Hvězdy nám nepřály
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533195/bmid_hvezdy-nam-nepraly-65e0230057bc5.png
4
7945
7945
Hazel diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu. Teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stadiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná. Hazel tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením oblíbené knížky od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem Watersem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou. Začnou spolu trávit čas a Gus probudí v Hazel chuť znovu žít. Hazel si ale uvědomuje, že může každým dnem zemřít, proto se do Guse bojí zamilovat – nechce mu svým odchodem zlomit srdce. Gus ji ale přesvědčí, že by si krásu zamilovanosti měli užít právě proto, jak málo času jim oběma zbývá...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
Témbr
Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
Interpreti: Veronika Khek Kubařová , Matouš Ruml
více info...
Přidat komentář
Kde začít? U plytké psychologie postav, kterou se autor snažil vylepšit rádoby "nerdy" rysy a přemoudřelými, neuvěřitelnými psychologickými úvahami? U téměř neexistující zápletky, kterou jakoby autor vymyslel, zjistil že je o ničem a tak přidal rakovinu? Nebo u otravné postavy zpitého autora, jehož přítomnost v příběhu byla naprosto nadbytečná? Četla jsem v angličtině, takže úroveň překladu hodnotit nemůžu, ale ani originál nebyl žádným vrcholným literárním dílem.
Kniha je to krásná, musím si ji jen přečíst znovu a pomaleji, což na poprvé opravdu nešlo. Posledních 30 stránek je opravdu uslzených a) jednak ze vzpomínek na mě milou osobu b) nespravedlností, byť je příběh fiktivní, ale nespravedlnost se v našich životech prostě děje c) vědomím, že milovat a být milován je věcí, pro kterou stojí za to udělat i obdržet jizvy.
Pořád jsem se ještě úplně nerozhodla. Hodně se mi líbil autorův styl, myšlenky a citáty, ale trochu proti srsti mi je takové to hraní na city, které doprovází každou tragickou knížku. Ono to jinak nejde, avšak i kdyby se mi knížka moc nelíbila, asi bych jí do komentářů nenapsala, že jde o brak, když je o něčem takhle vážném. U Hvězd to řešit nemusím, protože mě dostaly, ale stejně. Nechci se opakovat, jak je tenhle příběh krásný, dojemný a nepředstavitelný, protože je, a já rozhodně nemám problém s tím, že jsou Hvězdy knihou roku. I tak si stojím za svým, že jestli i v další knížce od autora bude někdo umírat, dost se mi tím zprotiví. Chci vidět, že dokáže napsat i něco jiného, než příběh, kde čtenáři přes samé slzy ani pořádně nevidí na text ;)
Jsem jedna z těch, které kniha uchvátila. Snad ani nemusím říkat, jak citlivé je to téma a další takovéto věci. Po přečtení prvních deseti stránek se mi do čtení vůbec, opravdu vůbec nechtělo. Ale každý autor píše jiným stylem, ale ten Johnův... Přišel mi to podobný styl psaní, kterým je napsaná Chvíle před koncem. Po dalších asi 20 stránkách už jsem nemohla přestat číst. Hazel je taková pesimistická optimistka, fakt nevím, jak to jinak říct. Možná to ani není pesimismus, ale realismus. Bere věci tak jak jsou. Augustus mi zase hrozně připomíná Damona, sarkastický až je to přitažlivé. :D Rozhodně si knihu přečtěte, já si zase přečtu další od Johna Greena. Krásné věty až polocitáty k zamyšlení. Ale ne takovému na půl minuty. Ale takové na příští 2 roky. Mám ráda happyendy, ale v tomhle má autor pravdu - svět není továrna na splněné sny, a život je nevyzpytatelný, že jako první může zemřít ten, který je nejvíc zdravý. Opravdu se hodně zamyslíte, i sami nad sebou :)
Okay? Okay.
Do půlky knížky jsem si říkala: "Jo, je to dobrý, jiný téma než na který jsem zvyklá, ale že by to byl zas takovej zázrak jak všichni všude píšou..." Pak přišla druhá půlka... Jak já se pletla! Už dlouho se mi nestalo, abych probulela půlku knížky. Neuvěřitelně mě to vtáhlo a přečetla jsem to jedním dechem, i když jsem na to většinu času ani pořádně neviděla od slz :D Krásný příběh, který zachycuje v dnešní době bohužel krutou realitu.
Nemůžu se dočkat filmového zpracování!
Opravdu neskonale nádherná knížka při které jsem měla neustále slzy na krajíčku. Dostával mě autorův pohled na smrt ve své nejholejší podobě to bylo fascinující. ... „Je pekelně těžké zachovat si důstojnost, když vycházející slunce je příliš prudké pro tvé prohrávající oči…“
So sad :-(. Docela mě to zasáhlo, ale takovym poměrně hezkym způsobem. Samozřejmě jsem párkrát brečela jako želva (zejména v tramvaji cestou do práce to stálo za to :-D), na druhou stranu mi přišlo, že tam až na pár nejsmutnějších chvil bylo pořád docela hodně hezkýho, dobře naladěnýho, milýho. Rozhodně je to zajímavý pohled na věc a věřila bych, že to tak aspoň některý nemocný teenageři mají... Fakt dobrý, děkuju...
Četla jsem všude chválu, jak je kniha úžasná, ale mně se prostě moc nelíbila. Byla jsem ráda, když jsem ji konečně dočetla a znovu ji číst v plánu určitě nemám. Téma jako takové je zajímavé, ale zpracování pokulhává. Za mě tedy velké zklamání :(
Já nevím proč, ale kniha se mi moc nelíbila, přišla mi taková průměrná, asi jsem jedna z mála, kterým se nelíbí, ale prostě je to tak :(. Třeba to může být také tím, že knížka byla hodně vychvalovaná a tak jsem od ní hodně čekala.
Ani nenacházím správná slova, kterými bych knížku popsala. Je tak krásná a přitom tak smutná i veselá. Člověk se u ní směje i brečí a přemýšlí nad životem. Možná by člověk o téhle knížce chtěl povídat, ale prakticky to vlastně ani nejde. Musíte si přečíst a sami to pochopíte. Vážně výborně napsaná kniha kterou jsem přečetla tak rychle jak snad žádnou ne.
Krásně napsaný příběh. Obdivuji spisovatele s jakou lehkostí tuto knihu napsal. Je v ní vše co může člověka potkat - láska i nemoc, ale přišlo to na hrdiny knihy moc brzo. Nemůžu na knihu přestat myslet a těším se (je to asi divné) jak se brzy Hazel s Gusem setká a budou spolu a prožijí si to krásné znovu a jinde.
Od začátku jsem věděla jak kniha skončí,takže jsem se bála,že budu trošku zklamaná a nebude mě to bavit.Spletla jsem se.V polovině knihy jsem se bála pokračovat,věděla jsem,že se zhroutím..Tolik jsem si hlavní hrdiny zamilovala.Takže druhou polovinu knížky jsem přečetla bez přestávky(Jak čtení,tak pláče).Teď se cítím provinile,za ty promáčené stránky,které jsou plné tak krásných slov.Nejkrásnější kniha jakou jsem četla.Od teď je pro mě tato knížka jako je pro Hazel;Císařský neduh.Děkuji Johne Greene!
Tak to je něco, tahle kniha. Jediná, co mě kdy dokázala rozbrečet. A obsahuje kupu moudrých slov. Určitě si ji někdy přečtu znovu. Bylo mí ctí, Hazel.
Dočteno po dvou dnech, kdy jsem od toho nemohl odtrhnout. Osobně jsem o této knize věděl už dlouho, ale až vítěztví v anketě DK Kniha roku 2013 čtení uspíšilo. A dojmy? Je to fakt silný téma. Hlavní postava Hazel je vážně super. Chytrá a drzá holka a tak to mám rád. Nejlepší na celém čtení bylo, že těm postavám vlastně rozumím. To zoufalství, občasné chvíle se na to vykašlat a přestat bojovat... Hvězdy nám nepřály ocení hlavně psychicky labilní jedinci hledající porozumění. Kdo by to byl řekl, že jednou budu tak nadšený z příběhu, který je prakticky založen na lásce dvou umírajících adolescentů. Asi už stárnu.
Precteno, ztraveno, nadseno...krasne, smutne, uslzene (kdyby ne, nejsem clovek)
Hvězdy nám nepřály je o dvou zamilovaných teenagerech, kteří stojí tváří v tvář smrti. Bojují, avšak každá bitva o přežití má poražené a vítězné, žádná remíza neexistuje.. Musím se přiznat, že mi pár slz ukáplo.. Čekal jsem hlubší zápletku, což bylo jediné zklamání, zato natolik velké, že strhnu této knize hvězdu.
Příběh je velice dojemný.. Přátelství, láska a nespravedlnost. Děkuji proto autorovi za zpříjemnění nudného víkendu, jen tak dále a více takových knih! Tohle totiž lidé potřebují, uvědomit si, že jejich životy jsou v porovnání s těmito velice šťastné..
Smutný příběh, i na slzy došlo. Ale místy vtipný, oceňuji černý humor hl. hrdinů. Pěkně napsané, slovní obraty mě bavily.
Co říct, právě jsem tuto knížku dočetla. Nenacházím vhodná slova, abych vyjádřila, jak krásná je. Neskutečně smutná knížka s krásnými, hlubokými myšlenkami. Široce mi otevřela oči okolnímu světu a nejen k němu, nýbrž i k drobnostem, kterých je život plný. Jsem opravdu ráda, že jsem knížku četla v tichosti domova, kde nikdo nemohl vidět, jak moc a jak dlouho mi tekly slzy.
Smutněkrásná knížka s krutou realitou, plná metafor ...
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Odmítám se stydět za to, že zrovna kniha pro teenagery (a ještě k tomu o romantickém vztahu) mě zaujala jako už dlouho žádná ne.
Zkrátka jestli mládež čte a čte tohle, moje obavy o budoucnost světa jsou rázem o trochu menší.
...
Jakožto poetická duše oceňuju hlavně:
- důraz na krásu v každodennosti a "ohromné maličkosti" lidského života (Telefonní hovor vytváří prostor třetího, nezemského tajného světa.)
- kouzelná vyjádření nových i starých myšlenek o lidské existenci, smrti, smyslu života, utrpení, vztazích atd., musím pochválit i český překlad (Některá nekonečna jsou větší než jiná nekonečna.)
- básně, symboly, narážky, aluze - filozofické, literární, hudení i výtvarné (Tohle není dýmka.)
- humor, nadhled, spád a šmrnc (Pedofilní houpačka hledá lidské zadky.)
Často jsem při čtení myslela na Nesnesitelnou lehkost bytí (podobně vyjádřené některé myšlenky, např. ta o posmrtné redukci lidské existence).
Byla jsem odhodlaná přečíst si Císařský neduh, ale - ouha, ona je to mystifikace pro potřebu autora.
Nebrečela jsem.