Inheritance
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 4. díl >
4. díl z tetralogie Odkaz Dračích jezdců Na začátku byl Eragon... Jak celý příběh skončí? Dlouhý výcvik a boje přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. Ta nejtěžší bitva Eragona a Safiru přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Podaří se jim porazit krále zla a obnovit v Alagaësii spravedlnost? Pokud to nedokážou oni, neporazí Galbatorixe už nikdo Nechte se i vy pohltit napínavým příběhem o dracích, čarodějích a odvážných hrdinech, zaposlouchejte se do charismatického hlasu Martina Stránského, díky němuž před vámi všechny fantastické postavy doslova ožijí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , Fragment (ČR)Originální název:
Inheritance, 2011
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Celá kniha je skvělá. Člověk má pocit, že to bude opravdu skvostné zakončení celé série a pak přijde konec knihy. A mě se vybaví jediná myšlenka, kterou po dočtení knihy mám a to je: Cože? Knihu jsem přečetla (poslechla si) opravdu hodně krát. Ale ten pocit neukončenosti stále přetrvává. Ale celá série je skvělá a i to zakončení se dá odpustit.
Celá série byla naprostá bomba. Originální nápad, docela zajímavé postavy - i když trochu zaostalé -, úžasný svět. Co se týče konce, ten mi trochu připomněl konec Zaklínače - přišel mi odfláknutý, co se poražení nepřítele týče.
K téhle sérii se ale určitě vždycky rád vrátím. Je to jeden z těch příběhů, které se vám otisknou do paměti.
Momentálně nevím, jak nejlépe popsat své pocity po přečtení téhle knihy. Ale musím říct, že série Odkazu Dračích Jezdců byla neskutečně silná a dobrodružná jízda ve skvělém fantasy světě Alagaesia, s charismatickými hrdiny a dračicí Safirou. Inheritance jako finální díl byl největší zážitek. Paolini nám přínáší do děje více zvratů, odhalení a otázek. Napětí každou kapitolou stoupá, vrcholí finální bitvou o Království a najednou jste na konci. Tyjo, věděl jsem, že to nebude happyend. Ale nečekal jsem, že to skončí tak dojemně a smutně.. Z toho budu ještě dlouho emocionálně vedle. Špatně se mi se světem loučí, ale těším se na návrat v podobě páté knihy, která už je v Česku za rohem. Jsem zvědavý, co mě čeká. Odkaz dračích jezdců se pro mě stal srdcovou záležitostí. #TeamArya
SPOILERY:
Achjo, já jsem chtěl aby Eragon odjel společně s Aryou. Byl to podle Paoliniho jeho původní konec.
Nakonec to kvůli charakteru Aryi změnil, mám pro to pochopení, ale mohlo to rozloučení mít tu třešničku na dortu. Škoda. Možná pátá kniha překvapí... :D
No a je to, že jo... konec.. co mám teď jako dělat se svym životem? Dobře no, nebudu to přehánět, ale fakt se mi s Eragonem, Aryou, Safirou, Roranem atd. loučit nechce. Bylo to pěkný, smutný, napínavý, k naštvání, nespravedlivý, dobrodružný, ale je konec. No... takže asi tak. Doporučuju a jdu přemejšlet, co teď můžu číst, aby se to světu Alagaesie alespoň trochu vyrovnalo. Atra esterní ono thelduin ✌
Nádherné vyvrcholení. Nebyla bych vůbec proti, kdyby autor napsal nějaké to volné pokračování.
Krásné zakončení série. Sice Vás kniha až tak nepřekvapí, ale je to dojemné, když se musíte s tímhle světem rozloučit.
Tak jaký, že byl závěr Inheritace série? K Eragonovi patří spousta akce a té Paolini skutečně nešetří. Dech beroucí je souboj s lordem Barstem (dle mého jeden z nejpovedenějších popisů boje vůbec). Dlouho očekávané setkání s Galbatorixem je také mistrně zvládnuté - překvapilo mě, jak skončilo. Introvertní, hluboké, přál bych tuto empatickou katarzi každému vrahovi a zločinci. V některých liniích vidím otevřené dveře (Murtag, Eragon, Arya, Sloun) - možná se něco o nich dozvíme z chystané povídkové knihy, která vyjde na silvestra letošního roku (anglicky) a později z páté knihy. Ano, ukápla i slzička. Závěr není naivní happy end, ale spíš uspokojení ze splnění úkolu s mírnými chmurami (a prázdnotou) do budoucnosti ve stylu konce Návratu krále. Po tolika stranách jsem si Eragona, Safiru, Rorana i všechny ostatní oblíbil. Stali se mými přáteli a je mi líto, že to vše skončilo. Byl to zážitek a myslím, že Tolkienovi by se to také líbilo.
Po dočtení celé ságy mě jen napadají Paoliniho slova na konci knihy:
A je to tu. Konec! Už není co dodat. Následuje ticho...
Ale určitě se k této nádherné fantasy sérii zase vrátím :-)
Skvělý závěr série. Nemůžu se dočkat, jestli se naplní autorovi řeči, a on se k tomuto tématu vrátí.
Přeskočím rovnou sem (nebudu psát dílčí komentáře k 2. a 3. dílů). Líbilo se mi, jak se v 2. dílu příběh rozdvojil na Roranův a Eragornův příběh. Celé to krásně gradovalo a samotný závěr byl správný, i když jsem z něj byl naměkko :D
Spousta dotažených mini-příběhů na konci se mi také líbila, ale i tak prostor pro pár dílčích příběhů nebo další pokračování si autor ponechal. Nebo pro dnes popůlární spin-off, jak to přesně bylo před a během války Dračích jezdců (Galbatorix a křivopřísežníci), i přesto, že ve 4. díle bylo mnohé objasněno.
Další plus v celém příběhu byl popis bojů = od fyzických, přes magické až po mentální souboje. Ale i přes to všechno nemůžu dát 5/5, protože ve světě fantasy znám (alespoň pro mě) lepší příběhy.
Eragon dospěl. Příběhy se dovyprávěly. Pohádkové zakončení patří do kategorie knih pro dospívající. Vše tak, jak má být. Jsem ráda, že jsem se s dračí ságou seznámila, i když už dávno nepatřím mezi ...náctileté
Krásný díl, celá série byla skvělá a přirostla mi k srdci. Tohle se vážně povedlo, jen škoda, že pokazili film, ráda bych viděla všechny 4 díly i na plátně.
Mezi Eragonem a Inheritance uplynulo snad celých 10 let. Paolini mezitím vyzrál a dospěl. A přece jeho Odkaz Dračích jezdců nejeví výrazné rozdíly, jenom postupně roste a graduje. Jeho dílo tak zůstává konsistentní po mnoha stránkách. Snad jediná výhrada mi tane při dočtení Inheritance na mysli. Přece jen se mi tato část jeví už trochu moc uměle protahovaná a prokládaná opakovanými opisnými a vysvětlujícími pasážemi některých zjevných, jednoduchých či přebytečných jevů. A ani Paoliniho důslednost dovyprávět veškeré příběhy do úplného konce mi zcela nesedí. Neponechal nic mé představivosti. Až na postavu bylinkářky Angely :-). Naštěstí také měl i stále co nového sdělit. Svým barvitým jazykem a poutavým stylem tak například rozkrývá život a povahu kočkodlaků, Urgalů či tajemství srdce srdcí. Umí tak i po téměř 2000 stranách opět a zase naservírovat nejedno překvapení. Pro mne velmi povedená pohádková sága s mými oblíbenými mýtickými bytostmi elfy, trpaslíky či draky, a řadou zcela nových. Nelítostný boj o slávu a moc v Alagaësii dospěl ke svému konci (a nejen to) a mně nezbývá než konstatovat, že Eragon s dračicí Safirou, Roran a další mi zpříjemnili mnoho, mnoho, mnoho... dlouhých chvil.
Napínavá, čtivá kniha se sympatickými postavami a zajímavými rasami. Velkým bonusem tohoto dílu dle mého byli kočkodlaci, méně tradiční než například trpaslíci a elfové. Samozřejmě se v knize píše o mnoha bitvách, Paolini se je však pokaždé snaží podat jinak, zajímavě, a z větší části se mu to i daří. Možná v závěrečné bitvě proti Galbatorixovi jsem čekala od Eragona trochu více důvtipu, než že začne dotírat na královo kamenné srdíčko, ale v pohodě.
Co mi hodně vadilo bylo posledních cca. sto stran, které byly v podstatě vycpávkou jenom o tom, že Eragon lítal po celé zemi a pomocí jména Starověkého jazyka, na které ani nepřišel sám, vyřešil všechny problémy. To už mi přišlo moc.
Každopádně, celá série byla krásná, měla svou výjimečnou atmosféru, postavy, jejichž
osud vám není lhostejný. Autor se inspiroval jinými, to ano, ale myslím, že kupříkladu tematiku ras, na níž je inspirace jinými literáty nejvíce vidět, zvládl docela originálně a hlavně draky nám ukázal ve zcela novém světle. I Paoliniho styl se s každou knihou zlepšoval. Jsem rozhodně ráda, že jsem si Odkaz přečetla a pokud Paolini přijde s něčím novým, ať už v Alagaësii nebo mimo ni, určitě to zkusím.
Štítky knihy
draci elfové kouzla trpaslíci americká literatura pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Opět mnoho zvratů a překvapení.Některé věci a souvislosti z minulých knih nyní zapadají do sebe. Trochu jsem rozpačitý ze závěru příběhu a očekával jsem epičtější zánik Galbatorixe. Z druhé strany to bylo docela neotřelé zakončení celého válečného úsilí proti Galbatorixovi. Škoda, že se smrti zrádce nedožil Brom a neviděl proměnu svého syna v tak zdatného dračího jezdce. Osobně sem neočekával, že se některé hlavní postavy vydají rozdílnými směry. Alespoň je zde příslib pozdějších setkání díky svým úkolům a povinnostem. Jsem velmi spokojen s tak velkým a propracovaným dobrodružným fantasy příběhem. Nelituji tolika stran.