Soukromá jatka
Christina Larsson
Ingrid Bergmanová série
< 2. díl >
Zaměstnanec sběrného dvora v městečku Sävenäs najde jednoho dne mezi odloženými předměty nový mrazák – a navíc plný balíčků mraženého masa. Rozhodne se, že ho odveze ke svému bratru Lennartovi, který má račí líheň a mohl by maso použít jako krmivo. Když však Lennart po několika týdnech jeden z balíčků rozmrazí, najde v něm mužskou nohu. Vyděšení bratři se rozhodnou, že se mrazáku co nejrychleji zbaví, a odvezou ho na vzdálené parkoviště, kde je vzápětí znovu objeven.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , MottoOriginální název:
Slaskjobbet, 2008
více info...
Přidat komentář
V první chvíli jsem knihy od této autorky číst nechtěla. Nelíbí se mi obálky (ano jsem jedna z těch kterým záleží i na obálce a jak nezaujme, nekupuji). Jelikož ale měli dvě z knih v knihovně jako VB, rozhodla jsem se, že jim dám šanci a první si půjčila Siluetu. Vůbec jsem toho nelitovala, byla skvělá! Tak jsem si hned půjčila i Soukromá jatka, podle anotace můj šálek kávy, jak se říká.
Kniha byla skvělá! Krásně se četla, byla napínavá, krátké kapitoly moc chválím (mám je ráda, přijde mi, že se pak knihy čtou rychleji) Přečtená za 3 dny
Jedinou výhradu, kterou mám je chyba hned v anotaci. Nejsem puntičkářka, to fakt ne ale tady mě to trochu štvalo. V anotaci je, že zaměstnanec sběrného dvora najde mrazák s masem a doveze ho bratrovi Lennartovi, který má racčí líheň. V knize ale najde mrazák právě Lennart a doveze ho bráchovi Börjovi.
Zaver knihy se mi libil. Ale celkove na me pribeh nezapusobil. Jednalo se spise o pribeh komisarcina zivota nez samotneho vysetrovani pribehu.
Jediné, co se mi na knize líbilo, byly krátké kapitoly. Celý příběh Porsche o nicem, žádný posun ve vyšetřování a v posledních 5 stránkách honem honem vyvrcholení. Celým příběhem se na druhé koleji vlekl nudný život mezi hlavní hrdinkou s její matkou. Kniha mohla být poloviční.
Pokud hledáte napínavou detektivku tak tuto knihu raději vynechte; v té záplavě severských detektivek se tato vcelku ztrácí. Kniha popisuje pátrání a práci týmu a její valná část se odehrává v policejní zasedací místnosti, kde se pořád dokola opakuje kdo co objevil, zjistil a kdo co bude dělat a zkoumat dál. Spousta poznatků z vraždy se neustále opakuje; na druhou stranu se v tom aspoň čtenář neztrácí. Styl autorky mi moc nevyhovoval; věty jsou poměrně jednoduché a chybí mi nějaké barvitější vyprávění a popis. Nejvíce mě bavil konec kdy už to začalo mít dlouze očekávaný spád.
Od knížky jsem si moc neslibovala, ale ve finále se mi vážně moc líbila. Na jednu stranu mi čtení přišlo možná trochu dlouhé - popisování všeho, co vyšetřovatelé dělali, našli a znovu to říkali ostatním. Takže jsem hlavně čekala, jak autorka vytvoří konec, který mohl buď všechno vylepšit nebo naopak úplně pohřbít celou knihu, ale ten se podle mě skutečně povedl, takže 5*! Další knížky od autorky určitě budou na mém seznamu "Chci si přečíst".
Tato krimi je popisem práce policejního útvaru. Ke klasické detektivce má hodně daleko.
Knížka byla napínavá až do konce, nelíbila se mi akorát složitá jména a jejich velký počet, čtenář se v tom lehce ztratil. Ale chválím originalitu vybraného motivu vraha. Zajímalo by mě, jaká je Pátá kniha Mojžíšova :)
Souhlasím, že určitě lepší než Pátá kniha Mojžíšova. Příběh zde graduje k logickému a nikoli překvapivému závěru. Líbí se mi, jak kniha sleduje pátrání skupiny pod vedením Ingrid (kterou zde již autorka přibližuje i v jejím rodinném zázemí) se všemi chybnými i správnými závěry.
Překvapivě dobrý nevím proč má kniha tak nízké hodnocení.