Imitátor
Daniel Cole
Nový krimiromán od autora úspěšné série Hadrový panák – hrdinové se mění, napětí a akce nepolevují... Píše se rok 1989. Detektiv Chambers a konstábl Winter pátrají po zločinci se zvrácenou vášní: těla svých obětí nastylizoval do pozic klasických sochařských děl. Nikdo jim ale nevěří, že jde o sériového vraha. Během honičky za podezřelým přijde Chambers málem o život. Jeden případ je poté vyřešen, druhý odložen, vraždy ustanou. Po sedmi letech se k vyšetřování vrací detektiv Marshallová, má k tomu totiž osobní důvody. Přemluví Chamberse a Wintera ke spolupráci, brzy však zjistí, že vrah se rozhodl svou „sbírku“ zkompletovat. Kdo se stane jeho posledním, mistrovským kouskem?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Mimic, 2021
více info...
Přidat komentář
Velmi pěkný a nápaditý příběh, plný zvratů. Kniha se mi četla dobře, ale byly některé pasáže, které jsem si musela přečíst dvakrát, abych vlastně pochopila, o co jde. Jinak se mi celkově líbil námět knihy a ilustrace trefně doplnily děj, aby si čtenář dokázal vše živě představit. Pokud bude nějaké další pokračování, určitě se do něj pustím.
Mi se jeho knížky líbí. Zatím přečteno vše, čte se to prima, nevázne to, nápady zajímavé. Jako není to Carter, co si budem, ale času nad touhle knihou nelituji, u mě dobrý :).
Série Hadrový panák se mi líbila, ale Imitátor mě zklamal. Děj byl zbytečně rozkouskovaný a místy zbytečně překombinovaný, detektivové jen bezradně sledují vraždícího profesora, který jim pořád uniká.
Daniel Cole mě nadchnul knihou Konec hry, která dle mě byla z jeho trilogie ta nejlepší a Imitátor je jí v určitých ohledech dost podobný.
Převážně ta ironie - rozhovory a myšlenky hlavních postav, černý humor v místech největšího napětí - musíte se zasmát pod nosem. Autor to s námi umí, jeho hlavní hrdiny nelze nemilovat.
Těším se na další knihu. :-)
(SPOILER)
Neříkám,že byla kniha vyloženě špatná či že se nedala číst nebo mě nebavila, ale něco jí chybělo..
To něco bo takovéto napětí, ta husí kůže, když odhaduje kdo je vrah a proč to dělá. Ve spoustě velice dobrých knih se to dozvíte až ke konci, příběh tím vrcholí.
Zde, se jméno vraha dozvíme téměř hned z počátku knihy a pak už se jen řeší kde najdou vyšetřovatelé další sochu, popřípadě, kdo bude příští obětí.
Trošku nechápu jak je možné udělat z počátečního popisu vraha, kdy měl velice specifické rysy, chameleona, kterého při přímém střetu nepoznají ani vyšetřovatelé a ani žena, která ho v hloubi duše stále miluje aneb scéna se sousedem je velice přitažená za vlasy...
Byla to moje první kniha od autora a byla skvělá. Bavilo mě všechno, postavy, styl vyprávění, černý humor. A říkáte, že Hadrový panák je ještě lepší? Rozhodně jdu do toho.
Konečně kniha, kde ani jednu ženu neznásilnili. Vím, že je hromada takových detektivek, ale asi už na to mám alergii.
(SPOILER)
3,5/5
Mé první setkání s autorem a musím říct, že jsem čekala něco víc. Nechápejte mě špatně, námět, kde sériový vrah aranžuje mrtvoly do podob nejznámějších soch, je skvělý. Jenže mi chybělo nějaké napětí a zvědavost a pocit, že nemůžu knihu odložit, dokud nezjistím, kdo je vrah. Mám ráda, když si autor hraje s mou myslí a až do poslední chvíle není jasné, kdo zločiny páchá. V tomto případě byl kladen důraz spíš na dalších obětech - kde se objeví, kdo to bude a jakou sochu vrah zvolí tentokrát.
.
Bavily mě ústřední postavy vyšetřovatelů a jejich dialogy. Moc často se mi nestává, že bych si oblíbila nějakého detektiva, protože se většinou zabývám vrahem, ale v tomto případě tomu tak bylo. Líbila se mi "chemie" mezi Chambersem a Winterem, všechny jejich vtípky a kousavé poznámky. Fandila jsem jim a zároveň mi bylo líto, jak je případ zasáhl.
.
Jak už jsem řekla, námět knihy se mi velmi líbil. Dozvěděla jsem se více o známých sochách a jejich autorech. Jen jsem postrádala více akce a vzrušení.
sice to nebyla až taková pecka jako trilogie, ale časem vám tahle parta přesto přiroste k srdci. černý humor, aranžování mrtvol a třeskutá čtivost už ke Coleovi patří, ten by snad dokázal napsat strhující i návod k mikrovlnce...
Hodně dobré čtení jen mi vadila závislost vyšetřovatelky Jordan Marshallové. Děj byl zajímavý člověk se něco přiučil i o známých sochařských dílech. Bavilo mě to a těším se na další dílo tohoto autora, jsem zvědavá kam až se dá zajít.
Imitátor patří asi k tomu nejlepšímu, co jsem za poslední dobu přečetla. Od první do poslední stránky jsem si ten příběh užívala. Líbí se mi, jak je děj vyvážený - detailně popisované postupy vyšetřovatelů doplňují informace ze zákulisí případu, které se ven nikdy nedostanou. Můžeme se díky tomu na případ dívat z více perspektiv. Ocenila jsem, že osobní život hlavních postav se do příběhu promítá minimálně a neruší tak linku vyšetřování. Detektivové Chambers s Winterem nemají až tak výrazné charaktery, ale Jordan Marshallova si mě získala. Začínala s jedinou vizí, od nuly a musela vyvinout obrovské úsilí, aby se u policie prosadila. Za ten ohromný pokrok, který udělala jak profesně, tak osobně, jsem téhle ženě začala fandit. Taková vůle se vidí málokdy. Jako tým s Chambersem a Winterem fungují skvěle a určitě bych se s touto trojicí ráda setkala i v dalších knihách.
Vrátíme se do 80. a 90 let, kdy některé moderní metody vyšetřování buď ještě nebyly k dispozici, nebo byly zatím v plenkách. Pro někoho možná trochu retro, ale za mě to dodalo knize punc takové té klasické detektivky, i když pravdou je, že vrah si tady v ničem nezadá svou brutalitou s kolegy ze severu.
Umím si představit, že tohle není detektivka pro každého. Ale mě tenhle styl baví. Je zde plno akce, téma sériových vrahů většinou nezklame a přináší napětí, jak to bude dál. Obecně mi přišlo, že autor jel podle vyzkoušeného scénáře Hadrového panáka. Ale jak říkám, mě tohle baví.
Navíc oceňuji, že jsem se mohli blíže seznámit s detektivem Chambersem, jehož osud už známe z již zmíněného Hadrového panáka. Tohle je další věc, kterou mám ráda - když autor nenásilně odkazuje na své předchozí knížky.
Spojení Chamberse s Winterem a Jordan mě bavilo a tvořily skvělou trojku. Ráda bych si přečetla o nějakém jejich dalším společném případu a vrátila se k nim.
Naopak za co strhávám jednu hvězdu, je neustále omílané házení klacků pod nohy od nadřízených. Tohle se opakuje skoro ve všech detektivkách a hrozně mě to otravuje (čest výjimka a díky bohu z Chrise Cartera, který je jeden z mála, který se toho vyvaruje).
(SPOILER)
Tak mám konečně dočteno, bylo to fajn, ale ty předchozí byly lepší.
Tady už na mě bylo těch detektivů s "problémy" docela hodně.
A taky žádné překvapení ohledně pachatele chameleona který se "skrývá" policii takřka pod nosem.
Tak tahle partička určitě vyřeší všechno. Ovšem nejdřív to trochu zamotá. Máme tu sem tam fetující potetovanou gothku, snědého detektiva s jednou nohou a trochu obtloustlého sekuriťáka a pak samozřejmě až moc inteligentního vraha, co až moc miluje umění.
Nejdřív jsem nechápala, proč začínáme už v roce 1989. A také bych ocenila méně pokusů o humor, které tady stejně moc nefungují. I když na příklad spojení "pustil své hýždě na cenu pro vítěze" (čti křeslo) je vskutku kreativní.
Nicméně příběh jako takový mě zaujal. Nápad vyjádřit svou frustraci z nepodařeného života sochami zní jako dobrá terapie. Tedy záleží na tom, z čeho ty sochy jsou. Navíc schopnost zmizet bez povšimnutí v davu, by se mi taky občas hodila.
Takže celkově bych řekla, že zklamaná nejsem. Po další knize určitě sáhnu. A dokonce, ač chci nebo nechci, na těch třech detektivech mi nějak začalo záležet.
Bylo to divné, chvílemi super, ale chvílemi docela naivní, jakože někdo se mění jako chameleon a nikdo ho nepozná? A vlastně nevím, co a komu tím chtěl vrah dokázat. Za mě trochu nesmyslné.
Daniel Cole s novou knihou opravdu válí! Super poskládané detektivní trio, sem tam i nějaký vtípek, který člověka aspoň trošku odreaguje od té hrůzy, která je jinak v knize popisována.
Trošičku mi vadí, že vraha známe téměř od poloviny knihy,mám radši, když je na konci knihy ono pověstné wow. Ale! Konec není vůbec odfláknutý, naopak.. Vrcholí zde velké vrahovo finále.
Dle závěru bych řekla, že se i v další knize můžeme těšit na tyhle 3 detektivy. Já se těším :))
Velké zklamání!!
Naprosto nudný příběh s naprosto nudnými postavami, které neoplývaly ani vtipem, ani šarmem, vlastně vůbec ničím.
Vraha známe celou knihu, tedy nám zde chybí postupné odkrývání pachatele a nějaká posloupnost ve vyšetřování v kriminálním příběhu. Zrůdnost zločinů zůstává z předchozí trilogie, ale naprosto postrádá nějaký hlubší smysl. Já tedy důvody vrahova konání vážně nepochopila.
Prostě suma sumárum: předvídatelné, nudné a budu hodně přemýšlet, zda si ještě od autora něco koupím, protože zklamání bylo veliké, dámy a pánové.
Kniha se mi líbila.. Trochu jiná než předchozí série, ale vůbec ne horší.. Zajímavé, neobvyklé téma.. A hlavní antihrdina, ten se povedl :-D Všechny postavy jsou krásně vykreslené.. Četlo se to velmi dobře a bohužel rychle :-) Doporučuji :-)
Autorovy další knížky
2017 | Hadrový panák |
2018 | Loutkář |
2020 | Konec hry |
2021 | Imitátor |
2020 | Hadrový panák 1-3 |
Tak mě se Imitátor nelíbil. Děj mi připadal roztříštěný a nijak napínavý. Zatím nejlépe z krimipříběhů D.Cola považuji Hadrového panáka.