Hyperion

25.08.2020

Dokonalá kniha v dokonalém vydání od ARGA. Poslední dobou mám docela štěstí na vynikající knihy a Hyperion to jen potvrzuje. Vše už o této knize asi napsali čtenáři přede mnou, takže nebudu zdržovat a jdu se pustit do Pádu Hyperionu.

24.07.2020

Toto dílo je úžasné, nadčasové, dechberoucí. Některé z příběhů postav ve mně probouzely mrazivé/odporné představy. Asi mě nenapadne žádný důvod tuto knihu nedoporučit a naopak kopec důvodů k tomu to udělat. Chcete-li se nechat příjemně zhnusit, neváhejte!

23.07.2020

Nostalgie mě po letech znovu přivedla k Simmonsově mistrovskému dílu, Hyperionu. I když vlastně ani ne tak k Hyperionu, jako k pouhé cestě na Hyperion, cestě k Hrobkám času - slavnému hyperionskému artefaktu. Do nejmenších možných detailů rozkryté příběhy jednotlivých účastníků této meziplanetární expedice jsou plastické, barvité a neuvěřitelně nápadité. Společné mají účastníci jedno jediné, doputovat za tajemným Štírem, a to za komplexního a výbušného působení a protipůsobení mocných aktérů Hegemonie, Vyvrženců a Technojádra, vytvářejících účastníkům expedice smrtelně nebezpečné herní pole. Simmons hladce a úspěšně navršil mnohovrstevnatou sérii příběhů, záhad, tajemství a nezodpovězených otázek. Odpovědi ale nenabídl. Pěkně povedený trik. Musím si holt přečíst pokračování tohoto mezihvězdného opusu. Což taky hodlám udělat, ale malou pauzu si přece jen dám ;-). Mimochodem, minimálně jedna věc se v životě v propojeném nemálo nebezpečném planetárním systému budoucnosti nezměnila. Bulvární novináři.

09.07.2020

Sci-fi jak má být, není laciné, není hloupé. Příběhy poutníků cestujících za vyplněním jejich přání.
Některé příběhy plynou pomalu, jiné jsou dynamické, ale všechny mají smysl, takže je důležité je číst. Odkazy na stará klasická díla.

02.07.2020

(SPOILER) tohle dílo je nádhera

23.04.2020

Dan Simmons upevňuje své místo na špičce mých top autorů s každou knihou, kterou od něj přečtu. Jeho knihy jsou žánrově i dějově rozmanité a návykově čtivé.

Hyperion je kniha stylu Dekameronu a Canterburských povídek, ovšem zde jsou povídky důležitou součástí pro základní pochopení fungování celého universa. A jsou skvěle napsané. Mými favority jsou Příběh detektiva a Příběh učence.

20.04.2020

Hyperion je zkrátka gejzír imaginace ve všech ohledech. Každá z pospojovaných povídek je docela jiná a jak tomu u povídek bývá, některé čtenáře zachytí více a některé méně - podle toho, jakému stylu holduje. Pro mě osobně je špičkou livingstonovský příběh Paula Durého a Lenara Hoyta a trochu jinak pojatá časovka Sola Weintrauba, méně už military bojovka od plk. Kassada, byť ozvláštněná jeho Nemesis. I ve spojovacích textech se ale dá najít ledacos zajímavého, za sebe musím ocenit netuctové technologie tohoto světa: dům Martina Silenuse, který má každý pokoj na jiné planetě, stromoloď, která jako by sem přiletěla ze žánru fantasy, kolovůz pro cesty mořem trav nebo hermetizovaná lanovka. Zkrátka a dobře, i při nějakém třetím čtení mi měl Hyperion co nabídnout. Navíc lépe funguje, když není samostatně stojícím (četl jsem cihlovité vydání "Kantos Hyperionu") a nepřináší níže popisovanou frustraci z díla bez konce.

11.04.2020

Prokousala jsem se příběhem, mám to za sebou. Ne, že by kniha byla nudná. Je dobrá, je skvělá! Jenže, až když jsem začala číst, uvědomila jsem si, že jsem ji už jednou četla - a téměř nic z ní mi v paměti nezůstalo. Žádný pocit, žádný dojem ani záblesk.
Je to dokonalá sci-fi s cestováním po planetách, mj. pomocí Bran. Kdo na to má a má Bránu, či jich více ve svém domě, může trávit den třeba na deseti planetách... Tajemný Hyperion, ještě tajemnější Štír, o němž se čtenářka nedozví zhola nic, Poutníci, jejich životní příběhy... všechno hodně bohatě popsáno, fantazie autora nemá hranic. Píše dobře. Ale suše. Nemá to šťávu, přesto, že příběhy byly dramatické, místy dojemné...
Začala jsem číst druhý díl, ale nevím, zda ho dočtu. Vypadá, že bude podobný prvnímu. Zajímavý, bohatý na děj, ale kdo ví...

30.03.2020

Hyperion a já jsme si nepadli do noty. Místy to bylo utrpení. Asi jsem tohle sci-fi zkoušet neměl. Nevím, zda to nebyl omyl, ale nelituji toho. Jen mi přijde, že i když někdo píše nějaké dílo na pokračování, měla by každá část nějakým způsobem končit a něco uzavřít. Tohle mi tedy kniha nedopřála. Sice mi na polici pokračování leží, ale nemám sílu po tom sáhnout. Třeba časem vyhodnotím lépe, ale nyní se mi to tak nejeví...

18.03.2020

Skupina sedmi poutníků Hegemonie (hvězdné říše lidstva ve 27. století) putuje na okrajovou planetu Hyperion, aby se setkali se Štírem, tajemnou nevyzpytatelnou bytostí, a cestou si vzájemně vypráví příběhy, které je na tu cestu přivedly. Musím říct, že tato anotace mne od knihy odrazovala, protože moc nemám rád povídkové knihy, ale dobře že jsem knihu nakonec přečetl. První díl Hyperionu patří možná do top10 scifi knih, jaké jsem kdy přečetl. Úžasný svět, úžasná autorova fantasie, výborné postavy, všechny příběhy jsou zajímavé a zapadají do sebe. Kniha končí pěkný cliffhangerem, kdy poutníci vstoupí do Údolí časových hrobek.

24.02.2020

Pěkná scifi. Zajímavá myšlenka, spousta originálních příběhů, které mají k sobě daleko, jak jen to jde, ale zároveň je tam skrytý a tajemný společný jmenovatel. V prvním díle se vše jen rozehraje, nic se nevyřeší a čtenář se uvede do děje. Chtě nechtě budu muset pokračovat i druhým dílem. Myslím, že to stojí za to. Dobře se to čte a je to řemeslně dobře zpracované.

07.02.2020

Nevím... Jakože doopravdy nevím... Nejsem "scifista" a ani vlastně nevím, jak jsem se k těmto knihám dostala, ale příběh zněl zajímavě a tak jsem si je koupila na bazaru, protože městská knihovna jimi nedisponuje. Asi do půlky se mi kniha četla celkem dobře, příběh mi bavil a říkala jsem si, co se bude dít a kdo nebo co je Štír a ten humbuk kolem něj, ale postupně mě příběh začal nudit a říkala jsem si, že mě vlastně ani nezajímá, jak to všechno dopadne.
Mám koupený i druhý díl, takže časem si ho asi přečtu - momentálně se mi fakt nechce.

03.02.2020

Příběh šesti poutníků, kteří se vydávají na planetu Hyperion za tajemným Štírem.
Příběhy mě vtáhly do děje, že jsem první díl přečetl velmi rychle (snad moc nespojleruji), až k konci-nekonci, že musím hned číst další díl.
Moc mě bavila nová (pro mě) témata hrobek času a fyziky kolem. 5*

29.12.2019

Jedna z nejlepších knih, které jsem četl. Filozofická rovina a příběhy hlavních postav, které neskutečně gradují. Od monumentálního, přes epické, po lidské drama. Vždy, když si myslím, že to je vrchol, autor mě překvapí a za vrcholem kopce se tyčí štít hory a za ní...

16.12.2019

Autorov Terror ma dostal, a tak som si kúpil jeho najoceňovanejšiu ságu: KANTOS HYPERIONU. A evidentne si od Simmonsa kúpim asi všetko: Aj toto dielo je totiž brilantné!

Nasleduje apoteóza, lebo v tomto diele sa snúbi všetko čo mám rád: sci-fi žáner, originálny príbeh, premyslene budovaná atmosféra, uveriteľné a živé charaktery postáv, vynikajúci a pritom čistý štýl aj kvetnatý jazyk. Aby tých plusov nebolo málo, navyše je tu aj neotrelá štruktúra diela a fantasticky prepracované universum budúcnosti ľudstva.

Daňou za tieto pozitíva je potreba sústredenia. Dielo si vyžaduje pozornejšieho čitateľa, vzhľadom na množstvo postáv a neskorších súvislostí. Hneď od úvodu je človek hodený do rieky plnej zradných prúdov. Tvoria ich cudzie pojmy, nepoznané technológie, viaceré časove roviny a s každou kapitolou pribúdajú nové a nové postavy. Striedajúce sa príbehy siedmich pútnikov ešte viac zauzľujú os príbehu. Aj tu je poznať majstrovstvo autora: každý príbeh je žánrovo iný a mohol by byť samostatnou knihou. Strieda sa tu vesmírna romanca s bojom za nezávislosť, dojemná rodinná tragédia s konfesionálnou roadmovie, akčná noir detektívka alà BladeRunner s hľadaním podstaty umenia, ale aj drsným military revange story.

No nemýľte sa! Napriek všetkému to nie je žiadna bezhlavá zmeska či prekombinovaný žánrový guláš. Z počiatočného zmätku Simmons čitateľa vymanévruje úplne chladnokrvne a chaos sa mení na komplexný a fungujúci vesmír. Jediné slabé mínus je pre mňa záver, ale jedným dychom dodávam, že sa aspoň môžem tešiť na pokračovanie. Tejto jeho imaginácii dávam 95%

ODPORÚČAM: všetkým priaznivcom Asimova, Clarka, Heinleina, Dicka, Herberta, Bakera, bratov Strugackých a iných velikánov sci-fi. Tým, ktorých očarila Základňa, Duna, Ender alebo akékoľvek cudzie entity s vlastnými svetmi. Čitateľom, ktorí už vyrástli z jednoduchých céčkových strielačiek a uprednostnia kvalitnú spaceoperu. Ach áno... a majú kopec času na čítanie ;)

Simmons mě baví, jen si neodpustím poznámku, že ač je budoucnost jakkoliv vzdálená, technicky zdatná a vyřeší každý problém (Hawkingův pohon, implantované komunikátory, oživování a regenerační nádrže atd. atd.) , poutníci kdesi neznámo uprostřed vesmíru mají k snídani pomerančový džus a k večeři rostbíf... jo jo, stará dobrá Země...
V tomhle směru jsem si vzpomněla na české komunistické Návštěvníky a amarouny. To bylo geniální :-).

26.11.2019

Tohle je teda materiál! Hyperion se mi přesně trefil, nemám co knize vytknout. Snad jen že skončila.
Nechápu, jak se mi podařilo knihu tak dlouho ignorovat, asi za to může pro mě nehezká obálka, nevím. Každopádně Simmons je pro mě nyní TOP spisovatel a musím přečíst vše, s čím má něco společného.
Kniha chytne po několika stránkách a už nepustí. Nádherně prokreslené postavy, některé vám budou protivné a některé budete milovat až vám bude líto se s nimi rozloučit. Literární styl formou menších uzavřených (ale vzájemně propojených) příběhů mi naprosto vyhovuje a nápaditost osudů jednotlivých postav je jedinečná. Po dočtení poslední stránky mě přepadl strach a obavy - je možné v druhém díle udržet laťku a je vůbec možné vymyslet ještě něco originálnějšího a všechny rozjeté linky uzavřít a uspokojivě vysvětlit?

17.11.2019

Hyperion jsem už kdysi četl, ovšem bylo to tak v dávných dobách, že (možná mi to nebudete věřit) ještě neexistovaly nejen stránky Goodreads, ale dokonce ani Facebook! A nejen to, šťastlivci, kteří měli připojení k internetu, trávili dlouhé hodiny tím, že stahovali data rychlostí 14,4 kb/s pomocí magických telefonních modemů. To ovšem jen pokud měli to štěstí, že telefonní dráty nestrhalo hejno pterodaktylů nebo vyplašený brontosaurus.
No ale abych se dostal k věci, z prvního setkání s Hyperionem se pamatuji jen to, že mě to tenkrát moc nechytilo a druhý díl už jsem nečetl.
Ale časy se mění, od Simmonse jsem toho mezitím přečetl mraky a většinou se mi to moc líbilo. Takže jsem si jednoho krásného dne řekl, že zkusím dát novou šanci i téhle klasice. A jsem rád, že jsem to udělal, tentokrát půjdu určitě i do druhého dílu.
Jenže tím se dostávám do problému - co číst dřív, Pád Hyperionu nebo Vandermeerova Borna, kterého jsem si dnes přinesl z knihkupectví? Je to dilema.

27.09.2019

Snad kdyby v knize nebylo tolik zbytečného násilí, tolik mrtvol a krve, mohl by se člověk víc soustředit na příběh samotný...