Imitátor
Daniel Cole
Nový krimiromán od autora úspěšné série Hadrový panák – hrdinové se mění, napětí a akce nepolevují... Píše se rok 1989. Detektivové Chambers a Winter pátrají po sériovém vrahovi se zvrácenou vášní pro nejznámější klasická sochařská díla: těla obětí stylizuje do jejich pozic. Během honičky za podezřelým přijde Chambers málem o život. Případ je odložen, pachatel se odmlčí. Sedm let poté se k vyšetřování vrací detektiv Marshallová, má k tomu totiž osobní důvody. Přemluví Chamberse a Wintera ke spolupráci, brzy však zjistí, že i vrah se chystá svou „sbírku“ zkompletovat. Kdo se stane jeho posledním, mistrovským dílem?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Mimic, 2021
více info...
Přidat komentář
Za mě přečteno jedním dechem. Vrah naprosto úžasně vymazlený, děj mi utíkal před očima.
(SPOILER)
Prvotní zklamání, kde je sakra Wolf Fawkes? Kde je Baxterová? Achjo.
Prvních 100 stran jsem se lehce ztrácela, celkově to na mě působilo roztřepaně a neuceleně.
Chambers a Winter jsou dobří chlapi, dýchal na mě rok 89, ale pořád se mi to zdálo nějaké nedotáhnuté. Rok 96 se rozjel a už mě to vtáhlo, konečně kniha dostala grády, Marshallová je zajímavá osobnost, fandím jí.
Vrah/psychouš nezklamal, toho Cole vymazlil do posledního detailu, samosebou i to, co prováděl (za to hvězda navíc).
Snad další kniha bude lepší…ne že bych byla nespokojená, jsem jen zklamaná, tím bych to uzavřela.
V Imitátorovi se podle mě Daniel Cole našel. Už v trilogii Hadrový panák mezi drsnými krimi pasážemi sem tam probleskoval černý humor. Ale teprve v téhle novince si autor dovolil rozbalit to naplno. A tak vznikl jedinečný thriller o sériovém vrahovi, který své oběti aranžuje do podoby slavných soch. Běhá vám z toho mráz po zádech (nebudu spoilerovat, ale scéna s labutěmi mě dostala ), a zároveň se bavíte, protože vyšetřovatelé všechno komentujou cynickými poznámkami, kterých jsou schopni jenom ti, kdo se s násilím a zlem setkávají každý den v popisu práce.
Velice jsem se na tuto knihu těšila, ale byla jsem mírně zklamaná . Série s Hadrovým panákem byla skvělá , ale tohle mě nějak nebavilo , i když námět byl zajímavý , přesto mi tam něco nesedělo . Předtím jsem četla Oběť Molochovi a to mělo naprosto jiné grády . Je to škoda .
Kniha ma na začiatku zaujala svojou originalitou, vlastne originalitou spôsobu vrážd.Ale to bolo asi tak všetko.Ani sa mi nechce o tom rozpisovať, pravdou však je, že kniha ma už potom viac menej nudila.Sem-tam boli jasnejšie chvilky, keď nastala nová vražda ,ale skutočne som to čítala už len so sebazaprením.Nevravim, že úplne nanič, ale také , že neurazí, ale ani nenadchne.Šedý priemer, čítala som už aj lepšie. V budúcnosti už asi od autora neskúsim nič, lebo ani toho jeho Handroveho panáka som nedočítala a teraz toto.... takže asi tak
Hned o začátku mě zaujal způsob vraždy a hlavně situace, která vznikla při nálezu prvního těla.
Autor nám už zpočátku servíruje dva potenciální podezřelé a vyšetřovatelé pouze řeší, který z nich je onen vrah, což mi přišlo neobvyklé a originální.
Kladně hodnotím i vyšetřovatele. Chambers má skvělý smysl pro detail a Winter mě několikrát rozesmál, což se mi u krimi knih často nestává. Tohle duo „packalů“ mě prostě bavilo. Oceňuji i psychologickou stránku zejména, jak dával vrah vyšetřovatelůmzabrat. Čím je provokoval a co v nich vyvolával za emoce. Daniel Cole mě mile překvapil, protože pokud máte na obálceuvedeno „ona bude jeho mistrovský kousek“ a většinu knihy vyšetřovatelépostupují určitým směrem, vytvoříte si jako čtenář představu, kam to povede.Autor mě však vyvedl z omylu a závěr jsem neodhadla.
Nemám zkušenost s autorovou předchozí sérií, ale určitěse do ní po přečtení Imitátora také pustím. Knihu bych doporučila všemmilovníkům dobrých britských detektivek.
Štítky knihy
thrillery napětí dobrodružství
Autorovy další knížky
2017 | Hadrový panák |
2018 | Loutkář |
2020 | Konec hry |
2021 | Imitátor |
2020 | Hadrový panák 1-3 |
Přiznám se, od svého prvního setkání s panem Colem jsem čekala velké věci. Pokud jde o předchozí sérii, četla jsem jen nadšené ohlasy, knížky mě minuly úplně. A přesto mě Imitátor překvapil už od první stránky. Tak dobrou a zábavnou detektivku jsem totiž už dlouho nečetla.
Sedlo mi prakticky všechno. Styl vyprávění, sem tam okořeněný černým humorem. Dvojice detektivů, velice výstižně o pár komentářů níže označená za duo packalů. Pachatel, skoro až poeticky zvrácený, ale logický ve svém počínání. Občas jsem se přistihla, že mu fandím, aby stihl své dílo dokončit. Užívala jsem si každý okamžik hry na kočku a myš, každé letmé setkání Chamberse s vrahem. Každou kapitolu.