnívám se, že "ten, co stojí nejvíc sám" je "nejsilnější člověk na světě", protože nikomu není nijak zavázán a nejvíc si troufne (zachovat se mravně). Je to zatím nejlepší Ibsenova hra, kterou jsem četla a domnívám se, že v ní těžil z vlastní životní zkušenosti.
--- SPOILER ---
(výňatky ze hry)
Dr. Tomáš Stockmann: Mám já snad ve zvyku chodit postranními nebo zadními cestičkami?
Petr Stockmann: Rozhodně máš aspoň vrozený sklon chodit vlastní cestou. A to je ve spořádané společnosti skoro stejně tak nepřípustné. Jednotlivec se, nic naplat, musí smířit s tím, že se podřídí celku, nebo lépe řečeno orgánům, jejichž úkolem je nad prospěchem celku bdít.
*
Petra Stockmannová: To je všude takové nepravdy, doma i ve škole. Doma aby člověk mlčel, a ve škole musíme dětem lhát.
kapitán Horster: Lhát? Musíte?
Petra Stockmannová: No, co myslíte, nemusíme jim snad vykládat spoustu věcí, kterým sami nevěříme?
Billing: No, tak to je bohužel smutná pravda.
Petra Stockmannová: Kdybych na to tak měla, založila bych si svou vlastní soukromou školu. Tam by to vypadalo jinak.
*
Dr. Tomáš Stockmann: Copak není povinností každého občana vyjevovat veřejnosti nové myšlenky?
Petr Stockmann: Prosím tebe, veřejnost žádné nové myšlenky nepotřebuje. Veřejnosti nejlíp prospějou ty staré dobré uznávané myšlenky, co už jednou má.
*
Petr Stockmann: Očekává se od tebe, že na základě dalších analýz dospěješ k závěru, že věc není zdaleka tak nebezpečná nebo závažná, jak sis v první chvíli namlouval.
*
Petr Stockmann: Jako zaměstnanec nemáš právo mít nějaké zvláštní přesvědčení.
Dr. Tomáš Stockmann: Nemám právo?
Petr Stockmann: Jako zaměstnanec, říkám. Jako soukromá osoba - prosím, to je něco jiného. Ale jako podřízená síla v lázních nemáš právo vyjadřovat jakékoli přesvědčení, které je v rozporu s názory tvých nadřízených.
Dr. Tomáš Stockmann: Tak to už je trochu moc! Já jako lékař a vědec, že nemám právo -!
Petr Stockmann: Záležitost, o kterou tady jde, není něco čistě vědeckého, je to záležitost kombinovaná, je to věc technická i ekonomická.
*
Dr. Tomáš Stockmann: Dobrá, ale pak budu psát proti vám. Budu trvat na svém. Dokážu, že pravdu mám já, a vy že pravdu nemáte. A co uděláte pak?
Petr Stockmann: Pak nebudu moci zabránit, abys dostal výpověď.
Dr. Tomáš Stockmann: Cože?
Petra Stockmannová: Táta - výpověď!
Kateřina Stockmannová: Výpověď!
Petr Stockmann: Výpověď z místa lázeňského lékaře. Budu považovat za nutné požádat ředitelství o okamžitou výpověď na hodinu a o zákaz jakékoli činnosti spojené s provozem lázní.
*
Dr. Tomáš Stockmann: Ten zdroj je otrávený, člověče! Zešílel jsi? Žijeme z toho, že kšeftujeme se svinstvem a hnilobou! Veškerý náš vzkvétající společenský život čerpá živiny ze lži!
Petr Stockmann: Fantazírování - nebo ještě něco horšího. Člověk, který svůj vlastní domov špiní tak drzými insinuacemi, musí být nepřítel společnosti.
*
šéfredaktor Hovstad: Neotisknu. Nemůžu, nechci a neodvážím se ho otisknout.
Dr. Tomáš Stockmann: Tak vy se neodvážíte? Co je to za řeči? Jste snad šéfredaktor, a kdo jiný už by měl o novinách rozhodovat než vy?
tiskař Aslaksen: Předplatitelé, pane doktore, předplatitelé.
*
Dr. Tomáš Stockmann: ... Sama jsi snad včera večer viděla, že polovina obyvatelstva jsou totální cvoci - a jestli ta druhá polovina nepřišla o rozum, tak je to proto, že jsou idioti a nemají o co přijít.