Invaze z Aldebaranu
Stanisław Lem
Stanislaw Lem je důstojným reprezentantem nového literárního útvaru – vědecko-fantastického románu – a nepropadá laciné senzačnosti a šedé, statické popisnosti, ale úsporně, nikdy ne mnohomluvně vypravuje, upoutává a soustřeďuje čtenářovu pozornost na lidské osudy, na chování a myšlení člověka postaveného tváří v tvář něčemu, co do té doby nepoznal. Kadet Pirx je postava živá, chlapec, kterého každý čtenář snad již viděl, nebo o němž slyšel. Neslavný konec invaze z Aldebaranu je jemné satirické dílko, které dnes tak často nepotkáme. A tak bychom mohli pokračovat a probírat jednu povídku za druhou: každá je jinak laděna a také jiným způsobem zpracována, jak vyžaduje její specifický ráz. Ale v celé jeho tvorbě proniká na povrch oslava tvořivé práce, člověk bojující s vesmírem, který umírá, a přece vítězí.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 1961 , Mladá frontaOriginální název:
Inwazja z Aldebarana, 1959
více info...
Přidat komentář
Nejvýraznější a nejoslavovanější postava polské sci-fi Stanisłav Lem se ve své povídkové sbírce z roku 1959 zabývá nejrůznějšími vědecko-fantastickými náměty. Ať už jsou to podivné útvary padající z hvězd (Vpád), bakterie spalující hmotu (Noc a plíseň), přistání záhadných bytostí z jiné sluneční soustavy (Invaze z Aldebaranu), spiknutí elektronických mozků (Kladivo) nebo trampoty začínajícího pilota (Test), Lem svým příběhům vtiskuje osobité kouzlo, kořeněné vytříbeným společenským, morálním a filozofickým názorem. U mě nejvíce zabodovaly dobrodružství pilota Pirxe (Test, Patrola, Albatros). Je zajímavé, jak málo Lemovi stačí, aby vytvořil poutavé vyprávění. V tomto konkrétním případě mám na mysli povídku Kladivo, jakýsi dialog mezi člověkem a umělou inteligencí na osamělé výpravě do neznáma. Kolik napětí se dá vykřesat z tak prostinkého motivu… Na opačný pól bych pak posadil satirickou titulní Invazi z Aldebaranu, která představuje Lema v roli humoristy a je skutečně jen pro skalní příznivce, kteří ujíždějí na jeho Kyberiádě.
Už je to skoro rok, co jsem ji četla, ale i s odstupem mohu říci, že jsem si tuto povídkovou knihu užila. Nejúsměvnější myslím byla právě titulní povídka o "ufonech" z Aldebaranu, chudáci malí, chichi.
Štítky knihy
povídky polská literatura umělá inteligence, AI mimozemšťané sci-fi lety do vesmíru sci-fi povídkyČást díla
Albatros
1959
Invaze z Aldebaranu
1959
Kladivo
1959
Krysa v Labyrintu
1957
Noc a plíseň
1959
Autorovy další knížky
1994 | Solaris |
1977 | Futurologický kongres |
1962 | Návrat z hvězd |
1981 | Pánův hlas |
1956 | K mrakům Magellanovým |
Naprostá klasika. Přestože jsou povídky staré 65 let, neztratily nic ze své působivosti a nějakou tu "elektronku" jim milerád odpustím. Nejvíc mě bavily Vpád a Noc a plíseň, Krysa v Labyrintu zmiňuje základní problém při komunikaci s mimozemšťany - viz Pánův hlas.