Do posledního dechu
Robert Bryndza
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/371299/bmid_do-posledniho-dechu-Wxx-371299.jpg
5
2979
2979
Inspektorka Erika Fosterová / Erika Fosterová série
< 4. díl >
Mělo to být vysněné rande… Šaty nasáklé krví, víčka násilně zavřená. Tak vypadá mrtvá dívka v kontejneru. Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová je na místě nálezu jako první. Problém ovšem je, že to není její případ. Nejprve si musí zajistit místo ve vyšetřovacím týmu, přesto se Erika rovnou vrhne do práce – a odhalí souvislost s jinou nevyřešenou vraždou. Obě oběti se našly ve stejném prostředí a zemřely stejným způsobem. Navíc si obě smluvily schůzku po internetu… Kdo se skrývá za falešnými profily na Facebooku a láká naivní mladé ženy na schůzku? Jak chytí Erika vraha, který vlastně existuje jen virtuálně?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , CosmopolisOriginální název:
Last Breath, 2017
více info...
Přidat komentář
Skvělý příběh. Erika v nejlepší kondici a tentokrát bez fyzické úhony na stopě sériového vraha. Autor otevírá téma sociálních sítí, nezodpovednost při jejich užívání a nebezpečí, které skrývá.
Jsem ráda, že se osud Eriky vyvíjí, že je konečně zamilovaná .
Moje třetí kniha od Roberta, ale už teď jsem si jistá, že i ostatní jeho knihy jsou stejně dobré, možná ještě lepší. Zatím všechny Eričiny případy mě moc bavily a těším se na další.
Další povedená kniha talentovaného autora. Napínavá jak má být, chuděry holky. Eriku mám ráda za to, jak je férová a opravdová. Jde si za svým bez ohledu na následky. Ten pachatel byl opravdu odporný. I bez fotky jsem si ho uměla představit. Není divu, v takové rodině. Jen mi chyběla lépe rozvedená postava jeho tragicky zesnulého bratra Joea a příčiny jeho smrti. Přitom hrál určitě významnou roli v utváření charakteru matkou méně oblíbeného Darylla. Za to jsem ubrala jednu hvězdičku. Jinak super. A ještě chci moc pochválit pana Bryndzu za to, že názorně ukázal, kam vede slepá důvěra v sociální sítě.
Velmi čtivé a napínavé, přestože pachatele známe, kladně hodnotím poukázání na nebezpečí sociálních sítí.
Nebolo to úplne zlé len také...obyčajné.Vadili mi tie prízemné rozhovory medzi Erikou a Petersonom.naopak sa mi celkom páčili Darrylove vsuvky.
Moje první setkání s Erikou, dlouho jsem se nemohl začíst, ale asi od 30. kapitoly jsem stránky hltal až do konce. Vše nádherně popsané, jakobych se díval na film, prostředí Londýna je mi velmi blízké, jelikož jsem v něm strávil rok, tak všechna popisovaná místa velice dobře znám, proto začnu všechny Bryndzovy knihy číst od začátku.
Bryndza prostě umí,pro mě jsou jeho knihy sazka na jistotu. Nenudim se,odsypa to a hlavne u tech kratkych kapitol si pokazde reknu,"tak jeste jednu" minimalne 10x :D jen tak dal
Oproti Temným hlubinám je autor očividně opět ve formě a kniha je velmi napínavá a čtivá. Děj je popisován také z pohledu vraha, což je zajímavé a nijak mi nevadí, že je tím pádem známý prakticky od začátku. Co mi opět vadilo, bylo Eričino "cpaní se" do vyšetřování jinému týmu a pak mě trochu děsilo, zda se něco nestane psovi, jelikož výskyt psa v knize obvykle znamená průšvih a jeho brzký konec. Za to, že se fence nic nestalo, má autor u mne pochvalu.
Super díl, kniha je extra čtivá, nechybělo napětí, Eričin soukromý život. Na konci jsem se i bála, jak to vlastně dopadne. Určitě si tuhle sérii přečtu ještě jednou. Je dobře, že Robert upozorňuje i na nebezpečí sociálních sítí. :-)
Robert Bryndza umí rozhodně psát - dobře nadávkované napětí, čtivost. Chápu, že je kniha bestsellerem, jenom mám pocit, že je to pořád tak nějak podobné.
Mě tedy nijak neoslovil, Erika je protivná a nevím, proč se vyzdvihují její kvality, když celkem na nic nepřijde. šlo to, ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že "už jsem to četla". Záporák byl napsaný dobře, ale rozhodně nechápu ten poprask kolem celé "série s Erikou". Je to klasika, průměr, dá se to číst, ale nezapomenutelné to není.
Vadí mi i literární stránka, opakující se slovní spojení, vágní popis osob, neschopnost přesně popsat vnitřní život aktérů, je to takové školsky amatérské, jakoby děti psaly sloh. Autor prostě neumí psát, má chudou slovní zásobu a malou představivost.
Recenzí na thrillery tu na blogu už pár mám. A jsou vesměs pozitivní. Zřejmě mám na tenhle žánr štěstí. Je taky jeden z mých nejoblíbenějších. Ale jen málokterá kniha mě donutí číst pět hodin v kuse. Do půl čtvrté do rána.
Robert Bryndza není jenom jméno. Je to pojem sám o sobě. Díky tomu, že stvořil postavu detektivky Eriky Fosterové, se jeho knihy aktuálně překládají do dvaceti devíti jazyků! Znáte Dívku v ledu? Noční lov? A co Temné hlubiny? Pokud jste aspoň jednu knihu četli, pak mi jistě dáte za pravdu, že Bryndza je hotovým mistrem thrillerů. Teď přichází pokračování těchto knih, které nese název Do posledního dechu. Opět v hlavní roli s Erikou Fosterovou.
O ději jen v krátkosti, nechci vás připravit o zážitek… Když se v kontejneru na londýnském předměstí najde zohavené tělo mladé ženy, policie zbystří. Jakmile ale přijde na to, že to není první dívka, která byla mučená a následně odhozená do odpadků, začíná to vypadat na sériového vraha. A to je ten pravý případ pro detektiva Fosterovou. Ta ale po jistých konfliktech se svými budoucími nadřízenými přišla o všechny své pravomoci a tak se nesmí plést do vyšetřování. Leč jednoho dne události naberou nečekaný spád a Fosterová se znovu dostává do hry. Jak detektiv, tak čtenář vydechnou až na poslední řádce u posledního slova.
Téměř od samého začátku je čtenáři jasné, kdo je vrah. O to je ale cesta k jeho dopadení větším mučením. Opět nejen pro detektiva Fosterovou, ale i pro nás, obyčejné přihlížející. Mistrně vystavěná zápletka, ostatně jako u všech předchozích dílů, nemůže nechat v klidu vůbec nikoho. Ani mě, ostříleného „thrillerologa“.
Kniha má dvě hlavní dějové linie. V jedné sledujeme Eriku Fosterovou, v druhé vraha. Pak jsou tu ještě vedlejší, neméně podstatné. V ní sledujeme oběť sériového vraha a její počínání a také počínání těch, které jsou dívce blízcí. Všechny linky mají neuvěřitelný dějový spád, který nás nutí bez přemýšlení otáčet stránku za stránkou a hltat každé slovo. Bez toho, aniž bychom se v ději byť jedenkrát ztratili. Skutečně jde o oddychovou četbu, při které nijak zvlášť přemýšlet nemusíte. Přesto se pořádně zapotíte.
Co se kvality thrillerové série týče, můžeme Roberta Bryndzu srovnávat klidně s Joem Nesboem, Larsem Keplerem nebo Erikem Axl Sundem. Všichni něčím vynikají a nelze posoudit, který je lepší nebo horší. Nicméně vybočují z řady. Jsou čtivější než ostatní thrillery, které vycházejí, napínavější a mají zajímavější, `neotřepané` zápletky. Přesto si za rok či dva zřejmě nebudeme pamatovat, o čem konkrétní kniha byla. Vzpomeneme si ale na to, že nás bavila. A koupíme si od toho samého autora klidně další knihu.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány anglická literatura sérioví vrazi únosy mučení thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Dívka v ledu |
| 2017 | Noční lov |
| 2019 | Kanibal z Nine Elms |
| 2018 | Do posledního dechu |
| 2017 | Temné hlubiny |
autor opäť nesklamal..