Hudebník ze Saint Merry přehled

Jan Zábrana, Celý život: „Starý dobrý Nezvalův, Teigův a Seifertův Zahnívající čaroděj je pochopitelně nahrazen Práchnivějícím kouzelníkem, nejspíš proto, že to zahnívání by se ještě v roce 1981 mohlo nepříjemně dotknout Ivana Skály, který by jim mohl vydání Apollinaira zakázat (ačkoli sám do svazku přispěl šafářským rýmovaným zhodnocením Apollinaira z partajních pozic – snad v naději, že někoho na světě zajímá, co on si myslí o Apollinairovi nebo co si myslí o čemkoli). Takže práchnivějící kouzelník (zřejmě pokud možno suše práchnivějící, přímo dějící) má šanci na kádrovou propustku do ráje socialistické literatury, zatímco zahnívající čaroděj zůstal i se starými časy ante portas. A vůbec jsou tam roztomilosti – už jen ten jazyk, kterým se o Apollinairovi píše! Ten nezahnívající, ale práchnivějící kouzelník je prý „jedinečné dílo inspirativních hodnot“! Což právě tak stačí… Právě tak… (Nad četbou A., vydaného v ČS letos v červnu.)“

Ivan Skála je na straně 134, ať to nemusíte dlouho hledat: „... pryč jsou i surrealisté se svým hledáním plným rizik. / Je jiná doba. Tzarův syn je atomový fyzik. (...) Je to tvoje přání, přání Nezvala, Vapcarova i Nerudy / abychom zpívali pro šťastné lidské osudy.“