Ilustrovaná žena a jiné povídky
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26951/bmid_ilustrovana-zena-a-jine-povidky-vBb-26951.jpg
4
81
81
Původní Odeonský výběr z klasických Bradburyho povídek z let 1950 až 1964, rozdělený v novém vydání do dvou knih Kaleidoskop a Ilustrovaná žena, obsahuje to nejlepší ze sbírek: The Day It Rained Forever, The Golden Apples of the Sun, The Illustrated Man, The Machineries of Joy, A Medicine for Melancholy, The October Country, The Stories of Ray Bradbury, Long After Midnight, které, s výjimkou The October Country, česky vcelku nikdy nevyšly. Stále ještě tvořící Ray Bradbury (1920) je považován za jednoho z největších mistrů povídky a má miliony obdivovatelů po celém světě, a to nejen mezi příznivci SF, které získal jak dokonalostí svého stylu tak rozmanitostí svých témat a nálad. Za více než padesát let své tvorby zavedl své čtenáře na mnoho kouzelných míst: na sluncem ozářené verandy maloměstských domků, do temných a nebezpečných lesů s číhajícími dravci, hypnotických snových krajin, do idylické minulosti i vzrušující budoucnosti.... celý text
Povídky Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2009 , BaronetOriginální název:
Day It Rained Forever, 1944
více info...
Přidat komentář
Úprimne povedané, čakal som od tejto poviedkovej zbierky viac. Bradburyho Kaleidoskop ma nažhavil aj na Ilustrovanú ženu a myslel som si, že aj v tejto knihe ma budú poviedky baviť. Omyl. Väčšina bola nudná a pohybovala sa medzi priemerom. Ale tie dobré mali výbornú myšlienku. Zamrzelo takisto, že vo väčšine nie sú fantastické prvky a poznať z nich, že píše z vlastných skúseností.
Najviac ma zaujali poviedky: Báječný zmrzlinový oblek, A skála zvolala, Nejlepší z možných světú, Příběh lásky, Žebrák na mostě, Plukovník a telefon a Ilustrovaná žena.
Velmi se mi líbila povídka s pěstováním žampionů. Žebravý harmonikář byl také pěkný. Zbytek byl pro mě spíš zklamáním.
Měl jsem to podobně jako Kachora. Nejlepší povídky jsou pro mě v sekcích Irové a Podivíni.
Knihu jsem koupil, aniž bych se lépe seznámil s obsahem povídek. Až doma jsem zjistil, že mi coby majiteli a čtenáři Kaleidoskopu povídky už jednou prošli očima i rukama. To však nebyl důvod, proč si vše znovu nepřipomenout.
Jak je tomu u většiny sbírek, i tato má své vydařené kusy, a ty, jenž už nikdy číst nebudu. K těm bych řadil povídky ze začátku, zařazené do části Španělé. Naopak konec, Irové a Podivíni, to byla naopa k pastva pro oči.
Takže co dodat? Kdo nezná Bradburyho povídkovou tvorbu - směle do toho. Kdo již četl Kaleidoskop, toho nečeká nic nového.
...Žít znamená chtít věci. V životě pořád musíš chtít věci...
...Neboť pouze docela mladí vidí život před sebou a jenom hodně staří vidí život za sebou. Ostatní jsou životem tak zaujatí, že nevidí nic...
...Ne všechno, co je pravdivé, je správné...
...my jsme dostali tělo a on ducha a může proto přemýšlet o věcech, o kterých my nemáme ani potuchy...
...Musíte věřit. I když je všechno v háji, musíte pořád ještě doufat, že se něco stane...
...Nesmíš udělat nic, co já myslím nebo vím nebo ti říkám. Ode dneška si musíš říkat ty, co máš vědět, na co se podívat, co dělat... A jestli to dokážeš, buď šťastný...
...Jsou otázky, které by se nikdy neměly klást. Protože na ně nejsou odpovědi...
... Život jsou otázky, ne odpovědi...
...ať uděláš cokoli, prosím tě, prožívej to, nepospíchej...
Knihu jsem četla téměř rok. Někdy mě některá povídka natolik nebavila, že jsem pak třeba měsíc i déle neměla chuť knihu znovu otevřít. Jindy mě zase některá povídka natolik zasáhla, že jsem si říkala "ještě jednu" a "ještě jednu" a ráno jsem pak proklínala zvuk budíku, který přišel příliš brzy po zhasnutí lampičky.
V podstatě jsem ale ráda, že jsem na knihu náhodou narazila a náhodou si ji koupila. Bylo to mé první setkání s Bradburym a ač mě některé části nebavily tolik, jiné zase o to víc. Jako by to slabší a to úžasné nějak zvláštně balancovalo a nedovolilo to člověku knihu jen tak zastrčit do poličky a už si na ni nevzpomenout. K tomu rozhodně přispějí (dle mého názoru) výborné věci jako Nikdy vás už neuvidím, Námořník, Nejlepší z možných světů, Příběh lásky, Žebrák na O'Connellově mostě, Čertík v krabičce, A tak zemřela Riabouchinska, Trpaslík. Tyto povídky jsem si v knize zatrhla a až se k ní jednou - určitě - vrátím a nebudu mít třeba náladu znovu se pokoušet přijít na chuť těm zbývajícím, budu alespoň vědět, které povídky nalistovat...
A na závěr musím říct, že opravdu kolik růží, tolik vůní... Na rozdíl od Phoenixe mě část "Podivíni" bavila nejvíc.
Sbírku povídek je vždy těžké ohodnotit. Většinou se v ní nachází spousta nesourodých příběhů, které mají více či méně společného. To platí i o Ilustrované ženě. Je tu mnoho vynikajících povídek, spousta průměrných a nějaké ty, co mi moc nesedly. Přestože Bradburyho styl psaní je vždycky velice specifický, dá se v jeho povídkách zachytit spousta informací o různých kulturách, které tvoří cykly povídek. Nejvíce negativně hodnotím povídky na téma "podivíni", která už názvem napovídá, že se bude jednat o prapodivné existence. Pro mě byly až příliš vzdáleni lidem, čímž jsem měla problém se do nich pořádně ponořit a dokázat se vžít do atmosféry, kterou autor (ostatně jako vždy) do detailu vylíčil. Povídky, které mě nejvíce oslovily: Hymnoví sprinteři, Báječný zmrzlinový oblek, Životní dílo Juana Díaze, Odvoz odpadků, Příběh lásky, McGillaheeovic škvrně a Ilustrovaná žena.
Štítky knihy
Část díla
- A skála zvolala 1959
- A tak zemřela Riabouchinska 1953
- A už nikdy nepřestalo pršet 1957
- Automaty pro radost 1964
- Báječný zmrzlinový oblek 1972
Autorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
Soubor povídek, kterými jsem po kouscích prokládala čtení beletrie asi po 2 měsíce. Některé z povídek byly opravdu zdařilé, jiné mě spíš nudily. Celkově mi úplně nesedl Bradburyho styl povídek, byly na mě moc pomalé a málo hluboké, často až moc jednoduché. Přes to, že se Bradbury označuje za mistra povídky, není pro mě tento výběr povídek úplně tím pravým šálkem kávy. Asi ničím nelze předčít 451 stupňů Fahrenheita.