Imaginární přítel
Stephen Chbosky
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434613/bmid_imaginarni-pritel-5Ga-434613.jpg
3
426
426
Napínavý hororový příběh od autora bestselleru Ten, kdo stojí v koutě. Kate Reesovou život naučil, že násilníkovi, co přísahá, jak se polepší, není radno věřit. A tak sebere uprostřed noci svého sedmiletého syna Christophera a společně se vydávají hledat nový život. Cesta je zavede až do malého městečka Mill Grove v Pensylvánii, které je tak odlehlé a zapomenuté, že by je tam nikdy nikdo nehledal. Jenže když necháte jedno nebezpečí za zády, neznamená to, že další na vás už nečeká. A přitom se z počátku zdá, že konečně našli klidné místo k životu. Jenže pak Christopher zmizí. Šest dlouhých dní po něm není ani stopy. Dokud zničehonic nevyjde z lesa na kraji města. Není zraněný, je na něm ale něco divného. Nevrací se totiž sám. V hlavě slyší hlas, který mu napovídá, co má dělat. Hlas, který pro něj má jasný úkol. Christopher musí do Vánoc v lese postavit stromový domek. Pokud to nedokáže, stane se všem v Mill Grove včetně jeho milované maminky něco nepopsatelně strašného...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
Imaginary Friend, 2019
více info...
Přidat komentář
Děsně nerad sahám po knihách s označením světový bestseller, většinou jsou laciný a průměrný ... tady jsem musel, protože na nového Chobskyho jsem se fakt těšil.
Rozhodně nečekejte stejný vypravěčský styl jako v Kdo stojí v koutě (mimochodem první kniha je skvělá), ale že by to byla tak hrozná slátanina jak je mnohokrát zmiňováno ... za mě ne.
Chytil mě děj i nápady, zavedení do životů s trápením všech postav a poskakování v kapitolách dělalo knihu v celku napínavou.
Neřekl bych že je to nejděsivější z horrorů co jsem kdy četl, ale při kuřáckých pauzách (četl jsem poslední dvě noční služby) jsem se sám před opuštěnou nemocnicí na kraji města (fakt je na kraji města) kdy se z nedalekého lesa ozývá štěkot srnců necítil úplně nejlíp. Nedej bože aby vítr přivál bílou igelitku :)
Za mě lepší průměr. Ok, dlouhej, ale nepřijde mi že by ořezaní dílu pomohlo.
Naprosto skvělá kniha, co mne hodně chytla. Opravdu skvělé dílo, četla se mi velmi rychle. nedokázal jsem se od ní odtrhnout a v poslední třetině už děj tak nabral grády, že jsem ji už prakticky nedokázal odložit...Fakt parádní kniha, jedna z nejlepších, co jsem kdy četl a jedna z nejlepších, co vůbec mám....
Kniha je hezky napsaná, takže se to krásně čte.. A to je asi tak všechno...
Prvních cca 100 stran jsem byla nadšená, jak je to skvělý příběh. Dalších 150 stran jsem začala přemýšlet, zda jsem koupila správně a zvládnu to dočíst. Pak jsem to nějak přežívala a říkala si, jak takovou kravinu někdo může napsat. Posledních 200 stran jsem už jen a jen četla, ne protože by to bylo napínavé, ale protože už jsem to chtěla mít za sebou.
Moje první kniha od tohoto autora, ale čekala jsem víc. Nebála jsem se a ani napínavé mi to moc nepřišlo. Na mě moc fantasy.
14 dní! Imaginárního přítele jsem si užívala celých 14 dní a byl to teda zážitek!
Je to opravdu zvláštní příběh a nedá se o něm moc říct, abych něco neprozradila, ale klaním se před autorovou fantazií, protože tohle všechno vymyslet? To teda klobouček!
Místy mi to opravdu hodně připomínalo Kinga (převážně Doktora Spánka a Osvícení), je to takový vlezle nepříjemný, prostě creepy.
Je mi trošku líto nízkého hodnocení jak na Čbdb, tak na Databázi, za mě to jsou 4* z 5 za ten zajímavý zážitek, kord, když si zkusíte představit některé části knihy v naší realitě. Není to úplně horor, ale ano, jednou jsem četla pozdě do noci a nebylo to úplně příjemný.
Zároveň bych chtěla vypíchnout, jak je kniha bravurně stylisticky řešená.
Takže suma sumárum: opravdu ojedinělý a neopakovatelný čtenářský zážitek!
Pro mě netradiční žánr, který prakticky nečtu. Zaujala mě masivní reklama na sociálních sítích a lákavý přebal. Úspěšný autor, který psal knihu přes 20 let. Knihu jsem koupil řekněme ze zvědavosti. Musím říct, že úvodních cca 300 stran se mi to líbilo, respektive mě zajímalo co z toho vyleze, prolínání dvou světů atd. Bohužel tam jsem se dostal na hranu a druhých 300 stran dočítal z donucení a s velkým problémem se prokousat až na konec. Jmenovitě od " Božího hodu " už to byla opravdu slátanina, kde se v tom ani autor nemohl snad vyznat. Doufal jsem, že mi to vynahradí nějaké brilantní rozuzlení na závěr, ale opak byl pravdou...
Tak to byla tragédie. Přes 600 stran a k tomu ještě blechoidní písmenka. Doufám, že autor se už dostatečně vyčerpal napsáním tohoto "bestselleru" a dlouho nic dalšího nenapíše.
Já se bohužel přidám k těm čtenářům, kteří jsou spíše zklamaní. Čekala jsem mnohem víc, než jsem dostala. První polovina příběhu byla ještě docela dobrá - převládala tam spíše realita a byla jsem zvědavá, co se bude dít v imaginárním světě (kam autor směřuje). Pak se to ale úplně zvrtlo - děj mě přestal zajímat, napětí zmizelo a jen jsem si říkala, co tohle má vlastně být... Takže tohle opravdu nebyl můj šálek čaje, mám mnohem raději reálnější příběhy.
Asi se nechám vyšetřit, jak mi doporučuje jedna z recenzí na přebalu, ale kniha mne nevzala sebou do hlubin autorova fantaskního světa ani po padesáti, ani po mnohem více stránkách. Styl a obsah je sice obdobný Kingovi, ale k jeho knihám se tato nedá samozřejmě vůbec přirovnávat. Je zde totiž pro mne mnoho nudných popisů a řečí a ani hororové scény nejsou nic moc. Bohužel jsou také dost mimo realitu a dokonce snové představy v nás jsou jistě atraktivnosti blíže. Rozsah více než 640 stran je potom úděsný a vsadím boty, že se k závěru mnoho čtenářů nedokope.
Předchozí autorovu knihu vůbec neznám a nikdy jsem o něm ani neslyšela. Imaginární přítel měl skvělou reklamu a řekla jsem si, že to zkusím, i když ten počet stran mě hooodně odrazoval. Knihu jsem dostala k svátku. Před týdnem jsem se do ni konečně pustila. Děj skvělý, skvěle se to četlo. Stránky odsýpaly. Jen ke konci mě začalo rozčilovat slovo artitické. A asi nebylo jediné :)) Jak tu bylo již zmíněno, konec mi taky přišel zbytečně natažený, už toho tam bylo až moc. Naštěstí celkový dojem z knihy nezkazil. Předchozí autorovu knihu si musím pořídit :)
Mně se to líbilo. Poutavý příběh o imaginárním příteli a dalších fantaskních věcech v jednom městečku. Kniha si držela napětí a bylo tam hodně zajímavých věcí. Děj byl takový pohádkový, s náboženskými motivy. Konec trošku blázinec, spousta všeho a furt dokola. Celkově jsem s knihou spokojen.
Předesílám, že Charlieho stojícího v koutě úplně nejvíc miluju a tak jsem se nemálo těšila na nový počin by Chlebovsky ;) tož vítejte v igelitovém imagináriu šeptem vřískajícího Christophera... boha jehovo, z četnosti slova vřískat mi ještě teď cuká voko... ale popoigelitkujem... tohle se bohužel tak úplně nepovedlo... tenhle halucinogenní čardáš je něco mezi nebem a zemí aneb všichni svatí s námi, ámen!
Každopádně kingova noho, už to někdo zastavte... Pennywise je přeci jen jeden... trošičku mnou začínají cloumat ta pelmelská cosi odkazující se na starého dobrého strýčka na Ká. Stačilo, díky a naskle!
Musím smeknout klobouk před autorovou fantazií, to je teda mazec. Ale na mě to už bohužel bylo trochu moc, posledních cca 200 stránek jsem četla jen proto, abych už knihu prostě dočetla. Byla strašně dlouhá a už jsem se v ní potom dost ztrácela. Ale určitě není špatná, jen na mě už moc scifi
Jsem překvapená, že má kniha tak nízké hodnocení a tolik negativních komentářů. Mě osobně bavila od začátku do konce a všem postavám jsem fandila. U knihy jsem si připadala jako ve filmu. Ano, že bych byla u ní doslova vyděšená, to zase ne, ale za mě to bylo velmi dobré čtení...
První čtvrtina mě bavila fakt hodně, ale poté se to zlomilo a de facto druhá polovina knihy má asi představovat vyvrcholení plné překvapení, ale bohužel je to tak plné rádoby zvratů a překvapení, že to prostě nebaví. K tomu přičtu náboženskou rovinu a vychází mi, že je to kniha, na kterou jsem se nesmírně těšila a je to pro mě po Dvojí mysli druhé letošní velké zklamání a navíc asi i nejdéle čtená kniha roku 2020. V závěru autor děkuje Stephenovi Kingovi, ano, inspirace tam sice byla velmi patrná, avšak celkově je to velmi nudné čtení.
Tak nudnou knížku už jsem dlouho nečetla. S hororem to nemá absolutně nic společného! Kniha zbytečně obsáhlá, měla jsem problém ji vůbec dočíst, tak moc mě nebavila...
Prvých cca 300-400 strán ma naozaj bavilo, sledovali sme sled naozaj divných udalostí,
dostávala som sa do štádia kedy som nechápala, ako viac sa dá dej vygradovať, no zároveň samotný príbeh nepostupoval extra rýchlym tempom a nabral úplne iny rozmer keďže je primárne rozprávaný malým Christopherom, ktorý svojim detským jazykom pri popisovaní desivých scenérií dodal príbehu tú správnu desivosť.
A teraz to ale...
Píšem to síce nerada, ale cez ten záver som sa musela naozaj prehrýzť. Autor sa vo vytváraní napätia dostal až do takého momentu, kedy stratil moju pozornosť a záujem. Takže posledných cca 150 strán výrazne znižuje moje hodnotenie, keďže pri 650 stranovej knihe mal naozaj priveľa priestoru na to, aby čitateľa napol ako strunu a vo výsledku to bolo na mňa prekombinované.
Kedže knihu som čítala z vlastného záujmu a iniciatívy, hodnotenie nie je ovplyvnené všeobecným hypom.
Ako jesenné čítanie fajn, ale pokiaľ hľadáte naozaj desivý horor, poohliadnite sa po niečom inom.
Někdy méně, opravdu znamená více. A to platí i o knihách. Klidně mohla mít kniha méně stránek, méně popisu děje v jakési překombinovanosti napětí s tím co zřejmě autor považoval za mrazivé, hororové čtení... Za mě se kniha moc nepovedla. Takový horší průměr se srovnáním jeho předešlé knihy.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství americká literatura zrada rodina horory parta dětí nadpřirozené schopnosti dobro a zloAutorovy další knížky
| 2012 |  Ten, kdo stojí v koutě |
| 2020 |  Imaginární přítel |
Na Imaginárního přítele jsem byla hrozně zvědavá. Když jsem prvně vzala knihu a začetla se, tak mě příběh neuvěřitelně pohltil, nutil mě otáčet jednu stránku za druhou, svou atmosférou a i tím stylem psaní to neuvěřitelně připomíná Stephena Kinga, děj plynul a s každou stránkou jsem byla zvědavější. Bohužel jsem z toho nebyla vystrašená a řekla, bych že označit to za horor je mimo mísu. Má to mnohem víc motivů, ale dle mého horor vypadá jinak. Mnoho lidí knihu přirovnává právě k TO od Stephena Kinga, ano jistou podobnost tam vidím, ale jak říkám u toho se čtenář dokázal vyděsit. Kdybych měla říct slovo, které by nejlépe vystihlo tuhle knihu, tak to bude nevědomost, protože naskočíte do příběhu a i když jste za polovinou, tak nejste o moc moudřejší a pořád vlastně tápete. Posledních 200 stránek byla neskutečná jízda, přišlo pár zvratů a celkově ten příběh je dobře promyšlený, jenže ten závěr byl pro mě neskutečným zklamáním, nicméně je to můj osobní problém.
Imaginární přítel nebude pro každého, kniha je dost obsáhlá a řekněme si upřímně, neuškodilo by pár stránek ubrat, postav je tam celá řada, jsou dobře vykreslené a jako celek to není špatná kniha, jen mi přišlo, že Chbosky si tak trochu hrál na Kinga a chtěl napsat další TO.