Hvězdy nám nepřály
John Green
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor i sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
více info...
Přidat komentář
Už dlouho mě žádná kniha tak nedojala a zároveň tak nepobavila černým humorem. To téma mě hodně oslovuje, možná proto, že pracuju na onkologii, tak je mi to všechno nějak bližší než jiným čtenářům. Krásné čtení o tom, jak krutý a neúprosný bývá boj s nemocí a jak průzračná a krásná je láska i tam, kde jí v patách jde smrt.
Krásný příběh. Neznamená, že když je to nenáročná četba psaná jednoduše a stránky vám ubíhají jedna za druhou, že to není dobrá četba. Jde hlavně o ten příběh, o ta slova, o ten humor, krásné citáty a o to, že vás to prostě dostane. Nevěřila bych, že se tolikrát rozesměju u knížky, ve které hraje hlavní roli rakovina.
Tahle kniha ve mně zanechala hrozně moc pocitů, po dlouhé době jsem našla knihu, která bylo schopna přivést mě k slzám.
Několik věcí si musíme ujasnit hned na začátku.
Kniha se těší tak velké oblibě a titulu bestseller z několika prostých důvodů. Příběh, kde hlavní hrdinka trpí rakovinou (stejně tak většina ostatních postav), dojme každého a tudíž je nenáročná na čtenáře. Dále, kniha se velmi lehce čte a čtenář se od ní nemůže odtrhnout? Buďme upřímní. Lehce se čte proto, že je to velmi nenáročná četba a sloh je taktéž velmi prostý. A že se od ní čtenář nemůže odtrhnout? No jak by mohl, když skoro v každé druhé kapitole najdeme takové ty nutící, vyděračské prostředky, jako například náznaky předbíhání děje (např. věta typu "To jsme ale ještě netušila, co se brzy stane" uprostřed kapitoly ), či že kapitola skončí např. větou "A to byl poslední den, kdy měl můj život smysl"
Ale pozor dámy a pánové, odložte pomyslné kameny a čtěte dál.
I těch pár věcí (ač docela základních věcí u knihy), co jsem zkritizovala, nemění nic na tom, že ta kniha je opravdu skvělá. Přečetla jsem ji během dne, byla to hodně oddechová knížka a člověk si u ní opravdu dokáže odpočinout. U některých pasáží, nebo jen vět, jste se museli zarazit a dlouze nad nimi zapřemýšlet, protože v nich bylo hodně pravdy, nebo měli nějaký mnohem hlubší význam. Dalším nesporným kladem byl příjemný šibeniční humor, který procházel celou knihou. A o tom, jak byl celý příběh dojemný, snad nemusím ani mluvit (a ano, brečela jsem) Snad jen musím říct, že část s autorem Císařského neduhu mě dost zklamala, přišlo mi to napsáno strašně uměle a nakonec to celé nemělo žádný význam.
Od knihy jsem očekávala celkem dost, když jsem všude slyšela chválu a hlasitou propagaci. Příběh však splnil má očekávání pouze s části. Příběh, postavy, popisy… to vše se mi líbilo, ale autor ve mně nevyvolal naprosto žádné emoce. Čekala jsem, že se v průběhu knihy budu hlasitě smát a na konci knihy budu bulet jak želva, bohužel se nedostavilo ani jedno.
Pamatujete jak jste si při čtení Harryho Pottera říkali, že je to nejlepší příběh, který byl kdy sepsán? Pamatujete jak jste si při čtení Hunger Gamesi říkali, že Katniss a Peeta mají hrozný osud? A pamatujete jak jste si říkali při čtení Charlieho malých tajemství, že neexistuje nic dojemějšího? Já si to při čtení těchto knížek říkala. Ovšem, když jsem přečetla Hvězdy nám nepřály, musela jsem své doměnky trochu pozměnit. John Green totiž dokázal přenést nádherný příběh na papír a dobýt jím pulty knihkupectví, stejně jako královna J.K. Rowlingová. Dokázal napsat takový opravdový příběh a postavy, jejich osud nás zdrtil. Ale hlavně nás dokázal rozesmát a rozplakat, což dokáže malo který spisovatel.
Hvězdy nám nepřály... kniha, o které vím jediné... navždy zůstane jednou z mých oblíbených knih, kterou si s radostí budu číst klidně pořád dokola.
V knížce je vyslovena spousta pravdivých vět, nejvíc všechny (dle komentářů) upoutala věta "Svět není továrna na splněná přání". Měl by si přečíst knížku ten, kdo se neustále zabývá malichernostmi, které mu -děsně- ničí život. Ale ono opravdu, když nejde o život, tak jde o ..... Něco o tom, bohužel, vím a proto bych asi nebyla objektivní, kdybych podrobně hodnotila knihu. Přečtěte si ji a važte si toho, co všechno můžete !
Srdcervoucí příběh u kterého se i zasmějete (pokud máte rádi ironii a černý humor ). Co dodat... John Green to prostě se slovy umí. :)
Naprosto úžasná kniha! Sice smutná a probrečela jsem posledních dvacet až třicet stránek, ale přečtení rozhodně nelituju. Bestseller je to oprávněně :)
První, co mě po dočtení knihy napadlo, bylo, že tak příšerně krásný příběh jsem dlouho nečetla.
Příšerný byl už tím tématem (o konci, který ale samozřejmě musel být, nemluvě), ale krásný celým tím podáním. Příběh by se někomu mohl zdát jako klišé, ale jenom do té doby, než si knihu sám přečte. Ten na jednu stranu zvrácený humor, s kterým je kniha napsaná, ty postavy, jejichž osobnosti vám začnou připadat tak skutečné...
Možná to není jediná skvělá kniha o tomto tématu, ale rozhodně je to jedna z těch DOBRÝCH.
Knížku jsem přečetla za jedno odpoledne (a noc). Je vidět, že autor měl vše předem připravené a dotáhnuté do konce (narozdíl od Petera von Houtena). Zaujal mě autorův pohled na tak vážnou věc, jako je rakovina. Oceňuji jeho sarkasmus, a myšlenky. Někdy jsem se u knížky smála, někdy jsem přemýšlela nad napsanou myšlenkou a její pravdivostí. Spousta zajímavých myšlenek v jedné knize.
Tým hodnotením som prekvapená, je dosť preceňované. Ale vidno aspoň, ako dokáže obsahová stránka zavážiť. Čo sa týka kvality, to už je tvrdý pád hviezd, inak čudný preklad v češtine, veď ide o to, že hviezdy sa komponujú do našich životov a český preklad okamžite evokuje negatívny pohľad, kým slovenský zostáva otvorený... na vine sú hviezdy, to sa môže brať aj pozitívne aj negatívne. Ale dobre, nie som kompetentná na kritiku prekladov, knižka autentická a veľmi dobrá pre teenagerov, za 5 hviezdičiek v ich svete, som si istá, že podobných príbehov je stoviek, sú lepšie, ale hviezdy im nepomohli ukázať sa na verejnosti. Nuž, a v mojom odrastenom a rozumnom:D:D:D svete hodnotím to omnoho nižšie (s porovnaním Hostiteľa a starých vychytávok Polyanna, Anna, tak som si vybrala). A obsahovo neporovnávam s Philadelphiou, jedinou podobnou, čítala som to strašne dávno po filme, no v závere otočila kohútiky v mojich očiach naplno. Toto tu až tak nie...
Některá nekonečna jsou větší než jiná. Úžasný a dojemný příběh dvou zamilovaných teenagerů. Smích se střídal se slzami, přečteno jedním dechem! Těším se na filmové zpracování v červnu :)
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Už hrozně dlouho jsem knihu nepřečetla až tak rychle. Velice mě zaujal fakt, že navzdory vážnému tématu knihy, jsem se u příběhu upřímně bavila a mnohokrát se i zasmála. Samozřejmě jsem posledních asi 50 stránek probrečela, protože mi bylo opravdu líto, ani ne to, že hl. hrdina zemřel, jako to, že zemřel tak brzy po tom, co se potkali. Jsem ale ráda, že během svého života mohli poznat pravou lásku, moc jsem jim to přála. Také se mi líbil takový zvláštní obrat, že ačkoliv kniha byla psána z pohledu dívky, bylo to o nemoci dívky a jejím životě, jejich problémech s nemocí, atd., tak stačil jeden jediný moment, aby se najednou děj nenásilně stočil ke chlapci, který na rozdíl od ní doopravdy umíral rychle. Hl. hrdinka si uvědomila velice správnou věc, že v daný okamžik byla nejzdravější v místnosti, i když za sebou vláčela bombu s kyslíkem... Byl to opravdu úžasně dojemný příběh.