Imaginárny priateľ
Stephen Chbosky
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449639/bmid_imaginarny-priatel-IkK-449639.jpg
3
427
427
Na šesť dní sa pod ním zľahla zem. Potom sa vynoril uprostred noci... Slobodná matka Kate Reesová uteká z násilného vzťahu, aby si zachránila život. So synom Christopherom zakotvia v malom mestečku v Pensylvánii, ďaleko od všetkého. Spočiatku sa Mill Grove javí ako dokonalý úkryt. Jedného dňa však sedemročný Christopher zmizne. Šesť dní ho nik nevie nájsť. Napokon vyjde uprostred noci z lesa na okraji mesta bez viditeľných poranení. Tvrdí, že mu nik neublížil, no nie je schopný opísať, čo sa mu prihodilo. Spomenie len akéhosi dobrého pána, ktorý ho vyviedol na cestu a vzápätí utiekol. Christopher odvtedy počuje hlasy, trpí ukrutnými bolesťami hlavy a je posadnutý úlohou, akú môže splniť len on ? postaviť v lese do Vianoc domček na strome, inak jeho mama a všetci v meste už nikdy nebudú ako predtým.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Imaginary Friend, 2019
více info...
Přidat komentář
Zajímavé nápady i postavy, dostatek zvratů, překvapení.. Člověk se nenudil, i když byly věci, které bych v knize mít nemusela (většina dějové linie kolem Mary Katherine např.).
Doporučuji, ale podruhé bych nečetla. Jednou stačilo.
Nuže... Chtěla jsem oddechovou knihu, u které se budu bát. Že mě čeká 700 stran mi nevadilo. Když mě kniha baví, může mít 10 000 stran. Bohužel to nebyl případ Imaginárního přítele. Zpočátku jsem se začetla, děj mě zajímal. Ovšem zájem postupně opadal. 300 stran před koncem jsem měla chuť se čtením skončit. Ale vydržela jsem. A možná jsem skončit měla. Protože posledních 250 bylo zdlouhavých. Matoucích. A zbytečných. Přišlo mi, že to autor psal s vizí, že bude IP zfilmován a v TV nebo na plátně budou všechny popisované scény vypadat skvěle. Ale v knize to akorát unavuje. Zklamání, velké.
Dočetla jsem asi do třetiny a knihu odložila. Přitom se mi četla dobře, je napínavá, postavy jsou dobře napsané... Ale prostě mě to nechytlo. Jako bych to už všechno četla nebo viděla. Možná, že by mě v dalších částech autor něčím originálním překvapil, ale prostě jsem neměla chuť to zjišťovat.
Osobně jsem vůbec neměla problém s četbou, jak čtu často v hodnocení. Do knihy jsem se pravidelně začetla i na několik hodin v kuse, a i když jsem si od čtení dala několik týdnů pauzu, bez problému jsem se do knihy začetla znovu tam, kde jsem skončila.
Pro mě je Imaginární přítel výborné zvládnutí hororového žánru. Kniha začne tajemně, ale velice realisticky, udržuje čtenáře v napětí, kterou cestou se příběh vidá, jestli to bude dlouhý příběh o duševní nemoci, nebo pořádná duchařina. Co se stalo na konci a co se ve skutečnosti v knize dělo celou dobu jsem vůbec nedokázala předvídat, a i když už to na můj osobní vkus byla dost divočina, stejně jsem si četbu zcela učila a byla napjatá až do úplného konce. Chbosky dokázala vytvořit úžasnou hororovou atmosféru, a scény na konci, které už byly opravdu na hranici fantazie, jsem dokázala vidět jako bych sledovala seriál od Netflixu. Neskutečně mě fascinovalo, že kdykoli jsem si řekla, že šílenější už to být nemůže, Chbosky posunul hranici ještě o něco dál. Na postavách lze vidět velký vliv Stephena Kinga, ale osobně jsem si Chboskyho postavy užila více než Kingovy, především Kate, na které jde vidět, že Chbosky narozdíl od Kinga umí perfektně psát ženské postavy.
Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi horor. Úplně zapomeňtě na Ten, kdo stojí v koutě, knihy jsou dvě zcela rozdílná díla, mějte otevřenou mysl, buďte připravení na všechno a věřím, že si knihu užijete.
Mně se příběh líbil. Nepřišlo mi to zdlouhavé ba naopak, dle mého se dokonale doplňovalo napětí s tzv. omáčkou.
Zajímavé téma o lidské mysli a představivosti.
Těžké hodnotit, není to můj oblíbený žánr, ale knihu jsem přečetla celou a některé dějové linky mě bavily, jindy se to strašně táhlo. Námět byl ale zajímavý.
Bohužel musím konstatovat, že tahle kniha mě vůbec nebavila. Nemohla jsem se začíst. Přišlo mi to až příliš nerealistické a nelíbil se mi ani jazyk a styl autora. Dala jsem jí dvě šance, ale stejně mě nezaujala, takže nedočtenou odkládám.
Posloucháno jako audiokniha, která měla 26 hodin a 8 minut. Knihu načetl Igor Bareš. Co se týče přednesu, tak za mě dobrý akorát kdo čte moje příspěvky, tak víte, že mám radši dva a více autorů, kteří knihu načtou. Co se týče délky knihy a vlastně i obsahu, tak mohla být o hodně zkrácená , příběh je strašně dlouhý a vlastně se děj motá pořád dokola. Vlastně jde o dlouhatánský začátek, kdy jsem měla chuť se na knihu vykašlat a zkusit jinou ale po jedné diskuzi na facebooku s paní, která knihu taky poslouchala jsem zatnula zuby a doposlouchala ji, sice po hodné dlouhé době ale jo mám ji poslechnutou. Zásadní otázka však je, jestli mě bavila nebo ne a odpověď je, že mě bavil jenom konec. Přesně řečeno asi poslední tři nebo čtyři hodiny. Na začátku se vlastně jen seznámíte s hlavními hrdiny, kteří jsou propleteni jedním osudem a hlavním poselstvím knihy je náboženství a že je ho tam hodně, hromadu prostě vážně plno. Kniha mi strašně připomínala pohádku Koralína a svět za zavřenými dveřmi, jelikož je tam podobná dějová linie akorát zde jde o imaginární svět, který je za zavřenými dveřmi v domku na stromě, jakmile otevřete dveře jste ve světě ze kterého jde až hrůza. Docela dost se tady dozvíte o životě po smrti a jak je to vlastně s duchy. Konec knihy vás docela překvapí ale pokud koukáte aspoň občas na horory s démony tak vás vlastně nepřekvapí, jelikož už jste tenhle konec viděli v každým druhým hororu. Suma sumárum dávám 3* a to fakt jenom za konec knihy. Mrzí mě, že čekáte bestseler, který je označen i zlatým kolečkem na knize a dostanete náboženskou dlouhou nudu a překvapivým koncem.
Úžasné. Četla jsem a četla a děj se svíjel a klikatil, až jsem lapala po dechu. Určitě doporučuju všem vnímavým čtenářům.
Tohle je přesně moje gusto ! Číst to byl požitek a občas i mrazení v zádech . Miluju tenhle styl .
Chápu proč jsou z téhle knihy lidé tak rozčarovaní,ale mně to neskutečně sedlo.Jasně, ten příběh má v podstatě tři části a kdo čekal prvoplánový horor,ten musel být od druhé poloviny určitě otrávený.Mě naopak bavilo jak se příběh vyvíjel,ani chvíli jsem se nenudil.Velmi čtivé,a to říkám s vědomím,že kniha je přirovnávána k stylu psaní S.Kinga, kterého já osobně moc nemusím.Zajímavě bylo využito i náboženských témat (tady si myslím,že asi většina čtenářů ani možná nepochopila postavu a význam syčící paní například). Nicméně Chboského vize pekla je děsivá,a trochu mi přijde inspirovaná Dantovo peklem.Nikdy bych si nemyslel, že slova "epický" a "horor" mohou být v jednom spojení,ale tady se to povedlo.Bavilo,až sám jsem překvapen jak moc.
První půlka byla fajn a pak to začalo... doteď jsem úplně nepochopila, co knihou autor chtěl říct. Konec prekombinovany, zvraty mne nebavili a atmosféra pro mne nebyla nejak strasidelna. chtěla jsem to uz mít docteny. Škoda času, ale alespoň mi kniha uvolní místo v knihovne.
Ze začátku jsem byla nadšená, kniha se mi četla dobře a bylo to napínavé. Bohužel jsem se ke konci začínala nudit a hodně mě zklamal konec. Ubrala bych pár stránek, klidně by to šlo zredukovat na polovinu a pak si myslím, že by to bylo skvělé.
Zbytecne dlouhy, nebavilo me to. Uz od strany 250 jsem se ke cteni musela nutit... nakonec ani nevim, jak to dopadlo, protoze jsem nedocetla :( Za me nejhorsi kniha, kterou jsem kdy cetla a jedina, kterou jsem kdy nedocetla. Pardon autorovi.
V hlavní roli igelitka, která vlastně nemá žádný vyšší smysl? Děj strašně dlouhý, podle popisu byli všichni alespoň 4x mrtví. S žádnou knížkou jsem se tak neprala. Nikde není psáno, že jde o absolutní sci-fi slátaninu. Epilog už jsem musela úplně vynechat. Vlastně je mi jedno jak to dopadlo.
Všimla jsem si, že tento příběh si buď zamilujete nebo jej odsoudíte. Já se rozhodně řadím k první skupině. Příběh mě pohltil hned od prvních stránek: zajímavý vypravěč (v poslední době jsem si dětské vypravěče dost oblíbila), neobvyklé prostředí, výstřední postavy, šokující zvraty a překvapivé momenty, nechybí všudypřítomná hororová atmosféra, napětí a mnohdy až pozoruhodné scény. Autor měl příběh dokonale promyšlený, vše postupně do sebe zapadalo. Kniha je rozdělena na několik částí, které odpovídají současnému stavu/místu, kde se zrovna příběh odehrává. Trochu jsem se bála autorova zakončení, ale nakonec jsem spokojená. Šest set stran překvapivě rychle uteklo, což bylo hlavně tím, že mě příběh vtáhnul a nechtěla jsem imaginárního přítele a celý svět vůbec opustit. Na konci mi bylo i líto, že už je po všem. Byla to ta správná hororová jízda, která mi přišla v tu chvíli vhod.
Četlo se samo. Po autorově prvnotině "ten, kdo stojí v koutě" opět velice povedená kniha.
Já vůbec nevím co mám napsat, mám rozpoluplné pocity. Většina knihy se mi líbila a vzbuzovala ve mně velkou představivost, všechno jsem si přehrávala v hlavě a běželo mi to jako film. Čekání na vyvrcholení děje bylo opravdu čekání, když už jsem si řekla jo teď to přijde, tak zase nic a objevil se zase "problém" a ne a ne přijít konec. To jsem se už přistihla při tom, jak protáčím oči a přeju si ať už to skončí. To jak mě kniha na začátku nalákala na tento žánr, tak mě ke konci zase trošku odradila. Toho božství tam na můj vkus bylo taky dost. Za mě dávám průměr 3*.
Je to dlouhý, fakt jo. Začátek hodně dobrý, potom sešup. King je cítit z každé stránky. Nebylo to špatný, ale zázrak se taky nekoná. Slabší průměr.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství americká literatura zrada rodina horory parta dětí nadpřirozené schopnosti dobro a zloAutorovy další knížky
| 2012 |  Ten, kdo stojí v koutě |
| 2020 |  Imaginární přítel |
Prví část super, konec za mě už trochu moc protahovaný a kdyby přišel o něco dřív, asi bych dala lepší hodnocení. Jinak se mi kniha četla dobře, děj (až na ten konec) mi utíkal, vždy jsem se v pohodě začetla.