Hvězdný prach
Neil Gaiman
Na ospalém anglickém venkově, na úsvitu viktoriánské éry, žije si vesnička Zeď, která dostala jméno podle impozantní kamenné hradby, jež ji odděluje od přilehlé louky a toho, co je za ní, svůj poklidný život. U jediné mezery ve zdi dnem i nocí stojí stráže, aby zabránily zvědavcům projít ven. Jen jednou za devět let svou hlídku opouštějí, to když se na louce za zdí koná zvláštní a neobyčejný trh. Tady, ve zdi, se mladý Tristran Thorn zamiloval do krásné Viktorie Foresterové. Ale Viktorie je chladná a vzdálená – tak vzdálená jako hvězda, kterou jednoho mrazivého říjnové večera ona a Tristran vidí padat z nebe. Aby získal Viktoriinu přízeň, přísahá Tristran, že spadlou hvězdu najde a přinese ji své milované. Tristran však není jediný, kdo hledá nebeský klenot. Jsou jiní, pro které je příslibem mládí a krásy, klíčem ke království, či k obnovení černé magické moci. Chlapec poháněný láskou bude muset skutečně sebrat rozum do hrsti, aby uspěl a přežil v tajemném světě za zdí, kde na sebe spadlé hvězdy berou nejrůznější podobu – a kde mají problémy sklon větvit se do nečekaných směrů nebo se vracet k sobě samým, v čase i prosoru. Neil Gaiman rozvíjí svou literární magii novým a oslňujícím způsobem – Hvězdný prach bude zářit ve vašem srdci i v paměti dlouho po tom, co dočtete poslední stránku.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2007 , PolarisOriginální název:
Stardust, 1997
více info...
Přidat komentář
Úžasná fantasy pohádka (spíše) pro starší až dospělé čtenáře :) Spojení reálného světa s tím pohádkovým za zdí je uvěřitelné a snadno představitelné. Svým rozsahem i příběhem, jde o skvělou knihu pro odreagování se na pár večerů a skok ze života do "pohádky" a opět nazpět. Jsem nadšená a doporučuji si přečíst.
Milé, poutavě napsané a trochu přímočaré. Má první zkušenost s Gaimanem, která mě ale nepřesvědčila o tom, že bych měl autora nějak blíže prozkoumat, tím spíš, že jej obestírá pověst naprosto geniálního spisovatele.
Brousím si zuby na Nikdykde (minimálně pro srovnánáví s Králem Krysou od Miévilla), tak ta snad má očekávání naplní.
Neila Gaimana jsem ještě nečetla. Anebo možná četla, ale brzy odložila. Ale nedávno jsem si řekla, že je čas na klasika jeho formátu, a tak jsem sáhla po Hvězdném prachu. Film jsem kdysi viděla, ale dostatečně si ho nepamatuji, takže jsem ním nebyla při čtení ovlivněná.
Viděla jsem v komentářích, že Prach balancuje mezi pohádkou pro děti a občas až hororovou atmosférou. Já bych řekla, že jde o typické YA. Tak jsem k tomu přistupovala a nebyla jsem zklamaná. Tedy, téměř. Gaiman má neuvěřitelnou fantazii a hází tu na nás jeden originální nápad za druhým, což je obzvlášť vidět na prvním magickém trhu, který mě naprosto pohltil. Jakobych se sama procházela mezi stánky a nasávala kouzelnou atmosféru. Druhá věc je, že Gaiman píše dost snově, což někomu sedne, mě zrovna tedy moc ne, ale do atmosféry knížky se to hodilo. Neuvěřitelná byla taky práce s jazykem a se slovy a oceňuji překladatele, protože v kombinaci s typickým britským pratchettovským humorem to musel být dost oříšek. Zhruba do poloviny až do dvou třetin jsem byla naprosto nadšená a chtěla jsem sázet 5/5 hned při čtení. Byla to šílená nepředvídatelná jízda, přičemž linka Tristrana a Hvězdy byla slabší (hlavně pro absenci jakýchkoli pocitů a myšlenkových pochodů obou hrdinů, to si čtenář musel hodně domýšlet), ale bohatě to vynahrazovaly ostatní linky, ty jsem doslova hltala očima (což se mi běžně u čtení často nestává). Jenže jak už bylo několikrát řečeno v komentářích níže, ono nastavené tempo se neudrželo. Vygradování přišlo už ve druhé třetině a pak děj vyzněl do ztracena. Najednou se ztratilo to kouzlo, které do té doby dýchalo z každé věty, a závěr byl bohužel takový uspěchaný, nemastný neslaný. A přitom tam prostor pro wow efekt byl (Hvězda u vchodu do lidského světa). Ale na druhou stranu cením, že s vládkyní čarodějnic to dopadlo velice vyspěle, což mi, opět, přijde originální. Co tam však vůbec nemuselo být, byl epilog v okopírovaném tolkienovském stylu Aragorna a Arwen.
Shrnula bych to tak, že minimálně ta polovina za přečtení rozhodně stojí, ale ve výsledku ve vás zůstane taková ta hořká pachuť. A za tu dám jen tři hvězdy. Tak snad příště, pane Gaimane.
08/2024
Nemůžu jinak než plný počet. Na začátku mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na dost osobitý styl psaní, ale pak už se nešlo odtrhnout.
Příběh nádherně vystavěnej, osudy dokonale propletený, byla to taková skoro pohádka pro dospělý, pohladilo to mou čtenářskou duši a navnadilo na další knihy od Gaimana.
Nádhera, 5 hvězd a 100 %
Moc milá fantasy. Nebýt té uřezané hlavy jednorožce, skoro bych to nazvala pohádkou.
Přečtené za jedno odpoledne.
Taková oddychová pohádka na povánoční odpočinek s knížkou, vaječňákem, cukrovím, světýlky a chillovou podkresovou hudbou. Moje druhá autorova kniha mě sice úplně tak nenadchla jako Nikdykde, ale i tak to byla celkem zábavná četba a příjemné prodloužení ducha vánoc
Pohádkově pohádková pohádka. Zlí bratři, skoro princezna, hlupáček, pomocníčci, tajuplná oblast, kouzelné předměty, čarodějnice a dobrý konec. Příběh není nijak dlouhý a čte se velmi příjemně. Autor nás plynule uvádí do vesnice Zeď, do jejich tradic a i k narození Tristrana. Skokem v čase je Tristran dospělý a asi zamilovaný, takže slíbí hloupost. A my se s ním vydáme tu hloupost splnit a přitom pozorujeme, jak konečně dospívá. Jeho přerod v muže, ač v pohádce, je uvěřitelný. A jako v každé pohádce je zlo potrestáno, každý dostane, co mu náleží a svět je zase o kousek lepší místo.
(SPOILER)
Filmové zpracovaní miluju a vlastně až donedávna sem netušila, že má nějakou knižní předlohu. Strašně jsem se na ni těšila. Ale bohužel je to pro mě zklamání.
Příběh se četl docela rychle, nicméně autorův styl mi úplně nesedl a nejsem si jistá jak moc může být můj názor relevantní vzhledem k faktu, že jsem viděla nejprve a několikrát film. Ale i přesto musím říct, že toto je další z mála případů, kdy je film lepší než jeho knižní předloha.
Tak nějak jsem pochopila, že by to měla být spíše kniha ne-li snad až pohádka pro děti. K tomu mi ale zase nesedělo přeci jen drsnější vraždění, hodně smrti a i ta jedna milostná scéna. To by mě jakožto dospělému čtenáři nevadilo. Co mě ale zklamalo byl konec. Ten byl totiž právě přesně jako v pohádce pro děti, kdy se strašná, zlá, vraždící čarodějnice jen tak prostě rozhodne, ať si to srdce nechá, když předtím jí ho chtěla zaživa vyříznout z hrudi. To ve filmu naštěstí nedodrželi.
Dále jsem absolutně nepochopila, jak se vyvíjel nebo teda spíš nevyvíjel vztah mezi Tristranem a Yvaine...reálně se nijak nevyvíjel, nebylo to vůbec nijaké postupné zalíbení v sobě navzájem...prostě najednou z ničehonic se měli rádi..?? Opět ve filmu mnohem lépe zpracované.
Závěrem asi ještě jen to, že často jsem byla dost zmatená v popisech a upřímně pro mě bylo dosti obtížně si představit, co je za zdí na které straně a tak podobně...
Pro někoho, kdo nezná film, může být tato kniha příjemnou pohádkou pro starší. U mě tomu tak ale rozhodně nebylo.
Dnes, celý den za oknem padal - ne hvězdný prach, ale sníh. Sníh, který mi pomalu, ale jistě připomněl, že nastává ten kouzelný čas, kdy má zvítězit světlo nad tmou..., stejně jako v pohádkových příbězích, dobro nad zlem... Že žádný chlad, nedokáže zničit jakoukoliv víru, v síle jejího odhodlání a konaní... Právě o tom, je i tenhle můj oblíbený příběh, pohádková fantasy.
Sice není dle mého pro úplně ty nejmenší..., neb se tam dějí věci, u kterých se za mého dětství, v rohu televizní obrazovky, objevila malá hvězdička, která nám dětem signalizovala, že se máme zvednout z gauče a jít spát... No tak ať. : ) On by leckdy konkrétní příběh, bez některých věcí, ztratil svůj smysl, i půvab...
Film jsem doposud neviděla a to už dávno nejsem malá... ; ) Knihu jsem opakovaně četla a klidně bych ji všem fanouškům Neila Gaimana doporučila.
Druhá knížka od Neila Gaimana (první bylo Nikdykde) a musím říct, že zase pecka!
Pohádka pro starší (nějaké to vraždění a vkusně popsané milostné scény), na závěr pohladila na duši.
Záměrně jsem se vyhýbala filmu, abych si příběh pořádně vychutnala. A pan Gaiman nezklamal. (Ale to on nikdy.)
Úchvatný fantasy příběh z anglického venkova, který vám rozjede představivost na plné obrátky!
To jsou zkrátka příběhy Neila Gaimana. Elfí říše, vesnice jménem Zeď, jeden prostý mladík, který chce za každou cenu získat svou milou, tak jí slíbí, že jí donese hvězdu, kterou právě viděli padat. Ale to by samozřejmě nebyl pořádný příběh, kdyby to bylo takhle jednoduché. Záhy zjistíme, že onu hvězdu hledá více bytostí z různých důvodů.
Příběh plný zvratů, nebezpečí, nadějí, ztrát a obrovské odvahy!
Krásných 7 hodin poslechu četby Matouše Rumla, který příběhu dodal tu správnou atmosféru. Rozhodně doporučuji, krásný příběh! Jsem ráda, že jsem film ještě neviděla, těším se.
Ke knize jsem se dostala hlavně kvůli filmu, který zbožňuju. A tohle je jeden z mála případů, kdy se mi filmové zpracování líbilo mnohem více. Ne, že by byla kniha špatná, ale přišlo mi, že se děj táhl tam, kde to nebylo úplně potřeba, někdy za mě škodily i opakované popisy krajiny za Zdí, lesa
Ale špatná kniha určitě není a jednou bych jí ještě chtěla dát šanci v audiu
Gaimanovi knihy jsou jedny z nejoblíbenějších. Ale tohle, je pro mě velkým zklamáním a možná tomu uškodilo filmové zpracování, které je naprosto geniální. Tohle je prostě ta výjimka, kdy film je lepší než kniha. Dočetla jsem s velkým sebezapřením, možná se k ní jednou vrátím, ale prozatím ji odkládám hodně hluboko do knihovny.
Výjimečně musím říct, že se mi film líbil více než kniha. Nicméně Gaimanův styl mi úplně nesedí, takže jsem to malinko čekala. Příběh je rozhodně zajímavý a čte se dobře. Pouze konec je podle mě dost useknutý.
Štítky knihy
Anglie magie zfilmováno tajemství viktoriánská doba romantasy
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2007 | Koralina |
V svojej podstate typický Gaiman, no tentokrát mi tu niečo chýbalo.
Azda je to príliš priamočiare, či ľahko predvídateľné, možno nie som cieľovka. Netuším...
Každopádne je to príjemné čítanie a filmová adaptácia sa na knihu (ostatne ako väčšinou) vôbec nechytá. Čítané ako e-book.