Informace, komunikace a bytí: fragment realistické informační vědy

25.10.2020

Autor Jiří Stodola se kouká na informační vědu z hlediska kritického realismu. Toto východisko není převládající u dnešních vědců vycházejících spíše ze sociálního konstruktivismu, a myslím, že je to škoda. Kniha je určena spíše studentům a odborné komunitě informačních vědců a knihovníků, avšak myslím, že je dobře čitelná a může zaujmout laika. Je pak však potřeba, alespoň základního filosofického minima. Autor vychází z pozice aristotelsko-tomistické filosofie, která dbá na korespondenční teorii pravdy. Takováto pozice má nesmírně důležitý dopad na to, jak je vnímána informace, a požadavek pravdivosti zakládá imperativ o němž lze říci, že povede k autentičtější společnosti, protože trvání na pravdivém poznání je odpovědí na postmoderní přístupy, jež bohužel dle i mého názoru postrádají opodstatnění pro skutečný život. Autor se tedy ze své pozice, jež je možná i celosvětově dosti originální v této vědní oblasti, věnuje pojmu informace, klasifikaci informace a její hodnotě. Poté rozebírá komunikaci a informační systém, zde se zabývá komunikací, jak ji představuje Roman Jakobson a informačním systémem Jiřího Cejpka. V závěrečné části se pouští do kritiky mcluhanismu, a zcela jasně se vymezuje proti tvrzení, že médium je sdělení viz. "Médium je zkrátka médium a poselství je poselství" (s. 112). Celá kniha je uzavřena vynikající interpretací Orwellova románu 1984 s poukazem, jak může postmoderní filosofie být nebezpečná, protože není-li pravdy, kterou je možné poznat, každý si může určovat svůj svět, je-li však svět nezávislý na subjektech, tak i pravda je nezávislá a nezmanipulovatelná.