Boží bojovníci
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/55081/bmid_bozi-bojovnici-bU7-55081.jpg
4
688
688
Husitská trilogie / Husitská trilógia série
< 2. díl >
S hlavným hrdinom Veže bláznov, Reynevanom z Bielawy, sa stretávame dva roky po udalostiach opísaných v prvom diele trilógie. Vtedy sme ho spoznali ako odvážneho, no nesmierne naivného mladíka, ktorý sa strmhlav vrhal do všetkých možných dobrodružstiev – či už ľúbostných, bitkárskych, zbojníckych alebo politických. Keďže sa aj literárni hrdinovia vyvíjajú, v druhom diele sa už stretávame s rozvážnejším, menej roztržitým mladým mužom. Neznamená to však, že by sa usadil a viedol pokojný život. Naopak – Reynevan strieda profesie, mení zámery zo dňa na deň. Jeden deň je z neho lekár, druhý deň alchymista, tretí vojak, štvrtý špeh; občas sa mu darí byť i milencom. Tentoraz však úspešne nadraďuje povinnosti nad srdcové záležitosti. Zjednodušene možno povedať, že tentoraz sa dej odohráva medzi Prahou a Vroclavom, ale Sapkowski si všíma aj dobové geopolitické pozadie. Spolu s husitmi, ako boží bojovníci, vydávajú sa Reinmar, Samson Medík a Šarlej dobývať Sliezsko. Padajú do pascí, sami pasce nastražia, sú unášaní, sami unášajú, objavujú nové priateľstvá, stretávajú starých aj nových nepriateľov. Prekážky, čo sa im kladú do cesty, prekonávajú vďaka neuveriteľným zhodám okolností či vrodenému šťastiu. Starých známych dopĺňajú nové postavy, či už fiktívne alebo historické, dôležitú úlohu opäť zohráva mágia a bytosti z rozprávok a legiend. Sapkowského majstrovstvo sa prejavuje nielen v sprostredkovaní solídnych historických poznatkov, ale najmä v kresbe postáv – sú to ľudia z mäsa a kostí, plní chuti do života, hrdinovia realizujúci svoje sny a zámery v spletitých, ťažkých časoch. V samotnej fabulárnej vrstve pozorný čitateľ nachádza viacero evokácií a narážok na súčasnosť. Šikovne skryté metafory, fragmenty vyjadrení o dnešku vložené do úst stredovekých hrdinov, zmysel pre humor či pre hru s jazykom uspokojí aj náročnejších čitateľov.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , Slovart (SK)Originální název:
Boży bojownicy, 2004
více info...
Přidat komentář
Velké zklamání: Jsou tu jen kladné komentáře, tak cítím potřebu to napravit. Je chválihodné, že se Andrzej pokusil napsat stějně poutavý příběh, ve kterém by nebylo tolik prvků fantasy, a tudíž by mohl vycházet z reálné historie. Jenomže v tom je ten problém: Hlavní hrdina není ani dobrý čaroděj, ani bojovník. Místo napínavých soubojů s protivníky, tak Sapkowskému nezbývá než nechat hrdinu znovu a znovu zajmout a osvobodit. Což se po chvíli stane tak otravné, že jsem měl problém knihu dočíst. Sapkowski nedokázal vytvořit stejně zajímavé hrdiny, jak vo své předchozí sáze.
Stejně výtečné jako první díl. Nebudu zde plýtvat superlativy, to už udělali jiní, ale neodpustím si jednu "výtku" (v uvozovkách jak vrata od hořící stodoly). Vzhledem k tomu, do kolika pastí, léček a zajetí se už Reynevan dostal, dostavuje se zajímavý efekt. Už se o něho ani trochu nebojím, protože je mi jasné, že ho z toho Sapkowski zase nějak vyseká :)
Nádherně a zajímavou formou zpracovaná husitská historie - ani černá ani bílá. Hned jsem se pustila do třetího dílu :-)
Nesouhlasím se zápornými recenzemi na tuhle sérii.
Husitská trilogie je minimálně stejně povedená jako Zaklínač, dokonce po dočtení mě to i mrzelo že to končí a skoro jsem nemohl spát kvůli tomu konci, kterej je typicky brutální jako u všeho co psal Sapkowski.
Je to praktický stejný jako Zaklínač, jenom s jinejma postavama a v reálném světě, ve fantasy světě, kde ale každý nehází firebally jako u západních autorů fantasy.
Narrenturm je prvníl, který zezačátku nudí, ke konci se ale rozjede do typické zaklínačské brutality a je vyspělejší verzí Zaklínače. Autor trochu vyspěl a je to na psaní znát.
Boží Bojovníci jsou super díl, celá kniha se drží tempa kdy se furt něco děje a nepustí vás to až do konce
Lux Perpetua [pozor SPOILERy!!!] - poslední díl (bohužel) má ještě hutnější atmosféru než 2. díl a ke konci si budete přát aby to ještě nekončilo a hlavně ne tak tragicky..... když umřela Jutta De Apolda tak jsem byl fakt naštvanej, protože vlastně jsem ty 3 knížky četl uplně zbytečně, ale u Sapkowskiho člověk nemůže čekat dobrej konec ;-)
Celá tahle série mě chytla a pustila až u posledního stránky posledního dílu.
Někdo namítá, že celá série je o jednom úchylákovi co nahání ženský a pokaždý jak největší retard skočí přímo někomu před meč... no a je to pravda, jenomže o tom byl v podstatě i Zaklínač. Oproti Zaklínači tady ale nejsou žádné vyšší cíle, což někomu může vadit. Pokud teda za vyšší cíl nepovažujete vítězství husitů/inkvizice (podle toho komu fandíte).
Doporučuju. ;-)
PS: vemte si k tomu slovník latiny
Heh, nenacházím slov. Druhý díl byl tak nabitý akcí, že jsem se z toho málem nemohla vzpamatovat. Ne, že bych to nečekala, já jsem nad tím dopředu moc nepřemýšlela a jen se nechávala překvapit dalšími a dalšími stránkami. A upřímně jsem si to moc užívala.
Věřím, že kdybych knihu četla v době, kdy jsem v Praze ještě nebydlela, asi bych měla stejný pocit jako z Brownových Andělů a démonů; viděla bych jen sáhodlouhé popisy míst, kde jsem stejně nikdy nebyla a bůh ví, jestli bych se tam někdy vůbec podívala.
Takhle jsem byla okouzlená dvojnásob - Reynevan bydlel asi 100 m od místa, kde bydlím teď, procházel se po místech, po nichž se procházíme s manželem, protože tam chodil do školy (Uhelný trh), takže to byl i pro mě, osobu s antiGPS v hlavě, naprosto úžasný pocit, když jsem věděla, kde se jednotlivá místa nachází. :)
Putování po Čechách a Slezku mě neskutečně bavilo, bylo pro mě několikadenním vzrušujícím přeříkáním pár let ze života kališníků.
A závěrečná bitva? Před panem Sapkowskim smekám. Uchvacuje mě, kolik nitek dokáže z klubíčka příběhu vytahat a a rozvíjet. A hlavně - a to je dost důležité - neztratit se a nechat čtenáře užívat si naplno ducha celé story.
Boží bojovníci už nebyli rádoby Pratchettovským závojem před historií, byli peckou mnohem větší a tak nějak hodnotnější. A hlavně už z Reynevana není takový smrkáč jako v Narrenturm. Holt nerozvážné mládí, nu... :)
Tato kniha je výzva (předpokládá docela široký rozhled, historický, slovní zásobu, ...), je v ní mnoho latinských, německých slovíček, citátů, také hodně různých středověkých názvů, ovšem, to vše má svůj důvod - dokresluje středověkou atmosféru. Pak se tedy můžeme přenést do husitské Prahy, vidět, jak zastánci kalicha vzbuzovali strach v celé Evropě, můžeme, spolu s Reynevanem, sledovat jednu legengu - protože ... nic není takové, jaké se zdá:
"Zmenšuje se nám svět a o něco chudne - totiž o legendy. ... Každou chvíli se některá rozplyne jako dým. Každou chvíli jsme chudší o jeden sen. Jenže když umírá sen, na jeho uprázdněné místo padne stín. A ve stínech, zvláště když i rozum usíná, se často probouzejí strašidla."
Historie se chová jako utržená z řetězu a ukazuje čeho všeho je schopná.
A Reynevan? Reynevan nám zmoudřel:
"Zmoudřel jsi, Reynevane, dokazuje to tvé jednání se Smiřickým. Byl ve tvé moci, vydán ti na milost a nemilost. A ty? Pustils ho na svobodu. Stále ještě roztrpčen bratrovou smrtí, veden touhou po pomstě a přesto jsi ho propustil. Neboť jsi už dostal rozum, pochopil jsi zbytečnost takové pomsty. Smrtí tvého bratra není vinen Smiřický. Ten Birkart Grellenort, třebaže ho patrně zabil vlastní rukou, a biskup Konrád, třebaže to nařídil, také nenesou vinu. Peterlina totiž zabila historická zákonitost. Historická zákonitost přivedla tehdy v zimě roku 1425 Ambrože k Radkovu a Vartě. Nikoli občané kutnohorští, nýbrž dějiny svrhávaly zajaté husity do šachet. Nikoli Zikmundovi Uhři, nýbrž dějiny znásilňovaly a podřezávaly ženské v dobytých Lounech. Nikoli Žižkovi bojovníci, nýbrž dějiny pálily zaživa lidi v Chomutově, Berouně a Českém Brodě. Dějiny zabily též Hynka z Kolštejna. Chceš se mstít? Dějinám? To bys mohl rovnou bičovat moře jako král Xerxes.“
(obsahuje spoilery)
Bavilo mě to asi o 100% víc, než první díl. Nejdřív krásný popis tehdejší Prahy, potom skvělé cestování po hradech v Českém ráji a podkrkonoší, dál pěkný popis husitských bitev, až po neuvěřitelně dobrodružný konec.
Kniha se dá číst mnohem lépe, než jiné knihy autora. Za mě super a jdu číst poslední díl...
Druhá časť husitskej trilógie konečne dospela ku svojmu menu "husitská". Na Sapkowskeho je to trochu slabší kúsok ako jednotka ale vzhľadom na to že sa dosť zaujímam o husitskú históriu som sa celkom pri tejto knihe bavil.
Ach Reinmare, Reinmare, kam tě jen pomsta dovede! A také ženy. Pomsta a ženy. Ne nadarmo je pomsta rodu ženského. Obojí ho pronásleduje jako Američan hambáče z Mekáče (nic proti Amíkům). Nebo, dobře a spíše, Reinmar sám ženy pronásleduje. Možná si to i tak trochu užívá, sebevrah.
Nicméně nám vyspěl, hošík jeden. Pořád má sice kupu štěstí (snad nevyčerpatelnou), nechybí ani staré známé: utečeš? Přežiješ? Tak to ne, však lepší trest mají jinde! Ale už se nespoléhá jen na šťastnou planetu, bezhlavě se nevrhá na meče proti němu vztyčené, naopak, začíná používat i tu kouli na krku, která, jak mu došlo, neslouží jen a pouze k hodnocení poskytnutých služeb od různých sličných dam (miluje přeci Juttu! Nebo Nicolettu? Čert aby je spral!)
Sapkowski neubírá tempa, naopak, ještě přidává a čtenáři nedá oddechnout. Dokonce se i více ponořil do vod fantasy, už si jen nenamáčí nohy a nebrouzdá se jen u okraje, nýbrž zkouší už i první tempa. A nutno podotknout, že zdárně.
Nic není takové, jaké se zdá. A Slezsko pozor, husité, boží bojovníci, přicházejí! (A nebudou tak milostiví, jak by si Petr Chelčický přál)
Škoda jen, že mi chvilkového oblíbence zabil hned na začátku.
Hned v úvodu knížky jsem zjistil že knížka je součástí trilogie... A začínat trilogii druhým dílem mi nepřišlo moc rozumné. Nicméně okusil jsem prvních pár stránek a už jsem se neodtrhnul. Nakonec mi příjde druhý díl jako nejlepší z celé trilogie.
Pomerne viac bitiek, lomozu, krvi viac zrád, tajnych konšpirácií, ale aj mysticizmu a kúziel. Znásobený prvý diel, ktorému však dlhosiahle opisy uberajú humoru. Samozrejme pár momentov, keď som vyprskol smiechom nemožno nespomenúť. Raynevan musel tiež zrejme koňovi každý deň bozkávať riť, že mal v toľkých situáciách toľko šťastia...
Reinmar se nám vybarvil do podoby historické osobnosti. Sice je stále vláčen každou autoritou, kterou potká, ale oproti prvnímu dílu už není tak bezmocný. Napětí, akce, láska, ryk bitev, zašmodrchanost politiky, magie a v první řadě humor a absurdní situace. Sapkowski si podržel vysokou míru zvratů, do hry vstupují další a další postavy a najednou se objevují i "cizí" zájmové skupiny, které by na husitských válkách chtěly profitovat a rozhodnou se k tomu využít právě Reynevana. Dobře je vykreslena situace v husitských Čechách, zejména v Praze. A pozor! Reinmar už tak snadno nedokáže vybruslit díky přátelům z každého průšvihu. Za daleko nejsilnější moment považuji závěr knihy, kdy se Reynevan rozhoduje mezi láskou a ctí, bohužel zesměšněný scénou jak z béčkového thrilleru Polské produkce. Vše prozrazující názvy kapitol bohužel taky zůstaly.
Pan Sapkowski pokračuje zdatně v duchu prvního dílu. Rozdíl mezi těmito dvěma díly je myslím si znatelný - přibylo mnohem více fantasy prvků a magie je dílem pěkně proložena. Historické odkazy jsou citelné ze všech stran a světe div se, Reinmar si je sám sebou mnohem jistější než dřív. Není už tak vedlejší postavou jako v prvním díle (co se týče tvorby historie), ale začíná se sám prosazovat jako historická osobnost, která je tvoří. V příběhu nechybí ani významný prvek lásky, který si užívá s Niccolettou, Kateřinou a Juttou (přičemž všechny mají jedno společné) a za lásku, jak je známo je nutno bojovat.
Takže křesťané třeste se, Reinmar s husity přichází - o chlup rozumnější, v boji zdatnější, láskou soužený a s touhou po pomstě!
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Nechci se opakovat, a tak jen jednoslovně - výborné