Islám a islamismus
Zdeněk Müller
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/54380/islam-a-islamismus-54380.jpg
4
17
17
Dilema náboženství a politiky. Náboženství nebo politická ideologie násilí a zotročení? Islám nebo islamismus? Dilema znepokující svět, kde žijí muslimové, dnešní Evropu a Západ nevyjímaje. Představa, že islám se vzdal politických ambicí a skončí jako individuálně žitá zbožnost, se v minulém století zařadila k optimistickým vizím linerárního pokroku lidstva. Modernizace v podobě tureckého sekulárního republikánství a následně arabský nacionalismus posílaly na okraj dějin sny o obnově vítězící a svět dobývající odevzdanosti Alláhově vůli zprostředkované Koránem a příkladem proroka Muhammada. Leč ani zrušení chalífátu po rozpadu Osmanské říše, ani pokrokářské nadšení počátků postkoloniální éry neodvrátilo muslimy natrvalo od pokušení hledat svou budoucnost v minulosti. Karta se obrátila a muslimský svět zachvátila krize jeho identity. Selhávání shora diktované sekularizace a modernizace, nezvládnutá dekolonizace, návrat náboženství do moderní doby, íránská revoluce, kterou si přivlastnilo a islamizovalo šíitské duchovenstvo, to vše oživuje iluze o islámu schopném řídit svět. Islamismus, vracející do soudobého dění totalitaristické manýry, se dnes přiřazuje k planetárním hrozbám 21. století. Co s tím? Odpověď hledá nová Müllerova kniha.... celý text
Přidat komentář
Typický Müller. Spíše volnější tok myšlenek, více rozumování, než informování a občasná nesrozumitelnost. Autor nejprve zmiňuje některé podle něj důležité prvky muslimské historie a filosofie (převážná část knihy) a poté se snaží čtenáře seznámit s prostředím Íránu a Turecka, které vnímá jako lék na islamismus kořenící v arabských zemích. Zásadním problémem textu je neujasněnost jeho cílového publika. Čtenář by se měl paradoxně dobře orientovat v islámu i historii a současnosti muslimských zemí, aby autorovým názorům porozumněl, pak je pro něj ovšem tato kniha velmi málo informativní a zamrzí jej, že autor mnohé své názory nepodkládá žádnou argumentací. Některé údaje v knize už byly v době vydání zastaralé (Parvíz Mušaraf jako prezident Pákistánu) a objevuje se tam i několik překlepů a chyb v zápise - předseda turecké AKP se jmenuje Erdoğan a ne Erdögan a přislušníka nechválně proslulé Yeni Çeri nazýváme janičár, nikoli janičář...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Islám – Ideál a skutečnost |
| 2010 |  Islám a islamismus |
| 1989 |  Svět Arabů |
| 2005 | Svaté války a civilizační tolerance |
| 1997 | Islám - historie a současnost |
Upřímně se přiznám, že mi poselství knihy uniklo. Je to napsané esejistickou formou a nemá to žádnou pevnou osnovu. Očekával jsem, že zde bude nějaká analýza pojmu islamismus, ale něco takového v knize není.
Už se předpokládá, že čtenář je s tímto pojmem obeznámen. Tak jako se očekává základní přehled o islámu a zemích, ve kterých je rozšířen. A ještě trochu znalost situace na Blízkém východě.
Na úplně první seznámení s islámem je to nevhodná kniha. Chybí potřebný úvod do problematiky. Pro koho to autor psal nevím. Pro čtenáře, kteří už něco ví a zajímá je, co je to vlastně ten islamismus, to taky není.
Jednou je výklad náboženský, pak se probírá politika, začíná se v současnosti a pak se autor vrací do minulosti. Místy opakuje základní informace, aby na druhé straně uváděl spoustu podrobností.
A pak se objeví kapitola o cestování. Mluví se o historii a pak se zmíní noviny v 19. století a televize Al Džazíra. Není jasné kam to směřuje. Nebo jsem jen primitivní islamofob a netuším kam Müller míří.
Mě kniha k lepšímu pochopení islamismu nepomohla. Vyznívá to tak, že islamismus je jakýsi zlý politický islám radikálních skupin. Ale je to skutečně tak? Já to tak nevidím. Rozdělení na islám a islamismus dál považuji za slovní hrátky.
Od dnešních arabistů a religionistů mám tendence očekávat servilitu vůči islámu. To tady není. Je vidět, že Müller ví o čem píše. Úroveň textu je dobrá. Na to kolik předává informací je to dostatečně čtivé.
Ale je to hrozně rozstřelené. Střídá čtivé pasáže s podrobnými popisy islámské politiky 20. století. O odbornosti nepochybuji. Výklad mi přišel nezaujatý. Sám udává, že islám začal jako zločinecká ideologie.
Největší problém je, že knize nevěřím. Zatím se vždy ukázalo, že ti zlí islamofobové měli nakonec pravdu. V závěru se větší pozornost věnovala politice Turecka a Íránu. Co se teď děje v Turecku vidíme. Co na to říct?
V knize není žádné varování před islámem a tak mi nezbývá než ji považovat za diverzní práci. Nicméně musím uznat, že kvalitní. Pořád čekám, kdy konečně nějaký hrdina navzdory politické korektnosti začne s odbornou kritikou islámu. Müller svou šanci promarnil. Znalosti na to prokazatelně má.
„Mešity jsou naše kasárna, minarety naše bajonety, kopule naše helmy a věřící naši vojáci". Ziya Gökalp
Který pán to veřejně řekl a šel za podporu islamismu sedět do chládku? Recep Tayyip Erdoğan v roce 1998. V knize je několikrát zmíněn. Jak tomu mám rozumět? Očividně musím číst další literaturu. Dal bych 70%, ale nevím co si o tom myslet. Moje názory na islamismus kniha vůbec neovlivnila a tak hvězda dolů. 50%