Hudebník ze Saint Merry
Guillaume Apollinaire
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79749/hudebnik-ze-saint-me-79749.jpg
4
8
8
Svazek seskupuje básníkovy verše do motivicko-inspiračních ohnisek sledujících převážně milostné podněty (I – Annie, Rýnské, II – Marie, Práchnivějící kouzelník, III – Lou a Madeleine, IV – Jacquelina /Coda/), provází je citáty z Apollinairových esejů, dopisů, próz, básní a dramat, připojuje k nim vyznání několika našich básnických a překladatelských generací zákonodárci nového básnictví (Náš Apollinaire) a základní životopisná data včetně Nezvalovy básně k třicátému výročí básníkovy smrti. Z překladů vybral, uspoř., předml. Objevitel nového světa poezie a ediční dovětek naps. a il. vybral Václav Kubín.... celý text
Přidat komentář
Jan Zábrana, Celý život: „Starý dobrý Nezvalův, Teigův a Seifertův Zahnívající čaroděj je pochopitelně nahrazen Práchnivějícím kouzelníkem, nejspíš proto, že to zahnívání by se ještě v roce 1981 mohlo nepříjemně dotknout Ivana Skály, který by jim mohl vydání Apollinaira zakázat (ačkoli sám do svazku přispěl šafářským rýmovaným zhodnocením Apollinaira z partajních pozic – snad v naději, že někoho na světě zajímá, co on si myslí o Apollinairovi nebo co si myslí o čemkoli). Takže práchnivějící kouzelník (zřejmě pokud možno suše práchnivějící, přímo dějící) má šanci na kádrovou propustku do ráje socialistické literatury, zatímco zahnívající čaroděj zůstal i se starými časy ante portas. A vůbec jsou tam roztomilosti – už jen ten jazyk, kterým se o Apollinairovi píše! Ten nezahnívající, ale práchnivějící kouzelník je prý „jedinečné dílo inspirativních hodnot“! Což právě tak stačí… Právě tak… (Nad četbou A., vydaného v ČS letos v červnu.)“
Ivan Skála je na straně 134, ať to nemusíte dlouho hledat: „... pryč jsou i surrealisté se svým hledáním plným rizik. / Je jiná doba. Tzarův syn je atomový fyzik. (...) Je to tvoje přání, přání Nezvala, Vapcarova i Nerudy / abychom zpívali pro šťastné lidské osudy.“
Autorovy další knížky
| 2006 |  Alkoholy |
| 1948 | Kaligramy |
| 1926 | Prsy Tiresiovy |
| 1963 | Pásmo |
| 1986 |  Velké trojhvězdí |
Kniha má příšernou grafickou úpravu, a je chaotická. Proč je například báseň Pásmo, z ničeho nic, na další straně přerušena úryvkem z jiného textu a úryvkem ve francouzštině, navíc ani jedno není uvedeno v Obsahu? Holt doba některým knihám nepřála, no vlastně ona ani dnešní doba jim, alspoň finančně určitě, nepřeje!