Hypotéza lásky
Laura Steven
Romantická komedie o dívce, která se snaží přijít na to, kým je. Caro je neuvěřitelně chytrá. Miluje vědu, v kapse má stipendium na vysokou a splňuje téměř všechny představy rodičů o tom, jak má vypadat ideální dítě. Čeho se jí však nedostává, je sebevědomí. Neustále o sobě pochybuje, takže když se doslechne o tom, že vědci testují pilulky, po jejichž užití se člověk stane pro své okolí neodolatelně přitažlivým, rozhodne se je vyzkoušet. To, co následuje, její nejistoty ale nerozptýlí. Má o ni její dlouholetá tajná láska zájem ze své vlastní vůle, nebo za to mohou tabletky? Jsou city k její nejlepší kamarádce vedlejším účinkem? A proč o ni projevuje nepatřičný zájem i její pes?... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
The Love Hypothesis, 2020
více info...
Přidat komentář
Fun fact na úvod recenze: Tuhle knížku jsem si pořídila dřív než vyšla Hypotéza od Ali Hazelwood, s tím že jsem si myslela, že to je ona. :D Upsík. Tak jsem si řekla, že si ji přečtu dřív, než tu známou opěvovanou Hypotézu lásky.
Svůj zážitek bych ohodnotila jako průměrné oddechové čtení, neurazí a nenadchne. Jako oddechovka je to fajn a proč asi ne, má to rozhodně svoje ale. Než k nim přejdu, tak ještě vyzdvihnu asi nejlepší prvek knihy, a to je LGBT linka v podání dvou otců hlavní hrdinky, ti totiž byli boží, a je dobře, že byli součástí celého příběhu, ne jen tak na zmínění, jak jsme většinou asi zvyklí. Jejich humor a komunikace totiž byla fakt skvělá. Zároveň i konec knihy byl překvapivý, alespoň pro mě, a docela ho cením, jakým stylem se vydal.
Příběh si představte jako klasickou love story ze střední školy s příměsí trochy vědy. Největším ale byla hlavní hrdinka. Na to, že je to nejchytřejší týpka chystající se studovat fyziku, tak její myšlení ty kráso :D Takový banality, co by došly každýmu, a ona to totálně přehlížela. Well :D Myslím si, že tu vznikl ten nešvar, že autorka chtěla ukázat viditelný vývoj té postavy, ale přehnala to tak, že to nemělo moc logiky. Z akvarijní rybičky vám velryba prostě nevyroste, sorry not sorry.
Tahle knížka mě velmi překvapila. Děj utíkal rychle, skvěle to plynulo. Hlavní hrdinka Caro mě občas štvala, vědecké části byly celkem nudné, ale hodily se do děje. Kaiko byla úžasná, Gabriela se naopak mou oblíbenkyní nestala. Líbil se mi text písničky i vývoj vztahu s Harukim. Haruki se oficiálně dostává na seznam knižních manželů a Kaiko se stává mojí ženou. Nejlepší postavou ale stejně zůstává Vati.
Z knihy, která mě nudila se stala kniha, která mě nasrala. Z následujících důvodů:
1) To, že přihlašovací údaje univerzity jsou bez diakritických znamének NENÍ rasismus.
2) To, že člověku přijde odporný lesbický sex NENÍ homofobie.
3) “Možná bychom ti mohly pořídit takový ten robotický hlas, jako má Stephen Hawking.”
“... tohle je hodně urážlivé.”
“Vůči komu? Robotům? Mrtvým lidem?”
“Netuším. Jen vím, že podle veřejného mínění bys neuspěla.”
Takže tvrdíš, že je to urážka, ale nedokážeš si obhájit co konkrétně je na tom urážlivého ani vůči komu. Takže to asi není urážka, ne?
4) To, že dospívající holce není komfortní bavit se o sexu s otcem NENÍ ani sexistické, ani neslušné.
5) Vysmát se kamarádce kvůli tomu, že se ovívá vějířem, NENÍ rasismus.
6) “Už nemám žádné použité spodní prádlo.”
“Můžeš si vzít moje.”
“Myslím někoho opačného pohlavíl.”
“To je homofóbní.”
NENÍ!
7) “Ty se na základě toho, jak moc jsi bílá, etnicky zaměřených vtipů účastnit nesmíš. Druhá světová válka byla děsná a tak dále, ale ve skutečnosti nejsi židovka, takže jsi nikdy nebyla utlačovaná. Vati samozřejmě nárok má.”
CO PROSÍM????
Po tomhle odstavci házím do koše. Je mi líto vyhozených peněz, ale na druhou stranu mě hřeje vědomí, že bude v ČR o jeden výtisk míň.
Vážně je v pořádku, aby kniha zaměřená na náctileté hlásala takové žvásty? Že se máme bičovat za zločiny lidí, se kterými nemáme nic společného? Že pokud člověk vyjádří nesouhlas s chováním druhého, jde hned o rasismus? Že si člověk nemůže udělat srandu, aby se to náhodou někoho nedotklo? V tomhle dnes opravdu žijeme?
4,3/5
Typických romantických knížek jsem sice nepřečetla tak moc, ale i tak mám pocit, že mě něčím nepřekvapí a dost často mě nudí. Hypotéza lásky mě ale svým stylem opravdu zaujala a rozhodla jsem se, že ji dám šanci. A nelituji.
Moc mi sedla hlavní postavy Caro, ve které jsem se často viděla (až na to, že ve fyzice se totálně plácám ). Nejdřív mi přišla Gabriela jako správná kámoška a Keiko spíš mi připadala ne úplně fajn, ke konci se ale můj názor obrátil. A teď obě dvě hodnotím pozitivně, i když chyby mají
Konec jsem odchadla až v posledních cca 15 stranách. A to je co říct. Moc se mi líbilo, jak byl napsán a… to si musíte přečíst, abyste mi porozuměli
Postavy jsou fajn, zapletka taky ujde. Myslenky hlavni postavy a hlavne vedecke casti byly celkem nudne, takze jsem obcas neco preskocila. Plus je podle me otevrene mluveni o sexu, ktery k veku cilovky patri. Celkove je to takova mila prumerna oddechovka na jedno precteni.
S touhle knihou jsme se dost minuly.
Není vyloženě špatná, ale není pro mě. Doufala jsem, že mi prostředí vědy a humor sedne, ale na mě to vůbec nefungovalo a na knihu jsem se nedokázala soustředit.
Takže odkládám jako nedočtené.
Poslední dobou se mi stává, že si koupím nějakou romantickou knížku a pak mě vůbec nebaví.
Musím říct, že tahle knížka se mi líbila byla zajímavá nápadem a taky mi sedla povaha hlavní hrdinky, která je vlastně mým velkým opakem.
Nečetla jsem si anotaci a tak jsem nečekala, že tam bude LGBTQ. Ale bylo tam tak hezky dané, jak hlavní hrdinka postupně zjišťovala city ke své nejlepší kamarádce.
Moc milé, oddechové, vtipné. Knížka mě překvapila a nečekala jsem, že to bude tak dobrý.
Po precteni anotace jsem cekala klasickou teen romantiku ze stredni. A ono ne. Do pozreni prvni davky pilulek a reakce okoli to bylo celkem fajn a cekala jsem, ze se to konecne rozjede. A ono ne, uplne to ztratilo dech a uz slo jen o pocity, v kterych se hlavni postava nimrala az do konce. Za mne hyperkorektni lgbt mix na druhou. Asi jsem konzerva, tohle jsem necekala a od pulky me to uz ani nebavilo, docetla jsem tak nejak z povinnosti. Za mne zklamani.
Ze zacatku se to zdálo jako každá adolescentka blbina, ale postupně mě to začalo vážně bavit.
Celkově, za mě fantastická knížka.;)
Vati je bomba ;))
Kdo by nechtěl být "bedna" na matiku?
Asi každý hlavní postavě závidí. Caro snad vychytralé buňky dodala v genech její matka. Ta je momentálně pryc, mimo domov. Žije proto se dvěma táty.
Život s nimi může být vážný, vtipný tabuizovaný, na co si jen pomyslíte.
Caro, nadějná studentka, která se nemůže dočkat, až otevře dveře vysoké školy, na kterou byla úspěšně přijata, ale ještě stále chce být se svými kamarády na střední. Caro se jako středoškolačka zajímá o kluky, ale má jeden netypický zájem - staré filmy, kterých má slušnou zásobu. Musí si ale dat pozor, aby na ní nepřišli Felix s Michaelem. To jako proč? Nactiletá holka se má mít na pozoru před svými otci? Co je to za nesmysl?
No nic, jdeme dál.
Bláznivý soused by byl ještě v pohodě, ale comming out smíchaný s matikou?
A užívání nějakých hogo foto prášků na vyvinutí láskyplně citů vůči někomu, kdo se jí líbí? Příběh ok, humor nechyběl, ale toť za mne vše.