Italské dvojhubky
Marta Kučíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511710/italske-dvojhubkygPw4af-0Mk-.jpeg
4
169
169
Italské postřehy série
< 2. díl >
Proč si italští šviháci plní své letité sny v jakémkoli věku? Proč zbytečně neremcají? Proč by Ital nikdy nepozřel margarín? Proč i v nejmenší vesnici bývá stejný počet barů a kadeřnictví? Jak lze vyzrát na pech vysoko v horách? A proč jsou všechny Italky po jednom kafi zkušenými psycholožkami manželských vztahů? Co asi dělá, podle českého přísloví, správný Ital každou středu? Jak se elegantně zbavit dotěry? Co ve skutečnosti znamená být nevěrná až za hrob? Čím si typický Ital hýčká svoji drahou ženu? V čem tkví tajemství jejich precizně uklizených domovů – a jak Italky zvládají být i při tom fofru stále upravené a elegantní? Proč netloustnou, i když se cpou pizzou o půlnoci? Jak se cítí Češky a Slovenky provdané za své italské muže? Proč má Ital laskavé srdce? A proč jste důležití právě VY? O dalších lehkostech a nelehkostech žití v podhorském italském maloměstě, viděných nejen ze zpovědní kasy hokynářského krámku, vypráví autorka, žijící v těchto končinách téměř patnáct let, opět s jemným vtipem a nadhledem.... celý text
Přidat komentář
Kniha plná "člověčiny". Laskavý humor a nadhled. Kolik z těch situací známe z vlastního života... jen si mnohdy neumíme najít ten správný pohled a lehkost bytí!! Výborná kniha pro správní nálady.
I druhý díl se mi líbil a pobavil mě.Autorka krásně s humorem a nadhledem,popsala né zrovna lehký život v podhůří severoitalských Dolomit.Tam následovala svého manžela,s představou,že se vydává do slunné Itálie .
Ovšem skutečnost byla jiná a že ze slíbených pěti let,zde s rodinou v těchto drsných podmínkách strávila let patnáct.
Za mě lehké, vtipné ,odpočinkové čtení.
Druhý díl opět nezklamal. Občas jsem si i nahlas zasmála. Časem sáhnu i pro další části série.
Krásné, vtipné, citlivé, lehké nikoliv blboučké, čtení, u kterého jsem se smála nahlas. Ne pořád, ale takový je život. Autorka má smysl pro humor a s nadhledem popisuje každodenní maličkosti, lidi, které často přehlížíme, jako bychom byli "ostrovy samy pro sebe".
Zase super čtení, ikdyž jednohubky byly malinko lepší. Ale je to stále láska! Lehké čtení pro rozzáření dne a vykouzlení úsměvu na tváři.
Moc pěkná oddychovka. Když z plánovaných pěti let života v Itálii je nakonec let patnáct. Vtipně a zajímavě popisovaný rozdíl mezi mentalitou Čechů a Italů.
Milé čtení. Neprohýbala jsem se smíchy, ale koutky mi občas cukaly. Je to kniha, na kterou časem asi zapomenu.
(Audiokniha)
Tento díl se mi líbil o chlup víc, moc jsem si poslech užila... Opět vtipné, milé, dojemné a leccos i poučné... Závěrečné kapitoly mě dostaly, jak moc pravdy je zde uvedeno, opravdu moc krásné :-)
Interpretace Lucie Juřičkové je skvělá, sedne do těchto knih jak "prdel na hrnec".
Knihu jsem vdechla. Přesně to, co jsem od knihy očekávala po autorčiných jednohubkách. Itálie jako taková je mi hodně blízká, taková moje srdcovka a tak tedy nelze nepodlehnout. Italská nátura je fakt specifická a v kontrastu s naší českou vznikají opravdu zajímavé a vtipné situace.
Dlouhou dobu jsem měla krizi, u knížek se nesoustředila. Jednohubky bylo přesně to, co jsem potřebovala
Souhlasím s některými komentáři níže a jednu hvězdičku bych lehce ubrala za trochu "vážnější" čtení :-). Ale i tak moc fajn čtení.
Moc milé čtení, se správným humorem a přístupem k životu. Kéž by bylo takových optimistických a pohodových lidí více na světě.
Dvojhubky už byly o něco vlažnější než Jednohubky, které mě totálně nadchly. Ale přesto hodnotím jako milé pohlazení, které ze stránek předává velkou lásku k životu i lidem. Je to taková ta knížka na chvíle, kdy není chuť na těžké čtení, ale chcete se jen nechat pohladit u hrnku kafe. To Marta prostě umí.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Italské jednohubky |
| 2018 | Italské dvojhubky |
| 2020 |  Z mého severoitalského deníku |
| 2021 | Italské trojhubky |
| 2019 | Po italsku do hubky |
I když se první díl nesl v trochu vtipnějším duchu, tento díl se mi líbil o trochu víc. Líbí se mi styl paní autorky, která sepisuje každou příhodu, každou radu, prostě vše, velice lidsky. Bez obalu, bez přetvářky. Na nic si tu nehraje, všechno nám předkládá tak, jako by si povídala s každým čtenářem zvlášť a o každého se zajímala tak, jako by to byl její blízký přítel. Ono se řekne, žít v Itálie, to musí být pohádka. Ale knížky paní autorky vás vrátí zpět na zem, protože všude je něco. Proto není třeba závidět, jen si to vychutnat. A já si knížku vychutnala :)