Muž bez psa
Håkan Nesser
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238382/mid_muz-bez-psa-238382.jpg
4
243
243
Inspektor Gunnar Barbarotti série
1. díl >
Prosinec v Kymlinge. Členové Hermanssonovy rodiny se scházejí, aby oslavili dohromady stopětileté výročí – otec Karl-Erik slaví 65 a nejstarší dcera Ebba 40 let. Nic se ale nedaří tak, jak to bylo naplánováno. V noci před „velkým dnem“ si Robert, černá ovce rodiny a nechvalně známá „celebrita“ z reality show „Zajatci z ostrova Koh Fuk“, vyjde na procházku a už se nikdy nevrátí. A příští noc zmizí beze stopy Ebbin syn Henrik. Jedná se ozvláštní případ, kterému má přijít na kloub italsky vyhlížející kriminální inspektor Gunnar Barbarotti. Může to být náhoda, že dva lidé ze stejné rodiny odejdou pouhý den po sobě z téhož místa? Nebo se to děje podle plánu? Existuje mezi událostmi nějaká souvislost?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2015 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Människa utan hund, 2006
více info...
Přidat komentář
Já jsem s knihou spokojená. Pravda je, že se dlouho nic nedělo, já tam ale to napětí cítila. A na psychologický rozbor rodiny bylo potřeba v knize dost místa. Autora mám ráda právě proto, že má své detektivky trochu jiné.
Četlo se mi vcelku dobře, ale troška "něčeho" tomu chyběla ... Rozhodně nelituji času stráveného nad touto knihou a možná si od autora ještě něco v budoucnu přečtu. Nebylo to určitě špatné. Severský "krimi - psycho" thriller s ponurou náladou i okolnostmi. A nedopadlo to dobře, což je plus, žádný happy end se nekonal, ale to snad nikdo ani neočekával.
Pročetla jsem komentáře a ztotožňuju se s těmi, jimž se kniha líbila. Souhlasím, že označení krimithriller je zase akce vydavatele - já si pod tímto názvem představím zločiny, jejichž vyšetřování nesnese odkladu (ani ve vyšetřovacím procesu samotném, a už vůbec ne při četbě knihy). Psychologický román s detektivními prvky - to mělo být uvedeno na přebalu, aby nedošlo k mýlce či zklamání.
Tady naopak mnozí konstatují, jak to bylo dlouhé, jak se vlastně třetinu knihy nic nedělo, jak policie vyšetřila záhadu vlastně náhodou, takže proč dávám čtyři hvězdy? A hned komentář pode mnou na to odpovídá: ne čtyři, ale dokonce pět hvězd! Předposlední odstavec komentáře soukroma bych věru nenapsala lépe; autor to skvěle vymyslel, překladatelka úžasně převedla do češtiny a já jsem jen zírala. K tomu mě fascinovaly vnitřní monology Rosemarie Wunderlichové Hermanssonové, obdivovala jsem její nekonfliktní soužití s "pedagogickou sosnou" - parádní četba!
P.S. A tohle musím říct svému tátovi, tedy pokud to ještě netuší:
"Někde četl, že ze všech radostí, které mohou muže na tomto světě potkat, se nic nevyrovná štěstí, které mu přináší chytrá a hodná dcera."
Napínavé, zapeklité, dlouhé, depresivní, skoro jako ze života: bála jsem se barbara, tedy Barbarottiho - po několika blízkých setkáních s Van Veeterenem se mi do italské detektivky moc nechtělo, ale on je to Gunnar, tedy Švéd každým coulem (jakoby neměl ani špetku jižanské krve?) a celé se to odehrává ve Švédsku, takže něco nesrovnatelného s "holandským" Van Veeterenem. Však taky nemá takové bonmoty ani suitu spolupracujících vyšetřovatelů a spousta věcí se vlastně děje vpravdě náhodou a na spoustu věcí přijdou dříve sami zúčastnění než policie, a podle toho se zařídí.
První stovku stran jsem dost protrpěla, táhlo se to a koho do podrobna zajímali jednotliví členové rozvětvené rodiny, nespokojení, rozrůznění, deprimovaní, sebevražedně naladění..., pak se konečně sešli a došlo k zápletce. Ohromné nejistotě. O zločinu ještě nemohla být řeč, i když někteří už věděli a tak trochu mohli i čtenáři začít tušit. Pak běžel čas, celé měsíce...a bum, zčistajasna víme, co se stalo v jednom případě. A pak běžely měsíce...a bum, náhody a nic netušící otázky vyvolaly přiznání. A jak se pomalu ze scény stáhli ti se sebevražednými sklony, vyrostli najednou jiní, ti s vražednými sklony... Snad jsem moc neprozradila, jen jsem chtěla naznačit, že se jednotlivé případy rozlouskly zničehonic, otočíte stránku a je to tu, takže o čem je vlastně těch zbývajících několik set stránek? To stojí nejen za úvahu, ale rovnou za přečtení. Příjemně po těle a na duši z charakterů, vztahů a činů v rámci rodiny asi čtenáři nebude, nicméně ocení věrohodnost, protože autor nabízí důkladný vhled do psychologie postav.
Ale světlo na konci tunelu se přeci jen nabízí, nenápadně, vzletně a jemně humorně, přesto zase přesvědčivě: hovory (smlouvání, modlitby) Barbarottiho k - možná existujícímu - Bohu jsou kouzelné a závěrečná lehká zmínka o významu obsahu Bible s nastřádanou moudrostí staletí jaksi pro všechny, za všech okolností, je, nu, takovou třešničkou na dortu.
95% (jen kvůli té délce a tíži knihy) a těším se na další přeložené díly - pozdě, ale přece, a nové díly už vycházejí podstatně rychleji a "včas" (2 knihy ještě plánované na druhou půli 2021)
P.S. Následující, tedy další komentář, ergo na stránce výše uvedený (ó jaké složitosti zde?!), mne potěšil i rozesmutnil: P.S. totiž už nemohu sdělit přímo, ale on si toho byl vědom (však mne tak taky spolu-vychoval) ...
Krimithriller ani náhodou, spíše psychosonda do života jedné švédské rodiny okořeněná zločinem. Ale moc se mi to líbilo. Příběh pomalu a nepředvídatelně plyne, vyšetřovatel sympaťák bez vnitřních démonů, žádné masakry nebo mučení. A hlavně, což je pro mě důležité, je to vtipné! V pasáži, kde Barbarotti představuje svůj zvláštní bodovací systém Boha, jsem se pochechtávala nahlas, což už se mi dlouho u knížky nestalo. Paráda.
Mně se kniha líbila moc. Mám ráda, když začnu číst a najednou jsem na 100. stránce, ani nevím jak. Kniha se moc dobře četla. Nebyla to klasická detektivka, spíše psychologický román, postavy dobře vykresleny, k tomu atmosféra sněhem zapadaného Švédska. Také se mi líbil styl psaní a dle mého názoru velmi dobrý překlad. Kdybych neměla na stole další knížky ke čtení, běžím pro další detektivku od tohoto autora. :-)
Tuto knihu hodnotím jako lepší průměr. Děj se dlouho táhl a už od poloviny bylo zřejmé, kdo je vrahem. Ale má to také své pozitiva. Kniha se mi četla dobře a autor této knihy je úžasný spisovatel. Jeho knihy vždy něčím okouzli.
Moje první kniha autora a musím říct ,že velmi slušné ...autor vás pomalu vtahuje do příběhu pohledy každého z rodiny zvlášt a proplétá osudy ,až do závěrečného finále ...mně se to líbilo
Nebolo to zle,ale Van Vetterena mam radsej.a ak by kniha mala o par stran menej nic by sa nestalo.za mna 3.
Začátek knihy se mi zdál moc zdlouhavý. Seznamování s rodinnými příslušníky a jejich osudy. Ovšem později usoudite, že to bylo dobře a postavy máte zbyzek knihy pěkně před sebou. No a pak už to bylo super. Super detektivka.
Příběh se mi velmi líbil, absolutně mne nenudil,knížce bych dala hodnocení 4,5, neboť jsem od poloviny tušila, jakým způsobem se bude děj ubírat a některé pasáže byly možná zbytečně zdlouhavé oproti konci, který pro mne nebyl tou správnou velkolepou tečkou, jakou jsem očekávala. Na druhou stranu jsem se nerada loučila s hrdiny a tak mi i několik desítek stránek navíc vůbec nevadilo:-) Od autora jsem četla detektivku "Žena s mateřským znaménkem", ale tato byla jednoznačně lepší, přestože se může na první pohled zdát, že nepůjde o žádné drsné zločiny. Příběh byl jako bonbon se žvýkačkou uprostřed, pomalu se stíraly jednotlivé vrstvy až se dospělo k chutné náplni, bohužel po vyžvýkání vydatného a chutného středu slábla s přibývajícím koncem chuť. Kdo má rád psychologicky laděné detektivky, které vycházejí z deformovaných rodinných vztahů, ten si jednoznačně přijde na své!
Trochu jiné, než z řady "Van Veeter"- z počátku jsem si myslela, že čtu psychologický román. Ale knihy s detektivem Van Veeterem mám radši, lépe se čtou, mají "očekávaný scénář". Ale jinak: za mě dost dobré.
Nesser bude vždy můj oblíbený autor, protože propojuje napětí a humor. A Gunnar Barbarotti? Ten mě vyloženě bavil - není to takový protiva jako Van Veeteren (i když ten mě rozesměje také zaručeně!), je to sympatický detektiv s vtipnými promluvami; navíc jeho bodování Boha mě nadchlo. Od zápletky jsem čekala něco podobného Vinterbergově filmu Rodinná oslava - vlastně jsem ráda, že se to nenaplnilo (kdo jste to viděli, dáte mi asi za pravdu), i tak je tu traumat dost. Za ty minuty smíchu pokaždé hvězdičku přidám, protože důležitý je pro mě pocit po přečtení. Smích neumenšil to správné napětí, ale zmírnil pocity hořkosti či smutku, které po dočtení detektivky mívám.
Zhltla jsem všechny knihy o Van Veeterenovi a pak mi zbyla tato... začátek mě trochu zmátl - co to je? Sociální drama? Přiznám se, že jsem se trochu přemáhála, na chvíli i knihu odložila... ale pak jsem se k ní vrátila, abych ji teda dočetla. A to pak bylo něco! Pak se rozjela taková jízda, kterou se mi nechtělo zastavit. Skvělé!!!!
Moje druhá kniha od tohoto autora, Hlavolam byl mnohem lepší. Kdyby měla kniha o 200 stran míň, nic by se nestalo. Začátek moc zdlouhavý, konec se mi zdál useklý,mohl být víc rozvinutý.Určitě si ale přečtu i další knihy.
Moje první kniha od tohoto autora a nadšená tedy nejsem. Do poloviny knihy jsem se v podstatě přemáhala a pak už mě jenom zajímalo, jaký to bude mít konec a celkové vysvětlení. A i to rozlousknutí bylo takové nijaké - usekneté a nemastné/neslané. Zkusím si od autora přečíst ještě jinou knihu, abych na něj nezanevřela hned po přečtení první knihy, protože mi připadne, že jsem měla jen nešťastnou ruku ve výběru.
Já tedy nevím,do 200 stran jsem se přemáhala, potom to bylo i na mě moc kruté a hororové, a hlavně to, co se pak rozuzlí, jsem docela na mě brzy vytušila, takže trošku zklamání, ale na Nessera zatím nezanevřu, jinak se mi jeho ostatní knihy, co jsem zatím četla, líbily.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Muž bez psa |
| 2012 | Síť |
| 2016 | Dívka, která nikomu nechyběla |
| 2013 | Hlavolam |
| 2019 | Úplně jiný příběh |
Kniha má neskutečný začátek, neskutečnej drive... pak přijde etektiv, který se furt plácá na hranici své existence a neexistence a kniha se vleče, pak opět přijde do popředí kdokoliv z Hermanssonů a kniha zase má drive a nemůžete přestat číst, pak zase přijde detektiv....
A tak stále dokola a dokola... Kniha je neskutečně psaná co týče popisování vztahů, vystavění postav rodiny a jejich uvažování a myšlení... ale je neskutečně špatně psaná a vedená z pohledu detektiva... Dávám ta 70%, přečtu i další díl snad to bude lepší.