Hvězdná pěchota
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442275/bmid_hvezdna-pechota-Uq7-442275.jpg
4
717
717
Historici se nemohou shodnout, jestli jí mají říkat „třetí kosmická válka“ (či snad čtvrtá), nebo jestli se lépe hodí označení „první mezihvězdná válka“. My jí říkáme prostě „válka s brouky“. Všechno do té doby i všechno poté byly jenom „incidenty“, „potyčky“, nebo „policejní akce“. Jenže jakmile to schytáte při pouhém „incidentu“, jste stejně mrtví, jako když to koupíte v regulérně vyhlášené válce… Slovo kontroverzní provází velkou část díla velmistra žánru Roberta A. Heinleina, ovšem pro jeho Hvězdnou pěchotu jde v podstatě o synonymum. Lidé tento vědeckofantastický román, jenž byl v roce 1960 odměněn nejvyšší žánrovou cenou Hugo, buď milují, nebo... nebo ho nepochopí. Nové české vydání vám přinášíme v grafickém zpracování Petra Štěpána, s ilustracemi Daniela Špačka a především v novém překladu Tomáše Jeníka.... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2021 , Argo , TritonOriginální název:
Starship Troopers, 1959
více info...
Přidat komentář
Takovy zlaty stred... Byli tam casti co me bavili a pak casti co se hrozne tahly, ale fakt hrozne... Rozhodne v 60. letech udelat takovou sci-fi vec musela byt pecka :) je to nadcasovka :)
Neupírám jisté kvality, ale očividně nejsem cílovka. Filozofování nad smyslem armády mě nenadchlo, potřebovala bych ho vykompenzovat trochou akce. Od půlky už jen čekání na ránu z milosti.
Priznajte sa, kto z vás sa počas čítania aspoň chvíľu nevcítil do úlohy vyplašeného zelenáča, na ktorého vrieska rozkazy jeho nadriadený ? Áno, je to superdrsné military sci-fi, z ktorého si do dnes berie príklad xy kníh a filmov (Edge of tomorrow I see you). A predsa, tento deduško je sviezejší a zábavnejší ako všetky novšie vykrádačky, a predovšetkým, zďaleka to nieje iba štýlový akčnák. Popravde, kniha obsahuje niekoľko veľmi zaujímavých myšlienok o súčasnom (ne)fungovaní vojenstva a prokuratúry a ikeď sa s mnohými teóriami dá len ťažko úplne súhlasiť, sú prednesené tak sebaisto, že vám minimálne poskytnú zaujimavé podnety na zamyslenie. Skvelo fungujúca kniha.
Kniha si zaslouží delší komentář, na který teď emám bohužel ani chuť, ani čas.
Dávám o hvězdičku méně kvůli pasážím, v nichž se tvrdí, že morální filozofie je přírodní věda, beze zbytku matematicky dokazatelná - to prostě není pravda. Pokud by tomu tak bylo, pak to není filozofie... Filozofie je (alespoň pro mne) o neustálém tázání a hledání, nikoli o konstatování "takto to je, protože jsem to vypočítal". Filozofické tázání podle mého nikdy nekončí a tím spíše ne v takové problematické oblasti, jakou je morálka a tázání po tom, co je dobré a co je špatné.
P.S. Autorovy názory na morálku a lidskou přirozenost jsou přinejmenším sporné, viz například de Waalova kniha Dobráci od přírody.
Ke knížce jsem se dlouho přemlouval, protože jsme se bál, že bude stejná, jako její filmová adaptace, která se mi mimochodem líbila, ale pouze jako film.
Nakonec jsem se ke knížce přemluvil a udělal jsem dobře. Rozhodně není jako film. Pan Heinlein chtěl čtenářům představit svůj model společnosti, včetně odůvodnění, proč by zrovna tenhle systém fungoval. A pro ty, kteří nemají v lásce knížky, nad kterýma je třeba uvažovat, vytvořil autor velice autentický pohled na válku s brouky a hubeňoury z první ruky.
Nebudu tady obhajovat svých 100%.
Prostě takové hodnocení je potřeba občas dát. I dnes po 50 letech je kniha kontroverzní a rozděluje čtenáře, kteří pak hodnotí podle toho, zda souhlasí a nebo nesouhlasí s tím, co je psáno v knize o morálce, odvaze, lidství a občanství.
Málokdo má a měl tolik odvahy prošpikovat svou knihu tolika tezemi a poselstvími. Stále je to beletrie.
+1* za odvahu vyslovit některé myšlenky, které "visí ve vzduchu" a čas od času si na ně někdo vzpomene (s tím, že románová utopie je ještě relativně neškodná forma)
-5* za podání ruky peklu
Military sci-fi nečtu, armádu rád nemám a s kuličkovkou po lese neběhám. Možná právě proto mě oslovila Heinleinova kniha, která se jako military sci-fi tváří, ale ve skutečnosti je utopistickým pojednáním o funkční společnosti jako takové. Vrtá mi hlavou, proč někteří mluví o fašistickém obsahu. Pro nedostatečnou schopnost povznést se nad prostředí, do něhož je kniha zasazena? Nevím.
Heinleinova vize však stojí na principu výchovy k dobrovolné oběti za druhé, a to ne coby výplachu mozku pro ideologii, ale coby služby člověka člověku. Oproti ideologiím - v románu zastoupených brouky - bere Heinleinova společnost zřetel jak na celek, tak na jedince. Společnost je funkční, jsou-li lidé schopni vidět druhého a pracovat v jeho zájmu navzdory vlastnímu nepohodlí. Smysl pro službu a oběť se z naší společnosti pomalu vytrácí, snad proto nenalézají mnozí pro tuto knihu slova chvály, ale spíše hany. Tím neříkám, že je vše v knize bezproblémové. Heinlein je tvrdý a neústupný jako skála. Ale... možná, že to lidé opravdu potřebují.
Velmi podnětné čtení!
Najprv som videl film a potom čítal knihu. Stalo sa mi prvýkrát, že sa mi páčil viac film ako jeho knižná predloha.
podľa filmu som očakával hektolitre krvi , ale filozofický bonus v podobe profesora Dubois-a ma prekvapil. Obávam sa, že skutočne v tejto našej "pseudo humánnej" spoločnosti, kde každý kriminálnik má rovnaké práva ako ostatní, nie je niečo v poriadku...
Hvězdná rachota, zamačkávám slzu když slyším "Shines the name, shines the name of Roger Young".
Spíš pojednání, než román, ALE stojí za to!! S filmem stejného názvu to nemá prakticky nic společného, takže pokud chcete něco jako ten film, tahle kniha není dobrou volbou.
Tak tahle kniha mě dostala! Ve filmu mě hodně zaujala myšlenka společensko-politického systému a byl jsem zvědav na knižní předlohu. PARÁDA - nemohl jsem se od knihy odtrhnout a zhltnul jsem jí naposezení.
Je pro mě neuvěřitelné, jak autor v roce 1952 dokázal popsat hlavní vady naší současné (po padesáti letech) společnosti a zároveň definovat "ideální " formu společenského řízení a uspřádání. Nejedná se o pouhou kritiku současné společnosti, depak. Naše současnost je srovnávána s "jejich" současností - přesně definované společenské vady s jejich dopady do vývoje naší společnosti vedoucího ke zhroucení systému. Když jsem tyto pasáže četl, úplně jsem viděl dnešní svět kolem nás. Pohrdání volebním právem, demokracie jako nástroj politických loutek v rukou miliardářů, uprchlická krize a překrucování morálních zásad. Už jenom odvaha vyslovit (napsat), že člověk jako takový se morální nerodí, ale musí se morálce naučit, si zaslouží uznání.
Ano, když člověk nebude nad vyslovenými myšlenkami přemýšlet, povrchně může knihu označit jako propagaci totalitního režimu – ale to by bylo stejné, jako srovnávat Egypt se Třetí říší.
Já jsem autorovo poselství pochopil tak: Naše arogantní myšlení, že jsme nyní na vrcholu společenské evoluce a už není kam se posouvat, nás může přijít zatraceně draho. Násilně bránit vývoji, nebo ho brzdit eliminováním jednotlivých projevů nedostatků současného společenského systému nevyvolá nic jiného, než kolaps. Autor neříká, že k tomu neodvratně směřujeme, to ne. Varuje před tím, abychom si mysleli, že se to nikdy nestane.
Máte-li rádi témata „co kdyby“ a rádi přemýšlíte tam, kde ostatní ne, Hvězdnou Pěchotu doporučuji. Jestli hledáte pořádnou vesmírnou řežbu, pusťte si .... nevím, třeba Starship Troopers. HAHAHA
Knihu jsem si chtěl přečíst nejen kvůli žánrově-legendárnímu spisovateli, ale i díky filmovému zpracování, které jsem viděl xkrát a v určitém smyslu patří mezí mé nejoblíbenější kousky. Co mě překvapilo je, jak moc se kniha od filmu liší. Film je defakto o boji na konkrétním místě, kdežto kniha v podstatě popisuje život vojáka v mobilní (hvězdné) pěchotě a organizaci mobilní pěchoty jako takové. Kdo čeká román v právem slova smyslu, ten se moc nedočká. Skutečně se spíš jedné o popis fiktivního útvaru (včetně zajímavého filosofování o tom, co je pro svět/vesmír a člověka nejlepší, tedy jakým způsobem by v něm jeho civilizace měla fungovat) než o zpracování příběhu obyčejně-neobyčejného vojáka - ten je tu jen tak okrajově, alespoň mi to tak přijde. Kniha je napsaná velice čtivě a dost lidovým jazykem, což se mi moc líbilo a v tomto konkrétním universu mi to přišlo dost netradiční. Nicméně hlavní hrdina je mi tím bližší.
Po přečtení většiny dosavadních komentářů mi nedá, abych se ještě dále nevyjádřil. Proč by měl být RH fascinován fašismem, popřípadě diktaturou? Není jeho styl náhodou jakýmsi varovným prstem, jakým způsobem se může vyvinout společenský systém? Vždyť podobně byste mohli Orwellovi vytýkat 1984 - a byla by to stejná blbost.
Pokud by někdo chtěl diskutovat o nejlepším způsobu vládnutí (respektive jakým způsobem nejefektivněji vést civilizaci) – je to vše o tom, co po systému chcete, o vybalancování požadavku bezpečnosti (regulace) a svobody (deregulace). Osobně jsem si velice oblíbil (bohužel utopickou) teorii tzv. ANCAPu. Pro zájemce o pár informací ohledně této záležitosti si dovoluji připojit odkaz:
http://ankap.urza.cz/
Rozhodně zajímavé počtení.
První zkušenost s military sci-fi a pravděpodobně i poslední. Jak už zmíněno v některých ostatních komentářích - po příběhové stránce chabé a bez konkluze. Po teoretické a názorové stránce výživné. Až jsem byl překvapený jak moc jsem se s danými názory ztotožnit i přes to, že jsem vlastně "hipík".
Srovnávat filmové zpracování je nemožné, protože jde myšlenkově o úplně jiná (možná až opačná) díla. Film je velmi volnou adaptací využívající pouze příběh a společenské uspořádání světa jakožto kulisu.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Kdysi dávno, v roce 1995, jsem si koupil knihu Hvězdná pěchota od mého oblíbeného R. A. Heinleina. Přečetl jsem jednou a nadšení z téhle armádní agitky bylo prostě neuvěřitelné. Přečetl jsem ji ještě mnohokrát. Ta knížka zaujímá čestné místo v mé knihovně, rád ji jen tak otevřu a kdekoli přečtu pár řádků. Není to žádná velká filozofie, ale přímočarý styl "zabij, nebo umři". I když... myšlenek je tam spousta. Ten pán uměl psát...