Ve skleněných hodinách
Piers Anthony
Inkarnace Nesmrtelnosti série
< 2. díl >
Norton pochopil, že život pro něho ztratil smysl, proto přijímá vtělení času - znamená to však začít žít pozpátku ze současnosti do minulosti.
Přidat komentář
Dopředu musím upozornit, že kniha je na začátku velmi bídně napsaná. Prvních 30 stran se téměř nedalo číst. Podání bylo tak jednoduché a naivní, že tomu chyběla jakákoliv uvěřitelnost. Ostatně literární úroveň celé knihy odpovídá zcela průměrné fantasy literatuře. Díky příběhu, který se začne po úvodu značně komplikovat, se však už od začátku vkrádá nepříjemný pocit vykonstruovanosti. Tahle promyšlenost, která tak moc nevadila v předchozí knize je zde více zřejmá a nakonec se z ní stane jedna z předností knihy.
Piers Anthony zde totiž opět pustil svou fantazii ze řetězu a je až neuvěřitelné co všechno dokázal vytěžit ze svého černobílého světa dobra a zla, nebe a pekla. Světa kde funguje věda i magie. Ze začátku tak kniha není vůbec záživná, ale postupně se člověk neubrání originalitě nápadů co se v knize objevují. Tak jako minulá kniha se věnovala vtělení Smrti, tato sleduje vtělení Času. Díky schopnostem tohoto vtělení ovládat čas se příběh začne zamotávat. A tak s postupujícím dějem bude čtenář spíše uchvácen promyšleností příběhu a originálním nápadům než literární kvalitou.
Kniha na minulou navazuje velmi nepřímo, ale některé postavy z prvního dílu se v knize objevují a tak je nutné číst knihy postupně. Během čtení se začne zdát, že části knihy spolu nesouvisí, ale vše se nakonec prováže v jeden celek. Ikdyž sám musím říct, že díky cestování v čase jsem s jednou kapitolou moc souhlasil, protože podle mě neodpovídala logice. Ale možná jsem to špatně pochopil, protože čtení knihy vyžaduje větší pozornost než je běžné.
Škoda toho hrozného začátku, protože jinak je kniha zábavná a místy docela vtipná. Druhá polovina knihy je výrazně lepší a pak si už jen člověk užívá jak vše do sebe začne postupně zapadat. 85%
Výborný druhý díl Inkarnace i přes to, že mě části se Satanovými imaginárními světy trochu nebavily. Naopak nejlepší byla asi ta část, kdy se děj zaplete s dějem předchozí knihy.
Protože miluju cestování časem, je pro mně tento příběh velmi stravitelný a považuju jej za nejsilnější z celé panteologie. Čtenář se jen musí orientovat proti toku času a pak bude vše stoprocentně chápat. Příběh Nortona, člověka který žil pozpátku, jsem náramně prožíval až mě z toho mrazilo. Na své cestě časem potkává celou panteo skupinu, o které se postupně dočítáte v tomto dobrodružství nazvaném Inkarnace Nesmrtelnosti. Opět zde figurují Osud, Smrt, Válka a Příroda, ale také Bůh a Satan. Tyto příběhy vřele doporučuji. Malá ochutnávka: Satan chvilku gestikuloval - a za chvilku se Norton řítil vesmírem rychlostí, kterou za sebou brzy nechal Zemi a po chvíli i Slunce........... Tento příběh jsem přečetl rychlostí světla.
O trošku horší než předchozí díl. Začátek knihy o Nortonovi je zajímavý, ale v okamžiku, kdy se stává Chronosem se děj zamotává s dějem předchozí knihy. Přesto je ještě jedná o docela dobré čtivo. Ovšem pasáže, kdy Chronos opouští Zemi a vydává se do Satanovových imaginárních světů, už opravdu za mnoho nestojí.
Celkově za 3.
Autorovy další knížky
1994 | Na bledém oři |
1995 | Dvojí nekonečno |
1991 | Záblesk paměti |
2000 | Chameleon a zaklínadlo |
1995 | Ve skleněných hodinách |
Slabší než předchozí díl, trochu mi to kazí chuť do čtení dalších tří dílů. Popisování roztažitosti a smršťování vesmíru mi přijde zbytečně složité.