Sapphique
Catherine Fisher
Inkarceron série
< 2. díl
Finnovi se podařilo uprchnout z temného vězení jménem Inkarceron, ale musel tam zanechat své nejbližší přátele, přísežného bratra Keira a dívku Attii. Jeho nárok na trůn Říše se zdá nezpochybnitelný – až do chvíle, kdy vystoupí neznámý Uchazeč, který jako by mu z oka vypadl, a za dědice se prohlásí sám. Finn si stále pamatuje jen život ve vězení, mučí ho sny a nejistota. Kým vlastně je? Claudia a její učitel Jared tuší, že osvobození Finna bylo jen prvním krokem na dlouhé cestě plné intrik a nebezpečí. Královna Sia se o svou moc nehodlá dělit a k tomu, aby se Finna a Claudie zbavila, použije jakýchkoliv prostředků. Ze všeho nejvíc touží navždy zničit spojení mezi královstvím a vězením, ale netuší, že Inkarceron, myslící stvoření, má svůj vlastní plán na konečný Únik. Jakou roli ve všem sehraje tajemný Sapphique a jeho dračí rukavice?... celý text
Přidat komentář
Tento díl přímo navazuje na předchozí, takže nedoporučuji ho číst samostatně. Mně osobně přišel dost zdlouhavý, sice opět nabitý akcemi, nicméně mě už tolik nebavil jako ten první. Místy jsem se do čtení nutila a vyloženě přeskakovala řádky. Snad možná proto, že jsem si v první knize o postavách vytvořila nějaký obrázek a v této druhé mi už na ně nepasoval.
Děj je trošičku temnější, drsnější a zákeřnější, řeší se hodně zrada, pletichy a jak koho přechytračit. V podstatě je víc negativní, bez větší naděje, která čtenáře drží v napětí. Od začátku je jasné, jak přibližně příběh skončí, i když ve finále je ten konec takový jakoby otevřený. A na můj vkus rychlý.
Každý vězeň chce utéct z vězení, na tom není nic k nepochopení. Co se ale stane, když z vězení chce utéct samotné vězení? A Inkarceron je natolik chytrý, že se mu to skutečně může podařit
Finnovi se podařilo z vězení utéct, ale musel v něm zanechat své přátele Keira a Attiu. Což ho nesmírně trápí. Navic si venkovní svět představoval jinak.
Claudie, která Finna zachránila s vidinou, že bude novým králem, je z Finna zklamaná. Čekala, že se bude chovat jako princ, na vše si vzpomene a ujme se trůnu. Teď i ona pochybuje, zda je Finn skutečně princ Giles.
Královna Sia navic Finnovi nechce trůn nechat zadarmo. Na scéně se tak objevuje i její uchazeč, který tvrdí že je princ Giles.
A do toho všeho se Inkarceron rozhodne utéct z vlastního vězení. Kdyby se mu ale utéct podařilo vězení jako takové by přestalo existovat a uvnitř by zemřelo tisíce lidí.
Jak vše nakonec dopadne? Podaří se Inkarceron nakonec porazit?
Bohužel musím hodnotit pouze 3 ačkoli dej byl akčnější než v prvním díle. Obsahoval hodně překvapení, zvratů, přesto mne do děje úplně nevtahl. Byla místa, kde mne i nudil.
Spíše, než abych si postavy oblíbila, mne rozcilovaly. Hlavně Cloudie, která nemohla překousnout, že Finna hodně ovlivnil pobyt ve vězení. Keiro, který neustále myslel jen sám na sebe a dokonce i Attia.
Konec mne doslova zklamal. Čekala jsem větší rozuzlení a ne ještě víc, za mne nelogických rozhodnutí a věcí.
Kniha je řazena jako fantasy pro děti a mládež. No za mne je to sci-fi a nevím, zda děti a mládež budou z této knihy nadšený.
Dost dobře nechápu, jak zrovna tato kniha, tedy respektive její 1 díl mohl získat cenu The Times za nejlepší dětskou knihu roku a stal se i předlohou k filmu. (Aspoň tak to píšu na zadní straně knihy Sapphique).
Za mne kniha, kterou přečtu jednou a už se k ní nevrátím.
Já jsem vlastně spokojená...sice jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale nakonec přece jen převážily ty čtyři. Je to tedy hlavně kvůli tomu, jak vše dopadlo, protože to jsem si opravdu netypovala, a to jsem si říkala, že knížky tohoto žánru mývaji dost často podobný scénář, jen světy se mění...Každopádně jestli se mi zakončení líbilo nebo ne, není důležité, rozhodně překvapilo...
Četla jen tento díl, proto asi nedokážu být objektivní. Bylo to pro mě dost zmatené, špatně jsem se orientovala.
Četla jsem bezprostředně po přečtení prvního dílu a měla jsem trošku obavy, aby pokračování nebylo slabší. A nebylo :-) Příběh bezprostředně navazoval na první díl, opět sledujeme dvě různá místa a autorka nás udržuje v napětí až do konce. Bylo to pěkně, čtivé a zajímavé, i po skončení mě to nutilo o příběhu a jeho světech přemýšlet.
Mě tento díl bavil dost,snažila jsem se předvídat,tipovat, se příběh bude vyvíjet,ale děj vždy překvapil.Hlavně pasáže z Inkarceronu,ta pestrost postav, nestvůr a míst.Chtěla bych mít fantazii autorky.
četla jsem jen tenhle díl a až tak moc mě nenadchl, přišlo mi to takové roztahané, ale konec byl velmi strhující a ten se mi moc líbil
Rozhodně akčnější, poutavější a dle mého názoru i propracovanější než první díl. Konečně jsem se taky dočkala detailnějšího popisu a charakterizaci postavy Inkarceronu. Co mě trochu mrzí, je zbytečně useknutý a ne příliš doladěný konec, který mohl být mnohem rozvinutější a vysvětlenější. I tak jde ale o pohodové dílko, ke kterému se ráda někdy vrátím...
Druhý díl je úžasný a i když mě to samotnou překvapuje velmi jsem si oblíbila Keira:D ,jo asi jsem se zcvokla ,ale jeho hlášky mě vždy pobavily.:)
K tomuto dílu nemám co říct. Snad jen...byl prostě lepší. Samé překvapení a napětí, opět jsem jí hltala, nedýchala, dostávala infarkty a pak zase hltala...:)
Druhý díl rozhodně nezklamal! Poslední dvě části jsem doslova zhltla, nemohla jsem přestat dokud nezjistim jaky je konec no a kdyz jsem se dozvedela kdo ze je teda Sapphique, byla jsem jeste vic nadsena. Prectete si to a nebudete litovat! :)
Kniha se mi po celou dobu líbila asi stejně jako první díl. Napínavá, zajímavá, tajemná. Co se děje a zvratů týče byla možná o trochu lepší než první, ale zase úryvky na počátcích kapitol už nebyly tak skvělé. Nízké hodnocení dávám jenom kvůli tomu konci, který zkazil celou knihu. Četla jsem to, abych se dozvěděla co je zač Sapphigue a jak to bylo s Finnem, no a nedozvěděla jsem se nic. Možná, že až to nebude tak čerstvé, dokážu ohodnotit tuto knihu kladněji, ale zatím mě to tedy opravdu štve. Jinak stejně jako první kniha psaná trochu jednodušeji, ale myslím, že to na příběhu neubírá.
První díl se mi opravdu líbil, ale ten druhý byl ještě o něco lepší. Bylo tam víc akce a napětí, každou chvíli nový zvrat. Musím se přiznat, že některým Keirovým hláškám jsem se opravdu zasmála. Ke konci mě to vůbec nehtělo pustit a já jsem ji prostě musela dočíst, musela jsem vědět jak to dopadne. Konec nebyl špatný, náhodou je to zajímavě ukončené a každý si podle svého domyslí, jak to všechno nakonec skončí..
Konec se mi zdál poněkud uspěchany a nesrozumitelný, ale celkově se pokračování drží standartu první knihy.
(SPOILER) Musím říct, že se mi o malinko víc líbil první díl, ale i tady bylo spousta akce a překvapení. Nicméně konec byl takový nejasný. Asi mám dlouhé vedení, ale nějak jsem nepochopila, jestli teda byl Jared už od začátku Sapphique nebo ne....
Každopádně by se mi tam i líbila alespoň trochu romantická linka, takhle to vypadalo, že si Claudia musí Finna vzít, i když ho nemiluje.