Imaginárny priateľ
Stephen Chbosky
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449639/bmid_imaginarny-priatel-IkK-449639.jpg
3
427
427
Na šesť dní sa pod ním zľahla zem. Potom sa vynoril uprostred noci... Slobodná matka Kate Reesová uteká z násilného vzťahu, aby si zachránila život. So synom Christopherom zakotvia v malom mestečku v Pensylvánii, ďaleko od všetkého. Spočiatku sa Mill Grove javí ako dokonalý úkryt. Jedného dňa však sedemročný Christopher zmizne. Šesť dní ho nik nevie nájsť. Napokon vyjde uprostred noci z lesa na okraji mesta bez viditeľných poranení. Tvrdí, že mu nik neublížil, no nie je schopný opísať, čo sa mu prihodilo. Spomenie len akéhosi dobrého pána, ktorý ho vyviedol na cestu a vzápätí utiekol. Christopher odvtedy počuje hlasy, trpí ukrutnými bolesťami hlavy a je posadnutý úlohou, akú môže splniť len on ? postaviť v lese do Vianoc domček na strome, inak jeho mama a všetci v meste už nikdy nebudú ako predtým.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Imaginary Friend, 2019
více info...
Přidat komentář
Když jsem se dozvěděla, že Stephen Chbosky vydává novou knihu, byla jsem nadšená. Po přečtení prvních, ne zrovna kladných, recenzí jsem se začala trochu obávat. I tak jsem do toho nakonec četla. A nelituju toho.
Na začátku knihy se postupně seznamujeme s každou postavou a příběh se nám pomalu rozplétá. Pořád jsem chtěla vědět více o Imaginárním světě a co se po Christopherovi vlastně chce. Zhruba v té polovině jsem byla už tak vtáhnutá do děje, že jsem odmítala knihu položit a jít spát, prostě jsem potřebovala znát odpovědi a číst dál. Nemám moc ráda, když se do příběhu plete náboženství nebo prostě bůh, ale tady mi to zase tolik nevadilo. Závěr knihy se už ale maličko vlekl a byl možná delší než by musel být. Takže ano, kdyby se kniha zkrátila, nejspíš by jí to vůbec neuškodilo. Jako celek však hodnotím knihu kladně.
Námět super, skvělý rozjezd, ale velké zklamání z konce..zdlouhavé a na můj vkus až moc "boha", zvrhlo se to úplně někam jinam..
Imaginární přítel byl moc dobře napsaný, o tom žádná, ale šíleně mu ublížila ta délka. Kdyby měl tak těch 300-350 stránek, neměla bych snad jedinou výtku.
Do poloviny jsem stránky hltala, ubíhaly samy, byla jsem z toho ve stresu a četla klidně čtyři hodiny denně. No pak se to začalo táhnout a protahovat. Začaly tam být kapitoly vyprávěné z pohledu vedlejších postav, které byly kolikrát až zbytečné a stačil by třeba odstavec. Poslední stránky jsem dočítala z přesvědčeni.
Moc mě to mrzí, protože to mělo velký potenciál. Bylo to skvěle vystavěné, originální. Byly tam prvky, které mi v hlavě spouštěly chaos a nutily mě nad knihou přemýšlet. Jen Škoda té délky.
Kniha se mi moc líbila. Ačkoliv se v komentářích tady často opakuje, že kniha zhruba v půlce začíná být nudná, mě to právě zhruba od půlky hrozně chytlo. Nicméně plný počet * dát nemohu, a to hlavně kvůli neskutečně protáhlému konci, který se táhl snad na 150+ stran, to musím uznat, že mě celkem vyčerpávalo. Taky jsem spoustu věcí nepochopila, hlavně teda právě na konci, kdy mi to přišlo už zbytečně moc zamotané.
Co se týká samotného příběhu - Byl skvělý! Za mě upřímně to bylo takové ultimátní psycho, že jsem v noci párkrát ani nemohla v klidu usnout.
O tom, zda se jedná o vykradení nápadu něčeho/někoho jiného se bavit nehodlám - vše, co mělo být napsáno, napsáno pravděpodobně bylo, a v dnešní době, troufám si říct, je snad nemožné napsat něco 100% originálního. Kinga i ST miluju, ale tohle bylo dle mého něco trošku jiného. Prvky od obou to mělo, ale mně to přišlo daleko děsivější.
SPOILER
Taky jsem nepochopila, proč pár stran před koncem mluvili o Kate jako o šerifově manželce, ačkoliv nebyli manželé. No, takových WTF momentů jsem na tom konci zažila víc, ztrácela jsem se v tom, ale mohlo se jednat jen o moji nepozornost, kdo ví.
Když jsem si četla hodnocení tady na databázi, neměla jsem od knihy velká očekávání. Byla jsem ovšem velmi mile překvapená. Kniha byla napínavá od začátku až do konce. Velmi zajímavý děj, nerada jsem knihu odkládala.
Na knihu jsem se strašně moc těšila. Pak jsem uviděla knihu, pěkná těžká bichle s pidi písmenky. Bohužel to nebylo nejhorší. Horší byl vnitřek! Za mě velké zklamání, tak jsem se na knihu opravdu těšila. Věci šíleně přehnané, přeplácáné, místo toho abych se bála, jsem měla pocit že tam jsou všichni (a teď bez pardonu) na fetu! Jedinou postavu co jsem měla ráda byla snad Kate, ta jediná byla z nich nenormálnější. Příběh byl aspoň jakž takž čtivý. Ale ten konec? Už jsem se bála že je to konec bez konce, delší konec jsem zatím nečetla, ten měl snad kolem 200 stran.. Pak konečně přišel konec.. A jsem ráda za poslední větu! Už jsem se bála že ten konec pan spisovatel posere.
Kniha me upoutala svou tloušťkou, cim silnejsi, tim lepsi.
Co se tyce deje, jak jiz bylo v mnoha recenzích receno, do poloviny poutave, pak se to tahlo a propletalo. Pribeh vysvetlil detaily vsech postav, to se musi nechat.
No, tohle bylo rozhodně překvapení. Přijde mi, že knihu psali dva autoři. Ten první vymyslel koncept a ten druhý ten konec. Začneme tím pozitivním. Kniha mě v podstatě až do stránky 500 bavila. Obdivuju, jak autor zvládl proplést celý svět a seznámit nás s velkým množstvím postav, které byly všechny rozdílné. Znovu a znovu se vracel ke stejným postavám a vytvořil skvěle propletený svět. Kapitoly byly krátké, což mám ráda a styl psaní byl... no zvláštní... velké a malé písmenka, zdůrazňování slabik. No ale ten konec, to byla slátanina. Přišlo mi to nepromyšlené, autor si prostě něco vymyslel a ukončil to. Vůbec nic tam nesedělo. Byly tam fyzicky nemožné věci. Pokus o hlubší myšlenku tam sice byl, ale velmi povrchově. No prostě toto za mě teda vůbec ne. Dávám 2 hvězdičky za ten povedený svět, který mě fakt bavil a bylo to i dobře napsané. Ale je to opravdu podprůměrná hororovka, kterou bych asi nedoporučila.
Začátek mě pohltil, od druhé poloviny už to byla ale spíše pohádka a to už mě tak nebralo...
Já vlastně vůbec nevím, jak mám knížku ohodnotit. Dala jsem si chvíli, abych si po přečtení urovnala, jak na mě knížka zapůsobila a co ve mně zanechala. Jedno je jisté, nikdy jsem nic podobného nečetla.
Když se mi dostala do ruky, krapet mě vyděsila její tloušťka a drobná písmenka. Ze začátku jsem měla problém se začíst, ale pak už to šlo samo. Některé pasáže byly chaotické a musela jsem se vracet, abych si správně navázala postavy. Děj byl hodně zvláštní, ale možná právě proto se mi líbil a dokonce jsem se přistihla, že se v některých pasážích bojím a kontroluju, jestli mi někdo nestojí za zády.
Jsem nadšená! Skvělé počtení, sice pomalejší rozjezd ale autor prostě chce, aby jste se v prostředí a okolnostech dokázali orientovat. Až do konce netušíte, která strana vyhraje, kdo je ten zlý a kdo naopak ten dobrý. Po dočtení mám spíš pocit, že jsem viděla opravdu velice dlouhý film, než četla knihu.
"Ježíš nám odpustil, že jsme Ho zabili. Jeho otec nikdy."
Tohle je takové rozporuplné hodnotit. Když jsem zaregistrovala, že vyšla nová kniha S. CH, tak jsem pro ni bez váhání běžela do knihkupectví a možná jsem se těšila tak moc, až jsem se přetěšila...Rozhodně byl příběh propracovaný a bavil mě, tomu nemohu nic vytknout, ale na druhou stranu si myslím, že kdyby měla kniha o 300 str. méně, bylo by to jen ku prospěchu. Zbytečně dlouhé a k dočtení knihy jsem se spíš přemáhala, což není úplně ten čtenářský zážitek, který bych od knihy očekávala...
Čekala jsem něco trochu jiného. Chybí mi dočíst 200 stran a nějak se tím nemohu prokousat. Bílá igelitka je opravdu vtipná záležitost... Nevím, co si o tomto příběhu mám myslet. Dobře se čte, to ano. Ale nikdy jsem žádnou knížku nečetla tak dlouho. ????????
To teda byl "horor" - už před půlkou jsem se začala hrooozně bát, že tahle blbost nikdy neskončí. Byla to prostě dlouhá a nudná knížka.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství americká literatura zrada rodina horory parta dětí nadpřirozené schopnosti dobro a zloAutorovy další knížky
| 2012 |  Ten, kdo stojí v koutě |
| 2020 |  Imaginární přítel |
První polovina přečtená jedním dechem, zajímavý příběh. Posledních 200 stran čteno trošku s donucením. Konec byl za mě moc překombinovaný.