Na bledém oři
Piers Anthony
Inkarnace Nesmrtelnosti série
1. díl >
Zane zastřelil smrt, to byla chyba. Okamžitě pochopil, že musí nastoupit na uvolněné místo a štvát se na bledém oři křížem krážem kolem světa a brát život ostatním smrtelníkům.
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1994 , Classic AndOriginální název:
On a Pale Horse, 1983
více info...
Přidat komentář
dle mého to je docela dobrá kniha. Nemá smysl se v tom moc pitvat a říkat že něco nemá smysl atd. neboť jaký má třeba smysl že tam jsou lítací koberce že? ))) prostě takto to Piear Anthony napsal, protože se mu takto líbilo a mě se to líbí také. Ale každý má právo na svůj názor.
Slabé a hodně naivní. Žádný příběh. Dočetl jsem jen proto, že knihy zásadně nedočtené neodkládám.
Autor si vymyslí nějaký způsob jak "to" funguje, ale pak strašně inkonzistentně tento způsob narušuje, takže vlastně celá premisa většiny děje nedává smysl. Spolu s naivním a příliš černobílým pohledem se jedná o mírně podprůměrnou techno and sorcery fantasy. Na druhou stranu je napsáno poměrně čtivě, takže nějaké fanoušky si knížka asi získá.
Ze začátku to vypadalo že ani nedočtu. Dlouhé, rozvláčné popisy, pořád dokola. Téma smrti skvělé, ale s provedením v tomto románu se prostě nemůžu ztotožnit. Nebe, peklo, očistec, do toho magie, draci co se krmí pannami. Při popisu ďábla jsem měl pořád před sebou scény z filmu Pick of Destiny. Prostě jsme si s touhle knížkou moc nesedli. Ale napsáno je to zručně, a dočíst se to určitě dá. Já příště raději sáhnu po Bulgakovovi. Tam je ďábel, smrt, a vše ostatní také. Ale úplně z jiného světa.
v roce 1995 jsem knihu četl pár dnů na vojně,.. byla neuvěřitelně čtivá,. ze vše pěti děl inkarnace nesmrtelnosti mne tato pohltila nejvíce,.. spojení scifi a fantasy nemá chybu,...
Vcelku zajímavý námět a i pěkně napsaný. Občas se opakuje a připomíná myšlenka, což je zbytečné. Hlavně že vše dobře dopadne.
Nuda. Plky o bohu a Satanovi mě vždycky provokují, ale tady je jasně cítit, že autor je věřící, což z mého pohledu kazí každou knihu, ať už je o čemkoli. Další provokaci vidím ve zjednodušeném škatulkování neškatulkovatelných věcí. Jen říct, jestli je člověk dobrý nebo špatný prostě nejde. Ani ve fantasy. Že se dítě narodí už zatížené hříchem a pak musí "dohnat" hříchy, za které nemůže? Trochu kravina, ne?
Navíc téma Smrti je poněkud vyčpělé a znám lepší kousky s touto myšlenkou. Co mě ale ruší při četbě nejvíc, je neustálé omílání téhož, opakování stejné myšlenky z mnoha úhlů. Myslím, že i průměrný čtenář je natolik vnímavý, aby věc pochopil napoprvé. Podobně jako: ten strom byl zelený, ale přemýšlel jsem o tom, že ten strom byl vlastně zelený a jaký na mě má vliv, že ten strom je tak zelený. Uklidnilo mě, že ten velký strom je pěkně zelený a řekl jsem si, že je vlastně dobře, že ten košatý strom je hráškově zelený. Taky Vás čtení příkladu skoro rozčílilo? V Inkarnaci nesmrtelnosti se s podobným budete potkávat až nezdravě často. Tolik logických nedostatků, že se upřímně divím tak vysokému hodnocení. Nemám žádnou motivaci číst další díl či cokoli od Pierse.
Piers Anthony zde jakoby vytváří nový druh fantastiky a to náboženské fantasy. Jednoduše náš obyčejný svět, kde by měli pravdu křesťané. Tohle je však v knize naštěstí jen implicitně. Celý děj vychází z černobílého křesťanského paradigmatu nebe a pekla. Trochu mi vadilo, že tahle primitivní představa ve mě během čtení vyvolávala určitý pocit odporu. Nemyslím averzi vůči křesťanství, ale nesmyslnost černobílého vidění světa, kdy existují pouze dvě posmrtné škatulky nebe a peklo.
Příběh vypráví o osudu celkem neúspěšného amerického mladíka, který se dostane do bizarní životní situace. Převezme totiž úřad smrťáka. V této roli, která má v tomto světě svůj vlastní úřad, pak začne bojovat s neznámým spiknutím, které ho dosadilo na tento post. Tento na první pohled šílený nápad však vede k velmi promyšlenému příběhu. Mimo divného pocitu z všudypřítomného dualismu se kniha výborně čte. Místy se odehrávaly velmi vtipné situace, plynoucí z existence živého vtělení Smrti, které má vlastní pohled na život a názory. A někdy se naopak člověk nad něčím víc zamyslel, protože celý příběh se neustále týkal smrti.
Kniha tak může rozčilovat stejně tak křesťany jako ateisty. Jedním bude připadat jako nemístná parodie a druhým jako stupidně nereálný svět. A myslím, že autor své mistrovství prokázal tím, že většině křesťanů a ateistů se kniha bude naopak velmi líbit. Jste-li nad věcí, je kniha perfektní. Možná jen pocit určité vykonstruovanosti, ale ten se dostaví až po dočtení, kdy si člověk uvědomí jak bylo vše dobře promyšlené. I mě způsob napsání v něčem přípomínal některé Pratchettovy romány. 90%
První a asi nejlepší kniha z celé série. Hlavní hrdina Zane při pokusu o sebevraždu omylem zastřelí Smrt. Poté musí nastoupit na její místo, cestovat světem a převážet duše zemřelých do očistce. K dispozici má nejrůznější vychytávky jako například koně Mortise, který se v případě potřeby může proměnit na auto apod. Do toho všeho se připlete vtělení zla Satan, který se snaží Zaneho zkorumpovat a získat ho na svou stranu. Při střetnutí s pánem lží však není nic takové jak se zdá a Zane musí pochopit podstatu smrti, aby v tomto boji zvítězil.
Na knize se mi nejvíce líbil nápad. Smrt je zde chápána jako jakýsi úřad, který vykonává člověk do té doby, než ho někdo zabije a stane se jeho nástupce. Jako vedlejší postavy vystupují v knize vtělení Času, Osudu, Války a Přírody. Jejich příběh je pak obsahem dalších knih. Rovněž svět ve kterém se vše odehrává připomíná současnost, ale navíc zde působí magie a vše do sebe pěkně zapadá.
Knihu bych doporučil všem fanouškům fantasy. První díl Na bledém oři lze číst samostatně. Od druhé knihy začne postupně vycházet najevo, že je vše o něco komplikovanější. A příběh Zaneho byl pouze jedním kamínkem v mnohem větší mozaice. Podle mého názoru se jedná o jednu z nejoriginálněších fantasy sérií.
Dodatek: v angličtině vyšli ještě tři další knihy: For Love of Evil, And Eternity a Under a Velvet Cloak, které bohužel nebyly přeloženy.
V mnohém mi kniha připomínala Pratchettovy knihy o Smrťovi, které mám hodně rád. A spojení současnosti s vykonáváním úřadu Smrtě je prostě dokonalé.
Tento příběh mě fascinoval hned od první věty: To je smrt....... a tak smrtelně jsem se do něj začetl, až jsem byl zklamán, že končí. Naštěstí je v této sérii napsáno ještě čtvero příběhů a já věřím, že budou stejně kvalitní, jako příběh muže, který zastřelil Smrt. Zaneův příběh o smrti, lásce a věrnosti, je jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl. Novodobá fantasy mě nějak moc neoslovuje, ale dobrodružství, které napsal Piers Anthony v roce 1983 je fascinující a plné překvapení. Malá ochutnávka: Ty se nebojíš Pekla?............ Nebojte se, vy, kdož máte rádi velká dobrodružství do kterých se můžete vtělit i vám se něco podobného klidně může stát. Tak bacha na koho střílíte, když vám zazvoní u vašich dveří.
Precteno za dve hodinky :) prijemne cteni :)
Smrt je nejprirozenejsi zpusob, jak ti dat najevo, abys zvolnil.
Jedna z nejlepsich fantasy knih jake jsem kdy cetl. Vyborny a napinavy pribeh, dobry cesky preklad. Mohu jen doporucit vsem, kteri maji radi tento zanr.
Velmi pěkný příběh a hlavně výborný námět, který opravdu zaujme. Celou dobu není jasné jak to celé dopadne, takže se čtením nejde úplně jednoduše přestat.
Velmi zajímavý, vtipný a napínavý příběh o úřadu smrti. Příběh se postupně rozvíjí, děj je dopředu dobře vymyšlen a není předem jasné jeho směřování. Velmi kvalitní četba.
Autorovy další knížky
1994 | Na bledém oři |
1995 | Dvojí nekonečno |
1991 | Záblesk paměti |
2000 | Chameleon a zaklínadlo |
1995 | Ve skleněných hodinách |
Ze všech dílů inkarnace Nesmrtelnosti je první díl můj nejoblíbenější.
Je to taková pohádka a já rada pohádky :)