Hypnotizér
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna série
< 1. díl >
Psychiatr Erik Maria Bark je uznávaný odborník na léčbu traumat. Jedné prosincové noci mu zavolá kriminální inspektor Joona Linna a prosí ho, aby okamžitě přijel do nemocnice k těžce zraněnému patnáctiletému chlapci, kterého policisté objevili jako jediného přeživšího v rodinném domku. Erik se v minulosti po dlouhou dobu věnoval hypnóze a pouze s jeho pomocí může policie chlapce vyslechnout a zjistit, kdo brutálně zavraždil jeho rodiče a mladší sestru. Erik však praxi hypnotizéra ukončil před deseti lety a žádost o pomoc v něm probudí bolestné vzpomínky. Komisařovu prosbu zprvu odmítne, nakonec se však nechá přesvědčit a všichni se rázem ocitnou ve víru dramatických událostí. Erik je nucen postavit se tváří v tvář minulosti a vrátit se ve vzpomínkách zpět do časů, kdy jeho profesionální život ležel v ruinách a jeho manželství bylo na pokraji zhroucení.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2010 , HostOriginální název:
Hypnotisören, 2009
více info...
Přidat komentář


Nesrovnávám s Miléniem, to se ani nedá. Mně to připadalo jako dobrý a zajímavý film - někdy dlouhé vysvětlující pasáže, zajímavé záběry, jindy jen rychlé skoky, přechody z první osoby do třetí, slepé koleje, hodně aktivity to vyžaduje od čtenáře, neservíruje se mu všechno se vším všudy. Všechna nakousnutá témata jsou silně aktuální a bolavá. Hektické pasáže a postavy a proti tomu pomalost a lenost, když jde o hypnózu nebo reakce pod vlivem prášků. Nejednoznačně černobílé postavy, pohledy z různých úhlů. Dobrá kniha, zajímavá jako všechno, co ze severu přichází. Neustále mě napadlo jediné slovo - PONURÉ.


Velmi čtivá kniha.Já ji měla přečtenou za dvě odpoledne.Tato kniha se čte rychle a sama.Bohužel stejně tak rychle jsem na ni i zapomněla.Romám spíše na dovolenou a odreagování se.Větší hodnotu nemá.


Lars Kepler rozehrává několik paralelních příběhů, některé se v průběhu děje spojují, některé spolu souvisí jen velmi volně. Hypnotizér není klasická detektivka, která by čtenáře udržela až do konce v napětí, kdo že je vlastně vrah. Naopak, autor odkrývá karty až příliš brzy, čtenář je v předstihu a chápe souvislosti dříve, než detektiv.
Poněkud zvláštní je důsledné používání přítomného času, možná si od něj autor slibuje zvýšení dynamiky děje. Pokud je to tak, záměr se minul účinkem. Text je naopak trochu těžkopádný, podobá se spíše dobromyslnému medvědovi, je to styl pro severskou detektivku charakteristický. Pouze v jednom případě tuto důslednou formu poruší a to v části, která se týká minulosti doktora Barka, tato část je navíc vyprávěna v ich formě.
Závěrečná část sice nabírá větší tempo, ale je spíše zmatená a nepřehledná, než dynamická. Protože je v této fázi příběhu už konec jednoznačně předvídatelný, může tato část působit nudně.
Celkově je Hypnotizér zdařilá detektivka, která čtenáře zavádí do atraktivního koutu lidské duše prostřednictvím hypnózy. Příběh je vícevrstvý, Kepler nemá ve zvyku obtěžovat čtenáře detailním vysvětlováním, nepokouší se o hluboký rozbor státního systému nebo jakéhosi sociálního problému, jako to mají ve zvyku jiní autoři. Má to své pro i proti: čtenář není nadměrně zatěžován, ale není také dostatečně vtažen do prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Bohužel motiv agrese, který Kepler rozehrává na začátku knihy tak vyznívá do ztracena.


Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla. Znáte ten pocit, kdy musíte číst dál a dál, protože vás prostě zajímá, co se stane? Tak přesně toto jsem zažila u Hypnotizéra.


To věčné srovnávání s Larssonem... Ale ono to v tomto případě asi jinak nejde. Nechci příliš opakovat v bleděmodrém to, co napsal už někdo přede mnou ... ale když dle mého názoru to tak opravdu je: rozjezd velmi slibný, dobré rozvinutí zápletky, ve středu zdlouhavé retro, v závěru pak postupná ztráta střízlivé nápaditosti doháněná kýčovou "béčkově" přehnanou akční koncovkou. V rámci objektivity ale musím napsat, že se to vcelku četlo dost rychle, takže uvedená negativa jsem si uvědomil až v samém závěru.

Kniha se četla dobře, ale nechápu, proč to pořád někdo srovnává s Milléniem, společné je akorát to, že autoři jsou ze Švédska a děj se odehrává na severu Evropy, a žánr je kriminální thriller, jinak není společného nic. Námět je zajímavý, kniha je čtivá, děj má spád, určitě to stojí za přečtení, ale srovnávat to s Miléniem od Larssona, to opravdu ne. Dal bych něco přes 90%.


Nový Larsson to samozřejmě není, ale jinak by se ta kniha tak dobře neprodávala. Aspoň ze startu...
Žádné duchaplnosti jsem od toho nečekal. Dobře se to četlo a to mi stačí.


Tak trochu se mi to zdálo jako "konstrukt"... Jako dobře odvedená práce v nějaký automobilce... Auto vypadá dobře, dokáže zrychlit za několik sekund, sedačky z kůže.... Přesto jakobych se v této káře necítil vždycky svůj a v pohodě... Jako bych musel sedět jen v jedné poloze bez možnosti si natáhnout nohy a ulevit.... Trochu jsem docházel ke křeči....
Zápletka je ale napaditá.... Psychiatrova práce, úlety i obavy z limitů vykresleny věrohodně.... A ne vždy je vrahem někdo ošlehaný větrem..Zabíjet může i dítě!

Hodnotit hvězdičkami nemohu. Po 120 stránkách jsem knihu zavřela, protože mi dějová linie lezla na nervy i s 90% všech postav. Nový Stieg Larsson... ani omylem.


Po tom všem co jsem o téhle knize slyšel,jsem byl patřičně nažhaven.Ovšem moje nažhavenost rychle vychládala poté,co jsem zjistil,že mně nesedí styl,který manželé zvolili.Děj mně přišel povrchní,vyřešení vražd v podání Josefa Eka nějak moc náhlé a rychlé,a celkově mně to přišlo takové nijaké.Nepopírám,že na dovolenou to asi není špatná kniha,téma je atraktivní,ale nedotažené.Proto dávám 3 hvězdičky,naprostý průměr.


Zpočátku velice čtivá knížka se bohužel v druhé polovině začíná stávat parodií sama sebe. Podivný koktejl co nejvíce efektních žánrových schémat a nesympatických hrdinů.


Knihu jsem si vzala na Trip of Spain ... a misto pozorovani spanelske krajiny jsem byla celou dobu primo zazrana do teto knihy. Kniha vas vtahne od prvni stranky a ctete a ctete. Druha cast knihy byla o neco mene zajimavejsi jak prvni, ale aj tak uzasna kniha, ktera vas chytne a nepusti. Doporucuju


Velmi čtivá knížka která vás velmi vtáhne do svého děje. Přečetla jsem ji snad za tři dny a moc se mi líbila stejně jako každému komu jsem ji doporučila


Dobře a rychle se čte. Odpočinkové čtení bez kapky humoru. Další dílo autorů mě už nezláká.


Tak jako si Larssona klidně přečtu znovu a kdykoliv si vzpomenu na Lisbeth běhá mi mráz po zádech...Naproti tomu, tohle ve mně nic nezanechalo, první půlka byla sice výborně čtivá, pak se ale děj rozpliznul a už ani nevím co se tam dělo...pro mě spíš zklamání


Oproti Larssonovi je to bohužel hodně slabá káva. Popis situace byl moc strohý, děj zbytečně ukvapený. Chyběli mi detailnější popisy, např. Stockholm jsem si vůbec nedovedla představit. Snad jen to, že Benjamín měl poruchu antikoagulace, stejně jako můj manžel i děti, mě přimělo knihu dočíst. Dle mého začla být kniha poutavá až tak od strany 400. Hypnotizéra jsem četla 3 týdny, kdežto Milénium jsem zhltla za 2-3 noci (jeden díl samozřejmě, ne celou trilogii).
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno švédská literatura hypnóza masové vraždy, sériové vraždy severské krimi psychologické thrillery policejní vyšetřováníAutorovy další knížky
2011 | ![]() |
2013 | ![]() |
2015 | ![]() |
2012 | ![]() |
2018 | ![]() |
Na přebalu brožované verze jsem se dočetl, že Kepler je druhým Larssonem. S tím bych tedy rozhodně nesouhlasil, spíš je dalším v řadě těch, kteří se snaží na vlně oblíbenosti severské detektivky vydělat (to jsem možná trošku tvrdý). Děj mi přišel dost jednoduchý, rodina Erika Marii Barka nesympatická. Zvlášť jsem trpěl v té části, kde na 100 stranách vzpomíná na hypnózu, dále pak v kapitole o pokémonech. Celkově to nebylo úplně špatné, ale oproti Larssonovi, kterého jsem četl předtím, je to o dost slabší.
A ano, srovnávám s Miléniem. Kniha těží z toho, co pro severskou detektivku udělal Larsson a v poslední době třeba Nesbo. Proto se tomu srovnání nelze vyhnout, opravdu ne...