Sapphique
Catherine Fisher
Inkarceron série
< 2. díl
Finnovi se podařilo uprchnout z temného vězení jménem Inkarceron, ale musel tam zanechat své nejbližší přátele, přísežného bratra Keira a dívku Attii. Jeho nárok na trůn Říše se zdá nezpochybnitelný – až do chvíle, kdy vystoupí neznámý Uchazeč, který jako by mu z oka vypadl, a za dědice se prohlásí sám. Finn si stále pamatuje jen život ve vězení, mučí ho sny a nejistota. Kým vlastně je? Claudia a její učitel Jared tuší, že osvobození Finna bylo jen prvním krokem na dlouhé cestě plné intrik a nebezpečí. Královna Sia se o svou moc nehodlá dělit a k tomu, aby se Finna a Claudie zbavila, použije jakýchkoliv prostředků. Ze všeho nejvíc touží navždy zničit spojení mezi královstvím a vězením, ale netuší, že Inkarceron, myslící stvoření, má svůj vlastní plán na konečný Únik. Jakou roli ve všem sehraje tajemný Sapphique a jeho dračí rukavice?... celý text
Přidat komentář
Druhý díl se mi líbil snad ještě víc, už jsem se v tom tolik neztrácela a mohla si užít naplno knížku. Ze začátku jsem si myslela, že to dopadne jinak, ale závěr knížky se mi líbil, ke knize nemám výtku. DOPORUČUJU!!! :)
Po delší době mě "donutila" knížka propřemýšlet pár večerů a pustit se do hloubky, a to s radostí, palec vzhůru oběma dílům, které jsou stejně dobré a zároveň tak odlišné...
Bezvadá a skvělá kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem, skvělý a napínavý děj a závěr, který bych já nečekala.
Už předchozí díl se mi líbil, ale k pokračování musím říct, že bylo ještě lepší...
Nejen, že už jsem ze všech výrazů, na které jsem v Inkarceronu jen nechápavě zírala, nebyla zmatená, jelikož už jsem si je v průběhu první knihy zvládla zažít, ale navíc se od samotného začátku v knize objevovaly nové a nové zvraty, které jsem ve většině případů vážně nečekala.
Nemá cenu se tu dlouze rozepisovat, kniha je to opravdu dobrá... A že neměla dostatečně dobrý konec? Mě se to právě takhle, jak to skončilo, líbilo možná mnohem víc, než kdyby byl příběh více uzavřený a prostě víc nějak "nasměrovaný"... Ráda si popřemýšlím, jak by to asi mohlo pokračovat dál a jak tedy vlastně všechny postavy nakonec dopadly.
Úžasné pokračováni Inkarceronu. Nic není zkažené a děj stále úžasný. Když jsem knížku dočetla řekla jsem si..."přeci už nemůže být konec."
Kniha me ponekud zklamala...napsana je stejne dobre jako predesly dil, ale ten konec jsem si predstavovala trochu jinak. Tohle mi prislo takove studene, bez jakychkoliv emoci, projevu naklonosti... je mozne, ze casem zmenim nazor, ale reakce: "to bylo naprosto super" se nedostavila...
Druhý díl mě ani zdaleka neuchvátil tak, jako ten první. Nebo alespoň zpočátku. Dělalo mi trochu potíže prokousat se přes prvních pár kapitol, protože jak napínavě skončil první díl, tak jeho druhý "bratříček" naopak nudně začal. Ale vytrvala jsem a vyplatilo se mi to :)
Druhý díl je plný hádanek, autorka vlastně nikdy doopravdy nepotvrdí, zda je Finn pravým princem nebojak to dopadne se samotným Inkarceronem.