Čas vlků
František Niedl
Hynek Tas z Boru série
< 2. díl >
Volné pokračování autorova románu Čtvrtý králův pes. Píše se rok 1417 a Hynku Tasovi z Boru se konečně podařilo krále přemluvit, aby jej propustil ze služby. Dostává jako výsluhu hrádek Vlkov na jihu Čech, vklíněný do panství odvěkých králových rivalů - Rožmberků. To, po čem Tas dlouhá léta toužil, tedy klid, se ale s mocným sousedem za zády, loupeživými tlupami, potulnými kazateli a hordami husitů nemůže dostavit. Rovněž tak jako u předešlého románu je děj plný napětí a zvratů, zrady, ale i přátelství. Tas, tak skoupý na jakýkoliv projev citů, stojí najednou mezi svou milenkou Ulrikou a svojí novou ženou Markétou z Blatce. Chladná ocel, mráz, hořící domy, hodiny v sedle, vytí vlků a předzvěst léta trvajících válek nastávajících s příchodem vyznavačů nového učení, to je rámec tohoto románového příběhu. Vydání 2., upravené.... celý text
Přidat komentář
Dobré, dobré, dobré, jsem ráda, že i u druhého dílu mi vydržel ten fajn pocit z četby. Vlastně nevnímám že čtu, ale v mojí hlavě se odehrává film a to je ta chvíle, kdy mě děj zcela pohltí. Tas je úžasnej, bohužel osud se s ním moc nemazlí, ani s ostatními. Ze školních let si pamatuji, že Husité bojovali spravedlivý boj, někteří asi ano, nebo si to aspoň mysleli. Ale jako vždy ne každý je spravedlivý, pokud se může jednat o jeho prospěch. Získala jsem nový pohled na toto období a neplatí to snad do dnes? Zatím nemám pocit, že jsem přesycená Tasovým smyslem pro čest a pro povinnost, ale zdá se mi, jako by se ta ledová krusta, co si kolem svého srdce vytvořil malinko roztála. Tak že, jdu to zjistit ve třetím díle.
Kupodivu se mi druhý díl líbil více než první, ale na to jsem přišla až po přečtení knihy. Ze začátku měl děj pomalejší spád, ale díky vedlejším postavám a popisu husitské bouřlivé doby včetně Jana Žižky z Trocnova se osud Hynka Tase z Boru ubíral zajímavým směrem. Konec knihy byl useknutý, ale bylo jasné proč...protože následuje další díl.
Po dlouhém přesvědčování se král Václav uvolí zprostit služby svého osobního strážce Hynka Tase. Ten navíc obdrží královský úděl, jihočeskou tvrz Vlkov a tři vesnice. Uvítání na Vlkově sice není zrovna srdečné, ale záhy se Hynek pustí do zvelebování svého skromného panství. Na scénu vstupuje vášnivá Ulrika, Tase nicméně čeká vynucený sňatek s Markétou, který časem dojde zvláštní proměny. Pak také nelehká volba mezi ochranou Vlkova a věrností královně Žofii po smrti Václava IV.
Tas je opět nepřemožitelný morous, čestný až za hrob, jeho postava je napsaná tak nějak uvěřitelně. Od knížky je těžké se odtrhnout díky autorově stylu se smyslem pro dramatičnost a dějovou zkratku. Zřejmý je také Niedlův vztah k jihočeské krajině a ke koním. Kladem je i věrné vylíčení historických postav a událostí, pokud jsem schopen posoudit coby poučený laik. Husitské hnutí autor zbavuje romantického hrdinského pozlátka, ukazuje zmar způsobený husitskými válkami, pleněním a drancováním.
Opět jsem se bez sebemenších problémů ponořila do děje knihy a vrátila se v čase na počátek husitských válek. Atmosféra vyprávění byla skvělá, příběh plný zvratů a napětí se četl sám. Líbí se mi autorův postoj ohledně husitů, kteří zde nejsou idealizováni, tak jak tomu bylo v minulosti. Líbí se mi styl psaní pana Niedla a hned se s chutí vrhám na další díl této série.
Tak, jak předchozí díl jsem proti rytířům bral jako počáteční dílo, tak tento díl už byl skvělý. I se všemi zvraty - sice trochu jakoby v budoucnu Niedl kopíroval sám sebe (Když se nejvíce daří, přijde pohroma a pak pomsta), ale to už zřejmě k tomuto dílu patří. V každém případě neotřelý pohled na rozpadající se království, které nikdo a nic nezachrání.
Děj historického románu je zasazen do období těsně po upálení Mistra Jana Husa a za místo děje si autor vybral převážně český venkov. Barvitě vylíčil chaos v našich zemích té doby, vztahy mezi chudým lidem a jeho pány a zejména rozepře mezi různými vykladači katolické víry a popsal různé potyčky mezi nimi navzájem a nastavil nám trochu jiné zrcadlo o husitství, než to, co nám bylo vykládáno ve škole. Byl to řádný a nikým neřízený chaos. Autorovi děkuji.
U F. Niedla to mám jako na houpačce, některý díl se mi líbí, některý ne. Snad je to podle aktuální mé nálady nebo rozpoložení. Ale tento díl mě zas bavil. Až k samotnému konci mě to přestalo zajímat, ale to už pak skončilo. Takže očekávám, že příští mě zas bavit nebude, ale určitě jím budu pokračovat.
Mám ale trochu pocit, že sám od sebe autor opisuje. V Rytířích z Vřesova jsem už zaznamenala některá podobná témata, takže jsem se musela soustředit na to, že tohle je jiný příběh. Možná, že využívá některé osvědčené kousky znovu v jiném kontextu.
Určitě ale nedoporučuji míchat čtení této série s Rytíři s Vřesova. To nebyl u mě dobrý nápad.
Za mě je to v rámci Niedlových výborných příběhů trochu slabší počin. Začátek je takový utahaný, ne všechny nové postavy sympatické a konec naopak překotný a trochu překombinovaný.
Na druhou stranu z husitského pozadí jde opravdu strach, Hynek Tas je nucen vystoupit ze své konfortní zóny do "domáckého života" a vztah se Šedou prostě chytne za srdce: ,,Přece jsem se s tebou vždycky rozdělil - spravedlivě. Ty třičtvrtě a já čtvrt."
Uběhlo patnáct let, pomalu se rozjíždějí smrtící kola husitského hnutí a Hynek Tas z Boru opouští královy služby, aby se ujal vlády nad přiděleným panstvím Vlkov. Nutnost uvést svůj nový domov a přilehlé vesnice do přijatelného stavu poskytne stárnoucímu superrytíři dostatek výzev k překonání. Jak už to tak bývá, kdejaká agresivní verbež nepředstavuje největší problém – kam se krvelační lapkové hrabou na ženské plémě!
Historie, dobrodružství, akce, romantika, leccos poněkud přepísknuté, především Tasova dokonalost až leze na nervy, ale málo platné, byl to přesně ten druh relaxace, jakou jsem právě potřebovala. Pár věcí mi úplně nesedlo, například scény s ženami v sobě občas měly více patosu a prkennosti v dialozích, což vedlo k efektu rotujících očí a otrávených povzdechů. Přesto musím ocenit minimum hluchých míst, dějepisná fakta a znatelný krok vzhůru oproti předchozímu dílu pátou hvězdou. 85%
(SPOILER) Stárnoucí Hynek Tas z Boru touží po klidnějším životě. Taky si ho zasluhuje, zatím jen dvacet let pracoval, včetně ochrany krále Václava IV a nějakého životního štěstí si zatím neužil. Už by si chtěl zkrátka od všeho bojování odpočinout. Nakonec mu král dovolí usadit se na Vlkově, ovšem pod podmínkou, že se ožení. I nevěstu mu vybral. Hynkovi se ženit nechce, život vlka samotáře mu vyhovuje. Jenže - odporujte panovníkovi! Husitské bouře se valí královstvím, přijímání pod obojím anebo pod jednou začíná být zdrojem krvavých masakrů. Do toho různí lapkové, Hynek má starostí nad hlavu. Ale podaří se mu zbudovat vlastní domov, poprvé ve svém životě zažívá pocit, že k něčemu může přirůst srdcem a mít to místo rád. S nevěstou je trošku potíž, on je pro ni nevyzpytatelný starší muž, ke kterému se nedovede přiblížit. A naopak. To je taky zdroj trápení. Nakonec zasáhne osud, Hynkovo zranění i konečné smíření těch dvou. Husité plení jako pominutí, Hynek se přesto umí orientovat a bojovat pevnou rukou jako dřív. Dokonce vypátrá a na místě za zradu ztrestá Jidáše, kterému dal svou důvěru. Vlkov se nyní stává útočištěm před zdivočelými husity a ve třetím díle se dovíme, co bude dál.
Pro mne asi na levlu Juraje Červenáka, vysoko nad Vondruškou, ale Merle to zase není. Moc se mi líbí autorův pěkný jazyk, horší to je s dialogy - zejména pokud jednou z hovořících stran je žena. Jak dojde na Ulriku a na Markétu, těžko to nesu.
Dost mne, abych byla spravedlivá, bavilo hodnocení doby - rozkvět husitství - v přímé řeči, např. viz ukázka.
„Předně, kněže, tvé informace nejsou přesné. Dokonce bych řekl, že jsou toho typu, ze kterých vznikají zlé pomluvy. Nejenže ten člověk nebyl zbit, pouze dostal od jednoho z mých strážných přes hubu. Rovněž není pravda, že za mé přítomnosti, což by mohli potvrdit zde přítomní pánové Matěj Višně z Větřní a Vitold ze Šlágu, se kterými jsem se zrovna v tu dobu bavil. Přesto, když jsem se o celé záležitosti dozvěděl, sešel jsem na nádvoří, abych zjednal nápravu. Ale ten kazatel byl už pryč.“
-„Urozená paní,“ uklonil se Tas směrem k paní Elišce z Rožmberka a Kravař, „na každém panství, hradě, ve městě či jen malé tvrzce existují pravidla, která se musí dodržovat, jinak by byla rozvrácena bezvládím. A ta pravidla určuje ten, komu ten hrad, město či tvrzka patří. Pokud jsou tato pravidla porušena, musí se zasáhnout, jinak by příště ta pravidla už nedodržoval nikdo. A do mého domu, ač nezván, přišel někdo, kdo se nespokojil jen s tím, že dostane najíst a napít tak jako i jiní nezvaní. A ač k tomu nebyl nikým vyzván, horlil proti zavedeným pořádkům a vyzýval mé poddané k neposlušnosti, spálení jejich domovů, ponechání polí ladem, odchodu z jejich domovů a odchodu na jiné místo, kde spolu přivítají příchod Spasitele na zem.“
Skvělé pokračování Čtvrtého králova psa. Škoda jen, že není kniha, která by navazovala na první díl po kratším čase. Určitě by bylo o čem psát. Tas se nezměnil, je stále stejný. Kniha je také stále napínavá a je co číst.
Pokračovanie životných peripetií rytiera bez bázne a hany, ktorý podľa vlastných slov nerad zabíja a nie je pomstychtivý, ale siahnite mu na to, čo je mu drahé a s radosťou vás narazí na zastrúhaný kolík :) ... zaujímavý je vývoj vzťahu s jeho manželkou a "Šedá"... plusom je aj zistenie, že oproti prvému dielu už hlavný hrdina nie je nezraniteľný... na druhej strane ma dosť prekvapilo, že dej zasadený do doby husitských vojen, bohatých na udalosti, sa úspešne snaží tieto ignorovať, čo mi prišlo ako dosť nevyužitý potenciál a príbeh rytiera sa tak začína akoby meniť na príbeh hospodára ... takto ostáva toto rozprávanie nijako zvlášť výnimočným medzi románmi podobného typu...
PS: spôsob akým knihu načítal Dušan Sitek je famózny...
Za mě ano. Bohužel jsem nečetla předchozí díl, ale mám to v plánu. Mě kniha ani trochu nenudila, ba naopak! Hlavní postava Tas? To je hodně sympatický bourák. Moc si přeju, aby i další knihy od pana autora byly takto čtivé.
Autorovy další knížky
2006 | Čtvrtý králův pes |
2012 | Platnéř |
2012 | Útěk do pekel |
2013 | Čas vlků |
2016 | Rytíři z Vřesova |
Hynek Tas z Boru se po mnoha létech služby u krále dočká žádaného propuštění a navíc dostane polorozpadlou usedlost Vlkov a také povinnost oženit se s krásnou Markétou z Blatce. V tomto nelehkém období náboženských bojů a rozmachu husitského hnutí svede (s odvahou a klidem sobě vlastním) nejednu bitvu o to, co mu patří.
Tento druhý díl se mi líbil ještě o chloupek víc než předešlý.