Hvězdy nám nepřály
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214700/bmid_hvezdy-nam-nepraly-zSn-214700.jpg
4
7943
7943
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor i sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2014
,
Yoli (ČR)
Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
více info...
Přidat komentář
Příběh, který je o vztahu dvou lidí, ale nejen o něm. Přinutí vás přemýšlet o sobě, o tom, že zdraví člověka je to nejcennější, a pokud ho nemáte, nemůže spoustu věcí realizovat. Není to jenom "románek pro dívky". skrývá spoustu zajímavých myšlenek. Jen se připravte na smutné okamžiky...
,,Hlas se mu netřásl, protože už byl zlomený."
Nebudu lhát, dost silné čtení, rozhodně se nejedná o obyčejný celek z klasické růžové knihovny. Kniha Vám dá fakt hodně. Zasmějete se u ní, ale zároveň se i zamyslet nad svým živote, či o životě obecně jako takovém. Pevně věří, že pro mnoho lidí byla tato kniha cestou do hloubi jejich srdce. Poklona před autorem.
Knize jsem se záměrně dlouho vyhýbala, bála jsem se, že bude až moc depresivní a četba bude psychicky vyčerpávající. Nakonec jsem se k ní propracovala v rámci čtenářské výzvy a jsem za to ráda. Samozřejmě je to smutná knížka, u které jsem si občas poplakala, ale tím, že je psána s jakousi lehkostí, tak nabízí jiné roviny a širší paletu emocí. Rozhodně podněcuje k zamyšlení nad životními hodnotami.
Skvělý příběh. Začetla jsem se okamžitě a zamilovala taky. Je to dokonalý příběh který doporučuji každému čtenáři.
Příběh, který hezky plyne a čte se zvláštní kombinací lehkého úsměvu na rtech a zároveň sevřeného srdce...
Kniha nám dovoluje proniknout do mysli dospívající, umírající dívky.. obnáší to myšlenky a situace, které si mnoho z nás neumí představit.
Minispoiler:
Hodně jsem se během čtení obávala, zda kniha neskončí stejným způsobem jakým skončila oblíbená kniha hlavní hrdinky, ale autor byl s námi čtenáři o něco milosrdnější :)
(SPOILER)
Krásný, vtipný a hlavně smutný příběh. Hazel, které už život prodlužují jen zázračné léky. Potká Guse, který kvůli rakovině přišel o nohu, ale jinak se těší dobrému zdraví. Kniha je plná vtipů jak dotyčný "bojuje a je ispirací pro ostatní" s tou smrtelnou nemocí jménem rakovina. Ale bohužel, tu statečnost někdy vystřídá rezignace nad nemocí a strach, co způsobí ne jen jim samotným, ale taky těm blízkým kolem nich. Jste šťasní za Hazel, že s těmi dny, které ji zbývají prožije svoji životní lásku a dokonce podniknou cestu do zahraničí za autorem jejich oblíbené knihy. Bohužel v románu dojde na to, že někdo rakovině podlehne a tím je Augustus, které mu se rakovina vrátí a svůj boj s ní prohraje.
Musím se přiznat, že poslední stránky jsem mohla jen brečet, kdy se z optimistického Guse stala jen chodící nemoc a sám věřil, že to bude on kdo přežije Hazel, která měla větší pravděpodobnost umřít a hlavně ji slíbil dokončení její oblíbené knihy Císařský neduh. Bohužel život není továrna na splněná přání.
Tuto knihu jsem vyhrála už ani nevím kde, ale s filmovou obálkou,ale já si ještě pořídila tu nefilmovou, která se mi líbila mnohem víc...John Green píše krásné příběhy, tento byl také velice krásný i když příběh nebyl moc veselý, jak taky může být když jde o takové nemoci, ale Green ho stejně pojal nadneseně, kdy jste si i zasmáli...Musím zkouknout i film:)
Jedna z těch knih, které mohu číst opakovaně, když si chci poplakat. I film se mi moc líbil. Ačkoli pojednává o velmi smutné situaci a vážné nemoci, příběh je podáván s humorem, nadějí a upřímnou láskyplností.
Krásný příběh, s krásným pozadím.
Ale asi se mě to prostě nedotklo tak, jak mělo. Od autora se mi mnohem víc líbilo dílo Jedna želva za druhou, které se mnou nějak hnulo. Tohle jen tak klouzalo po povrchu.
John Green ale umí psát... o tom žádná.
Přestože je tento příběh ve své knižní i filmové podobě poměrně dost známý, úspěšně obě varianty zpracování dlouhou dobu míjely. Ze zmínek na ig a internetu jsem se postupně dozvěděla pár spoilerů a když se pak naskytla možnost přidat se do knižní štafety, byla to pro mě ideální příležitost, jak objevit, čím tento příběh okouzlil tolik lidí.
A myslím, že po dočtení už chápu, proč je kniha tak populární. Ústřední téma je dost depresivní, ale přesto se i v něčem takovém dokáže zrodit něco pěkného. Vzniká tak velký kontrast a člověka to nutí k zamyšlení. Jak by se v podobné situaci choval on sám? K čemu je začínat vztah, když tím člověk na konci ještě prohloubí utrpení toho druhého? Na druhou stranu, neměl by si člověk užít radosti života, dokud to jde?
Hazel je sarkastická puberťačka a bavilo mě její překvapení nad tím, že se zrovna do ní, věčně ohadičkované a neduživé holky, může zamilovat sexy kluk. Guse jsem si ale popravdě oblíbila snad ještě více. Jeho nadhled a celkový pohled na svět mi byl strašně sympatický, až jsem si občas říkala, zda některé jeho myšlenky mohou vzejít od tak mladého člověka. Nicméně už si zažil dost těžkých okamžiků na to, aby v určitých ohledech předčasně vyspěl.
Kniha má jen něco málo přes 200 stran, takže vše nabírá poměrně rychle na obrátkách a přestože víte, že to nemůže skončit dobře, pořád tajně doufáte v happy end. A ono se to pokazilo ještě více než jsem čekala. S Hazel a Gusem zažijete veselé chvilky, pořádnou romantiku, ale také hodně těžkých okamžiků. Je to smutné čtení, které v člověku probudí emoce a u kterého mnozí jistě uroní i nějakou tu slzičku. Přestože já sama se u knih málokdy dojmu, tento příběh na mě zapůsobil a musela jsem na něj myslet i po dočtení. Což je u mě dobré znamení. Hvězdy nám nepřály mohu tedy s klidným svědomím doporučit, a to i těm, kteří stejně jako já už nějaký ten pátek úplně nezapadají do kategorie YA.
Tahle nížka nejde popsat slovy, brečela jsem u ní hodně dlouho. Ale jinak je fantastická, stejně jako autor.
Kniha se mi velmi těžko hodnotí. Je velmi depresivní a nevidím v ní žádnou naději. Je o lidech, kteří čekají na smrt. A co může být horšího, než vědět, že můj čas se blíží ke konci. Jak se s takovou situací vypořádat? O tom měla být tato kniha. Ale není. Je o první lásce o zamilovanosti. A ta nemoc? Ta je zde tak nějak v pozadí. Je nevyhnutelná, ale neurčuje hlavní děj příběhu. Nemohu popřít, že jsou v knize některé velmi dojemné situace, ale zároveň jsem se nemohla zbavit dojmu, že je to všechno tak nějak šroubované, nepřirozené. A tím důvodem je předčasná, nevěrohodná vyspělost s jakou pan Green zamilovanou dvojici popisuje. Oba se totiž chovají tak, jako kdyby jim bylo již přinejmenším 30 let. Kniha nám dále ukazuje, jak může být žebříček hodnost pro každého jiný. Když nemůžeš dát na první místo rodinu, úspěch atp. a máš k dispozici pouze omezený čas, tak co pro tebe bude na prvním místě? V knize jsou nesporně některé zajímavé momenty a myšlenky a jsem ráda, že jsem si ji vyposlechla. Ale napsat to šlo myslím mnohem lépe. Audiokniha je povedená. Jak paní Veronika Khek Kubařová, tak především pan Matouš Ruml, dodávají svým přednesem příběhu přidanou hodnotu.
Viděla jsem film, knížku jsem měla v sekci Chystám se číst od roku 2015 a až teď konečně jsem si knihu přečetla. Mám raději knižní předlohy než filmové, ale někdy se podaří, že film i kniha jsou v nádherné rovnováze, což byl i tenhle případ. Brečela jsem, brečím u filmu, brečím u knihy. Gus i Hazel mi přišli neuvěřitelně blízcí, takže když se jeden z nich stal vzpomínkou, rvalo mi to srdce. Děkuju, děkuju autorovi za tenhle příběh, děkuju všem, kteří bojují s podobnými démony u svých blízkých, všem, co bojují a nevzdávají to....
Knihu mám mnohem raději než film.. Je to hezký, vtipný, zamilovaný a zároveň velice smutný příběh..U kterého jsem brečela jak želva.
Tuhle knihu jsem četla jako odreagovačku a poplakala jsem si, takže odreagování se nekonalo... No nevadí...
Pro mě je lepší, než film. Doporučuji
Když jsem knihu četla poprvé, vůbec mě neuchvátila tak, jak jsem čekala. Možná to bylo tím, že jsem ji četla přeloženou nebo tím, že jsem do ní prostě potřebovala "dorůst." Teď jsem knihu zkusila přečíst znovu v originále a zamilovala jsem se do toho příběhu tak, jako když člověk usíná. Nejdřív pomalu... Jasně, ten citát už všichni známe, jdeme dál. Jen málokdy se mi stane, že se nějakému vtipu v knize zasměju nahlas. Tady jsem se upřímně zasmála hned několikrát. Zároveň mi kniha zlomila srdce. Donutila mě přemýšlet. Ale ten humor je pro mě důvodem, proč dávám pět hvězd a proč si mě kniha naplno získala. Číst knihu nepřeloženou byl pro mě zážitek, musela jsem si spoustu slov překládat, ale na druhou stranu bylo skvělé číst přímo to, co napsal autor. Angličtina nebyla těžká nějak výrazně, většinou jsem nerozuměla jen nějakým neobvyklým slovům. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout, měla jsem ji přečtenou během dvou dnů (a to jsem ji četla v jazyce, který zdaleka neovládám plynule. Tak moc mě to uchvátilo.). Rozhodně se chystám na další autorovy knihy v angličtině, protože tohle bylo opravdu skvělé.
(SPOILER) Knihu jsem si plánovala koupit už dlouho a musím říct že se mi moc líbila a trochu jsem si u ní i probrečela. Dokázala ve mně probudit emoce a když na pohřeb Guse přišel Peter měla jsem náladu ho zabít. Líbila se mi i ta atmosféra Amsterdamu a to jak dobře to bylo popsané. V budoucnu si knihu určitě přečtu znovu
Tuhle knížku jsem se rozhodla přečíst kvůli pěkným recenzím a kvůli filmu. Byla hodnocena velmi kladně, a právě proto, mě překvapil fakt, že se mi moc nelíbila. Nebylo to špatné, ale občas to bylo nudné, zdálo se mi, že se děj strašně rychle posouvá. Hlavní hrdinové mě nějak neokouzlili, a i přesto, že konec byl smutný, ve mně nic nezanechal. Dávám 3 hvězdy, jelikož se to dalo číst, ale nevím, jestli bych si to přečetla znovu.
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Četla jsem nejdřív knihu a až poté viděla film.
Nemám ráda klasické americké romantické knihy, toto bylo ale úplně jiné. Kniha i tomu sebevětšímu "tvrďákovi" vžene nejednou do očí slzu.
Navždy - člověk tím dostane pomyslnou facku od života, jak moc je zdraví důležité vlastně, jediné co máme, ale bereme to jako samozřejmost.